Wikipedista:Mostly Harmless/Infobox pro gramatiky
Rozhodl jsem se udělat infobox pro gramatiky. Rozhodl jsem se je sem dát, aby byly pohromadě. Zatím jsem udělal tři, ale počet stále roste. Tenhle projekt se buď ujme na Wikipedii jako infobox, nebo ho dám na své stránky a pojede nezávisle na Wikipedii...pokud byste měli nějaké připomínky, chyby (mýlit se je lidské) napište je laskavě na diskuzní stránku nebo je změňte přímo v kódu, pokud se v tom vyznáte. Pokud uděláte další infobox, třeba i svého umělého jazyka nebo jazyka, kterým se zabýváte, sem s ním. Prosím, pište na diskuzní stránku.
Vysvětlivky
V položce Slovosled se užívá zkratka SVO a budou se používat (snad) i další zkratky tohoto druhu - vyjadřuje slovosled, který daný jazyk má. S znamená subject, tedy podmět, V znamená verb, tedy přísudek, a O object neboli předmět. Pokud je slovosled touto zkratkou nevyjádřitelný
Pokud se mi nepodařilo nějakou položku zjistit, je políčko vyplněno otazníkem. Pokud náhodou znáte odpověď na dotyčnou otázku, nestyďte se a vysvětlete mi ji na diskuzní stránce tohoto článku.
U jazyků, které k zápisu neužívají latinku ani cyrilici, což jsou jediné dvě abecedy, u nichž jsem schopen zajistit text v původním pravopise, je užit přepis do latinky dle uvedení u konkrétního infoboxu - většinou je užit přepis do angličtiny, který užívá anglická Wikipedie. V přepisu čínských znaků jsem se rozhodl, že budu dodržovat raději českou transkripci akademika Švarného.
Numerativy (anglicky measure words) jsou mnohdy velmi komplikovaným způsobem asijských jazyků (čínština, bengálština), jak vyjádřit číslo podstatného jména. U evropských jazyků pochopitelně nejsou vyplněna.
Anglická gramatika[editovat | editovat zdroj]
Anglická gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Analytický jazyk se zbytky flexe |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | SVO |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | Všechny větné členy musí být vyjádřeny |
Člen | |
Člen určitý: | the – užívá se |
Člen neurčitý: | a, před samohláskou an |
Člen dělivý: | neužívá se |
Bez členu: | Vlastní jména, některé ustálené fráze. |
Numerativ | |
Numerativ: | neužív´á se |
Podstatná jména | |
Rozlišují se: | * pouze číslo |
Duál: | Angličtina nemá duál, pouze pro dva objekty se používá zájmeno either |
Triál: | nemá |
Plurál: | koncovka -s |
Skloňování: | angličtina neskloňuje podstatná jména |
Slovesa | |
Časování: | Časování pravidelných sloves
Časování slovesa to do
Trpný rod: tvar slovesa be+příčestí minulé. |
Zápor slovesa: | Částice not. |
Otázka: | Tvoří se prohozením slovosledu na VOS nebo pomocí tázacího zájmena. |
Přídavná jména | |
Skloňování: | Angličtina přídavná jména neskloňuje. |
Přivlastňovací přídavná jména: | se tvoří koncovkou ´s od podstatného jména. |
Stupňování: | * jednoslabičná a dvojslabičná přídavná jména se stupňují pomocí koncovek –er (komparativ) a –est (superlativ)
|
Příslovce | |
Stupňování: | příslovce se stupňují stejně, jako přídavná jména |
Tvoření: | příslovce se od přídavných jmen tvoří koncovkou -ly |
Zájmena | |
Skloňování osobních zájmen: | * první osoba singuláru: nominativ I, akuzativ me, zvatný tvar myself
|
Přivlastňovací zájmena: | * první osoba singuláru: my
|
Číslovky | |
Skloňování číslovek: | Číslovky jsou nesklonné |
Tvorba číslovek řadových: | číslovky řadové se tvoří koncovkou –th, pouze od one (1) je řadová číslovka first, od two (2) je second a od three (3) je third |
Švédská gramatika[editovat | editovat zdroj]
Švédská gramatika | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Typ jazyka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ jazyka: | Flektivní jazyk | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovosled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh slovosledu: | SVO | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | Všechny větné členy musí být vyjádřeny. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Člen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Člen určitý: | Člen určitý se připojuje jako koncovka, ve společném rodě má tvar -en, ve středním rodě -et, v plurálu –na. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Člen neurčitý: | Má tvar en ve společném rodě a ett ve středním rodě. Používá se ve významu "jeden", takže pochopitelně není v plurálu. Klade se před dotyčné podstatné jméno. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Člen dělivý: | neužívá se | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bez členu: | Bez členu jsou ta slova, pro něž se nehodí ani jeden člen. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Numerativ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Numerativ: | neužívá se | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozlišují se: | • Dva pády, nominativ a genitiv.
