Wikipedista:Mrmariktomass/Pískoviště
Vymyšlenská pěšina
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace Vymýšlenská pěšina je chráněné území rozkládající se na levém břehu Vltavy v katastrálním území Prostřední Lhota, které bylo založeno roku 30. ledna 1989. Předmětem ochrany jsou tamní přirozené ekosystémy skalnatých svahů plné specifické teplomilné květeny a lesních druhů živočichů. Vyskytují se zde také druhy chráněné jako je tařice skalní či bělozářka liliovitá. Geologicky se oblast nachází na podloží z proterozoických hornin jílovského pásma. U přírodní rezervace se nachází i stejnojmenná naučná stezka Vymyšlenská pěšina s informačními tabulemi o přírodní rezervaci.
Přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina | |
---|---|
PR Vymyšlenská pěšina značení | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 30. ledna 1989 |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
Nadm. výška | 270–389 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Příbram |
Umístění | Chotilsko (k. ú. Prostřední Lhota) |
Souřadnice | 49°44′45,04″ s. š., 14°21′46,6″ v. d. |
Vymyšlenská pěšina | |
Další informace | |
Kód | 1136 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace „Vymyšlenská pěšina“ se nachází na levém břehu vodní nádrže Slapy na řece Vltavě. V katastrálním území Prostřední Lhota obce Chotilsko v okrese Příbram mezi obcemi Kobylníky a Smilovice. Celková rozloha přírodní rezervace území činí 67,19 ha v délce 4,5 km podél břehu řeky a nachází se v nadmořské výšce 270-389 m.n.m.[1].
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast v minulosti byla v poměrně chudém kraji, kde se lidé živili rybolovem, prací na málo úrodných polích, lesními pracemi, hornictvím v žulových lomech a ledařením. Řeka Vltava vždy tomuto kraji vévodila, a ještě před zřízením Slapské přehrady v roce 1953 byla nazývána Stará řeka. Volně průchodná řeka byla významnou cestou pro transport dřeva mezi jižními i středními Čechy až do Německa. Také se tudy převážela vytěžená žula na stavby a různé zemědělské plodiny. Pokácené dřevo se dostávalo k řece ze svahů a poté bylo v místech vazišť neboli tzv. splazů svazováno do vorů. Vor vznikl tak, že opracované klády byly svazovány do jednotlivých tabulí a po doplutí byl vor rozvázán a tím bylo k dispozici vytěžené dřevo. Ke splazům se dřevo dostávalo především pomocí umělých vodních kanálů a koní[2]. V této době jsou tato místa již zničena a zarostlá vegetací. Od 13. století bylo území v majetku Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Existuje pověst, která vypráví, že se zde nacházelo údolí s koněm z ryzího zlata. Ten lákal mnoho lidí a přilákal dokonce i kněžnu z Prahy, která koni z chamtivosti utrhla ucho a kůň poté zmizel. Mnoho historických památek se na tomto území již nenachází. Jednou ze zachovalých památek v blízkosti přírodní rezervace je barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která se nachází na vrcholku skal s výhledem na Vltavu.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Jižně a východně směřovaný svah vltavského údolí ze stratigrafického hlediska patří do období proterozoika. Skalní masív a údolí této lokality je částí jílovského pásma tvořeného prekambrickými vyvřelinami. V rámci regionálního členění spadá oblast PR do středočeského pásma Bohemika v celku Českého masívu . Jedná se o velice bohatě členěný terén s horninami jílovského pásma s asyntskými prvky, vzniklé jednak erupcí, jednak metamorfózou. To způsobuje, že po několika desítkách metrů v rezervaci nacházíme zase jiné složení hornin, což se odráží i v pestrosti vegetace. Najdeme zde rovné a svahové sedimenty a suti, bazické, intermediární a kyselé vulkanity proteozoického stáří, albistické žuly kontaminované bazickými vulkanity, granodiorotový porfyr i spesartit. Celkové prostupnosti různorodými kompozicemi hornin od metabazitů andezitové struktury po kyselé davidové, ryodacitové tufy a tonalitová intruziva[3] jsou místy ve svazích prostoupeny malými prameny což také ovlivňuje složení vegetace. Půdy v této oblasti sbírají velkou škálu od hnědozemí až po rankery na skalnatých částech, bohatší půdy jsou omezeny na menších místech[4].
