Přeskočit na obsah

Wikipedista:Pavel Fric/Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Česká republika se stala v souvislosti se zánikem Československa svým vznikem 1. ledna 1993 subjektem mezinárodního práva. Podle preambule své ústavy navazuje na tradice státnosti Československa a bývalých zemí Koruny české.

Po oznámení schůzky ministrů obrany, zahraničí, předsedy vlády, prezidenta a šéfů obou parlamentních komor na Pražském hradě[1] a jejím uskutečnění 14. dubna 2016 bylo ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem oznámeno, že Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nechá překlady slova Česko do cizích jazyků doplnit do databází Organizace spojených národů.[2] Vláda České republiky svým usnesením č. 403 z 2. května 2016 podpořila záměr používat pro označení České republiky překlady názvu Česko, např. v angličtině v podobě Czechia.[3] Jednoslovný neoficiální název nenahrazuje oficiální název Česká republika (anglicky Czech Republic). Slouží pouze jako náhrada za něj, která je počtem písmen kratší, což je některými lidmi považováno za výhodu, jinými ne.[4][p 1] Přitom záleží na konkrétním subjektu, zda se rozhodne užívat delší nebo kratší verzi názvu státu.

22. června 2016 byla napsána a prezidentovi České geografické společnosti[6] Prof. RNDr. Bohumíru Janskému, CSc. odeslána Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia. Stalo se tak dva týdny před Výroční konferencí ČGS v Českých Budějovicích, která se konala 5.-7. září 2016.[7] Termín byl zvolen i s ohledem na skutečnost, že 12. září 2016 uplynulo 10 let od úmrtí významného českého geografa Doc. Stanislava Řeháka, který patřil k hlavním kritikům používání termínu Česko.[8][9][10]

Kromě otištění na webu se Deklarace geografů šířila primárně na geografických pracovištích českých univerzit, výzkumných institucí, apod. Pod deklarací jsou podepsáni vědečtí, pedagogičtí a odborní pracovníci v geografii a příbuzných oborech (většinou akademičtí pracovníci), všech věkových kategorií z Čech, Moravy a Slezska, kteří nesouhlasí a vymezují se proti politicko-mediálnímu nátlakovému prosazování jednoslovného pojmenování státu Česká republika názvem Česko (Czechia), na čemž se významně podílí i představitelé České geografické společnosti.[11] Aktivity ČGS směřující vůči různým organizacím a z vědecké autority žádající, aby byl výlučně používán název Czechia, byly jedním z důvodů napsání této petice.[11][p 2]

Hlavní výbor České geografické společnosti (HV ČGS) byl o deklaraci informován, byla jedním z bodů jednání Hlavního výboru, a jednal o ní na svém šestém jednání 5. září 2016, které se konalo v Českých Budějovicích. HV ČGS i nadále prosazuje postupné prosazení jednoslovného geografického jména jako Česko - Czechia.[13][14]

Z reakcí v rámci výroční konference je zjevné, že Deklarace geografů vzbudila zájem a podnítila diskuzi na dané téma. Otázka prosazování termínu Czechia a zmíněná Deklarace byla ať už implicitně či explicitně zmíněna jak v rámci některých plenárních přednášek, tak i dalších konferenčních příspěvků. Téma bylo živě diskutováno v kuloárech, přičemž reakce byly jak negativní (autoři deklarace rozvrací českou geografickou komunitu), tak pozitivní (podpora argumentů uvedených v deklaraci).[15]

I když je v Zápisu z jednání Hlavního výboru ČGS zmíněno, že by prezident ČGS měl odpovědět na dopis signatářů deklarace,[13] doposud se tak nestalo.[zdroj⁠?] Dne 15. února 2017 se v Praze konalo sedmé jednání HV ČGS, a ačkoli se Hlavní výbor ČGS usnesl, že prezidentovi ukládá odpovědět na dopis signatářů deklarace, zápis jednání ani zpráva z jednání Hlavního výboru ČGS se o deklaraci nebo odpovědi signatářům deklarace nezmiňují.[16][17]