• Dvě čísla, singulár a plurál. • Dva rody, společný (mužský a ženský) a střední. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování: |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování: | • Infinitiv většinou končí na –a, často před ním je částice att.
• Přítomný čas má ve všech tvarech u většiny sloves koncovku –r. • Budoucí čas se tvoří pomocí ska(ll) + infinitiv nebo kommer att + infinitiv. • Pretéritum se tvoří koncovkou –de/-te/-dde u slabých sloves, silná slovesa jsou bez koncovky a mění kmenovou samohlásku. • Perfektum se tvoří pomocí har + supinum. • Supinum má u slabých sloves stejný tvar jako trpné/minulé příčestí pro střední rod (-t/-tt), u silných sloves má zvláštní tvar zakončený –it (a obvykle změněnou kmenovou samohlásku). • Plusquamperfektum se tvoří pomocí hade + supinum. • Minulý kondicionál se tvoří skulle ha + supinum. • Přítomný kondicionál se tvoří skulle+infinitiv. • Pasivum se tvoří buď pomocí koncovky –s nebo pomocí bli + příčestí trpné. • Příčestí trpné se u slabých sloves tvoří pomocí –d/-t/-dd, -t/-tt, -de/-te, u silných pomocí –en, -et, -na. • Příčestí přítomné se tvoří pomocí koncovky –ande, -ende. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zápor slovesa: | Tvoří se pomocí částice inte, knižně také ej nebo icke. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otázka: | Se tvoří přehozením podmětu a přísudku. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přídavná jména | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování: | • Silné – se tvoří u všech rodů pomocí –a, výjimečně u maskulin pomocí –e. Užívá se ve spojení s určitým členem.
• Slabé - užívá se jindy, ve společném rodě je bez koncovky, ve středním s koncovkou –t a v množném čísle s –a. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování: | • Komparativ se tvoří pomocí –are.
• Superlativ se tvoří pomocí –sta v určitém tvaru a –ast v neurčitém. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přechylování: |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příslovce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování: | {{{Stupňování příslovcí včetně nejdůležitějších výjimek.}}} }} | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvoření z přídavného jména: | Většinou jako přípona –t ke tvaru neutra, u přídavných jmen se zakončením na –lig může být přípona –en, další příponou může být –vis. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zájmena | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zájmena: |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslovky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování: | Číslovky jsou nesklonné. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslovky řadové: | Mají nepravidelné tvary |
Esperantská gramatika[editovat | editovat zdroj]
Esperantská gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Flektivní jazyk |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | nespecifikováno, většina esperantistů používá SVO |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | Všechny větné členy musí být vyjádřeny |
Člen | |
Člen určitý: | la, užívaný před počitatelnými slovy, před zástupcem (příkladem) jednoho druhu objektů, před adjektivy, užívanými jako substantiva a před přivlastňovacími zájmeny |
Člen neurčitý: | neužívá se |
Člen dělivý: | neužívá se |
Bez členu: | Ta slova, u nichž se neužívá určitý člen. |
Numerativ | |
Numerativ: | neužívá se |
Podstatná jména | |
Koncovka: | Všechna podstatná jména v esperantu mají koncovku –o. |
Rozlišují se: | * rod
|
Duál: | není |
Triál: | není |
Plurál: | koncovka -j |
Skloňování: | z pádů existuje pouze akuzativ, tvořený v singuláru koncovkou –n |
Slovesa | |
Časování: | Esperanto při časování nerozlišuje osobu, pouze čas a způsob.
