Přeskočit na obsah

Wikipedista:Kacir/Sandbox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2000–2002: Juniorka a vstup do ženského tenisu

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé na sebe upozornila v listopadu 2000, kdy jako třináctiletá vyhrála Eddie Herr International Junior Tennis Championships v kategorii 16letých na dvorcích domovské akademie v Bradentonu. Ve finále zdolala Švýcarku Casanovou.[1] Za vítězství obdržela cenu vycházející hvězdy „Rising Star Award“, udělovanou mladým tenisovým nadějím.[2] Na juniorském okruhu ITF debutovala v červenci 2001 na dvorcích plzeňské TK Slavie Pilsner Urquell. Na cestě za titulem přehrála Sandru Záhlavovou i Evu Hrdinovou. Ve finále pak zdolala o rok starší Litevku Aureliji Misevičiūtėovou. Druhá turnajová účast znamenala první start na grandslamu. Ve druhém kole juniorky US Open 2001 podlehla Estonce Kaie Kanepiové.[3] Ve čtrnácti letech a devítí měsících věku se v úvodu další sezóny stala nejmladší finalistkou juniorky Australian Open.[1][4][5] Z boje o titul však odešla v lednu 2002 poražena od Češky Barbory Strýcové.[1] Juniorskou dráhu završila finálovou účastí ve Wimbledonu 2002, kde podlehla krajance Věře Duševinové. V juniorském tenise vyhrála tři turnaje ve dvouhře a pětkrát skončila jako poražená finalistka. Na singlovém juniorském žebříčku ITF nejvýše figurovala v říjnu 2002 na 6. místo. Celková zápasová bilance činila 47–9.[1][3]

Mezi profesionálkami debutovala v týdnu po čtrnáctých narozeninách, během druhé poloviny dubna 2001, na turnaji okruhu ITF v Bradentonu s dotací 75 tisíc dolarů. Po obdržení divoké karty v úvodním kole podlehla o devět let starší americké kvalifikantce Karin Millerové.[6][7] Na okruh WTA Tour vstoupila březnovým Pacific Life Open 2002 v Indian Wells[5] vítězstvím nad Američankou z počátku čtvrté světové stovky Brie Rippnerovou. Poté však získala jen dva gemy se světovou devítkou Monikou Selešovou. Při druhé účasti na túře WTA, tokijském AIG Japan Open Tennis Championships 2002, vypadla v první fázi se Švýcarkou Emmanuellou Gagliardiovou. V sezóně 2002 vyhrála první tři tituly ITF, když triumfovala v japonské Gunmě, Vancouveru a georgijském Peachtree City. Poslední čtvrtý vavřín z této úrovně tenisu si pak odvezla v květnu 2003 ze Sea Islandu v Georgii.[7][8]

2003: První tituly WTA a nováček roku

[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny, kterou poprvé odehrála pouze mezi ženami, vstoupila jako 183. hráčka žebříčku první účastí na seniorském grandslamu, Australian Open v Melbourne Parku. Po zvládnuté kvalifikaci podlehla v úvodním kole dvouhry o sedmdesát míst výše postavené české kvalifikantce Kláře Koukalové. Shodný scénař se zopakoval na antukovém French Open, kde v roli postoupivší kvalifikantky na úvod singlové soutěže nenašla recept na Španělku Magüi Sernaovou. Premiérové kariérní semifinále v rámci okruhu WTA Tour si zahrála na travnatém DFS Classic v Birminghamu, kde i s kvalifikací vyhrála šest utkání v řadě. Po čtvrtfinálovém vítěztví nad ruskou světovou patnáctkou Jelenou Dementěvovou, ukončila její cestu soutěží Japonka Šinobu Asagoeová z počátku druhé světové stovky. Zvládnutý duel s Dementěvovou znamenal její premiérovou výhru nad členkou první dvacítky klasifikace.[7] Bodový zisk jí také zajistil průlom do elitní světové stovky, když se 16. června 2013 posunula ze 125. na 88. příčku.[8] Po vyřazení dvanácté ženy klasifikace Jeleny Dokićové ve třetím kole Wimbledonu[9] prošla do premiérového osmifinále na grandslamu, v němž vypadla s krajankou Světlanou Kuzněcovovou po nezvládnuté koncovce třetí sady.[10]

Na zářijovém US Open nejdříve hladce zdolala Španělku ze sedmé světové desítky Virginii Ruanovou Pascualovou, ale poté podlehla Francouzce Émilii Loitové. Během asijské podzimní túry jí ve čtvrtfinále Polo Open Shanghai oplatila letní porážku pozdější šampionka Dementěvová. Po turnaji se 22. září 2003 poprvé posunula mezi nejlepší světovou padesátku, postupem z 52. na 47. příčku.[8] Na začátku října vybojovala premiérovou trofej WTA na AIG Japan Open Tennis Championships v Tokiu. V semifinále porazila Číňanku Čeng Ťie. V boji o titul pak zvládla zkrácenou hru rozhodujícího setu s Maďarkou Anikó Kaprosovou. Obě soupeřky figurovaly v první polovině druhé světové stovky. V šestnácti letech se stala nejmladší vítězkou turnaje WTA probíhající sezóny. Po boku Thajky Tamarine Tanasugarnové navíc ovládla také tokijskou čtyřhru.[11] Po návratu do Evropy vypadla v semifinále lucemburského SEAT Open se světovou dvojkou Kim Clijstersovou, na níž získala jen tři gemy.[12] Druhou deblovou trofej přidala opět s Tanasugarnovou v lucemburské deblové soutěži.[13] Další týden si odvezla druhou singlovou trofej z koberce halového Bell Challenge v Québecu. Z pozice turnajové dvojky prošla do závěrečného duelu přes čtvrtou nasazenou Američanku Lauru Granvilleovou. Po ztrátě úvodní sady finále skrečovala Venezuelanka Milagros Sequeraová kvůli poranění kotníku. Ruska po turnaji vystoupala na nové kariérní maximum, 31. pozici[14] a sezónu zakončila na 32. místě.[8][15]

2004: Vítězka Wimbledonu a Turnaje mistryň

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrála jako dvacátá osmá nasazená na Australian Open, kde ji ve třetím kole vyřadila krajanka a světová sedmička Anastasija Myskinová po třísetovém průběhu.[16] Druhé kolo melbournské čtyřhry, jíž hrála s Tanasugarnovou, skrečovala pro bolest v dolní končetině.[17] Tokijské Toray Pan Pacific Open opustila ve druhém kole po porážce od Slovenky Daniely Hantuchové. Na memphiském Cellular South Cupu pak po výhře nad padesátou ženou klasifikace Amy Frazierovou dosáhla semifinále, v němž ji zastavila světová dvanáctka a pozdější šampionka Věra Zvonarevová po dvousetovém průběhu.[18] Spolu také odehrály memphiskou čtyřhru, v níž skončily jako poražené finalistky.[17] Čtyři další turnaje odehrála v kategorii WTA Tier I a na všech vypadla v osmifinále. První z nich indianwellský Pacific Life Open zahájila vyřazením Italky Flavie Pennettaové a Bulharky Sesil Karatančevové. Ve čtvrtém kole však podruhé v sezóně nenašla recept na pátou v žebříčkovém pořadí Myskinovou.[19] Navazující NASDAQ-100 Open v Key Biscayne přinesl prohru v prvním zápasu se světovou šestkou Serenou Williamsovou.[20] Bodový zisk znamenal premiérový průlom do elitní světové dvacítky, když se 5. dubna 2004 posunula z 23. na 19. místo a stala se šestou Ruskou v aktuální Top 20.[17]

Antukovou část roku odstartovala na Qatar Total German Open v klubu Rot-Weiß Berlin, kde podlehla turnajové šestce Jennifer Capriatiové ve třech sadách.[21] Na římském Telecom Italia Masters Roma poprvé přehrála členku světové desítky, v jejím závěru figurující krajanku Jelenu Dementěvovou po dvousetovém průběhu. V dalším kole však utržila „kanára“ od šestnácté hráčky žebříčku Silvie Farinaové Eliaové a turnaj opustila.[17] Pařížské French Open přineslo debutový postup do čtvrtfinále grandslamu. Ve třetí fázi oplatila únorovou porážku Zvonarevové, ale mezi poslední osmičkou odebrala jen čtyři gemy argentinské světové čtrnáctce Paole Suárezové.[22]

Do travnaté sezóny vstoupila v roli patnácté ženy klasifikace a získala v ní první travnatý titul v kariéře, když ovládla dvouhru i čtyřhru na birminghamském DFS Classic. V singlu na její raketě postupně dohrály Američanka Jamea Jacksonová, Australanky Samantha Stosurová s Alicií Molikovou a v semifinále druhá nasazená Švýcarka Patty Schnyderová. Ve finálovém duelu dvou teenagerek pak zdolala sedmdesátou první hráčku světa Taťána Golovinová z Francie, která nezužitkovala výhodu získaného prvního setu.[23] Birminghamskou deblovou soutěž vyhrála s krajankou Marií Kirilenkovou na divokou kartu. Z eastbournského Hastings Direct International Championships se odhlásila z obavy postihu ze strany Ženské tenisové asociace, která omezovala hráčkám jejího věku maximální počet turnajových účastí v sezóně.[24]

