Wikipedista:LotraS/Harenarium

Jedenašedesátiletý Bach v roce 1748 na obrazu Eliase G. Haussmanna

Johann Sebastian Bach (21. březen^jul./31. březen^greg. 1685, Eisenach – 28. červenec 1750, Lipsko) byl významný německý skladatel a varhanní a klavírní virtuos barokního období.

Život

Eisenach (1685–1695)

Johann Sebastian Bach pocházel ze široce rozvětveného durynského luteránského rodu Bachů, jehož téměř všichni členové byli již od 16. století varhaníky, kantory, městskými trubači, staviteli klavichordů, cembal a louten či doprovázeli dvorské kapely v prostoru mezi Werrou a Sálou ve středním Německu. Rodokmen rodiny Bachů lze vysledovat až k prapradědečkovi Johanna Sebastiana, pekaři a mlynáři Veitu (Vítu) Bachovi, který v období rekatolizace musel opustit rodný Prešpurk – dnešní Bratislavu – ležící tehdy ještě v Maďarsku, pro své protestantské vyznání. Ten se pak usadil v durynském Wechmaru nedaleko Gothy. Již on se ve volném čase rád zabavoval hrou na cistru (drnkací nástroj). Jeho syn Johannes se pak nejen zabýval pekařinou, ale je zmiňován již také jako "Spielmann". V dalších generacích pak jen ztěží nalezneme dva nebo tři členy, kteří by nebyli obdařeni mimořádnými hudebními schopnostmi. Sám Johann Sebastian Bach sepsal roku 1735 malou rodinnou kroniku nazvanou "Původ hudební rodiny Bachů" (Ursprung der musicalisch-Bachischen Familie) obsahující 53 krátkých biografií členů rodiny Bachů, povětšinou hudebníků.

Johann Sebastian Bach pocházel z páté generace Bachů. Jeho otec Johann Ambrosius Bach byl městským trubačem v Eisenachu a dvorním trubačem v malé kapele sasko-eisenašského vévody Jana Jiřího I., později v kapele vévody Jana Jiřího II. Johann Ambrosius zplodil se svou manželkou Alžbětou, rozenou Lemmerhirtovou osm dětí, z nichž byl Johann Sebastian nejmladší. V době Bachova narození platil ještě v protestantských částech Německa, i v Eisenachu, juliánský kalendář. Za datum Bachova narození bývá tedy uváděn 21. březen 1685, tehdejší platné datum, i když podle gregoriánského kalendáře připadá jeho datum narození na 31. březen. V roce 1700 přijala německá protestantská knížata na gregoriánský kalendář, proto jsou i všechna data Bachova života, po roce 1700 uváděna v gregoriánské dataci, včetně data jeho smrti. Bachův rodný dům v bývalé Fleischgasse, nyní Lutherstraße 35, již od 18. století neexistuje. Dva dny po narození, 23. března (2. dubna), byl malý Johann Sebastian pokřtěn v tamějším Georgenkirche. Svá dvě jména dostal Johann Sebastian dostal po dvou kmotrech – první po eisenašském knížecím lesníkovi Johannu Georgu Kochovi, druhé po Sebastianu Nagelovi, městskému trubači z Gothy.

Přestože Eisenach v době Bachova narození měl jenom asi 6 000 obyvatel, město mělo poměrně rušný hudební život. Od roku 1672 bylo v Eisenachu sídlo vévody malého sasko-eisenašského vévodství, jehož dvorní orchestr přitahoval mnoho tehdejších slavných hudebníků, mimo jiné Johanna Pachelbela (1677–1678), Daniela Eberlina (1672–1692) či Georga Philippa Telemanna (1708–1712). Rané dětství prožil Bach právě v Eisenachu, kde skrze bratrance svého otce, varhaníka eisenašského Georgenkirche, Johanna Christopha Bacha (1645–93), přišel poprvé do kontaktu s církevní a varhanní hudbou. Základy houslové hry a hudební teorie pak získal Johann Sebastian pravděpodobně od svého otce. Ve věku osmi let začal Bach navštěvovat eisenašskou latinskou školu v bývalém dominikánském klášteře, tutéž školu 200 let předtím navštěvoval reformátor Martin Luther.

Bachova matka zemřela 3. května 1694. Nedlouho poté, 27. listopadu 1694 se jeho otec znovu oženil se vdovou Barbarou Margarethou Bartholomäi, rozenou Keulovou. Sám ale zemřel nedlouho po svatbě, 20. února 1695, takže se z devítiletého Johanna Sebastiana stal sirotek. Seine Stiefmutter wollte mithilfe der Stadtpfeifergesellen und Stadtpfeiferlehrlinge das Amt ihres verstorbenen Mannes weiter versehen, erhielt aber dafür nicht die Genehmigung der Stadt Eisenach. Daher konnte sie nicht mehr selbst für die Kinder sorgen. Johann Sebastian Bach zog mit seinem Bruder Johann Jacob zu seinem älteren Bruder Johann Christoph Bach (1671–1721) nach Ohrdruf.

Ohrdruf (1695–1700)

O třináct let starší Bachův bratr Johann Christoph, varhaník v michaelském kostele v Ohrdrufu, pokračoval v hudebním vzdělávání mladého Johanna Sebastiana a zároveň mu dal základy hry na klávesové nástroje, obzvláště hry na varhany. Johann Sebastian také v tomto období podle jeho životopisce J. N. Forkela projevoval obzvlášť velký zájem o hudbu starých německých mistrů – Frobergera, Fishera, Kerla, Pachelbela (u kterého J. C. Bach studoval), Buxtehudeho, Bruhnse, Böhma i o hudbu svého bratra, kterou si opisoval, přestože mu to bratr zakazoval.

Kromě toho byl Bach aktivní také jako choralista. V Ohrdrufu navštěvoval Johann Sebastian latinské Lyceum, kde byli v sekundě jeho spolužáky bratranec Johann Ernst Bach a jeho celoživotní přítel Georg Erdmann, budoucí carský ruský rezident v Gdaňsku. Na této škole Bach získal kvalitní vzdělání a značné znalosti latiny, vzdělával se také v řečtině, matematice, geografii, katechismu a evangelickém náboženství.

Literatura

• Johann Nikolaus Forkel: Johann Sebastian Bach: His Life, Art and Work. Constable and Company Ltd., Londýn 1920. Přeložil Charles Sanford Terry. Dostupné online zde.
• Malte Korff: Johann Sebastian Bach. Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 2000, ISBN 3-423-31030-8.
• Christoph Wolff: Johann Sebastian Bach, 2. vydání. S. Fischer, Frankfurt nad Mohanem 2007, ISBN 978-3-596-16739-5.
• Arno Forchert: Johann Sebastian Bach und seine Zeit. Neuauflage. Laaber-Verlag, Laaber 2005, ISBN 3-89007-531-2.
• Malcolm Boyd: Bach. Oxford University Press, Oxford 2000. ISBN 0-19-514222-5.
• Hans T. David, Arthur Mendel & Christoph Wolff: The New Bach Reader: A Life of Johann Sebastian Bach in Letters and Documents. W. W. Norton & Company, New York 1998. ISBN 0-393-31956-3.