|
Zápor slovesa: | Částice ne před slovesem. |
Otázka: | * otázky, na něž je možno odpovědět ano-ne se tvoří pomocí tázacího zájmena ĉu na začátku věty
|
Přídavná jména | |
Koncovka: | Všechna přídavná jména v esperantu mají koncovku -a |
Skloňování: | Přídavná jména se skloňují stejně jako podstatná jména |
Přivlastňovací přídavná jména: | Se tvoří přidáním adjektivní koncovky –a k podstatnému jménu |
Stupňování: | * komparativ se tvoří pomocí slova pli, které se klade před přídavné jméno
|
Příslovce | |
Koncovka: | Všechna příslovce v esperantu mají koncovku e |
Stupňování: | Příslovce se stupňují stejně jako přídavná jména |
Tvoření: | Příslovce se tvoří jednoduše změnou koncovky na -e |
Zájmena | |
Skloňování osobních zájmen: | Osobní zájmena pro:
Osobní zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména, tedy koncovkou -n. Přivlastňovací zájmena se tvoří od osobních zájmen koncovkou -a. |
Číslovky | |
Skloňování číslovek: | Základní číslovky jsou nesklonné, řadové číslovky se skloňují jako přídavná jména |
Tvorba číslovek řadových: | Řadové číslovky se tvoří koncovkou –a. |
Italská gramatika[editovat | editovat zdroj]
Italská gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Flektivní jazyk s prvky analytického (analytické je např. skloňování podstatných jmen) |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | SVO |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | U otázek tvořených tázacím zájmenem může chybět podmět či předmět, resp. může být nahrazen tázacím zájmenem |
Člen | |
Člen určitý: | Člen určitý stojí před podstatným jménem a má několik tvarů:
|
Člen neurčitý: | * v mužském rodě „un“
|
Člen dělivý: | * vyjadřuje neurčitou část celku či neurčité množství předmětů
|
Bez členu: | Bez členu jsou pouze vlastní jména |
Numerativ | |
Numerativ: | Numerativ se v italštině neužívá. |
Podstatná jména | |
Rozlišují se: | * dva gramatické rody, mužský a ženský (většinou končí podstatná jména mužského rodu na –o a podstatná jména ženského rodu na –a, -i či –ù, výjimky jsou většinou cizí slova)
|
Duál: | neužívá se |
Triál: | neužívá se |
Plurál: | * pokud maskulinum v singuláru končí na –o, končí plurál na –i
|
Skloňování: | Italština skloňuje pomocí předložek:
|
Slovesa | |
Časování: | * slovesa se časují podle tří vzorů: parlare (slovesa v infinitivu končící na –are), leggere (slovesa v infinitivu končící na –ere) a partire (slovesa v infinitivu končící na –ire) takto:
{} |
Zápor slovesa: | |
Otázka: | Otázka se tvoří buď tázacím zájmenem, které se klade na místo větného členu, na nějž se tážeme. |
Přídavná jména | |
Skloňování: | Adjektiva stojí převážně za podstatným jménem, k němuž se váže, a má stejnou koncovku jako podstatné jméno. |
Přivlastňovací přídavná jména: | {{{Přivlastňovací přídavná jména}}} }} |
Stupňování: | * komparativ se tvoří částicí più, která se klade před přídavné jméno
|
Příslovce | |
Stupňování: | Příslovce se stupňují stejně, jako přídavná jména. |
Tvoření: | Příslovce se tvoří koncovkou –mente, která se připojí k přídavnému jménu. |
Zájmena | |
Skloňování osobních zájmen: | { |
Číslovky | |
Skloňování číslovek: | Číslovky jsou nesklonné |
Tvorba číslovek řadových: | nepravidelná |
Litevská gramatika[editovat | editovat zdroj]
Litevská gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Flektivní jazyk |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | SVO, variace/inverze možné(relativně časté), avšak ne libovolně; na posledním(i rozvitém) větném členu je významový důraz. Změnou slovosledu se mění důraz a tím i významový odstín |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | Všechny větné členy musí být vyjádřeny |
Člen | |
Člen určitý: | není |
Člen neurčitý: | není |
Člen dělivý: | není |
Bez členu: | Vše |
Numerativ | |
Numerativ: | není |
Podstatná jména | |
Rozlišují se: | * Sedm pádů
|
Duál: | Rudimentálně jen v nářečích, prakticky se nepoužívá |
Triál: | není |
Plurál: | Všechny pády jako v singuláru; všechny odlišné od sg. |
Skloňování: | V litevštině je 5 tříd skloňování
|
Přechylování: | používá se (jen u výrazů, které č.j. chápe jako životné); v jednotlivých vyjímkách přechylovat nelze. |
Přechylování příjmení: | Odlišné podle rodinného stavu:
|
Slovesa | |
Časování: | Infinitiv: -ti, častější kratší -t
osoby: 1., 2., odlišné v sg. a pl.; 3.os. shodné tvary sg. a pl.; rod se nerozlišuje
Nepravidelnosti:
|
Zápor slovesa: | Předpona ne- (nepravidelně: slovesa būti a eiti). |
Otázka: | Ve větě: otázky, na něž je možno odpovědět ano-ne se tvoří pomocí tázacího slůvka ar na začátku věty, ostatní pomocí příslušného tázacího slova. Věty, neobsahující tázací výraz, jsou bez ohledu na slovosled a větnou intonaci vnímány jako jiné než tázací (nejčastěji jako oznamovací). |
Zvratná slovesa: | Tvoří se přidáním zvratné koncovky -s(i) ke tvarům bez předpon zakončeným na samohlásku, kromě: -u→uos(i)(nikoliv -au→-aus(i), -i→ies(i)(nikoliv -ai→-ais(i); koncovky -is ke tvarům zakončeným na souhlásku.