První grandslamovou trofej vybojovala ve Wimbledonu. Jako třináctá nasazená neztratila v úvodních čtyřech utkáních žádný set. Po vítězství nad Japonkou Ai Sugijamovou postoupila premiérově do čtvrtfinále majoru. V něm si poradila s americkou turnajovou pětkou Lindsay Davenportovou, přestože dotahovala ztrátu setu a promoleného podání ve druhém dějství.[25] Ve finále pak zdolala světovou desítku a nejvýše nasazenou Serenu Williamsovou ve dvou setech.[26] Ukončila tak 20zápasovou neporazitelnost Američanky na trávě.[17] V sedmnácti letech se stala historicky třetí nejmladší vítězkou londýnského grandslamu. V této věkové statistice zaostala pouze za Lottie Dodovou a Martinou Hingisovou. V primátu první ruské vítězky grandslamové dvouhry ji o necelý měsíc předstihla Myskinová triumfem na Roland Garros. Deník Washington Post triumf Šarapovové charakterizoval jako „nejúžasnější vzrušení, jaké pamatujeme“.[27] Ruská teenagerka byla označena za novou vyzyvatelku dominantního postavení sester Williamsových ve Wimbledonu.[28] Bodový zisk ji premiérově posunul do elitní světové desítky na 8. místo. Po zisku mísy Venus Rosewater o ni stoupl zájem masmédií. Zvýšená vlna popularity byla nazvána spojením obsahujícím slovo mánie jako „Maria Mania.“[29] Podle názoru Rusky tímto zápasem začala velká rivalita s Williamsovou, která měla prohlásit, že s ní již nikdy neprohraje.[20]

V rámci letní sezóny na amerických betonech se odhlásila z JPMorgan Chase Open v Los Angeles.[17] Na sandiegském Acura Classic nestačila ve čtvrtfinále na Myskinovou, ve třetím kole montréalského Rogers Cupu podlehla Zvonarevové[30] a po úvodní třísetové porážce od Američanky startující na divokou kartu Mashony Washingtonové opustila Pilot Pen Tennis v New Havenu.[31] Na US Open se probojovala do třetí fáze přes Američanku Lauru Granvilleovou a Srbku Jelenu Jankovićovou, ale poté nezvládla zápas s dvacátou devátou hráčkou světa Mary Pierceovou, i když získala úvodní sadu. V duelu vytvořila čtrnáct dvojchyb.[17][32]

V podzimní části roku si pak zvýšila sebedůvěru dvěma tituly z asijských turnajů, nejdříve na Hansol Korea Open Tennis Championships, a poté obhajobou na Japan Open Tennis Championships.ref name="Mashona" /> V říjnu se probojovala do prvního finále události kategorie WTA Tier I, a to ve švýcarském Zürich Openu, když cestou do něj zdolala Venus Williamsovou. V boji o titul však nestačila na Australanku Alicii Molikovou.

2018: Návrat do Top 25 a čtvrtfinalistka French Open

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela na Shenzhen Open, kde postupně na její raketě dohrály Mihaela Buzărnescuová, Alison Riskeová a Zarina Dijasová, než ji v semifinále zastavila obhájkyně trofeje Kateřina Siniaková, figurující na čtyřicáté sedmé příčce žebříčku.[33] Poprvé od ukončení dopingového trestu přijela na Australian Open. Na cestě do třetího kola zdolala o jedno místo výše postavenou Němku Tatjanu Mariovou a lotyšskou světovou patnáctku Anastasiji Sevastovou, než odebrala jen čtyři gemy německé hráčce z druhé desítky Angelique Kerberové.[34] Na dauhaském Qatar Total Open obdržela divokou kartu. Na úvod jí stopku vystavila Rumunka z konce první stovky Monica Niculescuová po třísetovém průběhu. Z Dubai Tennis Championships odstoupila pro natažené svdatumalstvo předloktí.[35] Do březnového Indian Wells Open vstoupila porážkou od světové čtyřiačtyřicítky Naomi Ósakaové a navazující Miami Open opět nehrála pro přetrvávající bolest předloktí.[36]

Antukovou sezónu rozehrála na stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix, kde ji v zahajovací třísetové bitvě přehrála sedmá žena klasifikace Caroline Garciaová. Čtvrtá prohra v řadě znamenala opuštění první světové padesátky. Tuto šňůru přerušila na květnovém Mutua Madrid Open. Bez ztráty setu prošla do čtvrtfinále přes Rumunky Buzărnescuovou,[37] Irinu-Camelii Beguovou[38] a dvaadvacátou v pořadí Kristinu Mladenovicovou z Francie.[39] Mezi poslední osmičkou však po vyhraném úvodním setu nezvládla další průběh se světovou dvacítkou Kiki Bertensovou. Bodový zisk ji vrátil do první čtyřicítky. Navazující Internazionali BNL d'Italia znamenalo druhé sezónní semifinále. Na její hru postupně nestačily šestnáctá nasazená Australanka Ashleigh Bartyová, Slovenka Dominika Cibulková,[40] krajanka Darja Gavrilovová ani šestá hráčka rankingu Jeļena Ostapenková z Lotyšska, kterou udolala až v koncovce třetí sady. Přestože získala první set proti světové jedničce Simoně Halepové, zápas ztratila. Po skončení se posunula do elitní třicítky žebříčku WTA.[41] Na French Open tak zavítala poprvé jako nasazená hráčka v rámci grandslamu od Australian Open 2016. Z pozice turnajové osmadvacítky si v třísetovém klání poradila s Nizozemkou z druhé světové stovky Richèl Hogenkampovou i padesátou v pořadí Chorvatkou Donnou Vekićovou. Do osmifinále postoupila dominantním výkonem přes Karolínu Plíškovou, když na ni světová šestka uhrála jen tři gemy. Pro zranění z turnaje odstoupila její další soupeřka Serena Williamsová. V prvním čtvrtfinále majoru od Australian Open 2016 však nenašla recept na španělskou třetí hráčku klasifikace Garbiñe Muguruzaovou, jíž odebrala pouze tři hry.[42]

Z plánovaného Nature Valley Classic se odhlásila, aby se mohla zcela zotavit pro vrchol travnaté sezóny v All England Clubu. Nastoupila tak pouze k dvěma exhibičním zápasům. V prvním vzájemném duelu podlehla Řekyni Marii Sakkariové a poté zdolala Rusku Natalju Vichljancevovou. Bez herní praxe na travnatém pažitu ji na úvod wimbledonské dvouhry zastavila krajanka a 132. žena pořadí Vitalija Ďjačenková, ačkoli vyhrála první set a ve druhém měla výhodu prolomeného podání. Jednalo se o její nejčasnější grandslamové vyřazení od Australian Open 2010 a vůbec první porážku v úvodním kole Wimbledonu.[43] Letní sérii na severoamerických betonech rozehrála srpnovým Rogers Cupem v Montréalu. Celkově jen pět her ztratila v utkáních se Sesil Karatančevovou a Darjou Kasatkinovou, figurující na dvanácté příčce klasifikace. Ve třetí fázi ji však podruhé v sezóně vyřadila světová šestka Caroline Garciaová. Před zahájením cincinnatského Western & Southern Open se z turnaje odhlásila. Posledním startem v roce se pro ni stal newyorský major US Open. V roli dvaadvacáté nasazené v prvních třech kláních porazila nejstarší postoupivší kvalifikantku v historii grandslamu, 39letou Patty Schnyderovou,[44] Rumunku Soranu Cîrsteaovou a desátou hráčku žebříčku Ostapenkovou. V osmifinále nezvládla duel s dvacátou čtvrtou ženou klasifikace Carlou Suárezovou Navarrovou po dvousetovém průběhu. V nočních utkáních na centrálním stadionu Arthura Ashe tak poprvé v kariéře prohrála, když její předchozí bilance z těchto nočních zápasů činila 22–0.[45] Do plánovaných podzimních turnajů China Open, Tianjin Open a Kremlin Cupu již nezasáhla pro rekonvalescenxi zraněného pravého ramene.[46] Sezónu zakončila jako členka první třicítky na 29. místě žebříčku.

2019: Pokračující zranění a 800. zápas na okruhu

[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupila opět čínským Shenzhen Open. První výhra nad Švýcarkou Timeou Bacsinszkou pro ni znamenala jubilejní 800. odehranou dvouhru na okruhu WTA Tour.[47] Ve druhém setu druhého kola duel skrečovala Číňanka ze čtvrté světové stovky Wang Sin-jü.[47] Semifinálovou účast však neobhájila, když byla sama přinucena skrečovat ve druhé sadě čtvrtfinále třinácté ženě klasifikace Aryně Sabalenkové. Na Australian Open nejdříve deklasovala Britku Harriet Dartovou dvěma „kanáry“ a hladkým vítězstvím nad Švédkou Rebeccou Petersonovou. Ve třetím kole si poradila s obhájkyni trofeje a světovou trojku Caroline Wozniackou. Cestu soutěží však v třísetovém osmifinále ukončila patnáctá v pořadí Ashleigh Bartyová.[48] Na únorovém St. Petersburg Ladies Trophy si připsala první vyhraný zápas na ruské půdě po třinácti letech, když zdolala krajanku Darju Gavrilovovou. Před druhým utkáním proti třetí nasazené Kasatkinové však z turnaje odstoupila.[49] Pro poraněné rameno, kvůli němuž podstoupila malý chirurgický zákrok, zůstávala neaktivní i během březnových událostí Indian Wells Open a Miami Open z kategorie Premier Mandatory. Poté se odhlásila z celé jarní antukové sezóny zahrnující Porsche Tennis Grand Prix, Mutua Madrid Open, Internazionali BNL d'Italia a French Open, když stále nebyla připravena hrát tenis na vrcholové zápasové úrovni.[50]

Po čtyřech měsících se v červnu vrátila na okruh jako 85. žena klasifikace. Na závěrečný ročník travnatého Mallorca Open obdržela divokou kartu. Na úvod zdolala Slovenku Viktórii Kužmovou z konce první padesátky žebříčku, což znamenalo její první výhru na trávě od roku 2015. Ve druhé fázi však uhrála jen pět gemů na světovou šestku a nejvýše nasazenou Angelique Kerberovou.[51] Londýnský Wimbledon přinesl druhý rok v řadě vyřazení již v prvním kole po skreči v závěru rozhodujícího dějství s Francouzkou Pauline Parmentierovou. V utkání prohospodařila náskok setu a výhodu brejku ve druhém dějství, kdy se ocitla dva míče od vítězství.[52] Série porážek pokračovala na torontském Rogers Cupu, kde nenašla recept na devatenáctou hráčku žebříčku Anett Kontaveitovou z Estonska.[53] Následný Western & Southern Open rozehrála dvousetovým vítězstvím nad Američankou Alison Riskeovou. Ovšem ve druhém kole podlehla světové dvojce Ashleigh Bartyové.[54] Poprvé v kariéře se na US Open střetla s osmou ženou klasifikace a pozdější finalistkou Serenou Williamsovou. V zápase dvou bývalých jedniček a šampionek newyorského grandslamu dominovala Williamsová, která ztratila jen dvě hry a odvrátila všech pět brejkbolových hrozeb. Z deseti druhých servisů Šarapovová nezískala ani jeden bod. Aktivní bilanci vzájemných zápasů Američanka navýšila na 20–2.[55] Jednalo se o poslední zápas Rusky v sezóně, kterou završila na 131. příčce světové klasifikace,[56] nejhorším postavení od roku 2002.

