Wikipedista:Miroslav Ličko/AP/Východní jazyk Pwo
Východní jazyk Pwo nebo Phlou (barmsky အရှေ့ပိုးကရင်) je karenský jazyk, kterým mluví více než milion lidí v Barmě a asi 50 000 v Thajsku, kde se mu říká Jižní Pwo. Není blízký jiným dialektům Pwo.
Písmo nazvané Leke vzniklo v letech 1830 až 1860 a používají ho členové ticícileté buddhistické sekty Leke. Jinak se používají různé barmské abecedy a uprchlíci v Thajsku vytvořili thajskou abecedu, která se používá jen v omezené míře.
Rozdělení
[editovat | editovat zdroj]- Stát Kayin a oblast Tanintharyi: dlouhá souvislá oblast poblíž thajských hranic
- Region Bago: městské oblasti Bago a Toungoo
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Následuje přehled fonologických rysů dvou východních karenských dialektů Pwo, Pa'an a Tavoy:
Souhlásky
[editovat | editovat zdroj]| Labiální | Zubní | Alveolární | Pošta- </br> alveolární |
Palatal | Velární | Uvulární / </br> Glotální | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plošný | neznělý | p | t̪ | t | k | ʔ | ||
| nasávaný | pʰ | tʰ | kʰ | |||||
| vyjádřený | b | d | ||||||
| <small id="mwZw">implozivní</small> | ( ɓ ) | ( ɗ ) | ||||||
| Afrikát | neznělý | tɕ | ||||||
| nasávaný | tɕʰ | |||||||
| Frikativní | neznělý | ɕ | x | h | ||||
| vyjádřený | ɣ | ʁ | ||||||
| Nosní | m | n | ɲ | |||||
| Trylek | r | |||||||
| Přibližné | centrální | w | j | |||||
| postranní | l | |||||||
- Post-alveolární afrikáty / tɕ, tɕʰ / se v někerých formálních dialektech realizuji jako frikativy [ s, sʰ ]
- / t̪ / se při pomalé výslovnosti foneticky podobá na zubní afrikátu [ t̪θ ].
- Znělé plosivy / b, d / se vyslovují jako implozivy [ ɓ, ɗ ] pouze v pa'anském dialektu
- / h / v dialektu Tavoy se nevyslovuje.
- / j / může mít tendenci být mírně fricativizováno [ ʝ ], předchází-li před předními samohláskami
- / r / může být také vyslovováno jako [ ɾ ].
Samohlásky
[editovat | editovat zdroj]| Přední | Centrální | Zadní | ||
|---|---|---|---|---|
| Vysoký | i | ɨ | ɯ | u |
| Téměř vysoká | ɪ | ʊ | ||
| Vysoká-střední | e | ɤ | o | |
| Nízko-střední | ɛ | ɔ | ||
| Nízký | a | |||
- / ɪ / se nevyskytuje po w /.
- / ɪ, ʊ, ɛ, ɔ / jsou sloučeny s / i, u, e, o / v tavoyském dialektu.
Tóny
[editovat | editovat zdroj]Ve východním Pwo jsou přítomny čtyři tóny:
| Tóny | |
|---|---|
| proti | ˦ |
| proti | ˧ |
| proti | ˨ |
| proti | ˥˩ |
Dialekty
[editovat | editovat zdroj]- Pa'an (Inland Eastern Pwo Karen, Moulmein)
- Kawkareik (východní hranice Pwo Karen)
- Tavoy (Southern Pwo Karen)
Abeceda
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Písmo používané pro východní jazyk Pwo Karen je silně odvozeno z monského písma a barmského písma .
