Wikipedista:KarelJanda/pískoviště3
Blatnerfon[editovat | editovat zdroj]
Blatnerfon (angl. Blattnerphone) byl předchůdce magnetofonu, zařízení k záznamu zvuku využívající jako médium kovový drát, později pás o šířce 6 nebo 3 mm a tloušťce 0,08 mm. Váha několik set kg, váha pásku 10-15 kg, délka záznamu 20 až 32 min. Kvůli kovovému pásu se nedal záznam stříhat (opravovat nahrávku). Proto byl používán na záznamy spíše koncertů, přímých přenosů.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Thinktank_Birmingham_-_object_1953S00281.00001%281%29.jpg/220px-Thinktank_Birmingham_-_object_1953S00281.00001%281%29.jpg)
Přístroj byl založen na výzkumu magnetizace kovových materiálů již od počátku 20. století. Praktické využití vyvinul Kurt Stille v roce 1924, nízká kvalita záznamu však umožňovala jen záznam řeči. Pro záznam hudby byl potřebný další vývoj. Potenciál odhalil Ludwig Blattner, německý filmový producent žijící ve Velké Británii. Ve spolupráci s BBC dotáhl kvalitu záznamu na úroveň použitelnou pro vysílání. První "ostré" použití nastalo v roce 1931.
V Československém rozhlase byl první stroj používán od roku 1935.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura:[editovat | editovat zdroj]
- BAKALÁŘ, R. Blatnerfony – stroje, které hrají, zpívají i přednášejí. Národní střed. 1940-01-06.