2020: Ukončení kariéry

[editovat | editovat zdroj]

První událostí sezóny se stala prosincová exhibice v Abú Zabí hraná stále v kalendářním roce 2019, na níž zdolala Ajlu Tomljanovićovou ve dvou setech.[56] Ačkoli měla další odehrát exhibiční Hawaii Open, z turnaje se odhlásila pro nedostatečnou připravenost.[57] Divokou kartu získala do dvouhry Brisbane International, v jejímž prvním kole nenašla recept na padesátou třetí hráčku klasifikace Jennifer Bradyovou po třísetovém průběhu. Exhibiční přípravu před melbournským majorem odehrála na Kooyong Classic, kde byl její duel s Laurou Siegemundovou přerušen pro kouřem znečištěné ovzduší z rozsáhlých požárů. Poté ji lednovou porážku oplatila Tomljanovićová. Na divokou kartu vstoupila jako 145. tenistka klasifikace do závěrečného turnaje kariéry Australian Open. Z úvodního utkání proti chorvatské světové dvacítce Donně Vekićové odešla poražena ve dvou sadách. Potřetí v řadě tak nepřešla první kolo grandslamu. Po skončení klesla na 369. místo žebříčku WTA, nejnižší postavení od srpna 2002.[58][59]

Melbournská porážka od Vekićové se stala posledním zápasem profesionální kariéry 32leté Šarapovové, u níž v posledních dvou letech přetrvávala bolest ze zranění ramena a zánětu předloktí.[60] Pro účast na turnajích WTA Tour se navíc musela spoléhat na divoké karty. Ve sloupku pro časopisy Vanity Fair a Vogue z 26. února 2020 napsala: „Tohle dělám poprvé, tak mi prosím odpusťte. Tenise – dávám ti sbohem. Ve chvíli, kdy vstupuji do nové kapitoly chci, aby každý – kdo sní o vyniknutí v čemkoli – vědel, že pochybnost a odsudky jsou nevyhnutelné: Stokrát neuspějete a svět vás přitom bude sledovat. Přijměte to. Věřte sami sobě. Slibuji vám, že zvítězíte […] Tenis byla moje hora. Moje cesta byla plná údolí a oklik, ale výhledy z vrcholu byly neuvěřitelné. Po 28 letech a pěti grandslamových titulech jsem připravená vystoupat na jinou horu, soutěžit v jiném terénu“.[61][62]

Herní styl

[editovat | editovat zdroj]

Během profesionální dráhy praktikovala agresivní styl od základní čáry, s tvrdými forhendovými a bekhendovými údery do hloubi pole za využití úhlů z dvorce ven.[63][64] Na túře WTA se stala jednou z mála žen, které do úderové výbavy častěji zařazovaly přeliftovaný forhend s vysokým spinem. Namísto tradičních volejů a smečí preferovala útočné loby a tvrdší nabíhané voleje, které při přechodu od základní čáry k síti udeřovala z vyšších poloh.[65] Byla považována za hráčku s rychlým pohybem po dvorci, zejména ve vztahu ke své výšce.[63] Na začátku sezóny 2008 byl znatelný herní posun se zlepšeným pohybem a prací nohou, rovněž jako zařazením zkrácených míčů a obranného slajzovaného bekhdenu, čímž tvořila hru více nepředvídatelnou.[66][67] Navzdory účinným úderům byla za nejsilnější stránku považována psychická odolnost a soutěživý duch. Nick Bollettieri uvedl, že je „tvrdá jako hřebíky“ a John McEnroe dodal, že se jedná „o jednu z nejlepších bojovnic v historii sportu“.[68] Trenér Robert Lansdorp, pod jehož vedením se v roce 2001 stala profesionálkou, ji charakterizoval „jako dívku beze strachu“.[60]

Hraní úderů doprovázela hlasitými zvukovými projevy a v tomto ohledu navázala na Moniku Selešovou z devadesátých let. Měřič na wimbledonském centrkurtu jí v roce 2009 naměřil hladinu intenzity zvuku 105 decibelů odpovídající inenzitě sirény.[69][70] Jednalo se o rekordní hodnotu v tenise.[71][72] Na okruhu získala přezdívku „Sibiřská siréna“.[73] Ve druhém kole Birmingham Classic 2003 byla hlavní rozhodčí zápasu požádána o ztišení, když si na „hekání“ stěžovala Nathalie Dechyová. Šarapovová své projevy označila za „přirozený instinkt“.[74] Selešová pak v roce 2008 uvedla, že „hekání“ je neovladatelná mimovolní záležitost a součást tenisu.[75] Při dotazech týkajících se hlasových projevů Šarapovová na novináře naléhala, aby „prostě jen sledovali zápas“.[76]

Podání

[editovat | editovat zdroj]
Podání ve Wimbledonu 2009

Na začátku kariéry byly její první a druhý servis považovány za silné údery[63][60] jako jedny z nejlépe zvládnutých na ženském profesionálním okruhu.[77] Stylově uhlazený sled pohybů umožňoval udeřit míček v nejvyšší poloze s přesným úmístěním do dvorce. Zraněními nelimitované podání mělo výrazný podíl na zisku prvních tří grandslamových trofejí, které získala do dvaceti jedna let.[78] Její ramenní kloub byl přirovnáván k praku, jakoby měla „dvojité klouby“, když dosahovala velkého rozpětí rotace a generovala rychlý švih „práskajícího biče“.[79] Byl to však fyziologicky nepřirozený pohyb. Po dlouhodobém přetěžování ramena začaly od sezóny 2007 narůstat zdravotní potíže, s omezením účinnosti podání.[77] Poranění ramenního kloubu přispělo k nevyrovnanosti prvního servisu a zvýšenému počtu dvojchyb.[80] Dvojnásobná singlová šampionka US Open Tracy Austinová byla přesvědčena, že pokud se v zápase nemohla Šarapovová spolehnout na podání, sráželo to často její sebevědomí, čímž ve výměnách produkovala vyšší počet nevynucených chyb a hra se stávala nejistou.[81] S tím konvenoval názor tenisového novináře Joela Druckera, jenž poznamenal, že podání bylo „katalyzátorem celé její hry,“ a potíže s ním ponechalo tenistku zcela „odkrytou“.[77]

Následkem zranění ramene, operovaného v říjnu 2008, začala hrát servis s omezenějším rozsahem pohybů, ovšem již bez rychlého švihu „práskajícího biče“ praktikovaného Roddickem,[78] což se projevilo ve snížení úderové síly, počtu zahraných es a vyšší míře dvojchyb. Po časném vyřazení na US Open 2009 se u smyčky vrátila k většímu rozsahu pohybů, ale nikoli ve verzi před operací.[78] Dokázala však zvýšit rychlost servisu. Na Birmingham Classic 2010 jí byla naměřena hodnota 121,0 mph (194,7 km/h), znamenající nejrychlejší podání kariéry.[82]

Od operace ramena však servis nedokázala plně kontrolovat, což vedlo k větší míře dvojchyb při neschopnosti odhadu vyvinuté síly a umístění míče.[83] Více tak začala využívat kicku, servisu s vyšším spinem. Nutnost udělit míči větší rotaci však pro ni nebyla přirozená v důsledku zhoršené rotace trupu a nutnosti zapojit předloktí k udělení rychlosti míči. Naopak tím utlumila návyk přímého udeření míče plochou rakety s minimem rotace.[78]

Povrch

[editovat | editovat zdroj]

Nejméně preferovaným povrchem pro její styl hry byla pomalá antuka,[60] na rozdíl od rychlé trávy a tvrdého povrchu. V roce 2007 uvedla, že se na antuce necítí komfortně pro vysoký vzrůst a horší koordinaci pohybů. V důsledku neschopnosti doklouzávat míče se přímo označila „za krávu na ledě“.[60][84] Průběžně však na tomto povrchu zlepšovala výkonnost a premiérovou antukovu trofej si po sedmi letech na túře WTA odvezla z Internationaux de Strasbourg 2010. Roland-Garros se dokonce stalo jediným grandslamem, na němž triumfovala dvakrát. Poprvé v roce 2012, kdy zkompletovala kariérní grandslam. Druhý titul přidala roku 2014 ze třetího patřížského finále v řadě. V sezóně 2014 již vedla statistiku procentuální antukové úspěšnosti mezi aktivními hráčkami WTA Tour, když do té doby vyhrála 84,25 % zápasů.[85]

