Wikipedista:Marv1N/Pískoviště
Nemovitý státní kulturní majetek ve správě NKK[editovat | editovat zdroj]
První objekty[editovat | editovat zdroj]
První objekty vybrané a určené pro NKK byly vybírané primárně mezi majetky konfiskovanými podle Benešova dekretu 12/1945 Sb. Jednalo se o soubor 48 objektů, svěřených rozhodnutím ministra 1. května 1947, NKK poté formálně přebíralo objekty od Národního pozemkového fondu v následujících letech.[1]
- Jindřichův Hradec
- Frýdlant
- Horšovský Týn
- Blatná
- Švihov
- Hrubý Rohozec
- Nové Hrady
- Pernštejn
- Šternberk
- Buchlov
- Náměšť nad Oslavou
- Litomyšl
- Opočno
- Velké Losiny
- Bučovice
- Telč
- Náchod
- Libochovice
- Mnichovo Hradiště
- Klášterec nad Ohří
- Plumlov
- Bruntál
- Jemniště
- Krásný Dvůr
- Hořovice
- Veltrusy
- Jaroměřice
- Milotice
- Buchlovice
- Slavkov
- Vizovice
- Dobříš
- Kozel
- Dačice
- Liblice
- Valtice
- Lysice
- Ratibořice
- Velké Březno
- Kynžvart
- Rožmberk
- Sychrov
- Žleby
- Hrádek u Nechanic
- Lednice
- Loučná (Vízmberk)
- Bouzov
Dodatečně vybrané[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1948 bylo vybráno dalších sedm objektů, které stát získal již konfiskačními dekrety.
Městské paláce[editovat | editovat zdroj]
Zákony o revizi pozemkové reformy[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1945 došlo k vydání několika zákonů, které pokračovali v pozemkové reformě. Těmi zákony připadl státu další kulturní majetek, některé objekty z tohoto majetku byly svěřeny NKK do správy. Největší skupinu tvořily objekty konfiskované podle zákona č. 142/1947 Sb., několik objektů podle zákona č. 46/1948 Sb.
- Nelahozeves
- Orlík
- Roudnice
- Častolovice
- Český Šternberk
- Doudleby
- Kostelec nad Orlicí
- Žďár nad Sázavou
- Zbraslav
- Vysoký Chlumec
- Stránov
- Sázava
- Rychnov nad Kněžnou
- Mělník
- Maleč
- Nové Město nad Metují
- Kost
- Koloděje nad Lužnicí
- Klenová
- Jezeří
- Chlumec nad Cidlinou
- Kunštát
- Lnáře
- Vranov nad Dyjí – konfiskován podle dekretu 12/1945, konfiskace zrušena a provedena až roku 1945 podle zákona 142/1947
- Nové Hrady, konfiskován podle zákona č. 142/1947, přebíráno NKK od MNV, který objekt (mimozákonně) převzal již v roce 1945
Objekty ve státním a veřejném vlastnictví před rokem 1945[editovat | editovat zdroj]
Národní kulturní komise převzala i několik objektů, které byly ve veřejném vlastnictví již před rokem 1945. Především se jednalo o čtyři objekty konfiskované a zakoupené již za první republiky, které NKK předalo ministerstvo zemědělství roku 1950, pak Karlštejn a Kozí hrádek.
Objekty rodiny Schwarzenbergů[editovat | editovat zdroj]
Podle tzv. lex Schwarzenberg získal stát další objekty, čtyři z nich určeny za státní kulturní majetek
Nepřevzaté, nespravované přímo[editovat | editovat zdroj]
- Bechyně – NKK převzala 13. dubna 1950, nicméně záhy využívalo Ústředí vědeckých pracovníků pro rekreaci
- Hořín (požádáno, nepřiděleno)
- Kačina konfiskována až podle zákona 142/1947, převzato již dříve (navrhováno mezi prvními objekty), oficiálně až v roce 1950, přes odpor NKK umístěno Zemědělské muzeum
- hrad Přibyslav (požádáno, nepřiděleno)
- ↑ Uhlíková, s. 96-97.