| က ka( /kaˀ/ ) |
ခ
kha( /kʰaˀ/ ) |
ဂ ga( /gaˀ/ ) |
ဃ gha( /kʰaˀ/ ) |
င ṅa( /ŋa̰ˀ/ ) |
စ ca( /ca̰ˀ/ ) |
| ဆ cha( /cʰa̰ˀ/ ) |
ဇ sa( /sa̰/ ) |
ဈ sa( /sa̰ˀ/ ) |
ည ña( /ñaˀ/ ) |
ဋ ṭa( /taˀ/ ) |
ဌ ṭha( /tʰaˀ/ ) |
| ဍ ḍa( /ɗaˀ/ ) |
ဎ ḍha( /ɗʰaˀ/ ) |
ၮ ṇ( /na̰/ ) |
တ ta( /taˀ/ ) |
ထ tha( /tʰaˀ/ ) |
ဒ da( /da̰ˀ/ ) |
| ဓ dha( /tʰa̰ˀ/ ) |
န na( /na̰ˀ/ ) |
ပ pa( /pa̰ˀ/ ) |
ဖ pha( /pʰa̰ˀ/ ) |
ဗ ba( /ba̰ˀ/ ) |
ဘ bha( /bʰa̰ˀ/ ) |
| မ ma( /ma̰ˀ/ ) |
ယ ano( /ya̰ˀ/ ) |
ရ ra( /ra̰ˀ/ ) |
လ la( /la̰ˀ/ ) |
ဝ wa( /wa̰ˀ/ ) |
သ sa( /sa̰ˀ/ ) |
| ဟ ha( /ha̰ˀ/ ) |
ဠ la( /la̰ˀ/ ) |
အ a( /ʔaˀ/ ) |
ၜ ba( /ɓaˀ/ ) |
ၯ hha( /ŋga̰ˀ/ ) |
ၰ ghwa( /ŋghɛ̀ˀˀ/ ) |
| Číslo | Východní Pwo Karen | ||
|---|---|---|---|
| Číslice | Psaný | Vyslovit | |
| 0 | ၀ | ပၠဝ်ပၠေ | ပ္လေါဟ်ပ္လိဟ်
ploh plih |
| 1 | ၁ | လ်ု | လုဟ်
luh |
| 2 | ၂ | ဏီ့ | ဏီး
nee |
| 3 | ၃ | သိုငၲ့ | သုဟ်
thuh |
| 4 | ၄ | လီႉ | လီး
Lee း lee |
| 5 | ၅ | ယဲါ | ယေဟ်
yeh |
| 6 | ၆ | ၰူ့ | ဟု
hu |
| 7 | ၇ | နိူဲ့ | နွေ့ယ်
nwey |
| 8 | ၈ | ၰိုဝၲ | ၐိုဝ်
xoh |
| 9 | ၉ | ခိုဲႉ | ခွေး
khwee |
| 10 | ၁၀ | လ်ုဆီ့ (ဆီ့) | luh chi/chi |
| 11 | ၁၁ | ဆီ့လ်ု | chi luh |
| 12 | ၁၂ | ဆီ့ဏီ့ | chi ne |
| 20 | ၂၀ | ဏီ့ဆီ့ | ne chi |
| 21 | ၂၁ | ဏီ့ဆီ့လ်ု | ne chi luh |
| 22 | ၂၂ | ဏီ့ဆီ့ဏီ့ | ne chi ne |
| 100 | ၁၀၀ | လ်ုဖငၲႉ (ဖငၲႉ) | luh pong/pong |
| 101 | ၁၀၁ | လျုဖင္တှူလျု | luh pong luh |
| 1000 | ၁၀၀၀ | လ်ုမိုငၲ့(မိုငၲ့) | luh muh/muh |
| 10 000 | ၁၀၀၀၀ | လ်ုလါ (လါ) | luh lah/lah |
| 100 000 | ၁၀၀၀၀၀ | လ်ုသိငၲႉ (သိငၲႉ) | luh thay/thay |
Východní numerické symboly Pwo Karen v současnosti v barmském bloku Unicode neexistují.
- Číslo nula, ploh plih (ပၠဝ်ပၠေ), znamená „bez hodnoty“.
- Číslo nula se v každodenním životě nepoužívá a většinou existuje pouze písemně. Lidé se učí používat barmský číselný systém, včetně nuly.
- Chi (ဆီ့) označuje 10, jakékoli číslo od 1 do 9 před chi lze interpretovat jako „z deseti“, takže 20 by bylo ne chi . Pong (ဖ ငၲ) znamená 100, jakékoliv číslo od 1 do 9, než pong může být interpretován jako "sto (y)", takže by bylo 200 ne tenis. Podobně stejné pravidlo platí pro tisíc, muh (မိုငၲ့); deset tisíc, lah (လါ); a sto tisíc, thay (သိငၲႉ).
- Čísla za sto tisíci (miliony a výše) mají předponu thay (သိငၲႉ), sto tisíc. Například jeden milion by thay luh chi (သိ ငၲႉ လ် ု ဆီ့), "sto tisíc desítek"; dva miliony by byly thay ne chi (သိငၲႉဏီ့ဆီ့), sto tisíc ze dvou desítek; deset milionů by bylo thay luh pong (သိငၲႉလ်ုဖငၲ), „sto tisíc stovek“; miliarda by thay luh lah (သိ ငၲႉ လ် ု လါ), "sto tisíc z deseti tisíc".
Desetinná čísla
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k těsné blízkosti Thajska přejímá východní Pwo Karen thajské desetinné slovo chut, (Karen: ကျူဒၲ, ကျူ(ဒၲ); thajština: จุด; anglicky: and, tečka). Například 1,01 je luh chut ploh plih luh (လ်ု ပၠဝ်ပၠေလ်ု).
Zlomky
[editovat | editovat zdroj]Frakce jsou tvořeny tím, PUH (ပုံႉ) po čitatele a jmenovatele. Například, jedna třetina (1/3) by luh puh thuh puh (လ် ု ပုံ သို ငၲ့ ပုံ) a tři více než jeden, tří "oneths" (3/1), by bylo thuh puh luh puh (သို ငၲ့ ပုံလ် ု ပုံ).
Reference
[editovat | editovat zdroj]Šablona:Sino-Tibetan languages
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLAŽEK, Václav. PŘEHLED KLASIFIKACÍ SINO-TIBETSKÝCH JAZYKŮ [online]. phil.muni.cz: Filozofická fakulta MU [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
Šablona:Karenic languagesŠablona:Languages of Burma [[Kategorie:Jazyky Myanmaru]] [[Kategorie:Etnologie]]