Obsah deklarace[editovat | editovat zdroj]

Označení Česko není ani po čtvrtstoletí existence České republiky považováno za všeobecně přijímané (včetně prostředí české geografické obce), za přirozené a také ne za jediné správné nebo vhodné, jak argumentují jeho zastánci, kteří opomíjejí geografické, historické, lingvistické i politické protiargumenty oponentů.[8] Svévolné prosazování názvu Česko je možné chápat i jako posilování symbolické moci pouze jedné z historických zemí tvořících Českou republiku, na úkor zemí ostatních. Pojem Czechia je pak v souvislosti s názvem státu, kterým je Česká republika, k jeho dějinám nepřihlížejícím výtvorem, jenž je v obecné angličtině skoro neznámý a s nepatrnou četností výskytu.

Oficiální politické jméno Česká republika (Czech Republic) sice také nevyhovuje nejlépe, představuje však Českou republiku a totožnost jejích obyvatel poměrně vhodněji a zeměpisně jednoznačněji.

Autoři deklarace nepovažují za nutné prosazovat kterýkoliv jednoslovný název pro Českou republiku, protože to není nezbytné. Pokud by měl vzniknout název tvořený jedním slovem, má to být výsledkem dlouhodobého dobrovolného vývoje jazyka, který jediný může vést k tomu, že tímto způsobem utvořený název nebude nikým vnímán záporně. To se považuje za zásadní, jelikož jde o název vlasti, a je tudíž naprosto nevhodné, aby část obyvatelstva měla označení domova spojeno se zápornými pocity.

Někteří zeměpisci dávají přednost dvouslovnému označení Česká republika (Czech Republic), jiní jednoslovnému označení Česko (Czechia). Na toto je brán ohled. Snahy o předčasné obejití přirozeného vývoje jazyka, o svévolné uzákonění a instituční prosazení pojmenování České republiky pomocí nátlaku názvem Czechia je signatáři deklarace odmítáno.

Přihlíží se k argumentům zastánců i odpůrců využívání těchto názvů, ale jen jako k drobnému příspěvku do rozpravy v oblasti politického nebo historického zeměpisectví. Úkol zeměpisectví je viděn spíše v jeho úloze pozorovatele této diskuse, nikoliv jejího rozhodčího. Nikomu nemá být upíráno právo používat název Česko (Czechia). Není to ale nic jiného, než soukromá občanská aktivita, protože žádný „vědecky správný“ nebo „jediný vhodný“ název, jak jsou přesvědčeni autoři deklarace, v tomto neexistuje.

Zároveň upozorňují na to, že společenské výzvy oboru geografie jsou v současnosti poněkud jiné a ocenili by, kdyby již „boj o Česko“ nezasahoval do seriózní vědecké práce.[11][18]

Autoři deklarace[editovat | editovat zdroj]

"Autoři a signatáři deklarace prezentují svůj osobní názor, nikoli oficiální postoj svých institucí."[p 3]

RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D. (Oddělení environmentální geografie, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Brno), RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. (Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci), Mgr. Marek Havlíček, Ph.D. (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pobočka Brno), Mgr. Pavel Klapka, Ph.D. (Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci), Mgr. Petr Klusáček, Ph.D. (Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně), Doc. RNDr. Stanislav Kraft, Ph.D. (Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), Doc. RNDr. Josef Kunc, Ph.D. (Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, Brno), Mgr. Stanislav Martinát, Ph.D. (Katedra ekonomie a veřejné správy, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě), RNDr. Robert Osman, Ph.D. (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno).[11]

Diskuze[editovat | editovat zdroj]

