Wikipedista:Peter Doležal/Pískoviště

Peter Doležal/Pískoviště.

Jaroslav Holoubek

Český básník, prozaik, novinář, překladatel a pedagog, nositel Evropské medaile Franze Kafky za literaturu.

.  

Jaroslav Holoubek
Narození	24.února 1946 Nová Ves u Chotěboře Československo Československo
Úmrtí	6. listopadu 2016 (ve věku 70 let) Praha Česko Česko
Chybí svobodný obrázek.

Životopis.

Narodil se v rolnické rodině v Nové Vsi u Chotěboře na Českomoravské Vysočině.

Po maturitě na Střední všeobecné vzdělávací škole v Chotěboři v roce 1963 pracoval následující rok v jihlavském okresním archivu. Potom odešel studovat do Prahy na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor archivnictví. Zde však studium nedokončil a přešel na fakultu sociálních věd a publicistiky, které úspěšně absolvoval.

Od ukončení studií v roce 1974 pracoval jako novinář v Mladé frontě.V roce 1981 získal titul doktora filozofie.

Z Mladé fronty přešel v roce 1987 do redakce časopisu Kmen (Tvorba), později krátce působil i v jeho nástupci Tvaru .

V roce 1991 se stal šéfredaktorem filmového časopisu Premiéra. V následujících letech pracoval nejprve jako redaktor a potom jako šéfredaktor deníku Blesk. Dva roky pracoval také jako šéfredaktor Nedělního Blesku. Po roce 1996 působil v redakci deníku Večerní Praha a týdeníku Story. Mezi lety 2002 a 2012 pracoval jako

manažer agentury Art Press Image, šéfredaktor časopisu Elixír, zástupce šéfredaktora týdeníku Pestrý svět, šéfredaktor odborných časopisů Hotel Revue a Gastro Magazín, a spolupracoval také s redakcí  časopisu Asociace hotelů a restaurací ČR. Od roku 2006 působil také na Vysoké škole hotelové v Praze jako pedagog.

Byl dvakrát ženatý. V prvním manželství se mu narodili dva synové, ve druhém pak syn a dcera.

11. 2016 ve věku 70-ti let podlehl Jaroslav Holoubek v pražské nemocnici následkům poranění hlavy, které utrpěl po pádu.

Dílo.

Básně a povídky Jaroslava Holoubka poprvé vyšly v první polovině 60. let v havlíčkobrodském časopise „Cesta Vysočiny“ a v brněnském měsíčníku „Host do domu“. Další pak publikoval v Praze jako člen literární skupiny v časopise Divoké víno. Později přispíval i do novin a časopisů: Práce, Svět práce, Květy, Čs. voják, Literární noviny, Literární měsíčník a další. Po roce 1989 publikoval z titulu svého povolání v mnoha novinách a časopisech mimo jiné přispíval i do Hospodářských novin či Práva nebo do časopisů E15, Květy, Reflex, Playboy, MF Plus, Tvar, Salon Práva, ČSA Review a dalších. Spolupracoval také s Českým rozhlasem a Českou televizí. Některé příspěvky psal i pod pseudonymy.

Kromě své básnické tvorby, vydal řadu cestopisných reportáží a je také autorem mnoha povídek a fejetonů, rozhovorů s našimi i zahraničními herci, spisovateli, zpěváky i politiky. Napsal rovněž několik písňových textů.

Podstatnou část jeho díla tvoří básně, které byly vydány ve více než 10 sbírkách a byly přeloženy do mnoha jazyků. Vyšly např. v Německu, Polsku, Rusku, na Ukrajině, v Bulharsku, Itáli, Chorvatsku, Velké Británii i USA. Jeho verše byly také publikovány v několika sbornících poezie.

Věnoval se rovněž překladům literatury do češtiny. Překládal z francouzštiny, ruštiny a polštiny.

Jaroslav Holoubek obdržel několik literárních tuzemských i mezinárodních cen.

….. Holoubkova poezie je už od počátku jeho básnické dráhy provokující, v ironických nadsázkách odhaluje poklidná zákoutí stojatých vod a burcuje proti lidské lhostejnosti a nedostatku lásky. Integrujícím tématem jeho poetiky je láska, milostná závrať život co nejintenzívnější............ (z knihy Čelní náraz)

…...Síla Holoubkova – jako i jiných básníků jeho typu – je nepochybně v zážitkové plnosti a konkrétnosti. Básník je působivý , nejpůsobivější tam, kde jeho verše žijí lidmi, ne tezemi, a lidskou touhou po srozumění. .......... (Milan Blahynka v knize Včelí král).

Citace:

„Jak kdo."

Je snadnější pomilovat se s ženou

Než napsat báseň

Je také snadnější udělat dítě

Než básní přesvědčit

Kolik žen se dá zlákat poezií nohou a úst

Kolik slov se dá napsat

Z lásky o lásce

Přesto se snadněji umírá tělu

Jehož se dotýkaly stovky žen

Než duši

Plné ještě nenapsaných básní.“

(Ze sbírky Včelí král)

Bibliografie.

Poezie.

Úžas (1977)

Zakázané ovoce (1979)

Stradivárky na dálnici (1980, Cena Českého literárního fondu)

Čelní náraz (1985)

Faustovy narozeniny (1986, bibliofilie T. Bíma)

Včelí král ( 1989)

Načasovaná slepice (1990)

Hořká komedie (1990)

Ponorka v zahradě Čech (1994)

Piha na nose (1996) – výbor z díla

Kdybych se nenarodil (1999)

Čínské hůlky (2000)

Lásky a nevěry (2008) - výbor z díla

Veselý hřbitov (2014)

Próza.

Příběhy staveb a okřídlených kol - publikace o železničním stavitelství (2002)

Gurmáni ze Smíchova aneb Vaří starosta a jeho přátelé - rozhovory se známými osobnostmi nejen o vaření (2003)

Alan Pajer: Teď už to můžu říct - zpověď fotografa prezidentské kanceláře a Dagmar Havlové (2004)

Cesta časem - publikace o stavbách silnic a dálnic (2004)

Karel Černoch: Já bejval divnej kluk - rozhovor s K.Černochem (2005)

Žárlivá postel – povídky (2008)

ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO - Krajina inspirace - výpravná publikace s fotografiemi Zdeňka Patzelta (2012)

Hotel Dračí komnata – pohádka pro děti (2014)

Literatura.

Čelní náraz (Mladá fronta, 1985)

Včelí král (Mladá fronta, 1989)

Načasovaná slepice (Práce, 1990)

Piha na nose (Akropolis, 1996)

Kdybych se nenarodil (Pragma, 1999)

Odkazy.

Souborný katalog České republiky

http://www.slovnikceskeliteratury.cz

Kategorie:Spisovatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v roce 2016 Kategorie:Narození 24. února Kategorie:Úmrtí 6. listopadu Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští novináři