Přeskočit na obsah

Wikipedista:Morimus funereus/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pes je možná jeden z nejdéle domestikovaných druhů živočichů, někdy se udává až před 15000 lety.[1] Domestikace byla zaznamenána před 11500 lety v Jihozápadní Asii, ale mtDNA analýza stanovuje nejzazší mez pro společného předka současných psů na 16300 let.[2] Nová studie ukazuje na starší oddělení od vlka.[3][4] Překvapivě jeho jídelníček tvořily rostliny více, než se předpokládalo.[5]

Domestikace (též zdomácnění) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy domestikované, vhodné k chovu. Jedná se o vícegenerační proces, který spočívá v trvalé genetické modifikaci druhu, která vede k vrozené adaptaci na člověka. Tak může mít člověk i vliv sám na sebe a mluvíme tak o sebedomestikaci.[6][7][8] Člověk o organismus pečuje, má značný vliv na jeho reprodukci a získává potřebné suroviny (mléko, kůži aj.). Tyto faktory přispěly k populační explozi.

Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který se rozmnožuje pod kontrolou člověka. Domestikované organismy se nemnoží ve volné přírodě, buď proto, že toho nejsou schopny, nebo proto, že byla volně žijící forma vyhubena. Pokud se domestikovaný organismus dostane do volné přírody a začne se množit nezávisle na člověku, označujeme ho za zdivočelý (např. mustang, pes dingo, městský holub). Proces opačný domestikaci se nazývá zdivočení neboli feralizace.

Některé druhy byly domestikovány už v dávné minulosti (neolitická revoluce), některé druhy teprve v nedávno uplynulých desetiletích, jako např. některá kožešinová zvířata. Za domestikované druhy musíme považovat také některé druhy ptáků chovaných v klecích, např. papouška andulku, japonskou křepelku, kanára apod., stejně tak jako některé druhy akvarijních ryb, např. paví očko (gupka), mečovka, rájovec, a podobně.

Během domestikace došlo k fyzickým změnám domestikovaných zvířat, např.: délka končetin, změna osrstění, tvar lebky, změny v CNS (hlavně omezení činnosti smyslového a pohybového aparátu), v rozmnožování nebo produkci mléka. Došlo také ke zmenšení velikosti mozku.[9][10] Asi o 40 % se zmenšila část mozku ovlivňující chování jako agresi, reakce na stres aj. Fyzické změny ovšem nejsou hlavním znakem domestikace. Například domestikovaní sobi nevytvářejí příliš velkou řadu plemen a v podstatě jsou takřka k nerozeznání od svých divokých příbuzných. Životy řady seveřanů (Inuitů, Evenků, Čukčů, Khantů, Nenetů a dalších) jsou na sobech úplně závislé.

Toto soužití člověka se zvířetem způsobilo změny i u lidí. Tělo se muselo přizpůsobit na trávení živočišných produktů s velkým obsahem ochranných látek (např. tolerance laktózy).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Domestikace pravděpodobně začala před 10 000 lety v oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Je spojena s neolitickou revolucí, kdy lidé postupně přecházeli od kočovného způsobu života k usedlému. Přisvojovací hospodářství (lov a sběr) se změnilo ve výrobní hospodářství a lidé se začali živit zemědělstvím. Zvířata využívali k zemědělské práci, transportu, nebo jako zdroj potravy.

Prvním domestikovaným zvířetem byl pravděpodobně vlk, z něhož se stal pes domácí (Canis lupus familiaris).[11] Pes se postupně integroval do společnosti lidí.[12] Lidská potřeba chovat psa je pak nyní z podstatné části dědičná.[13] Takže vlastně pes ochočil člověka aby z něj mohl loudit žrádlo. Následovala domestikace dalších zvířat (např. krav, ovcí, koz a koní.) Lidé je dříve lovili stejně, jako ostatní zvěř a v silných letech si je chtěli uchovat na léta slabší. Při svých nomádských cestách je samozřejmě potřebovali mít zavřené, aby neutekli. Postupem času potřebovali také nějaké krmivo, protože v omezeném prostoru se potenciál původní země s čerpáním velkým stádem rychle vyčerpal. Domestikace tedy stojí vůbec v počátcích odklonu od lidského nomádského způsobu života, protože s permanentním zdrojem potravin lidé přestali být závislí na sledování zvěře. Domestikace se stala postupem času i zodpovědná za přeměnu lidského fenotypu při vývoji mnoha modifikací souvisejících s potřebou mít nástroje na trávení živočišných produktů, které obsahují často mnoho ochranných látek (například toleranci laktózy).[14]