U tvarů sloves s předponami se koncovka -s(i)/-is přesouvá za poslední předponu: mokausi→nepasimokau, segęsis→užsisegęs . |
Přídavná jména | |
Rozlišuje se: | Jako u podstatných jmen. |
Jmenné tvary: | Nejsou |
Zájmenné tvary: | Používají se ve všech pádech, obou číslech, obou rodech, ve všech stupních. |
Stupňování: | Základní stupňování: 3 stupně:I. základní; II. komparativ; III. superlativ.
|
Přivlastňovací přídavná jména: | neužívají se; v této funkci slouží genitiv příslušného jména nebo číslovky. |
Příslovce | |
Stupňování: | Stupňují se stejně jako přídavná jména. |
Tvoření: | Tvoří se z přídavných jmen: -as → -ai; -us, -is, (-ys) → -iai. (obvyklá hláskozměna: t→č, d→dž). Některá příslovce se tvoří nepravidelně od odlišného slovního základu. |
Zájmena | |
Rozlišují se: | *Sedm pádů(+varianty lokativu),
|
Druhy zájmen: | * 3 základní + 6 vedlejších:
Základní:
Vedlejší:
|
Číslovky | |
Rozlišuje se: | Sedm pádů(+varianty lokativu), dva rody, bez rodu, dvě čísla; vše jako u podstatných jmen; u mnohých číslovek mnohé z těchto kategorií chybí. |
Druhy číslovek: | * 2 základní skupiny: I. základní, II. řadové.
I.a) základní (pagrindiniai - pagrindas=základ) I.b) skupinové (kuopiniai) I.c) pomnožné (dauginiai) I.d) zlomkové (trupmeniniai)
(řadové číslovky se dál nerozlišují) |
Po číslovkách následují pády: | * po základních číslovkách: 1;21,31...101: nominativ sg. 2 - 9;22-29,32-39...102: nominativ pl. 10-20;30,40...100genitiv pl.
(vysvětlení pro výrazy v nominativu) tato základní jednotka se dále skloňuje: pokud v nominativu shodné - skloňují se obě části shodně; pokud neshodné - skloňují se pouze části původně v nominativu, části v genitivu zůstávají neměnné. Ad I.d) exaktní zlomkové výrazy se tvoří takto: čitatel - základní číslovka, jmenovatel - řadová číslovka v zájmenném tvaru, femininu, pád a číslo podle pravidel uvedených výše. Celý tento tvar se dále skloňuje(shodně). |
Počítání pomnožných výrazů: | Používají se pomnožné číslovky (I.c)); taktéž řadové č. se používají v plurálu; mají vždy množné č. (a to i "1"), rozlišují dva rody, s počítanými výrazy se plně shodují. |
Neohebné slovní druhy | |
Neohebné slovní druhy : | * předložky (prielinksniai)
|
Přízvuk | |
Rozlišují se: | Tři typy přízvuku,
|
Žemaitská gramatika (pozor, na článku se pracuje, pahýl!!)[editovat | editovat zdroj]
Pozor, prototože úpravy zatím nebyly dokončeny, některé z informací zatím nejsou pravdivé!
