Wikipedista:Navlan/Wikipedista:Dominikmatus/VOŠR/Teplota
Teplota [maintenance]
Teplota má největší vliv na relativní vlhkost, ale může způsobit poškození a sama o sobě. Extrémní teploty mohou způsobit poškození struktury různých materiálů. Malby mohou vlivem nadměrného vystavení teplu zkřehnout a některé plasty mohou měknout nebo se tavit. [1]Vysoká teplota také může urychlit chemické a biologické procesy což může způsobit korozi nebo křehnutí materiálu.[2] Hmyzu rovněž svědčí teplejší prostředí proto by předměty měly být uskladněny v chladnějším prostředí.[3]
Chemické reakce se exponenciálně urychlují vlivem zvyšování teploty. U organických materiálů například, se rychlost degradace zdvojnásobuje při každém nárůstu teploty zhruba o 5 °C. Za nebezpečnou hranici se považují teploty nad 30 °C2. U chemicky citlivých materiálů může docházet k výraznému poškozování. Tato poškození rovněž umocňuje přítomnost škodlivých polutantů. Příkladem jsou magnetická média (např. video pásky, diskety), která při dlouhodobém uložení při vyšších teplotách přestávají být funkční, nitrát celulózy (celuloid) žloutne, rozpadá se, acetátové filmy podléhají zvýšené autodegradaci, guma a polyuretanové pěny křehnou. Kyselý papír, např. novinový papír nebo knihy s nízkou kvalitou papíru mohou rychle žloutnout. Přírodní materiály jako textil a useň za zvýšené teploty mohou, okyselené polutanty, slábnou a rozpadat se.
Za minimální bezpečnou spodní hranici teploty je považována hodnota teploty 5 °C, která zabrání zámrzu vody v potrubí. Obecně je chladnější prostředí preferováno pro větší stabilitu většiny materiálů. V případě citlivých materiálů např. barevné filmy na acetátové podložce, jsou dokonce vyžadovány teploty pod bodem mrazu. [4]
V interiéru by se mohlo zdát že jediným nositelem tepla je vzdušná vlhkost ale významnou roli hraje také sálavé teplo, které se podílí na vysoušení povrchu předmětů, případně zabraňuje kondenzaci tím že udržuje teplotu o několik desetin °C nad rosným bodem povrchu. Měření teploty v takovém případě je velice náročné kvůli vlivu umístnění čidel. Dvě osálaváná čidla budou vykazovat odlišné hodnoty je-li jedno z nich odstíněno předmětem nebo třeba vystaveno zároveň proudění vzduchu. Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny umístněním čidel, jejich malou citlivostí, nepřesností přístrojů nebo i algoritmem zpracovávajícím výsledky.[5]
Běhen skladování i vystavování musí být teplota brána v potaz aby bylo možné udržovat optimální podmínky, pokud je to nutné musí být použity systémy pro udržování klimatu, ideálně by však měla být omezena energetická a finanční náročnost. Různé materiály však na teplotu reagují různým způsobem. Například keramika může být vlivem působení přímého tepla i mechanicky poškozena, ale mnoho organických materiálů může být poškozeno změnou skupenství, pokud je teplota příliš nízká. Obecně platí: rychlost chemických reakcí je závislá na teplotě a čím vyšší je teplota tím rychlejší jsou degradační procesy.[6] U dřeva se tepelná degradace projevuje ztrátou vody chemicky vázané, v celulózách, hemicelulózách a ligninu, která probíhá i za nepřítomnosti kyslíku.[7]
Nicméně je také potřeba brát v potaz lidské pohodlí. Skladovací prostory jsou často chladnější než výstavní prostory, protože se v nich pohybuje podstatně méně lidí a ti kteří do nich vstoupí, jsou na vnitřní podmínky připraveni. Výstavní prostory však musí splňovat určitý tepelný komfort, aby se návštěvníci cítili příjemně a trávili tak ve výstavě svůj čas. Bez návštěvníků ztrácí výstava svůj účel.[8]
- ↑ National Park Service (1998), "Chapter 4: Museum Collections Environment" (PDF), Museum Handbook, Part I: Museum Collections, retrieved April 29, 2014
- ↑ Staniforth, Sarah (2006). "5: Agents of Deterioration". Manual of Housekeeping: The Care of Collections in Historic Houses Open to the Public. Amsterdam: Elsevier. p. 51.
- ↑ Buck, Rebecca; Gilmore, Jean (2010). Museum Registration Methods (5th ed.). Washington, D.C.: The AAM Press. p. 374. ISBN 9781933253152.
- ↑ Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Mikroklima v historických interiérech [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
- ↑ ecklenburg, Marion F.; Charles S. Tumosa (April 1999). "Temperature and relative humidity effects on the mechanical and chemical stability of collections". ASHRAE Journal: 69–74.
- ↑ Chemie v práci konzervátora a restaurátora; Jiří Zelinger, Viktor Heidingsfeld, Petr Kotlík, Eva Šimůnková; 2. vydání 1987; Kapitola 4.3.1 Tepelná degradace, strany 143-144
- ↑ Erhardt, David; Charles S. Tumosa; Marion F. Mecklenburg (2007). "Applying science to the question of museum climate". Museum Microclimates. National Museum of Denmark: 11–18.