Wikipedista:LuckaKvacova37/Nudging

Nudging

Nudging, lze přeložit také jako "popíchnutí" či "postrčení" a jeho významnost pojednává zejména o ovlivnění jednotlivce při rozhodování tak, aby nebylo nutné uplatňovat ekonomické incentivy nebo přímých příkazů. Principem tohoto konceptu z oblasti behaviorální ekonomie je postrčení jednotlivce k výběru vhodné možnosti bez použití donucovacích nástrojů, jako jsou například pokuty či dotace. Populárním se stal zejména díky knize "Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness", kterou v roce 2008 napsali Richard Thaler a Cass Sustein. Thaler v roce 2017 za tuto práci obdržel Nobelovu cenu za ekonomii.

Nudging vychází z předpokladu, že lidé nejednají vždy racionálně a jejich rozhodování je ovlivněno kognitivními zkresleními, jako jsou tendence k předpojatostem, setrvačnost či omezená pozornost. Tzv. nudges, též lze označit jako podněty, využívají těchto zkreslení k podpoře rozhodnutí, která jsou považována za společensky žádoucí nebo užitečná. Tyto podněty by neměly omezovat svobodu volby jednotlivců, pouze jen postrčit k rozhodnutí ve správném směru.

Klíčové principy nudgingu

• Jednoduchost: Podněty k rozhodnutí jsou vytvořeny tak, aby byly pro jednotlivce přímočaré, snadno pochopitelné a nezatěžovaly ho příliš velkým množstvím informací. Typickým příkladem mohou být v supermarketech potraviny, zejména ty zdravější, které jsou umístěny na hladinu očí, což by mělo usnadnit jednotlivcovu volbu bez porovnávání nutričních hodnot či procházení obalů výrobků.
• Základ v lidské psychologii: Při nudgingu se využívá znalost jednání lidí a také faktory, které jejich chování ovlivňují. Jedná se například o důležitost defaultní volby, tedy nastaveného základního rozhodnutí, které může výrazně ovlivnit chování. Například v zaměstnání, kdy jsou zaměstnanci automaticky zapisováni do penzijního programu, a i přes možnost aktivního vystoupení, se většina zaměstnanců rozhodne v tomto programu zůstat.
• Transparentnost: V tomto ohledu je transparentnost jedním z nejzásadnějších principů. Tento princip zajišťuje, že podněty jednotlivce k rozhodnutí či jednání nenutí, pouze jim nabízejí snadnější cestu k preferované volbě. V praxi tento princip nalezneme například v oblasti finančních rozhodnutí, kdy informace o důležitosti spoření jsou prezentovány jasně, srozumitelně a není potřeba jednotlivce k danému kroku přímo nutit.

Aplikace v ekonomii

V ekonomickém ohledu je nudging využíván zejména k podpoře rozhodnutí, která mají dlouhodobě pozitivní dopady na jednotlivce nebo společnost. K nejčastějším aplikacím patří spoření a finanční plánování, již zmiňované automatické zapisování zaměstnanců do penzijních plánů (tzv. „opt-out“ systémy), což zvyšuje podíl lidí spořících na důchod. Další aplikace se vyskytují ve zdravotnictví, kde probíhají jednoduchá opatření v podobě umístění zdravějších potravin v supermarketech na hladinu očí či v oblasti daní, kdy využívání jednoduchých zpráv na daňových formulářích, jako je upozornění na vysoké procento daňových poplatníků, kteří daně platí včas, zlepšuje platební morálku.

Nudging je předmětem kritiky zejména z etického hlediska, jelikož se vyskytují obavy z možné manipulace či asymetrie informací. Kritici také upozorňují na riziko špatně navržených podnětů, které by mohly mít negativní důsledky a mohly by zvyšovat nerovnosti mezi jednotlivci. S rozvojem technologií se však očekává, že nudging získá nové možnosti a širší uplatnění. Zůstává tak nejen zajímavým nástrojem pro tvůrce politik, ale také kontroverzním tématem, které vyvolává diskusi o rovnováze mezi svobodou volby a společenskými cíli.