Wikipedista:M.-A. Kociánová/Pískoviště

Zámek Kačina, protilehlý hostinec Husa, přilehlá umělá zřícenina Libuše

Zámek Kačina

Zámek Kačina se nachází na okraji středočeské obce Svatý Mikuláš zhruba osm kilometrů severovýchodně od Kutné Hory. Jedná se o asi nejvýznamnější klasicistní stavbu v Čechách, kterou nechal na přelomu 18. a 19. století vystavět hrabě Jan Rudolf Chotek. Dnes zde nalezneme jednak expozice Národního zemědělského muzea, ale zejména výstavy a sbírky věnující se historii a funkci samotného objektu a jeho okolí.

Historie

Zhruba v oblasti, kde se dnes zámek a přilehlé obce nacházejí, lze předpokládat pohyb člověka již ve starší době kamenné, výrazněji však krajinu začali přetvářet až první zemědělci v období neolitu. Nejvíce pravěkých nálezů v povodí Kačinského potoka (Staré Klejnárky) lze datovat do doby římské, v tomto hraničním období protohistorie zde při hledání vhodných míst k založení osad procházeli různé germánské kmeny, dle archeologických výzkumů tu lze předpokládat kontinuální osídlení od mladší doby kamenné do středověku. Jedním z významnějších nálezů v lokalitě je drobná plastika vodního ptáka, pravděpodobně kachny, která měla sloužit jako závěsek. Miniaturní bronzové plastiky se u nás pojí především s obdobím keltských oppid, případně s nálezy depotů. Právě vodní ptáci byli jedním z typických motivů těchto děl v době laténské a římské, takže představa, že prazáklad označení Kačina/Kačín tu byl už od pravěku, je spíše pohádková.

Prvním písemným pramenem o osídlení v této oblasti je zakládací listina kláštera sedleckého, kde je uvedena osada Kačín, bohužel však není známá její přesná poloha ani zánik. Je však pravděpodobné, že se nacházela v blízkosti dnešní Kačinské obory a klášteru ji roku 1143 daroval Miroslav se vším příslušenstvím až k potoku tekoucímu okolo blízkého rozlehlého lesa Bor. Tehdy se jednalo o oblast plnou bažin a rybníků, tím pádem také vodního ptactva, snad odtud mohl právě název Kačín vzniknout. A osadu Kačín lze považovat za jednu z možností, odkud později vzniklo právě pojmenování zámku, Kačina.

Kačina není jen zámek, ale také přilehlá obora a krajina vůbec. Zatímco anglický park je dílem hraběte Chotka, přilehlá obora „V Kačinách“ je staršího původu, založil ji ve druhé polovině 17. století jeden z významných pánů Novodvorského panství, Věžník. Po Věžníkovi panství spravovalo několik méně významných pánů, až přišla roku 1764 řada na Jana Karla Chotka. Již ten začal s krajinnými úpravami, jeho dílem je nejspíše i umělá zřícenina Libuše se stejnojmenným přilehlým lesíkem. Jan Karel byl otcem Jana Rudolfa Chotka, milovníka architektury, který nejen zveleboval okolní prostředí, ale především dal o několik let později vystavit samotný zámek. Jan Rudolf Chotek (1748-1824) byl velmi vzdělaný muž, dědic veltruského a novodvorského panství, který měl od mládí možnost cestovat po Evropě. Důležitá byla jeho kavalírská cesta v roce 1769, kdy společně s přáteli procestoval Německo, Itálii a Francii. Viděl tak Linec a Innsbruck, Milán, Florencii, Neapol i Řím. V Paříži se posléze seznámil s předními osobnostmi francouzského osvícenectví, a to nejen filozofy, ale i proslulým agronomem Duhamelem du Monceau, jehož zásady posléze prosazoval na svém novodvorském panství. Další cestu do Itálie podnikl v roce 1783 spolu s budoucím ruským carem Pavlem a jeho průvodcem básníkem L. H. Nikolayem, s kterým si pak intenzivně korespondoval a získal od něj i plány ruských zámků Gatčina, Pavlovska a dalších rezidencí. Stavbu nového sídla tak plánoval skutečně dlouho a mohl se inspirovat nejen antickými stavbami přímo v Itálii, ale také antikou ovlivněnými stavbami po celé Evropě. A snad právě ruský zámek Gatčina měl svůj podíl na konečném umístěním a podobě projektu. Zámek Kačina je umístěn na táhlém návrší Kačinského hřbetu, v nížinatém terénu mezi toky Klejnárky a Doubravy tvoří dominantu podobně jako právě ruská Gatčina, ale také řada antických staveb na výrazných návrších, dobře viditelných z okolí.   

Kačinská obora má svůj původ v 17. století, kdy ji založil jeden z významných pánů Novodvorského panství, Věžník. Chotkům obora patřila od roku 1764, od konce 80. let 18. století byla krajina připravována pro výstavbu zámku, začal zde vznikat anglický park, první projekt na stavbu samotného zámku byl odevzdán roku 1793, ale byl vrácen k přepracování snad kvůli přílišnému rozsahu. Samotná stavba pak započala roku 1802 a její největší část byla dokončena k roku 1823. Např. divadlo, které dnes můžeme považovat za jednu z dominantních částí stavby, však nechal dostavět až Jindřich Chotek, vnuk Jana Rudolfa Chotka.

