Wikipedista:Kristynasimralova/Pískoviště
![Obrázek je kreslený ručně, zobrazuje dvě osoby, na pravé straně osoba se zavřenýma očima a červenobílou holí, na levé straně osoba s otevřenýma očima, které jsou spojené rukama, kdy tímto způsobem užívají taktilní znakový jazyk.](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Taktiln%C3%AD_ZJ.png/220px-Taktiln%C3%AD_ZJ.png)
Taktilní znakový jazyk je dotyková varianta znakového jazyka pro hluchoslepé. Je založen na kontaktu jedné nebo obou rukou, kdy hluchoslepý člověk odhmatává tvary rukou, pohyby rukou, místa artikulace rukou u druhé osoby[1]. Tento způsob komunikace je vhodný zejména pro ty hluchoslepé, kteří byli zvyklí používat znakový jazyk, dokud viděli a poté se zhoršujícím se zrakem přešli na tuto taktilní formu komunikace. Tyto osoby znají tedy dané znaky a je pro ně srozumitelné odhmatávání rukou[1][2]. Na taktilní znakový jazyk se většinou nahlíží jako na jazyk přirozený, protože vychází z národní podoby znakového jazyka, ale některé přístupy mohou na taktilní znakový jazyk pohlížet jako na jazyk uměle vytvořený[2]. Stejně jako národní znakový jazyk, ze kterého taktilní znakový jazyk vychází, není taktilní znakový jazyk mezinárodní.
Osoby s hluchoslepotou jsou schopné odhmatávat manuální prostředky (tvary rukou, pohyby rukou, místa artikulace)[3], ale nemohou současně s nimi odhmatávat nemanuální prostředky (mimiku, pozice a pohyby hlavy a horní části trupu)[3]. Ty jsou dle výzkumů nahrazovány např. rychlostí dotyku, různými pohyby, napětím svalů, opakováním pohybu apod.[2].
V zákonu č. 155/1998 Sb. najdeme taktilní znakový jazyk pod §4 (3): „Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu.“ [4]
Existuje též podobný komunikační systém užívaný osobami s hluchoslepotou, který se nazývá znakování ruku v ruce. Je též založen na kontaktu rukou dvou komunikujících osob a též vychází z národního znakového jazyka. Rozdíl je v tom, že mluvčí přímo tvoří jednotlivé znaky s rukama příjemce (dává je do různých tvarů, tvoří s nimi různé pohyby na různých místech artikulace)[5].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Taktilní znakový jazyk, 2015. LORM: Společnost pro hluchoslepé [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online
- ↑ a b c SOURALOVÁ, Eva a Jiří LANGER, 2018. Taktilní znakový jazyk. Idětskýsluch.cz [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Slovo a slovesnost – Jazyk a hluchota. sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 155/1998 Sb.: Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, In: Sbírka zákonů. Ročník 1998, číslo 155 ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ Komunikační systémy osob s hluchoslepotou, 2015. Lorm: společnost pro hluchoslepé [online]. [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ukázka taktilního znakového jazyka na Youtube (čas 2:38)
- Ukázka používání taktilního znakového jazyka v institutu pro hluchoslepé v Jordánu
- Organizace LORM – společnost pro hluchoslepé
- Organizace Klub přátel červenobílé hole
- Organizace National Centre on Deaf-Blindness (Národní centrum pro hluchoslepotu)
- Organizace Helen Keller National Center for Deaf-Blind Youths and Adults (Národní centrum pro hluchoslepotu Helen Kellerové pro mládež a dospělé)
- o filmu Příběh Marie na ČSFD (film o hluchoslepé dívce užívající taktilní znakový jazyk)