Podmínky domestikace

[editovat | editovat zdroj]

Jen nepatrná hrstka zvířat však úspěšně prošla testem domestikace, většina jich nikdy domestikována nebyla, protože jsou z jednoho nebo více důvodů nedomestikovatelná. Mezi hlavní příčiny neúspěchů patří zejména složitost krmení, malá rychlost růstu, problematické rozmnožování, agresivita, panikaření a sociální struktura stáda.

Základní podmínka domestikace

[editovat | editovat zdroj]

Domestikace je proces, kterým se nahrazuje přirozený výběr výběrem hospodáře. Může trvat jen několik generací,[15] s metodou CRISPR ale i jen pár let.[16]

Za domestikovaný se považuje takový druh, který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací.[zdroj?] Základní podmínkou domestikace však je, že člověk kontroluje rozmnožování (tj. připouštění u zvířat), tím z chovu vyřazuje pro člověka nevýhodné jedince a takto mění (šlechtí) genofond šlechtěného druhu. Ovšem domestikace přináší i genetické problémy.[17]

Princip Anny Kareninové

[editovat | editovat zdroj]

Problémem, proč drtivá většina zvířat nikdy domestikována nebyla, je princip Anny Kareniny (selhání některého z řady faktorů vede k celkovému neúspěchu).[18]

Domestikace versus zkrocení

[editovat | editovat zdroj]

Například slon indický je v asijských zemích používán jako hospodářské zvíře, nebyl však nikdy domestikován, neboť nikdy nebyl v zajetí množen.[19] Trvá totiž cca 12 let, než slon dosáhne pohlavní dospělosti, takže se jeho chov nevyplatí a hospodářští sloni byli odjakživa divocí sloni, odchycení a zkrocení z přírody.

V průběhu dějin lidstva byla téměř jistě vyzkoušena domestikace všech zvířat, z kterých mohl plynout libovolný užitek, a jistě všech, která byla lovena. Lidstvu je rovněž obecně vlastní záliba v chování domácích mazlíčků, která byla pozorována i u přírodních národů. Lze předpokládat, že u řady zvířat bylo odchycení mláďat a jejich chov jako domácích mazlíčků prvním krokem k domestikaci.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Plody divokých mandlí jsou nesnesitelně hořké a navíc obsahují jed, který by usmrtil kohokoliv nemoudrého, kdo by ignoroval jejich chuť. Avšak v přírodě se vyskytovaly mandlovníky, které vlivem mutace postrádaly hořkost a jedovatost. Tyto byly přednostně konzumovány lidmi. Pravěký hospodář výběrem těchto mandlovníků nevědomky změnil genofond domestikovaného druhu.[20]

Divoký hrách se množí tak, že po dozrání lusk náhle praskne a plody jsou vymrštěny do daleka. Tato vlastnost je pro člověka problematická, neboť sběr hrachu, pokud lusk při dotyku praskne a vymrští plody, je obtížný. V přírodě se však vyskytovali mutanti, kteří tuto vlastnost postrádali. Bez člověka byla tato rostlina odsouzena k nerozmnožení, neboť semena shnila v lusku. Pokud na ně pravěký člověk narazil, jistě preferoval jejich neskonale snazší sběr a přispěl tak ke změně genofondu.[21]

Domestikace rostlin

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Domestikace rostlin.

Domestikace rostlin začala před více než 12 tisíci lety[22] a již se týkala více druhů.[23] Tou dobou se objevuje i v Americe.[24] Rozšíření domestikovaných rostlin mezi kontinenty došlo už před 3000 lety.[25] Smldinec, rýže africká a jáhly byli domestikováni v Africe v řeky Niger.[26] Šlechtění rostlin má několik základních cílů: zvýšení velikosti semen (např. obilí), hlíz (brambory, topinambur), úprava chuťových vlastností a chemického složení plodů (s malými semeny), rezistence či alespoň odolnost chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, bezostnost (bez ostnů), beztrnost (bez trnů), bez osin (obilí) uvolňování semen až při sklizni (obilí), dozrávání (malvice, peckovice, bobule, skořápkaté, oříšky atd.), tuhost slupky plodu (dle určení ke zpracování), a podobně.