Architektura

Klasicismus byl dominujícím uměleckým slohem přelomu 18. a 19. století, odvrací se od rozvláčného baroka, obrací se k antickým tradicím a preferuje úlohu rozumu a čistých forem umění.

Na výstavbě zámku Kačina se podílela řada věhlasných architektů, jako autoři projektu jsou uváděni Ch. F. Schuricht a J. P. Joendl, ale na podobu zámku a krajiny měl značný vliv také sám jeho zakladatel, Jan Rudolf Chotek. Samotný zámek je jednou z četných variant vil proslulého teoretika architektury Palladia – La Rotonda, Trissimo nebo Thiene. Mezi nejpůsobivější části sídla patří kupolemi zaklenuté prostory vstupního předsálí a knihovny, připomínající řísmký Pantheon. Z venku stavbě dlouhé přes 200 m dominují středové rizality se sloupovými portiky na dvorní i zahradní straně. Oba jsou dle antického římského vzoru vysazeny na pódiu. Dvorní portikus vytváří 6 ionských sloupů, vycházejících rovněž z římské antiky. Vzorem byly patrně hlavice Diokleciánových lázní v Římě. Štuková výzdoba tympanonu představuje dvě odlišné scény, jedna je věnována zemědělství, druhá honitbě. Jižní polovina představuje bohyni Ceres zapřaženou do vozíku s draky, jak předává Triptolemovi klasy obilí a pluh tažený dvojicí volků. Vpravo je vidět Dianu na vozíku taženém jeleny, s oštěpem v ruce, dále tři ženské postavy s dvojicí psů, před nimiž prchají dva zajíci. Pod oběma bohyněmi je pak sedící okřídlený anděl s rohem hojnosti. Prostřednictvím této výzdoby se zámek symbolicky propojil s krajinou kolem, která poskytovala jak prostor pro hospodaření, tak pro lov a jinou zábavu. Tympanon štítu na jižním pavilonu s knihovnou, kterou hrabě zaplnil mnoha tisíci cenných svazků, pak symbolizuje další s důležitých zájmů hraběte Chotka - vědu a umění. Ústřední postavou je Pallas Athéna, jako moudrá a odvážná bohyně s přilbou na hlavě, kopím v levé ruce a pravou rukou přidržující štít opřený o zem, další figury pak představují vědu a umění.

Komponovaná krajina

Ještě před začátkem stavby samotného zámku se Jan Rudolf Chotek pustil do parkových úprav okolní krajiny a naplnil v nich řadu rozdílných požadavků doby. Novodvorsko je příkladem klasicistní krajiny se zřetelnými vztahy mezi hmotami, prostory a jejich spojnicemi. Po vzoru anglických okrasných statků se jedná o krajinu zemědělsky využívanou a zároveň dodržující estetické principy. Kačinský park byl navržen ředitelem vídeňské botanické zahrady N. J. Jacquinem již v roce 1789, tato podoba však nebyla konečná. Sám hrabě Chotek určoval usazení každého jednotlivého stromu, nebál se ani přesazovat již vzrostlé jedince. Důležité a dodnes patrné jsou osy a průhledy, od zámku mělo být vidět daleko do obrazu krajiny a naopak při pohledu z krajiny měly průhledy vést zrak na zámek. Zdůrazněny jsou převážně stromořadími, do krajiny byl vložen také stromový rondel, který pravděpodobně sloužil k procházkám, lovu a snad i k divadelním představením. Mezi další významné prvky patří například Platanový mostek, kaplička na Vajanském kopečku nebo zcela unikátní ha-ha příkop, oddělující užitkovou a okrasnou část zámku, ale oproti běžnému hrazení nenarušující výhled. Z nedochovaných staveb stojí za zmínku romantické dřevěné stavby, např. poustevna, švýcarská chata, domek s biliárem či chatrče, nezůstal ani vodopád a další vodní díla.

Literatura

Antiqua Cuthna, Chotkové a Kutnohorsko. Praha: Státní oblastní archiv v Praze – Státní okresní archiv Kutná Hora, 2015, 5–11, 1803–1384.

Archeologie ve středních Čechách. Praha: Ústav archeologické a památkové péče středních Čech, 2009, 13, 1214-1353.

CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142–1420. Praha, 1998.

LEDR, Josef. Děje panství a města Nových Dvorů. Kutná Hora, 1884.

PETRASOVÁ, Taťána, ŠVÁCHA, Rostislav eds. Dějiny umění v českých zemích 800–1200. Praha, 2017.

POCHINOTOV, Eugen. Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1995.

VLČEK, Pavel. Zámek Kačina. Praha: Artefactum, 2018. Monumenta Bohemiae et Moraviae, 5.

Externí odkazy

Národní zemědělské muzeum – muzeum českého venkova – zámek Kačina

Zámek Kačina v památkovém katalogu Národního památkového ústavu