Trenérské vedení

[editovat | editovat zdroj]

Během profesionální kariéry jejími trenéry byli otec Jurij Šarapov,[86] do roku 2002 Robert Lansdorp,[87][88] v letech 2004–2011 Michael Joyce,[89] mezi roky 2011–2013 Thomas Högstedt,[90] pro sezónu 2013 Jimmy Connors,[91] v období 2013–2018 Sven Groeneveld,[92] v letech 2018–2019 opět Högstedt a v závěru kariéry mezi roky 2019–2020 Riccardo Piatti.[93]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

1987–1994: Dětství v Ňagani a Soči

[editovat | editovat zdroj]

Maria Šarapovová se narodila v dubnu 1987 v západosibiřském městě Ňagaň, ležícím v Chantymansijském autonomním okruhu Ťumeňské oblasti, která byla v tehdejším Sovětského svazu součástí Ruské federativní socialistické republiky. Rodiče Jurij a Jelena Šarapovovi pocházeli z běloruského Homelu, kde se poznali ve škole. Manželé bydleli v jednom z homelských domků. Poté co již dospělý Jurij dostal od bratra dárek jako tenisovou raketu, začal hrát v nově otevřeném městském klubu. Pracoval jako předák part čistících komíny továren po celém Sovětském svazu. Matka vystudovala vysokou školu a získala ekvivalent magisterského titulu. Po narození jediného potomka zůstala v domácnosti a vychovávala dceru.[94] Prarodiče z otcovy strany žili v Homelu a z matčiny na Sibiři, kam se Jurij s Jelenou přestěhovali krátce před jejím narozením z obav před následky černobylské havárie, k níž došlo v dubnu 1986. Homel je od atomové elektrárny vzdálen sto padesát kilometrů.[60] Ňagaň byla v sibiřské pustině opuštěným průmyslovým městem. Otci se podařilo směnit homelský domek za malý byt ve Višněvské ulici přímořského letoviska Soči u Černého moře, kam se rodina v jejích dvou letech přestěhovala. Šarapovová by s tenisem nikdy nezačala, nebýt této změny.[94][95]

Od čtyř let hrála v tenisové škole ležící v sočském parku na riviéře. Údery se začala učit u prvního trenéra Jurije Judkina, který u dívky rozpoznal tenisový talent, přirovnal ji k Mozartovi a prohlásil, že disponuje výjimečnou „koordinací rukou a očí“.[96] Důležitá byla koncentrace a houževnatost, kdy hodiny vydržela pilovat styl. Otec se v klubu spřátelil s Alexandrem Kafelnikovem, jehož syn Jevgenij se stal historicky první mužskou světovou jedničkou v tenise z Ruska. Kafelnikov starší ji věnoval Jevgenijovu tenisovou raketu, která musela být zkrácena v krku. S nepřirozeně velkou raketou pak hrála několik let.[94][97][98] Klíčovou událostí se stala návštěva moskevského kempu v roce 1993 za účasti Martiny Navrátilové, která potvrdila její talent.[4] Otec se tak na doporučení Čechoameričanky rozhodl v roce 1994 odcestovat na Floridu, aby dceři zajistil nejlepší podmínky pro tenisový rozvoj.[97][99][95]

1994–2001: Přestěhování do Spojených států a trénink u Bollettieriho

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993, kdy bylo Juriji Šarapovovi dvacet osm let, v Moskvě vymohl po složitém procesu dvě tříletá víza, která musel opakovaně obnovovat. Pomohl mu také dopis od trenéra ruské juniorské reprezentace, připravující se na americké turné v akademii Ricka Macciho na Floridě, ačkoli členy týmu mohli být hráči od dvanácti let a Šarapovové bylo jen šest let.[99] Na počátku roku 1994 tak Šarapov odletěl s dcerou do Miami. Vízové omezení platné pro ruské občany zabránilo matce vycestovat za nimi až do roku 1996. Dva roky udržovali pouze písemný a telefonický kontakt.[99] Otec si musel vypůjčit finanční hotovost od Mariiných prarodičů.[4] Po příletu disponoval částkou 700 dolarů a nemluvil anglicky.[4][97] Během hluboké noci však na letišti nečekal kontakt od ruského trenéra. Přespali tak na hotelovém pokoji u ruských manželů, s nimiž se poznali během letu. Druhý den se vydali do Tenisové akademie Ricka Macciho v Delray Beach, odkud vzešly Serena a Venus Williamsovy.[100] Macci ovšem nebyl přítomen, a po odmítnutí nabídky počkat několik dní, odjeli do Tenisové akademie Nicka Bollettieriho v Bradentonu, kde se připravovala Ruska Anna Kurnikovová.[99][100] Mezi absolventy školy se zařadily i světové jedničky Andre Agassi, Monika Selešová a Jim Courier.[98] Na základě vstupního tenisového prověření získala možnost bezplatně v areálu trénovat a být součásti školy. Žačkou se však nestala, když věková hranice pro přijetí do akademie činila deset let. S otcem proto bydlela v blízkém pronajatém bytě.[99] Jurij Šarapov začal pracovat v nízkopříjmových zaměstnáních, myl nádobí, stříhal trávníky a pomáhal na stavbách, aby zafinancoval pronájem a tenisové výlohy. Zároveň studoval manažerské manuály v rámci přípravy vedení dcveřiny tenisové kariéry.[96][97][101][95]

V Bollettieriho akademii, součásti řetězce tenisových škol agentury IMG, dodržovala denní režim začínající budíčkem v pět hodin ráno. Do elitní skupiny, k níž se později připojila, patřili Kurnikovová, Taťána Golovinová, Jelena Jankovićová či Horia Tecău.[79] První americké období bez matky zformovalo její tvrdou povahu na kurtu. Nikdy proto neházela raketou, snažila se neukazovat emoce a nevstupovat do konfliktů s rozhodčími. Ani nenavazovala přátelství se soupeřkami. Po několika měsících, kdy již porážela o několik let starší žákyně, však musela akademii opustit. Přesné zdůvodnění jí nebylo sděleno. Otec se domníval, že k vyloučení přispěla matka Kurnikovové, jejíž dcera ztratila výsostné postavení jediné talentované dívky z Ruska.[79]

Řešením se stal vstup do druhořadé akademie El Conquistador Sekoua Bangoury, ležící několik kilometrů od Bollettieriho školy. Bangoura byl bývalý profesionálnáí tenista, africký imigrant, který před osamostatněním trénoval u Bollettieriho.[95] Stejně jako on byl především obchodník a vyžadoval úhradu nákladů. Když Šarapov nebyl platby schopen, najal jej jako trénera a dcera obdržela stipendium.[79] Bangoura však usiloval o zvýšení vlivu nad mladou hráčkou a Šarapova propustil. Poté co otec odmítl smluvní závazek na podíl ze zisku během profesionální kariéry Šarapovové, její působení v akademii skončilo.[95][79] Bez prostředků se nastěhovali do domu přítele Boba Kanea ve Venice, s jehož synem hrála u Bangoury. V jeho rodině strávili téměř rok a trénovali na domácím soukromém dvorci.[79] Roku 1996, v devíti letech věku, přišla od Bollettieriho nabídka k návratu do akademie. Bollettieri její vývoj nepřestal sledovat a znal výsledky z turnajů, na nichž porážela jeho žačky. Šarapovová obdržela stipendium a stala se řádnou studentkou. Začala bydlet na koleji 300akrového areálu, zatímco otec setrval u Kaneových. V roce 1998, kdy jí bylo jedenáct let,[79] za ni Šarapov podepsal smlouvu s mezinárodní sportovní agenturou International Management Group (IMG), která ji začala zastupovat. Hráčce se zavázala vyplácet sto tisíc dolarů ročně, čímž skončili rodinné existenciální problémy. Otec opustil zaměstnání, aby se plně věnoval kariéře dcery.[79] Smlouvu zprostředkovala bývalá tenistka Betsy Nagelsenová, jež byla manželkou zakladatele IMG Marka McCormaka. Mladá Ruska ji na jednom z floridských turnajů upoutala svým talentem a útočným stylem, který Američanka praktikovala také. Obdobný sponzorský kontrakt uzavřela Šarapovová o několik týdnů později s firmou Nike na padesátitisícový roční příspěvek.[79] V takto mladém věku se jednalo o neobvyklé smlouvy. Obě firmy si hráčku zavázaly a počítaly s návratností z nižších nákladů, v době kdy už bude profesionálkou.[95]

V roce 1998 otec kontaktoval trenéra Ricka Macciho, jenž potvrdil horší forhend. Nápřahová fáze byla chybná, s výslednými slabými plochými údery. Podle Macciho se Šarapov nadchl myšlenkou přeučit jedenáctiletou dceru na levorukou hráčku, když při tomto držení rakety měla mechaniku pohybů harmonickou a míček udeřovala správně před tělem. Naopak se ale zhoršil do té doby kvalitní bekhend. Se změnou nesouhlasila IMG. Macci tak otci doporučil tréninky u Roberta Lansdorpa, bývalého kouče Tracy Austinové, za nímž začala létat do Los Angeles a který ji v roce 2001 přivedl do profesionálního tenisu.[102][103] Jejich spolupráce skončila v roce 2003. Druhým klíčovým mužem tohoto období se stal bývalý univerzitní tenista Max Eisenbund, sportovní agent a trenér IMG, který se o ni od roku 1998 začal starat jako agent. Po celou profesionální kariéru plnil roli osobního manažera a později se jako rodinný přítel stal i nehonorovaným ředitelem cukrovinek Sugarpova na americkém trhu.[95][104] Bolletierriho akademii, kam se během kariéry pravidelně vracela trénovat, opustila bez ukončeného středoškolského vzdělání. Maturitu následně složila v programu online vzdělávání na Keystone High School.[100]