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Díky členitosti a heterogenitě tohoto terénu s mnoha skalnatými výstupky, plošinami a zářezy se zde vytvořilo prostředí vhodné pro řadu druhů. Značná část tamní fauny je tvořena bezobratlými, zejména hmyzem a plazy jako je užovka obojková (Natrix natrix), zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký(Anguis fragilis). Z obratlovců je zde velké množství ptáků, drobných hmyzožravců, netopýrů a lesní zvěře. Mezi ptáky, kteří zde sídlí patří červenka obecná (Erithacus rubecula), která hnízdí v dutinách či hromadách dřeva a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), který hledá potravu ve skulinách kůry. Zajímavý hlodavec, který se zde nachází a jedná se o nejmenšího ze čtyř u nás žijících plchů je plšík lískový (Muscardinus avellanarius). Z lesní zvěře se tu hojně vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus) a také jeho příbuzný druh jelen evropský (Cervus elaphus), který se zde objevuje jen ojediněle. Setkat se tu můžeme i s poměrně velmi rozšířeným prasetem divokým (Sus scrofa). Jako invazní druh se zde v minulosti rozšířil z míst, kde byl uměle vysazen muflon evropský (Ovis aries musimon), který způsobuje poměrně značné škody ohryzáváním a loupáním lesních kultur. Z šelem se tu vyskytuje naše nejhojnější šelma liška obecná (Vulpes vulpes), která se ve zdejších podmínkách živí myšovitými hlodavci a drobnou zvěří jako je zajíc polní (Lepus europaeus). Vzácností je kuna lesní (Martes martes), která má žlutou náprsenku či kuna skalní (Martes foina) s bílou náprsenkou. Velmi ojediněle zde můžeme zahlídnout i jezevce lesního (Meles meles)[5].
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Z flóry se tu vyskytují zejména teplomilné druhy jako je samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Je tu zachována skalní step s chráněnými druhy jako je tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a chrpa chlumní (Centaurea triumfettii). Dále zde můžeme zahlídnout vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum), která roste na vlhkých místech a má červené květy, netýkavky(Impatiens), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a mnoho dalších. Starček vejčitý (Senecio ovatus) je typický pro lesní porosty a je nápadný díky jeho žlutým květům[6]. Ve zdejších lesích roste řada dřevin a keřů. Z biotopů se zde nachází zejména teplomilné doubravy, dubohabřiny a acidofilní doubravy s bohatou teplomilnou květenou. Z jehličnatých dřevin zde roste naše nejrozšířenější dřevina smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). Z listnáčů zde můžeme najít dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a lípu malolistou (Tilia cordata).
Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace je ohraničená vodní nadrží slapy na řece Vltavě pramenící na šumavě. Před postavením nádrže byl břeh řeky několik tisíc let formován a vymýván vodou. Dnešní příkrý ráz této lokality neumožňuje udržovat dešťovou vodu která stéká do Vltavy a ze severní strany do potoka Radič, který pramení ve vesnici Prostřední Lhota a protéká Prostřednolhotským rybníkem a stejnojmenném rybníkem Radič a následně se vlévá do Vltavy[7]. Ve skále pramení během období dešťů několik nepřímo lokalizovaných pramenů, které v období sucha vysychají[4].
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Místo je turisticky velmi pestré. Krom naučné stezky, která je zakončena rozhlednou Veselí vrch, je možné přímí přístup k vltavě s možností koupání. Vyhlídka u sochy svatého Jana Nepomuckého se nachází uprostřed stezky. Dále ve vesnici Prostřední Lhota je zajímavé hornické muzeum Špýchar[8] v barokní budově a ve vedlejší vesnici Chotilsko se nachází zábavný akční park Tepfaktor[9].
Ochrana území
[editovat | editovat zdroj]Hlavní cílem ochrany je zlepšení a zejména zachování komplexu přirozených ekosystémů skalnatých svahů na levém břehu Vltavy středního Povltaví. Dále je kladen důraz na zachování tamní charakteristické zvířeny, květeny, lesního porostu a geologického prostředí. Z důvodu nepřístupnosti terénu díky strmosti svahů není přírodní rezervace příliš ohrožena. Problémem mohou být invazivní druhy, které by mohly ohrozit tamní faunu a flóru. Naučná stezka vede jen zčásti po obvodu chráněné oblasti, což napomáhá tomu, že příroda není poškozována turistickým ruchem. V celé rezervaci je zakázáno hospodařit pomocí intenzivních technologií, umisťovat nové stavby, rozšiřovat nepůvodní druhy, sbírat rostliny, odchytávat živočichy a jsou zakázány všechny činnosti, které by mohly mít za následek změny v biologické rozmanitosti a struktuře krajiny. K zabezpečení ochrany před rušivými vlivy z okolí je stanoveno ochranné pásmo do vzdálenosti 50 metrů od hranic přírodní rezervace[4].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Commons-logo.svg/12px-Commons-logo.svg.png Obrázky, zvuky či videa k tématu Vymyšlenská pěšina na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-. Přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina (Příbram-oblast, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Voroplavba. www.vorarstvi.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Geologické lokality - Vyhledávání - Vymyšlenská pěšina. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c PR Vymyšlenská stezka [online]. [cit. 2022-11-09]. [www.kr-stredocesky.cz Dostupné online].
- ↑ Naučná stezka Vymyšlenská pěšina. stezky.info [online]. 2008-11-16 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Senecio ovatus – starček Fuchsův, starček vejčitý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Špýchar Prostřední Lhota | Hornické muzeum Příbram [online]. 2020-11-15 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ TEPfactor - team adventures. www.tepfactor.cz [online]. [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.