Přibližná doba domestikace rostlin
Druh Doba domestikace
(př. n. l.) 		Místo domestikace
pšenice 12 000 let Úrodný půlměsíc (Karaca Dağ)[27]
rýže 11 000 let[28] Čína (Perlová řeka)[29]
konopí 10 000 let[30] Čína
réva vinná 9 000 let[31] Kavkaz a západní Asie
kukuřice 7 000 let Mexiko[32]

Domestikace živočichů

[editovat | editovat zdroj]
Přibližná doba domestikace velkých savců (tj. nad 45 kg)
Druh Divoký předek Doba domestikace
(př. n. l.) 		Místo domestikace Účel, užitek
ovce domácí (Ovis aries) ovce kruhorohá (Ovis orientalis);[33] často mylně uváděn muflon evropský (Ovis orientalis musimon) 8 000 let jihozápadní Asie vlna, maso, mléko, kožešina, hnůj, rituály, zápasy, údržba krajiny
koza domácí (Capra hircus) koza bezoárová (Capra aegagrus) 8 000 let[34] Írán (pohoří Zagros) mléko, maso, kůže, kožešina, srst, rituály, závody, výstavy
prase domácí (Sus domestica) prase divoké (Sus scrofa) 8 000 let[34] jihozápadní Asie, Čína maso, kůže, tuk, laboratorní zvíře, pomocník, domácí mazlíček
tur domácí (Bos taurus) pratur euroasijský (Bos primigenius primigenius) 6 000 let[34] Úrodný půlměsíc, Egypt práce (zápřah, soumar), maso, mléko, kůže, krev, trus, zápasy, rituály, údržba krajiny.
zebu (Bos indicus) pratur indický (Bos primigenius namadicus) 6 000 let[34] Indie práce (zápřah, soumar), maso, mléko, kůže, krev, trus, zápasy, rituály, údržba krajiny.
kůň domácí (Equus caballus) divoký kůň domácí (Equus caballus), často mylně uváděn tarpan (Equus ferus) 4 000 let[34] stepi Eurasie práce (tah, soumar, jízda), společník, kůže, maso, mléko, žíně, rituály, závody, výstavy, terapie, křížení s oslem
osel domácí (Equus asinus) osel africký (Equus africanus) 4 000 let[34] Egypt práce (tah, soumar, jízda), společník, kůže, maso, mléko, rituály, křížení s koněm
buvol domácí (Bubalus bubalis) buvol indický (Bubalus arnee) 4 000 let Indie, Jihovýchodní Asie práce (tah, jízda), mléko, kůže, maso, rituály, zápasy, závody
lama krotká (Lama glama) lama guanako (Lama guanicoe) 3 500 let[34] Andy práce (soumar), vlna, kůže, maso, rituály, společník, trus, údržba krajiny
alpaka (Vicugna pacos) vinuňa (Vicugna vicigna) 3 500 let Andy práce (soumar), vlna, kůže, maso, rituály, společník, trus, údržba krajiny
velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) divoký velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) 2 500 let[34] Arábie práce (jízda, soumar), závody, rituály, vlna, kůže, mléko, maso, trus
velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus) divoký velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus); často mylně uváděn velbloud dvouhrbý divoký (Camelus ferus) 2 000 let[34] střední Asie práce (jízda, soumar), rituály, vlna, kůže, mléko, maso, trus
sob polární (Rangifer tarandus) divoký sob polární (Rangifer tarandus) 4000–2000 let Sibiř, severní Skandinávie práce (tah, soumar, jízda), kožešina, maso, mléko, trus, krev, parohy, rituály, závody
jak domácí (Bos grunniensis) jak divoký (Bos mutus) 3000-2000 let Tibet práce (tah, soumar, jízda), kožešina, vlna, maso, mléko, trus, rituály, závody, zápasy
tur domácí balijský (Bos domestica) banteng (Bos javanicus) 1500 let Indonésie – ostrovy Jáva a Bali práce (tah), maso, kůže, rituály, závody, křížení s turem domácím