Občanství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1994 získala oprávnění k trvalému pobytu ve Spojených státech a s otcem začala žít ve floridském Bradentonu.[64] Od příletu na americkou půdu trvale bydlí v tomto severoamerickém státě.[96] Přesto nikdy neusilovala o získání amerického občanství v procesu naturalizace. V rozhovoru pro televizní stanici CNBC v březnu 2015 uvedla, že by se ruského občanství nevzdala, když ji „bohatá ruská kultura“ pomohla formovat a otázka změny nebyla nikdy na pořadu dne. V utváření její osobnosti hrálo roli prostředí rodiny, získávání životních zkušeností a nejen vazba na zemi, ale také na lidi. Rovněž tak ji podle vlastního vyjádření pomáhala mentalita, houževnatost a přístup nikdy se nevzdávat.[105]

Na Zahajovacím ceremoniálu Her XXX. olympiády v Londýně se stala vlajkonoškou ruské výpravy, jako první žena s tímto posláním v historii sovětských a ruských účastí na olympijských hrách.[106] Na Zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2014 v Soči pak přinesla na stadion pochodeň,[107] což označila za jeden z nejsilnějších momentů celé své sportovní kariéry i života.[105]

Partnerské vztahy

[editovat | editovat zdroj]

K finále juniorky na Australian Open 2002 proti Barboře Strýcové se vrátila v biografii Nezastavitelná slovy: „Nejenže mě porazila, ale navíc chodila s mou první pubertální láskou Philippem Petzschnerem. Barbora byla jako vichřice, útočící na mě ze všech stran kurtu a vracející všechny mé ploché, tvrdé údery.“[108] V dubnu 2005 se na oslavě osmnáctých narozenin střetla s frontmanem skupiny Maroon 5 Adamem Levinem, což vyústilo v kratký vztah.[109][110] V letech 2005–2006 se spekulovalo o sblížení s americkým tenistou Andym Roddickem. Během US Open 2006 získala dvojice přezdívku „Rodapova“, ale Roddick informace o vztahu opakovaně odmítl.[110] Roku 2008 se jejím přítelem stal americký televizní producent Charlie Ebersol.[110] V roce 2009 se v Los Angeles poprvé potkala se slovinským basketbalistou Sašou Vujačićem hrajícím NBA. Jednalo se o jeden z jejích nejvážnějších vztahů, který v říjnu 2010 vyústil v zasnoubení. Na tiskové konferenci – po třetím kole US Open 2012 – však oznámila, že se s Vujačićem rozešla již na jaře 2012, ale nikdo se jí od té doby na vztah přímo nezeptal.[111][110] V závěru téhož roku navázala poměr s bulharským tenistou Grigorem Dimitrovem, který byl medializován až v květnu 2013. Po US Open 2014 se začalo spekulovat o jeho ukončení a Dimitrov informaci potvrdil bulharským médiím v červenci 2015.[112][110]

Během léta 2016 se jejím přítelem stal španělský model Andres Velencoso, který předtím ukončil pětiletý poměr s Kylie Minogue.[113][114] Na počátku 2018 navázala poměr s britským majitelem internetové aukční síně Paddle8 Alexandrem Gilkesem, spolužákem prince Harryho z Eton College,[115] jenž byl v letech 2012–2017 ženatý s módní návrhářkou Mishou Nonoo. Šarapovová se s Gilkesem na veřejnosti poprvé objevila v březnu 2018.[110][116][117] Pár se zasnoubil během prosince 2021 a v den 35. narozenin, v dubnu 2022, tenistka oznámila těhotenství.[118]

Charitativní činnost

[editovat | editovat zdroj]
V roli velvyslankyně dobré vůle Rozvojového programu OSN navštívila v červenci 2010 lokalitu vyrovnávající se s následky černobylské havárie. Na snímku s homelskými dětmi.

Nadace Maria Sharapova Foundation se ve světě angažovala v pomoci uskutečňování snů dětí.[119] Na projekty spojené s černobylskou havárií tenistka přispěla částkou 100 tisíc dolarů.[120] Spolupráci s Rozvojovým programem OSN zahájila příspěvkem 210 tisíc dolarů na školní stipendia v běloruských oblastech postižených černobylským výbuchem. Pětiletá stipendia obdrželo dvanáct posluchačů Běloruské státní akademie umění a Běloruské státní univerzity.[121] S dalšími ruskými hráčkami si během US Open 2004 připnula černou stuhu na památku masakru v beslanské škole, který se odehrál během newyorského grandslamu.[122] V roce 2005 pak darovala 50 tisíc dolarů rodinám pozůstalých.[123] V únoru 2007 se stala velvyslankyní dobré vůle Rozvojového programu OSN a přispěla dalšími 210 tisíci dolary na rozvojové projekty černobylské obnovy. Vrátit se do této běloruské oblasti plánovala po Wimbledonu 2008.[124] Pro zranění ramena však odcestovala do Spojených států, kde v říjnu podstoupila operaci.[125] Cestu tak jako velvyslankyně dobré vůle uskutečnila až v červenci 2010.[126]

Spolu s Angelou Haynesovou, Marií Kirilenkovou, Nicole Vaidišovou, Rennae Stubbsovou, floridským guvernérem Jebem Bushem a Jennifer Capriatiovou se v prosinci 2004 zúčastnila exhibice v Tampě pro výběr příspěvků do Floridského podpůrného fondu po katastrofách způsobených hurikány.[127][128] Během července 2008 nahrála vzpomínku na DVD pro základní školu, na níž studovala Emily Bailesová, která roku 2008 zemřela v devíti letech na nádor ledviny. Tato dívka obstarala los mincí ve finále Wimbledonu 2004, v němž Šarapovová porazila Serenu Williamsovou.[129] Na Zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2014 v Soči[107] se stala první nositelkou olympijské pochodně.

Komerční hledisko, ankety a vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Brzké prosazení v tenise včetně grandslamových titulů společně s atraktivním vzhledem umožnily Šarapovové získat komerční smlouvy, které svou hodnotou výrazně převýšily částku vydělanou na turnajích.[130][131] Podle časopisu Forbes její celkový příjem během kariéry v letech 2000–2020 činil 325 milionů dolarů, s nejhodnotnějšími kontrakty od společnosti se sportovním oblečením Nike a značky minerální vody Evian. K datu ukončení profesionální dráhy tak byla historicky druhou nejlépe vydělávající sportovkyní světa po Sereně Williamsové, s odhadovaným výdělkem Američanky 350 milionů dolarů.[132][60]

Šarapovová v prosinci 2008 při prezentaci kolekce Canon Powershot Diamond, doprovázené jejím nejcitovanějším dvojsmyslným sloganem „Make every shot a PowerShot“ („Z každého úderu/snímku udělej mocný úder/snímek“)[133]

V březnu 2006 ji Forbes označil za nejvýdělečnější sportovkyni světa, s ročním ziskem 18 milionů dolarů,[134] z něhož většinu příjmů tvořily obchodní smlouvy a sponzorství. Na vrcholu nejlépe placených světových sportovkyň podle magazínu strávila jedenáct let v řadě až do roku 2016, dokonce i po sezóně 2007, kdy ji omezovalo chronické zranění ramena.[135][136][137] V roce 2011 figurovala v žebříčku nejvýdělečnějších světových sportovců Forbesu na 29. místě jako jediná žena mezi první padesátkou mužů.[138] Roku 2012 Rusce patřila již 15. příčka. V elitní dvacítce se objevily také šestnáctá Li Na a sedmnáctá Serena Williamsová.[139] Za exhibici inkasovala až půl milionu dolarů.[132] Historický rekord nejvyššího ročního příjmu v ženském sportu vytvořila roku 2015 výdělkem 29,7 milionů dolarů. V roce 2020 jej překonala japonská tenistka Naomi Ósakaová ziskem 37,4 milionů.[140]

V dubnu 2005 časopis People tenistku jmenoval mezi padesáti nejkrásnějšími celebratimai světa.[141] V letech 2003–2006 ji magazín Maxim čtyřikrát v řadě označil za nejpřitažlivější světovou sportovkyni.[142] Pro Valentýnské číslo 2006 plavkového vydání Sports Illustrated Swimsuit Issue nafotila šestistránkovou sérii v bikinách, vedle dvaceti pěti topmodelek.[143][144] V hlasování britského magazínu FHM ji čtenáři zvolili sedmou nejžádanější svobodnou ženou.[145] V listopadu 2014 se na Facebooku stala prvním tenistou, který překročil hranici 15 milionů followerů.[146]