Žemaitská gramatika | |
---|---|
Typ jazyka | |
Typ jazyka: | Flektivní jazyk |
Slovosled | |
Druh slovosledu: | SVO, variace/inverze možné(relativně časté), avšak ne libovolně; na posledním(i rozvitém) větném členu je významový důraz. Změnou slovosledu se mění důraz a tím i významový odstín |
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny: | Všechny větné členy musí být vyjádřeny |
Člen | |
Člen určitý: | není |
Člen neurčitý: | není |
Člen dělivý: | není |
Bez členu: | Vše |
Numerativ | |
Numerativ: | není |
Podstatná jména | |
Rozlišují se: | * Sedm pádů/pádová otázka
|
Duál: | používá se; všechny pády jako v singuláru; všechny odlišné od sg. |
Triál: | není |
Plurál: | Všechny pády jako v singuláru; všechny odlišné od sg. |
Skloňování: | V žemaitštině je 5 tříd skloňování
|
Přechylování: | používá se (jen u výrazů, které č.j. chápe jako životné); v jednotlivých vyjímkách přechylovat nelze. |
Přechylování příjmení: | Odlišné podle rodinného stavu:
|
Slovesa(nutno opravit) | |
Časování: | Infinitiv: -t
osoby: 1., 2., odlišné v sg. a pl.; 3.os. shodné tvary sg. a pl.; rod se nerozlišuje
Nepravidelnosti:
|
Zápor slovesa: | Předpona na- (nepravidelně: slovesa ... ...). |
Otázka: | Ve větě: otázky, na něž je možno odpovědět ano-ne se tvoří pomocí tázacího slůvka ar na začátku věty, ostatní pomocí příslušného tázacího slova. Věty, neobsahující tázací výraz, jsou bez ohledu na slovosled a větnou intonaci vnímány jako jiné než tázací (nejčastěji jako oznamovací). |
Zvratná slovesa: | Tvoří se přidáním zvratné koncovky -s(i) ke tvarům bez předpon zakončeným na samohlásku, kromě: -u→uos(i)(nikoliv -au→-aus(i), -i→ies(i)(nikoliv -ai→-ais(i); koncovky -is ke tvarům zakončeným na souhlásku.
U tvarů sloves s předponami se koncovka -s(i)/-is přesouvá za poslední předponu: mokausi→nepasimokau. |
Přídavná jména | |
Rozlišuje se: | Jako u podstatných jmen. |
Jmenné tvary: | Nejsou |
Zájmenné tvary: | Používají se ve všech pádech, obou číslech, obou rodech, ve všech stupních. |
Stupňování: | Základní stupňování: 3 stupně:I. základní; II. komparativ; III. superlativ.
|
Přivlastňovací přídavná jména: | neužívají se; v této funkci slouží genitiv příslušního jména nebo číslovky. |
Příslovce | |
Stupňování: | Stupňují se stejně jako přídavná jména. |
Tvoření: | Tvoří se z přídavných jmen: -as → -ai; -us, -is, (-ys) → -iai. (obvyklá hláskozměna: t→č, d→dž). Některá příslovce se tvoří nepravidelně od odlišného slovního základu. |
Zájmena | |
Rozlišují se: | *Sedm pádů(+varianty lokativu),
|
Druhy zájmen: | * 3 základní + 6 vedlejších:
Základní:
Vedlejší:
|
Číslovky | |
Rozlišuje se: | Sedm pádů(+varianty lokativu), dva rody, bez rodu, dvě čísla; vše jako u podstatných jmen; u mnohých číslovek mnohé z těchto kategorií chybí. |
Druhy číslovek: | * 2 základní skupiny: I. základní, II. řadové.
I.a) základní (?? - pagrindas=základ) I.b) skupinové (??) I.c) pomnožné (??) I.d) zlomkové (??)
(řadové číslovky se dál nerozlišují) |
Po číslovkách následují pády: | *po základních číslovkách: 1;21,31...101: nominativ sg. 2 - 9;22-29,32-39...102: nominativ pl. 10-20;30,40...100genitiv pl.
(vysvětlení pro výrazy v nominativu) tato základní jednotka se dále skloňuje: pokud v nominativu shodné - skloňují se obě části shodně; pokud neshodné - skloňují se pouze části původně v nominativu, části v genitivu zůstávají neměnné. Ad I.d) exaktní zlomkové výrazy se tvoří takto: čitatel - základní číslovka, jmenovatel - řadová číslovka v zájmenném tvaru, femininu, pád a číslo podle pavidel uvedených výše. Celý tento tvar se dále skloňuje(shodně). |
Počítání pomnožných výrazů: | Používají se pomnožné číslovky (I.c)); taktéž řadové č. se používají v plurálu; mají vždy množné č. (a to i "1"), rozlišují dva rody, s počítanými výrazy se plně shodují. |
Neohebné slovní druhy | |
Neohebné slovní druhy : | * předložky (prielinksniai)
|
Přízvuk | |
Rozlišují se: | Tři typy přízvuku,
|