Do diskuze se zapojili: Jan Blanický,[p 4] Jan Novák, Štěpán Záruba, Vladimír Hirsch, Vladimír Baar, Miloš Fňukal, Tomáš Krejčí, Bohumil Frantál, Eva Horová, Marek Fiala, Pavel Chrz, Khi Mera, Václav Šulista, "Cimmerian praetor", Josef Pangula, Rudolf Jeřábek, Petr Papoušek, Tomáš Pokorný, Petr Pavlinek Pavlinek, Petr Klusáček, Pepa Zdepa a Jan Marek.[11]

Proti návrhu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, aby byl v Organizaci spojených národů pro Českou republiku zaregistrován nový oficiální název Czechia, Tscheia apod. se v době vydání deklarace ohradila Aliance národních sil, pod jejímž protestem ke změně názvu České republiky na název Czechia jsou podepsáni Karel Janko, předseda (Česká strana národně socialistická), Vladimíra Vítová, předsedkyně (České mírové fórum), Oldřich Lukáš, předseda (sdružení Občané postižení justicí), Václav Princ (občanská iniciativa Naděje), Julie Karlovská, předsedkyně (sdružení Lidé lidem), Jan Dlouhý (občanská iniciativa Lidová fronta), Zbyněk Štěpán, předseda (Národní prosperita), Vladimír Dvořák (Aliance národních sil).[19][20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Proti tomu, aby Česká republika slovo Czechia nahlásila v OSN a žádala o jeho používání, hlasovala 2. května 2016 při jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (hnutí ANO). Jako jediná byla proti, protože nesouhlasila s postupem, jakým se věc na jednání vlády dostala, a nesouhlasila s vypořádáním připomínek k ní se vztahujících (např. používání slova Czechia není třeba, neproběhla veřejná debata o něm). Karla Šlechtová uvedla: "žádná z asi dvaceti připomínek nebyla vypořádána,“, a dále řekla: „Občané se o tom dozvěděli stejně jako já z médií,“, „Takto se domnívám, že by vláda neměla fungovat,“.[5]
  2. ↑ Zápis z pátého jednání HV ČGS v Praze na Albertově z 10. května 2016: "HV ČGS velmi oceňuje práci iniciativy Czechia, která velmi intenzivně vede jednání o prosazení jednoslovného názvu (Czechia). ČGS zahájila jednání s MŠMT o prosazení jednoslovného geografického pojmenování státu Česko–Czechia v rámci sportovních reprezentací, obrátí se na mezinárodní organizace a časopisy, které dosud používají politický název Česká republika–Czech Republic. HV ČGS osloví nakladatelství vydávající učebnice a další kartografická nakladatelství s výzvou aby používali ve svých materiálech a mapách jednoslovné označení státu Česko–Czechia". Usnesení: A. HV ČGS děkuje všem členům ČGS, kteří aktivně prosazují jednoslovný geografický název země Česko – Czechia. B. ČGS zašle členům, kteří se aktivně zabývají prosazením užívání geografického pojmenováním naší země, dopis s poděkováním.[12]
  3. ↑ Dle informace Bohumila Frantála v diskuzi k petici (elektronická verze) nebylo cílem zveřejnění deklarace získat co nejvíce podpisů. Před jejím odesláním prezidentovi ČGS Bohumíru Janskému byla Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia podepsána více než sedmdesáti vědeckými a akademickými pracovníky napříč generacemi, včetně 9 docentů. V rámci některých geografických pracovišť (kateder, oddělení) tvořili signatáři (ti, kteří podepsali) většinu. Mnohými dalšími byla deklaraci neformálně vyjádřena podpora během sjezdu ČGS v Českých Budějovicích, ačkoliv se podpisem nepřipojili z obavy ze záporné odpovědi vedení některých pracovišť.[11]