První profesionální kontrakt uzavřela jako jedenáctiletá v roce 1998 se společností Nike na 50 tisíc dolarů ročně a bonusy.[79] Deník The Sun v roce 2018 uvedl, že tato nejdelší spolupráce v historii ženského sportu[147] po dvaceti letech skončila.[148] Agent hráčky Eisenbud to odmítl s poukazem na celoživotní platnost kontraktu Šarapovové s výrobcem sportovních oděvů.[147] Po triumfu ve Wimbledonu 2004 podepsala sedm velkých obchodních smluv do konce roku 2005.[104] Mezi ně patřil kontrakt s výrobcem mobilních telefonů Motorola na propagaci nové mobilní řady,[149] rovněž tak účinkovala v reklamních kampaních společností Land Rover, Colgate-Palmolive, Sony a Canon.[104][150] Souhlasila také s užitím svého jména pro výrobky hodinářské značky TAG Heuer (2004–2015[150]) a klenotnictví Tiffany.[149][132] Čtyři grandslamy pak odehrála s náušnicemi kolekce „Tiffany for Maria Sharapova“.[151] Během léta 2006 účinkovala v oceněném reklamním spotu „Pretty“ na řadu sportovního oblečení Nike pod režijním vedením Čecha Ivana Zachariáše.[152] V lednu 2007 podepsala dvouleté kontrakty s firmami Gatorade a Tropicana, vlastněnou PepsiCo.[153][154] V letech 2007–2008 se stala součástí reklam Canonu na PowerShot.[155] Jako postavička byla také ztvárněna v sériích tenisových videoher Top Spin, Virtua Tennis a Grand Slam Tennis. Během výpadku po operaci ramena se rozhodla prosadit vlastní jméno ve formě značky a v tomto směru zahájila jednání se sponzory.[149] Nápad posléze realizovala v cukrářství. V lednu 2010 došlo k obnovení smlouvy s Nike, za podpisu osmiletého kontraktu v hodnotě 70 milionů dolarů.[104] Jednalo se o nejvýnosnější smlouvu v předchozí historii ženského sportu, jíž překonala 43milionový kontrakt Venus Williamsové s firmou Reebok.[156]

Ve stopách průkopníků nošení vlastních řad oblečení, jakými byli Fred Perry a René Lacoste, se v roce 2010 také rozhodla pro vlastní kolekci sportovních oděvů nazvanou Nike Maria Sharapova Collection. Úbory zahrnovaly modely pro čtyři grandslamy, které navrhla ve spolupráci s obuvnickou firmou Cole Haan, v letech 1988–2012 spadající pod značku Nike.[104][157][132] Z předchozí kariéry získala zkušenost, že oblečení ne vždy odpovídalo její velikosti a postavě, ani nechtěla oblékat klasické řady určené pro mnoho tenistek.[149] Sama se začala podílet na tvorbě návrhů včetně skic, v procesu, jenž začal vždy rok a půl před turnajem.[157] Z celosvětového prodeje tohoto oblečení získávala provizi. Šaty byly vždy dostupné v síti obchodů již během majoru, na němž je oblékala.[149] Kolekce Šarapovové začaly používat i další profesionálky, mezi něž se zařadily Sofia Arvidssonová, Eugenie Bouchardová, Andrea Sestini Hlaváčková, Madison Keysová a Anastasija Pivovarovová.[157] Již před tímto obdobím Ruska spolupracovala s Nike na návrhu malých černých šatů, v nichž nastupovala k nočním utkáním na vítězném US Open 2006.[149] Horní límcová část byla dokola posetá křišťálovými knoflíčky. Outfit doplňovaly stříbrné tenisky a dlouhé visící náušnice Tiffany. Inspirací se stala Audrey Hepburnová ve snímku Snídaně u Tiffanyho.[149][158] Šaty však nikdy nebyly vyráběny konfekčně.[149][157][159] Zpracovala také návrhy bot a kabelek pro společnost Cole Haan. Řada dámských lodiček s jejím podpisem se stala jedním z nejprodávanějších produktů historie firmy.[149][132] V roce 2013 podepsala tříletý kontrakt s automobilkou Porsche.[160]

Tenisová raketa

[editovat | editovat zdroj]

V úvodní části sezóny 2003 hrála s raketou Prince Triple Threat Hornet, kterou vyměnila za další modely značky Prince používané do US Open 2004. Od tohoto majoru získala typ Prince Shark OS vyrobený přímo pro ni.[161] V lednu 2006 pak změnila raketu za Prince O3 White, jíž v červenci 2008 nahradila Prince O3 Speedport Black.[162] Po desetileté spolupráci s Prince[163] přestoupila v sezóně 2011 k firmě Head, od níž získala raketu Head YOUTEK IG Instinct.[164][165]

Sugarpova

[editovat | editovat zdroj]

Vlastní značku cukrovinek Sugarpova představila v newyorském obchodu Henri Bendel před srpnovým startem US Open 2012.[166] Produkt vytvořila s Jeffem Rubinem, zakladatelem mezinárodní cukrářské maloobchodní sítě IT'SUGAR.[167][168] Začala se přímo podílet na řízení firmy a stala se také její tváří.[73] V rámci medializace zvažovala na US Open 2013 startovat pod příjmením Sugarpova.[169]

Bonbony měly chuťově a tvarově vyjadřovat svět, v němž hráčka žila. Mezi jednotlivé druhy patřily drobné boty na podpatcích, tenisové míčky či nadýchané barevné rty. Marketingová myšlenka se rodila dva roky a jejím východiskem se stal důraz na zábavu a potlačení serióznosti. Název využil podobnosti anglického slova cukr – „sugar“, s příjmením Rusky (Sugarpova ~ Sharapova). Část výdělku směřovala do charitativního Nadačního fondu Marie Šarapovové.[170]

Během ledna 2013 začala celosvětová distribuce cukrovinek. V únoru 2016 značka oznámila partnerství s polskou firmou Baron Chocolatier[171] za vzniku Sugarpova Premium Chocolates.[172] Podílela se také na dlouhodobých dodavatelských smlouvách s potravinářskými řetězci Kroger nebo 7-Eleven[73] a plánovala rozšířit portfolio na segment bytových doplňků, spaní a nočního prádla.[173]