gayal (Bos frontalis) gaur (Bos gaurus) 1000 let severovýchodní Indie, Barma rituály, reprezentace, maso, kůže, práce (tah)
Přibližná doba domestikace menších zvířat
Druh Divoký předek Doba domestikace
(př. n. l.) 		Místo domestikace Účel domestikace
myš domácí myš domácí 15 000 let[35] Jihozápadní Asie škůdce
pes domácí vlk obecný 14 000 let-9 000 let[36] Středomoří, Jihozápadní Asie, Čína,[37] Amerika[38] Společník, pomocník, domácí mazlíček, práce (tah, hlídání), maso, kožešina, závody, zápasy, výstavy, laboratorní zvíře, terapie
kočka domácí kočka plavá 8 000 let[39] Jihozápadní Asie, Egypt Lov hlodavců (myší), společník a domácí mazlíček, výstavy, laboratorní zvíře, terapie, rituály, kožešina, maso
včela medonosná volně žijící včely 7 000 let Egypt, Jihozápadní Asie Opylování, med, vosk, propolis, jed, rituály
kapr obecný kapr 6 000 let[40] Čína Maso
holub domácí holub skalní 5 000 let Jihozápadní Asie Maso, vejce, peří, rituály, přenášení zpráv, závody, výstavy, trus
morče domácí morče divoké 5 000 let Andy Domácí mazlíček, laboratorní zvíře, maso, rituály, krmení jiných živočichů
bourec morušový bourec mandarínský 3 000 let Čína hedvábí, potravina, krmení jiných živočichů
husa domácí husa velká, husa labutí 5 000 let[41]-2 000 let Čína, Evropa, Egypt Maso, peří, tuk, játra, vejce, hlídání, údržba krajiny, výstavy, společník
krůta domácí krocan divoký 2 000 let Mexiko, jihozápad severní Ameriky Maso, peří, okrasné využití, výstavy
kur domácí (Gallus gallus f. domestica) kur bankivský (Gallus gallus) 1 500 let[42] Jihovýchodní Asie Maso, vejce, peří, zápasy, okrasné využití, měření času, trus, výstavy, rituály
perlička domácí (Numida meleagris f. domestica) perlička kropenatá (Numida meleagris) 1 500 let Severní Afrika okrasné využití, rituály, maso, peří, vejce, hlídání, ničení škůdců
kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) kachna divoká (Anas platyrhynchos) 1 500 let Středomoří, jihovýchodní Asie okrasné využití, maso, peří, tuk, krev, játra, vejce, ničení škůdců
bílá myš, myška tanečnice myš domácí 1 000 let Čína Domácí mazlíček, laboratorní zvíře, krmení jiných živočichů
hrdlička chechtavá hrdlička palmová 500 let Egypt, Palestina Domácí mazlíček, rituály, okrasné využití
pižmovka domácí pižmovka velká 1 000 let Mexiko, Amazonie Maso, peří, tuk, okrasné využití
fretka tchoř tmavý 500 let Středomoří Domácí mazlíček, pomocník při lovu
králík domácí králík divoký 100-500  Středomoří Maso, kožešina, srst, trus, domácí mazlíček, výstavy, laboratorní zvíře, krmení jiných živočichů
kanár[43] kanár divoký 1560  Kanárské ostrovy, Španělsko Domácí mazlíček, zpěv, výstavy, jiné (indikátor čistoty vzduchu v dolech)
křepelka japonská křepelka japonská 1600  Japonsko Vejce, maso, laboratorní zvíře, okrasné využití
chůvička japonská amadina bronzová 1760  Japonsko Domácí mazlíček, zpěv, výstavy, jiné (odchov mláďat jiných druhů pěvců)
potkan laboratorní potkan počátkem 20. století Velká Británie, USA Laboratorní zvíře, domácí mazlíček, krmení jiných živočichů
nutrie, činčila, norek nutrie říční, činčila vlnatá,norek americký počátkem 20. století Velká Británie, USA Kožešina, domácí mazlíček, výstavy
křeček zlatý divoký křeček zlatý 30. léta 20. století USA Laboratorní zvíře, domácí mazlíček, krmení jiných živočichů