  4. ↑ Závěr poznámky tohoto diskutujícího v diskuzi pod peticí Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia z 22. července 2016 je vůči autorům laděn značně útočně.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ČTK, IDNES.CZ. Chceme být v angličtině Czechia, oznámí Zaorálek v OSN. iDNES.cz (Zprávy z 12. dubna 2016) [online]. 2016-04-12 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČTK, IDNES.CZ. Česko jako Czechia. Jednoslovné názvy přibudou v databázích OSN. iDNES.cz (Zprávy z 14. dubna 2016) [online]. 2016-04-14 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vláda schválila doplnění jednoslovného názvu Česko v cizích jazycích do databází OSN
  4. ↑ HIRSCH, Vladimír. Pokus o analýzu odporu proti jednoslovnému názvu českého státu. Klaudyán, č. 1 – 2, s. 1–12 [online]. 2013 [cit. 2017-03-23]. Roč. 10. Dostupné online. 
  5. ↑ KOPECKÝ, Josef. V boji proti názvu Czechia ministryně Šlechtová ve vládě osiřela. iDNES.cz (Zprávy z 2. května 2016) [online]. 2016-05-02 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Česká geografická společnost, z.s. [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výroční konference ČGS v Českých Budějovicích [online]. [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Řehák, S., Česko? Chaos a skepse, in: Geografie, č. 109(4) [online]. 2004 [cit. 2017-03-23]. S. 328-331. Dostupné online. 
  9. ↑ Stanislav Řehák. Životopis. Informační systém Masarykovy univerzity [online]. 2005 [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ TOUŠEK, Václav; FŇUKAL, Miloš. K úmrtí doc. RNDr. Stanislava Řeháka, CSc. [online]. 2006 [cit. 2017-04-11]. S. 456-459. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  11. ↑ a b c d e f g Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia [online]. Bohumil Frantál et alii, 2016-06-22 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zápis z 5. jednání HV ČGS dne 5. 9. 2016 v Praze. 7. Aktivity „Czechia“ [online]. HV ČGS, 2016-05-10 [cit. 2017-04-16]. S. 4. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Zápis z 6. jednání HV ČGS dne 5. 9. 2016 v Českých Budějovicích. ad 7 Aktivity „Czechia“ [online]. HV ČGS, 2016-09-05 [cit. 2017-03-23]. S. 3. Dostupné online. 
  14. ↑ Informace ČGS 35/2 (2016). Zprávy z české geografické společnosti. Zpráva z jednání Hlavního výboru ČGS [online]. ČGS, 2016 [cit. 2017-03-23]. S. 75. Dostupné online. 
  15. ↑ Zápisy HV ČGS 2014-2018 [online]. ČGS [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ PERLÍN, Radim. Informace ČGS 2017/1. Zprávy z české geografické společnosti. Zpráva z jednání Hlavního výboru ČGS [online]. ČGS, 2017 [cit. 2017-04-11]. S. 65-67. Dostupné online. 
  17. ↑ Zápis ze 7. jednání HV ČGS dne 15. 2. 2017 v Praze [online]. HV ČGS, 2017-02-15 [cit. 2017-04-11]. S. 1-7. Dostupné online. 
  18. ↑ Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia [online]. ParlamentníListy.cz » Aréna » Názory a petice » Deklarace geografů proti svévolnému prosazování názvu Czechia, 2016-07-14 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Protest ANS ke změně názvu České republiky na název Czechia [online]. ANS, 2017-07-18 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ Prohlášení ANS ke změně názvu České republiky na název Czechia [online]. ANS, 2016 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SEMOTANOVÁ, Eva; CAJTHAML, Jiří, a kol. Akademický atlas českých dějin. 2. vyd. Praha: Academia, 2016. 590 s. ISBN 978-80-200-2574-6. (český) 
  • HRNČIAROVÁ, Tatiana; MACKOVČIN, Peter; ZVARA, Ivan et al. Atlas krajiny České republiky (Landscape atlas of the Czech Republic). Praha, Průhonice: Ministerstvo životního prostředí České republiky, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2009. 331 s. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. Dále dostupné na: [3]. ISBN 978-80-85116-59-5. (český, anglický) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Pavel_Fric/Deklarace_geografů_proti_svévolnému_prosazování_názvu_Czechia&oldid=14911110“