  1. ↑ a b c d WINTERS, Mark. Maria Sharapova – A Closer Look. Part 3 [online]. UBI Tennis, 2020-03-23 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Eddie Herr International Special Awards [online]. Eddie Herr Official Website [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-17. 
  3. ↑ a b Maria Sharapova Juniors Singles Activity [online]. ITF [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d Klenke 2018, s. 273.
  5. ↑ a b BLOOR, Steven. Maria Sharapova: her career in pictures. The Guardian [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. ↑ ITF $75,000 Bradenton 2001 [PDF]. International Tennis Federation [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Maria Sharapova Matches | Singles [online]. WTA Tennis [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d More on Sharapova... | Career in Review [online]. WTA Tennis [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Sharapova dismisses Dokic [online]. BBC Sport, 2003-06-28 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PRICE, S. L. Maria Sharapova, the latest 16-year-old to take over Wimbledon. Sports Illustrated Vault [online]. 2003-07-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Russian Teen Maria Sharapova Wins Japan Tennis Open - 2003-10-05 | Voice of America - English. VOA News [online]. 2020-10-05 [cit. 2020-05-02]. Roč. 2020-10-30. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Clijsters, Rubin reach final in Luxembourg. UPI [online]. 2003-10-25 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LANA. Sharapova Out of Indian Wells Singles, Will Play Doubles with Vesnina [online]. Bleacher Report [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Sharapova wins Bell Challenge. UPI [online]. 2003-10-25 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Maria Sharapova | Rankings History [online]. WTA Tennis [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ BENJAMIN, Amalie. In Women's Tennis, It's Not Quiet on the Russian Front. Washington Post [online]. 2004-08-29 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d e f g JockBio: Maria Sharapova Biography [online]. JockBio [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Federer upset in Rotterdam; Roddick falls at Kroger. USA Today. February 20, 2004. Dostupné online [cit. May 29, 2013]. 
  19. ↑ Sharapova e Myskina ok [online]. Eurosport, 2004-03-16 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (italsky) 
  20. ↑ a b KNAP, Karel. Po výprasku od Šarapovové řekla Serena: S tou malou mrchou už neprohraju. iDNES.cz [online]. 2017-09-13 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. 
  21. ↑ Capriati battles past Sharapova [online]. Rediff.com India Limited, 2004-05-06 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Suarez strikes another blow for Argentina [online]. The Age, June 2, 2004 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Reuters. Sharapova triumphs in Birmingham [online]. Eurosport, 2004-06-13 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Tennis: Mauresmo replaces Sharapova at Eastbourne. The Argus [online]. 2004-06-11 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ NEWBERY, Piers. Sharapova into final. BBC News. 2004-01-07. Dostupné online [cit. 2010-06-06]. 
  26. ↑ BARRETT, John. Wimbledon: The Official History. 4.. vyd. [s.l.]: Vision Sports Publishing, 2014. ISBN 9-781909-534230. 
  27. ↑ Liz Clarke. Sharapova Wins Wimbledon After Improbable Journey. The Washington Post [online]. 07-04-2004 [cit. 20-06-2010]. Dostupné online. 
  28. ↑ Birth of a superstar. This Is London [online]. 07-02-2004 [cit. 20-06-2010]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-12. 
  29. ↑ Chris Isidore. Maria Mania: no stopping her now. money.cnn.com. CNN, August 30, 2004. Dostupné online [cit. June 20, 2010]. 
  30. ↑ Love-struck fan interrupts all-Russian clash for dinner invitation. Zee News [online]. 2004-08-08 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Sharapova beats Mashona to defend Japan Open. China Daily [online]. 2004-10-09 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Pierce shocks Sharapova. news.bbc.co.uk. BBC, September 4, 2004. Dostupné online [cit. June 8, 2013]. 
  33. ↑ Siniakova supreme over Sharapova to make second straight Shenzhen final [online]. 05-01-2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  34. ↑ Kerber quells Sharapova in battle of former Aussie champs [online]. 20-01-2018 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ Sharapova commits 52 unforced errors in loss to Niculescu in Doha. Tennis.com [online]. 2018-05-15. Dostupné online. 
  36. ↑ {JUZWIAK, Jason. Osaka overcomes 'frustrated' Sharapova in Indian Wells [online]. WTA Tennis, 2018-03-08 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ {KANE, David. Sharapova snaps losing streak in Madrid, blasts past Buzarnescu [online]. WTA Tennis, 2018-05-06 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ HAN, Don. WTA Madrid: Sharapova overcomes huge scare, storms past Begu in straight sets. VAVEL.com [online]. 2018-05-08 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ {LIVAUDAIS, Stephanie. Sharapova powers to Mladenovic revenge in Madrid [online]. WTA Tennis, 2018-05-09 [cit. 2018-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ KANE, David. Bertens seals Sharapova in Madrid comeback win [online]. WTA Tennis, 2018-05-10. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ MACPHERSON, Alex. Ranking Movers: Sharapova returns to Top 30, Kontaveit hits career high [online]. WTA Tennis [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ BRIGGS, Simon; ECCLESHARE, Charlie. Maria Sharapova dumped out of French Open 2018 by inspired Garbine Muguruza. The Telegraph [online]. 2018-06-06 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  43. ↑ STEINBERG, Jacob; HESS, Alex. Wimbledon 2018: Sharapova loses, Nadal through, Kvitova out –as it happened. The Guardian [online]. 2018-07-03 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  44. ↑ TERRY, Dylan. 2018 US Open: When is the draw? [online]. Women's Tennis Association, 23-08-2018 [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. 
  45. ↑ BRADEN, Jonathon. Catch 22: Suárez Navarro snaps Sharapova's streak [online]. USTA, 2018-09-03 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Associated Press. Shoulder injury sidelines Sharapova’s tennis season. The Province [online]. 2018-09-19 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ a b Shenzhen 2019: Wednesday's Order of Play and Match Points [online]. WTA Tennis, 2019-01-01 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ MITCHELL, Kevin. Australian Open: Barty overcomes first-set loss to see off Sharapova. The Guardian [online]. 2019-01-20 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  49. ↑ Maria Sharapova withdraws from St Petersburg Ladies Trophy. Mail Online [online]. 2019-01-30 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Maria Sharapova pulls out of French Open 2019 [online]. WTA Tennis, 2019-05-16 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Kerber seals rival Sharapova in Mallorca [online]. WTA Tennis, 20-06-2019 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  52. ↑ David Kane. Parmentier powers past ailing Sharapova at Wimbledon [online]. WTA Tennis, 2019-07-02 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ MURALI, Mahalakshmi. Maria Sharapova Lacking Confidence After Rogers Cup Loss [online]. .Essentially Sports, 2019-08-06 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  54. ↑ NGUYEN, Courtney. As It Happened: Ashleigh Barty dials in to defeat Maria Sharapova in Cincinnati [online]. WTA Tennis, 2019-08-14 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ JUREJKO, Jonathan. US Open 2019: Serena Williams beats Maria Sharapova 6-1 6-1 to reach second round. BBC Sport [online]. 2019-08-27 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ a b Sharapova won Tomljanovic exhibition tournament in Abu Dhabi [online]. Best Sport, 2019-12-20 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ SHARMA, Aryan. Maria Sharapova Announces Sad News Ahead Of Australian Open 2020 [online]. Essentially Sports, 2019-12-27 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Maria Sharapova unsure if she will return to Australian Open after first-round defeat by Donna Vekic [online]. The Independent, 21-01-2020 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  59. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil, ČTK. Šarapovové se stále nedaří. Na Australian Open v prvním kole nestačila na Vekičovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-21 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  60. ↑ a b c d e f g CLAREY, Christopher. Maria Sharapova Wants to Be Clear: She Is Retiring From Tennis, Not Quitting. The New York Times [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  61. ↑ Exclusive: “Tennis—I’m Saying Goodbye.” After 28 Years and Five Grand Slams, Maria Sharapova Steps Away From The Game [online]. Vanity Fair, 26-02-2020. Dostupné online. 
  62. ↑ ČTK, iDNES.cz. Těch zranění už bylo dost. Tenistka Šarapovová ukončila kariéru. iDNES.cz [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b c COOPER, Jeff. Tennis All-Time Records: Singles, Doubles, and Grand Slams [online]. About.com [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ a b BODO, Peter. Maria Sharapova's legacy is a polarizing one -- for fans and fellow players [online]. CNBC, 2020-02-27 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Douglas Robson. Swinging, midcourt volley becomes key weapon among pros. USA Today [online]. 2007-06-24 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ BIERLEY, Steve. Tennis: Sharapova adds variety to end Henin run. The Guardian [online]. 2008-01-23 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  67. ↑ Maria Sharapova Scouting report [online]. Thetennistimes.com [cit. 2011-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 07-10-2011. 
  68. ↑ Linda Pearce. Sharapova's arrival a victory for mental toughness [online]. The Age, 05-07-2004 [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. 
  69. ↑ Wimbledon's top female screamers. China Daily [online]. 2011-06-30 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ Ženské finále bez zvuku. Kvůli bělorusko-ruským sirénám. .cz [online]. 2012-01-27 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  71. ↑ Megan Lane. Why do women tennis stars grunt? [online]. BBC News Magazine, 2005-06-22 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ RANKED: The 10 Loudest Grunters And Shriekers In Women's Tennis [online]. Insider Business, 2013-06-13 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ a b c Tomáš Kubánek, Jakub Eichler. Sibiřské siréně pomohla ke slávě i Navrátilová, pak se Šarapovová stala nejbohatší sportovkyní světa | Ostatní sporty. Lidovky.cz [online]. 2020-02-27 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  74. ↑ Scream queen Sharapova warned to silence screams [online]. 12-06-2003 [cit. 2010-07-04]. Dostupné online. 
  75. ↑ Catriona Davies. Grunting is just part of my game, claims Sharapova [online]. The Daily Telegraph, 24-09-2008 [cit. 2008-10-19]. Dostupné online. 
  76. ↑ Beaten Sharapova turns on media. BBC [online]. 26-01-2006 [cit. 02-06-2008]. Dostupné online. 
  77. ↑ a b c Joel Drucker. Lingering injuries or limitations coming to light for Sharapova [online]. ESPN Tennis, 03-10-2007 [cit. 2010-06-12]. Dostupné online. 
  78. ↑ a b c d Maria Sharapova Serve Analysis – A Look Behind the Sharapova Serve Technique [online]. Optimumtennis.net [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  79. ↑ a b c d e f g h i j Šarapovová 2018, Kapitola šestá.
  80. ↑ Megan Lane. Bottom line for the top women, 2007 [online]. Tennis [web.archive.org], 2007-11-24 [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  81. ↑ Tracy Austin. Austin: Sharapova loss a win for Venus and Serena [online]. NBC Sports, 27-06-2008 [cit. 2008-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14-07-2008. 
  82. ↑ Mark Hodgkinson. Wimbledon 2010: Maria Sharapova fighting fit at last and ready to reclaim her SW19 crown [online]. The Daily Telegraph, 21-06-2010 [cit. 2010-06-21]. Dostupné online. 
  83. ↑ PUCIN, Diane. Maria Sharapova can't control her serve [online]. Los Angeles Times, 09-08-2009. Dostupné online. 
  84. ↑ Barry Flatman. The Times & The Sunday Times. The Times & The Sunday Times [online]. 2007-05-31 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Don't Have a Cow [online]. Dostupné online. 
  86. ↑ NY Times: Biggest distraction for Sharapova is her father. The New York Times [online]. Dostupné online. 