Domestikované houby

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MCGOURTY, Christine. Origin of dogs traced. BBC News [online]. 2002-11-22 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PANG, Jun-Feng; KLUETSCH, Cornelya; ZOU, Xiao-Ju; ZHANG, Ai-bing; LUO, Li-Yang; ANGLEBY, Helen; ARDALAN, Arman. mtDNA Data Indicate a Single Origin for Dogs South of Yangtze River, Less Than 16,300 Years Ago, from Numerous Wolves. S. 2849–2864. Molecular Biology and Evolution [online]. 2009-12-01. Roč. 26, čís. 12, s. 2849–2864. Dostupné online. DOI 10.1093/molbev/msp195. (anglicky) 
  3. ↑ SKOGLUND, Pontus; ERSMARK, Erik; PALKOPOULOU, Eleftheria; DALÉN, Love. Ancient Wolf Genome Reveals an Early Divergence of Domestic Dog Ancestors and Admixture into High-Latitude Breeds. S. 1515–1519. Current Biology [online]. 2015-06. Roč. 25, čís. 11, s. 1515–1519. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cub.2015.04.019. (anglicky) 
  4. ↑ MCGOWAN, Matt. New study results consistent with dog domestication during Ice Age. phys.org [online]. 2020-02-19 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANTONOVA, Maria. Caveman's best friends? Preserved Ice Age puppies awe scientists. phys.org [online]. 2016-03-28 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ THEOFANOPOULOU, Constantina; GASTALDON, Simone; O’ROURKE, Thomas; SAMUELS, Bridget D.; MESSNER, Angela; MARTINS, Pedro Tiago; DELOGU, Francesco. Self-domestication in Homo sapiens: Insights from comparative genomics. S. e0185306. PLOS ONE [online]. 2017-10-18. Roč. 12, čís. 10, s. e0185306. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0185306. PMID 29045412. (anglicky) 
  7. ↑ KOTTKE, Jason. The Self-Domestication of Humans. kottke.org [online]. 2019-01-11 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ First experimental genetic evidence of the human self-domestication hypothesis. phys.org [online]. 2019-12-04 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ YIRKA, Bob. Brain size found to have decreased in domesticated cats. phys.org [online]. 2022-01-27 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ŽÁK, Jiří; VOSLÁŘOVÁ, Eva. Etologie psů [online]. Veterinární univerzita Brno [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak vznikl pes. OSEL.cz [online]. 29. listopadu 2023. Dostupné online.  (česky)
  12. ↑ HOOD, Marlowe. Prehistoric humans loved their dogs to death. phys.org [online]. 2019-02-28 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Owning a dog is influenced by genetic make-up. medicalxpress.com [online]. 2019-05-17 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ NAVRÁTILOVÁ, Hana. Homo adaptabilis. [s.l.]: [s.n.] 
  15. ↑ YIRKA, Bob. Russian geneticist repeats dog domestication with foxes in just fifty years. phys.org [online]. 2019-09-16 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ This wild plant could be the next strawberry. phys.org [online]. 2018-10-01 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ YIRKA, Bob. Study shows domestication of dogs led to an increase in harmful genetic changes. phys.org [online]. 2015-12-22 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Diamond (2000), s. 179.
  19. ↑ Diamond (2000), s. 169.
  20. ↑ DIAMOND, Jared. Osudy lidských společností. Praha: Columbus, 2000. 522 s. ISBN 80-7249-047-8. S. 123–124. Dále jen Diamond (2000). 
  21. ↑ Diamond (2000), s. 125–126.
  22. ↑ HOUSER, Pavel. Počátky domestikace obilnin aspoň o 10 000 let starší. sciencemag.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Prehistoric plant remains highlight diverse origins of cereal domestication. phys.org [online]. 2016-12-05 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Human settlements in Amazonia much older than previously thought. phys.org [online]. 2019-04-24 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ EVERDING, Gerry. Prehistoric food globalization spanned three millennia. phys.org [online]. 2019-02-06 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ SCARCELLI, Nora; CUBRY, Philippe; AKAKPO, Roland; THUILLET, Anne-Céline; OBIDIEGWU, Jude; BACO, Mohamed N.; OTOO, Emmanuel. Yam genomics supports West Africa as a major cradle of crop domestication. S. eaaw1947. Science Advances [online]. 2019-05. Roč. 5, čís. 5, s. eaaw1947. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.aaw1947. (anglicky) 
