Wikipedista:NatalieCerna03/Pískoviště

Digitální wellbeing

Úvod

Digitální wellbeing (z anglického digital wellbeing) je termín, který popisuje dopad technologií na psychické i fyzické zdraví. Digitální wellbeing lze definovat jako schopnost bezpečně pracovat na internetu s ohledem na mentální zdraví, optimálně si rozvrhnout čas strávený s technologiemi, případně jako schopnost využívat v prospěch našeho zdraví.

Soubor:Smnartphone-FOT.jpg

Historie

K popularizaci pojmu digitální wellbeing dochází okolo roku 2010. Největší zájem o digitální wellbeing nastal v roce 2018, kdy společnost Apple, v reakci na přílišné používání technologií u mladých lidí, zaujala funkcí screentime, která umožňuje uživateli sledovat svou aktivitu na vlastních digitálních zařízeních. V tomtéž roce k rozšíření zájmu o digitální wellbeing přispěla společnost Google.

V roce 2018 pořádala společnost Google konferenci Google I/O na níž uvedla nový projekt vedoucí k omezení času stráveného  s technologiemi. Byly představeny nové funkce operačního systému Android: jednak takzvaný Dashboard, který umožňuje sledovat čas strávený u obrazovky, dále časovač aplikací, kde si lidé můžou nastavit limity a omezit tak čas strávený interakcí s aplikacemi.  Konečně takzvané tlačítko “Hush”, které automaticky zapne funkci nerušit.

Zdůvodnění a význam funkcí představil viceprezident produktového managmentu Sameer Samat, zároveň odhalil osobní příčiny toho, proč se začal digitálním wellbeingem zabývat. Během své dovolené mu jeho partnerka vzala mobilní telefon a zamkla po dobu jejich dovolené do hotelového sejf. Samat popsal počáteční stres a obavu ze zmeškání něčeho důležitého. Jedná se o jev označený jako FOMO neboli Fear of missing out, definovaný jako obavný pocit, že člověk buď nic neví, nebo přichází o informace, události, zkušenosti nebo životní rozhodnutí, které by mu mohly zlepšit jeho život.Po nějakém čase však začal pociťovat spíše úlevu a volnost, neboť nebyl ve stresu z neustálé potřeby kontrolovat a zaznamenávat nové dění v digitálním světě. Takto vznikl v opozici k termínu FOMO nově termín označený jako JOMO neboli Joy of missing out..

Digitální wellbeingové experimenty společnosti Google

Společnost Google provozuje webovou stránku Experimenty s Googlem (ang. Experiments with Google), na níž byl v srpnu 2019 představen první digitální wellbeingový experiment s názvem Digitální detox.

Nové experimentální projekty přibývaly v následujících letech. Experimenty jsou seřazené chronologicky dle data vytvoření.

Experimenty

Srpen 2019 – Digital detox – Digitální detox měří a převádí hodnotu pixelů do skutečné fyzické vzdálenosti, díky tomu je uživatel schopný virtuálně projít nejpopulárnější trasu Svatojakubské cesty, Camino Frances.

Říjen 2019 - Paper phone – Díky Paper phone může uživatel vyměnit svůj mobilní telefon za jeho papírovou verzi. Z nabídky lze vybrat různé možnosti a funkce, které chce uživatel mít ve svém papírovém telefonu.

Leden 2020 – Anchor – Čím více uživatel scrolluje, tím více se obrazovka ztmavuje a v určitém momentu začnout na obrazovce plavat i ryby. Aplikaci lze jednoduše přidat do prohlížeče Chrome.

Leden 2020 – Envelope – Svůj mobilní telefon vložíte do obálky, která je vytvořena ze speciálního dotykového papíru. Telefon se náhle promění na zařízení, s nímž může uživatel pouze telefonovat, v druhé verzi také fotit a natáčet videa. Po otevření obálky se na displeji objeví údaj, jak dlouho byl telefon v obálce.

Srpen 2020 – Screenhive – Aplikace ve tvaru hexagonu se objeví jako widget na uživatelově mobilní obrazovce a počítá čas strávený na jeho zařízení.

Duben 2022 – Little signals – Šest objektů různých tvarů vysílá různé senzorické podněty a zároveň nás udržuje stále v pozornosti.

Digitální wellbeingové projekty v České republice

V roce 2021 vznikl projekt Replug me, který se zaměřuje na dlouhodobé vzdělávání studentů v oblasti digitální výchovy. Je zaměřený na studenty 7. - 9. tříd základních škol a trvá 3 měsíce. Replug me zapojí do jejich metodiky jedno pedagoga ze sboru, který se stává ambasadorem a ten následně šíří informace o projektu do dalších tříd a ročníků. Projekt je zastřešený MŠMT a Národním ústavem duševního zdraví.

První krokem je vstupní dotazník, který je podroben hloubkové analýze. Následně jsou vedeny tři workshopy.

První workshop se zaměřuje na studenty a jejich pedagogy. Studenty se dozvídají o základní závislostních principech, jak je naučit rozpoznávat a jak si vybudovat nové digitální návyky. Pedagogové získávají náhled do do světa svých studentů a zároveň se dozvídají, jak mohou do své pedagogické praxe zahrnout digitální prvek.

V druhé workshopu je cíleno na studenty a jejich rodiče. Studenti se učí o digitálním světě uvažovat jinak a zabývají se sebereflexí svých digitálních schopností. Rodiče se na workshopu dozví, jaká jsou možná rizika online světa, ale také jak si celá rodina může osvojit zdravé digitální návyky.

V posledním workshopu pro studenty pomáhají lektoři pěstovat empatii a sociální vazby.

Výstupní analýza je následně poskytnuta pedagogům společně s metodiky a postupy. Školní ambasador získá certifikát.