  87. ↑ Man who put the work into Sharapova [online]. Dostupné online. 
  88. ↑ ESPN: The look of love [online]. Dostupné online. 
  89. ↑ Coach Michael Joyce interview [online]. Dostupné online. 
  90. ↑ NGUYEN, Courtney. Maria Sharapova splits with coach [online]. Dostupné online. 
  91. ↑ Maria Sharapova dumps coach Jimmy Connors [online]. Dostupné online. 
  92. ↑ Maria Sharapova hires Sven Groeneveld as her new coach [online]. Dostupné online. 
  93. ↑ “Maria Sharapova is Ready To Attack Again”- Coach Riccardo Piatti [online]. Essentially Sports, 11-11-2019. Dostupné online. 
  94. ↑ a b c Šarapovová 2018, Kapitola druhá.
  95. ↑ a b c d e f g Unstoppable Summary, Review by Maria Sharapova [online]. LifeClub [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ a b c Will Stewart. 'Masha' was a star at four [online]. London Evening Standard, 02-07-2004 [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-07. 
  97. ↑ a b c d Savage 2008, s. 9–15.
  98. ↑ a b Paul Kimmage. The Big Interview: Maria Sharapova. The Times [online]. Londýn: 13-01-2008 [cit. July 23-07-2008]. Dostupné online. 
  99. ↑ a b c d e Šarapovová 2018, Kapitola třetí.
  100. ↑ a b c Porterfield 2019, s. 4–15.
  101. ↑ Šarapovová 2018, Kapitola pátá.
  102. ↑ How Close Maria Sharapova Was To Being A Left-Handed Player. World Tennis Magazine [online]. 2014-03-22 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ ‘It’s a witch hunt, to tell you the truth’. News.com.au [online]. 2016-03-17 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ a b c d e LATTMAN, Peter. Dealmaker for the Shotmakers. The New York Times [online]. 2012-08-26 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  105. ↑ a b COSGRAVE, Jenny. Maria Sharapova: I won't trade Russian citizenship [online]. CNBC, 2015-03-23 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Sharapova makes history as Russia's first female Olympic flag-bearer. CNN [online]. 2012-07-10 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ a b Interview with Maria Sharapova. Russia Today [online]. TV-Novosti, 11-05-2007 [cit. 04-05-2013]. Dostupné online. 
  108. ↑ HARNOCH, Miroslav. Šarapovová otevřeně o Češkách: Strýcová chodila s mou pubertální láskou, Kvitová mi pokazila příběh | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-04 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 
  109. ↑ Pop Culture Dish: Adam Levine Discusses Why He Broke Up With Maria Sharapova [online]. Pop Culture Dish [1], 2007-08-20 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ a b c d e f SHARMSA, Aryan. A History And Timeline Of Maria Sharapova's Boyfriends [online]. Essentially Sports, 2020-01-04 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ Maria Sharapova splits with fiancé Sasha Vujacic. Mail Online [online]. 2012-09-01 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ Šarapovová a Dimitrov se rozešli. Bude to nový začátek, říká tenista. iDNES.cz [online]. 2015-07-24 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  113. ↑ GATTO, LUIGI. Gossip: Sharapova has a new boyfriend, Dimitrov is in love. Cibulkova to get married!. Tennis World USA [online]. 2016-05-27 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ Maria Sharapova twisted romance with a Spanish male model Andres Velencoso. Frivolette [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ DEVINE, Lucy. Meghan Markle and Prince Harry were set up by Maria Sharapova’s British boyfriend who went to Eton and once dated Pippa Middleton. The Sun [online]. 2019-08-27 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ Maria Šarapovová má nového přítele! Po boku bývalého Pippy Middleton jen kvete [online]. iPrima.cz [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 
  117. ↑ GAWLEY‍, Paige. Maria Sharapova All But Confirms She's Dating Prince William's Friend. Entertainment Tonight [online]. 2018-10-09 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ Sharapova announces pregnancy on 35th birthday. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ Stewart 2010, s. 38.
  120. ↑ Evelyn Leopold. Reuters [online]. 2007-02-14 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. ↑ www.xperedon.com. Donate online to Maria Sharapova Foundation [online]. Chnet.com [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. 
  122. ↑ David Boroff. Sharapova puts loss in perspective [online]. ESPN, 06-09-2004 [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. 
  123. ↑ Sharapova donates Porsche proceeds to Beslan victims. Times of Malta [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ Beth Harris. Maria Sharapova plans 1st trip back to Chernobyl since family fled [online]. USA Today, 13-08-2007 [cit. 2013-05-04]. Dostupné online. 
  125. ↑ Interview with Sharapova [online]. WTA Tennis [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-06-2010. 
  126. ↑ UN Goodwill Ambassador Sharapova visits post-Chernobyl projects in Belarus [online]. UN News, 2010-07-01 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ Capriati, Sharapova to play benefit for hurricane victims [online]. CBS Sports, 10-11-2004 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15-06-2013. 
  128. ↑ Klenke 2018, s. 274.
  129. ↑ Service held for Wimbledon girl. BBC [online]. 04-07-2008 [cit. 04-05-2013]. Dostupné online. 
  130. ↑ Serving Their Clients. The New York Times [online]. 2006-09-03 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  131. ↑ Marketing Maria: Managing the Athlete Endorsement [online]. Harvard Business School, 2007-10-29 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ a b c d e BADENHAUSEN, Kurt. Maria Sharapova Retires From Tennis With $325 Million In Career Earnings [online]. Forbes, 2020-02-26 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  133. ↑ MCKINLAY, Michael Ann. Top 5 Maria Sharapova Commercials [online]. Bleacher Report, Inc. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ The World's Best-Paid Athletes [online]. Forbes, 22-03-2006. Dostupné online. 
  135. ↑ World's Highest-Paid Women Athletes [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné online. 
  136. ↑ Top-Earning Female Athletes [online]. Forbes, 22-07-2008. Dostupné online. 
  137. ↑ The World's Highest-Paid Athletes [online]. Forbes, 18-08-2010. Dostupné online. 
  138. ↑ Kurt Badenhausen. The World's Highest-Paid Athletes [online]. Forbes, 18-04-2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 06-11-2012. 
  139. ↑ Kurt Badenhausen. Mayweather Tops List Of The World's 100 Highest-Paid Athletes [online]. Forbes, 18-06-2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  140. ↑ BADENHAUSEN, Kurt. Naomi Osaka Is The Highest-Paid Female Athlete Ever, Topping Serena Williams. Forbes [online]. 2020-05-22 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ PEOPLE's 50 Most Beautiful People [online]. 27-04-2005 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-01-2007. 
  142. ↑ DUNN, Andrew. Maria Sharapova: Why Sharapova Is the Most Captivating Women's Star Today [online]. Bleacher Report, Inc [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ 2006 SWIMSUIT COVER [online]. Sports Illustrated, 04-09-1995 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  144. ↑ SHARMA, Aryan. The Iconic Maria Sharapova Swimsuit Photoshoot - Controversial Or Empowering? [online]. Essentially Sports, 2020-03-18 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ Rod's daughter most eligible [online]. News.com.au, 28-02-2007 [cit. 2013-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 03-03-2007. 
  146. ↑ Prakash. Maria Sharapova Beats Roger Federer and Rafael Nadal To 15 Million Facebook Fans Milestone [online]. Tennis World USA, 2014-11-08 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ a b Sharapova agent rejects reports that Nike 'set to end 20-year partnership'. RT International [online]. 2018-10-21 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ Sharapova to lose Nike sponsorship deal, report claims [online]. Inside The Games, 2018-10-21 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ a b c d e f g h i WILSON, Eric. Maria Sharapova's Campaign to Establish Herself as a Brand. The New York Times [online]. 25-05-2011 [cit. 05-05-2013]. Dostupné online. 
  150. ↑ a b BADENHAUSEN, Kurt. How Maria Sharapova Earned $285 Million During Her Tennis Career. Forbes [online]. 2016-03-08 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ Tiffany & Co. For The Press | News | Maria Sharapova to Wear Tiffany Earrings at the 2011 French Open | United States [online]. Tiffany & Co., 11-05-2011 [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 08-01-2013. 
  152. ↑ MACLEOD, Duncan. Maria Sharapova So Pretty for Nike [online]. Inspiration Room, 2006-09-05 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. ↑ PepsiCo Inks Sharapova To Promote Gatorade, Tropicana Brands [online]. SportsBusiness Journal, 03-01-2007 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  154. ↑ GILMOUR, Rod. Maria Sharapova loses tennis fizz as Pepsi end deal [online]. The Telegraph, 16-04-2009 [cit. 2014-09-10]. Dostupné online. 
  155. ↑ Maria Sharapova in Canon PowerShot commercial [online]. LetsGoDigital [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  156. ↑ Simon Cambers. Maria Sharapova signs £43m deal with Nike [online]. The Guardian, 12-01-2010 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  157. ↑ a b c d Grand slam designs: Maria Sharapova's fashion statement [online]. CNN, 27-01-2012 [cit. 2013-05-19]. Dostupné online. 
  158. ↑ Sharapova drops Henin-Hardenne to win U.S. Open title [online]. ESPN, 2006-09-10 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  159. ↑ CARPENTER, MacKenzie. Sharapova's little black dress provokes a big racket at U.S. Open [online]. Pittsburgh Post-Gazette, 01-09-2006 [cit. 2013-05-05]. Dostupné online. 
  160. ↑ HARLEY, Michael. Porsche picks Maria Sharapova as brand ambassador [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné online. 
  161. ↑ Prince Shark Racquet Review [online]. Tennis Warehouse [cit. 2012-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27-03-2008. 
  162. ↑ Tennis Racquets, Tennis Footwear, String, EXO3 Racquet [online]. Prince Tennis [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22-10-2008. 
  163. ↑ Gear – Maria Sharapova's New Head for the New Year? [online]. TENNIS.com, 21-12-2010 [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-12-2010. 
  164. ↑ Performance meets Style – Maria Sharapova joins the HEAD team! [online]. Head Tennis, 03-01-2011 [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. 
  165. ↑ Maria Sharapova [online]. Tennis Warehouse, 18-01-2011 [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. 
  166. ↑ Tenistka Šarapovová má svou značku cukrovinek Sugarpova. Lidovky.cz [online]. 2012-07-26 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  167. ↑ Sugarpova Candy: Sharapova's Sweet Taste of Success [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné online. 
  168. ↑ Sharapova's Sugarpova lolly range 'smacks of irresponsible marketing'. News [online]. [cit. 22-01-2013]. Dostupné online. 
  169. ↑ Maria Sharapova hopes to change her surname to Sugarpova for US Open [online]. The Guardian [cit. 2020-02-26]. Dostupné online. 
  170. ↑ Marek Burkert, Právo. Sladká Šarapovová se vrhla do světa cukrovinek. Pytlík bonbónů prodává za 115 korun. Sport.cz [online]. 2012-08-22 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  171. ↑ Baron Chocolatier Chocolates | Premium European Chocolate GMO FREE, NATURAL & KOSHER [online]. baronchocolatier.com, 03-02-2016. Dostupné online. 
  172. ↑ CLUCK, Thomas. Sugarpova Partners With Baron Chocolatier [online]. VAVEL, 03-02-2016. Dostupné online. 
  173. ↑ Sharapova to Extend Sugarpova to Home Goods Sleep and Loungewear [online]. Tennis World USA, 03-02-2016. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KLENKE, Karin, 2018. Women in Leadership: Contextual Dynamics and Boundaries [online]. Bingley: Emerald Publishing Limited, 2018. Dostupné online. ISBN 978-1-78743-063-1. (anglicky) 
  • PORTERFIELD, Jason, 2019. Maria Sharapova Tennis Grand Slam Champion [online]. New York: Britannica Educational Publishing, 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  • SAVAGE, Jeff, 2008. Maria Sharapova [online]. Minneapolis: Lerner Publications Company, 2008. Dostupné online. 
  • STEWART, Mark, 2010. Maria Sharapova [online]. Pleasantville: Gareth Stevens Publishing, 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  • ŠARAPOVOVÁ, Maria, 2018. Nezastavitelná. Překlad Petr Kovařík. [s.l.]: Nakladatelství JOTA. 296 s. ISBN 978-80-7565-269-0. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kacir/Sandbox&oldid=24251421“