  27. ↑ HEUN, Manfred; SCHÄFER-PREGL, Ralf; KLAWAN, Dieter; CASTAGNA, Renato; ACCERBI, Monica; BORGHI, Basilio; SALAMINI, Francesco. Site of Einkorn Wheat Domestication Identified by DNA Fingerprinting. S. 1312–1314. Science [online]. 1997-11-14. Roč. 278, čís. 5341, s. 1312–1314. Dostupné online. DOI 10.1126/SCIENCE.278.5341.1312. (anglicky) 
  28. ↑ MOLINA, Jeanmaire; SIKORA, Martin; GARUD, Nandita; FLOWERS, Jonathan M.; RUBINSTEIN, Samara; REYNOLDS, Andy; HUANG, Pu. Molecular evidence for a single evolutionary origin of domesticated rice. S. 8351–8356. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2011-05-17. Roč. 108, čís. 20, s. 8351–8356. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.1104686108. (anglicky) 
  29. ↑ HUANG, Xuehui; KURATA, Nori; WEI, Xinghua; WANG, Zi-Xuan; WANG, Ahong; ZHAO, Qiang; ZHAO, Yan. A map of rice genome variation reveals the origin of cultivated rice. S. 497–501. Nature [online]. 2012-10-25. Roč. 490, čís. 7421, s. 497–501. Dostupné online. DOI 10.1038/nature11532. (anglicky) 
  30. ↑ Cannabis first domesticated 12,000 years ago: study. phys.org [online]. 2021-07-17 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ https://phys.org/news/2023-03-history-grape-domestication-genome-sequencing.html - Tracing the history of grape domestication using genome sequencing
  32. ↑ PIPERNO, Dolores R. The Origins of Plant Cultivation and Domestication in the New World Tropics: Patterns, Process, and New Developments. S. S453–S470. Current Anthropology [online]. 2011-10. Roč. 52, čís. S4, s. S453–S470. Dostupné online. DOI 10.1086/659998. (anglicky) 
  33. ↑ Živa – Domácí savci a jejich původ 2. Domestikace zvířat na úsvitu zemědělství (Jan Zima). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c d e f g h i Diamond (2000), s. 177.
  35. ↑ Ancient mice teeth show settled villages made ecological impact long before agriculture. phys.org [online]. 2017-03-27 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ FREEDMAN, Adam H.; GRONAU, Ilan; SCHWEIZER, Rena M.; ORTEGA-DEL VECCHYO, Diego; HAN, Eunjung; SILVA, Pedro M.; GALAVERNI, Marco. Genome Sequencing Highlights the Dynamic Early History of Dogs. S. e1004016. PLoS Genetics [online]. 2014-01-16. Roč. 10, čís. 1, s. e1004016. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pgen.1004016. (anglicky) 
  37. ↑ Dogs were domesticated not once, but twice... in different parts of the world, research shows. phys.org [online]. 2016-06-02 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ GOLDBERG, David. Researchers say fossil shows humans, dogs lived in C. America in 10,000 BC. phys.org [online]. 2021-10-12 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Ancient DNA reveals role of Near East and Egypt in cat domestication. phys.org [online]. 2017-06-19 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ New study shows common carp aquaculture in Neolithic China dating back 8,000 years. phys.org [online]. 2019-09-16 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ YIRKA, Bob. Evidence found of goose domestication in China 7,000 years ago. phys.org [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ New evidence about when, where, and how chickens were domesticated. phys.org [online]. 2022-06-06 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Wiener, W., Cizokrajní ptáci v klecích - Kanáři a jejich kříženci, Praha: SZN, 1981

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Morimus_funereus/Pískoviště&oldid=24427628“