Wikipedista:Jjjelly26/Pískoviště
Havarijním plánováním se rozumí soubor činností a postupů uskutečňovaných ministerstvy a jinými správními úřady, dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření za účelem provádění záchranných a likvidačních prací, při vzniku mimořádných událostí. Výstupem havarijního plánování jsou havarijní plány, ve kterých jsou popsány činnosti a opatření, které vedou ke zmírnění nebo odstranění následků v případě vzniku mimořádné události. Havarijní plán je dokument, ve kterém jsou popsány činnosti a opatření, vedoucí ke zmírnění nebo odstranění následků mimořádné události nebo případné havárie.
Typy havarijních plánů[editovat | editovat zdroj]
Havarijní plán kraje[editovat | editovat zdroj]
Zpracovává HZS ČR kraje pro řešení mimořádných událostí, které zpravidla vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, dle poplachového plánu.
Vnější havarijní plán[editovat | editovat zdroj]
Zpracování plánu zabezpečuje HZS ČR kraje ve spolupráci s jednotlivými provozovateli objektů a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky nebo také pro jaderné zařízení[1] a pracoviště s jaderným zařízením IV. kategorie. Je to dokument představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení bezprostředních účinků důsledků mimořádné události a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí v zóně havarijního plánování.
Vnitřní havarijní plán[editovat | editovat zdroj]
Zpracovávají ho provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií. Jejich povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu. Vnitřní havarijní plán má význam zejména pro provozovatele jednotlivých objektů a zařízení.
Havarijní plán kraje[editovat | editovat zdroj]
Havarijní plán kraje[2] je dokument, který mimo jiné obsahuje opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení mimořádnou událostí, k odstranění následků vzniklých vlivem mimořádné události a opatření v systému ochrany obyvatelstva. Je zaměřen na ochranná opatření při živelních pohromách, haváriích způsobených činností člověka nebo jiných nebezpečích ohrožujících životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Stanovuje úkoly obcím, správním úřadům a fyzickým i právnickým osobám při přípravě na tyto události a v jejich průběhu. Podporuje plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému.
Havarijní plán kraje zpracovává Hasičský záchranný sbor kraje za použití:
- Analýzy vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje.
- Podkladů poskytnutých právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.
- Podkladů poskytnutých dotčenými správními úřady, obecními úřady, jednotlivými složkami.[3]
Analýza se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti, jejich obsahem jsou
- přehled zdrojů mimořádných událostí;
- přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně jejich vzniku, rozsah a ohrožení pro území kraje;
- předpokládané záchranné a likvidační práce.[3]
Havarijní plán kraje se zpracovává minimálně ve dvou vyhotoveních, jedno vyhotovení se ukládá jako součást krizového plánu kraje[4], pro jednání bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje. Druhé vyhotovení se ukládá na operační a informační středisko HZS ČR kraje. HZS ČR kraje předá složkám, správním úřadům a obcím, které plní úkoly z havarijního plánu kraje výpisy, pro rozpracování jejich činností, pro případ vzniku mimořádných událostí. Havarijní plán kraje obsahuje textové dokumenty, doplněné grafickou dokumentací, kterou tvoří mapové podklady, grafy a schémata. Havarijní plán má kromě úvodu, tři základní části.[3]
Základní části havarijního plánu:[editovat | editovat zdroj]
- Informační část
- Operativní část
- Plány konkrétních činností
Z pohledu zdolávání konkrétní mimořádné události mají význam především plány konkrétních činností. Zde uvádíme seznam plánu konkrétních činností včetně informace o obsahu jednotlivých plánů.
Seznam plánů konkrétních činností:[editovat | editovat zdroj]
Plán vyrozumění[editovat | editovat zdroj]
Plán technických a organizačních opatření k zabezpečení předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení a dalším právnickým a podnikajícím fyzickým osobám určeným havarijním plánem.
Traumatologický plán[editovat | editovat zdroj]
Plán úkolů a způsobů řízení ve zdravotnictví, se zaměřením na činnost při hromadných neštěstích. Popis činnosti operačních středisek poskytovatele ZZS v režimu traumatologického plánu a kontakty na zdravotnické služby a zařízení.
Plán varování obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Plán o způsobu varování obyvatelstva[5] při vzniku nebezpečí. Mimo jiné specifikuje určení jediného existujícího varovného signálu „Všeobecná výstraha“ (kolísavý tón sirény po dobu 140 sekund). Seznamuje s úlohou vyrozumívacích center a koncových prvků varování (sirény, obecní rozhlasy). Informuje o náhradním způsobu varování, o způsobu předání tísňových informací, o způsobu informování, o ukončení nebezpečí ohrožení a o rozdělení odpovědnosti za provedení varování obyvatelstva. Plán reflektuje požadavky na maximální pokrytí území kraje technickými prostředky varování.
Plán ukrytí obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Plán k zásadám zabezpečení ochrany ukrytím. Obsahuje zásady improvizovaného ukrytí, informuje o odpovědnosti za provedení opatření k ukrytí.
Plán individuální ochrany obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Plán využití prostředků individuální ochrany pro stanovené kategorie obyvatelstva, pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu - dětské ochranné vaky, dětské ochranné kazajky, ochranné masky pro děti a dospělou populaci, včetně ochranných filtrů a ochranné oděvy. Prostředky jsou primárně určeny k ochraně před toxickými, radiačními a infekčními účinky bojových otravných, radioaktivních a biologických látek. Ochrana jednotlivce, jeho dýchacích cest, očí a povrchu těla, je prioritně zabezpečována použitím improvizovaných prostředků ochrany, např. pláštěnky, gumové boty apod.
Plán evakuace obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Plán opatření[6] pro organizované přemístění osob, hospodářských zvířat a věcných prostředků z prostorů ohrožení mimořádnou událostí do nových míst dislokace. V jednotlivých krajích může být prioritně orientován např. na ohrožení přirozenou a zvláštní povodní - zásady evakuace lze využít i pro jiná ohrožení. Osnovu plánu tvoří zásady provádění evakuace, rozsah evakuačních opatření, orgány evakuace a rozdělení odpovědnosti za provádění evakuace. Je specifikováno zdravotnické, dopravní, bezpečnostní a informační zabezpečení evakuace. Opatření plánu organizačně předcházejí opatřením plánu nouzového přežití obyvatelstva.
Plán nouzového přežití obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Plán[7] překonání kritické zátěže z působení mimořádné situace na zdraví a životy obyvatelstva. Obsahuje řešení nouzového zabezpečení ubytování, zásobování potravinami a vodou, nouzové základní služby obyvatelstvu, nouzové dodávky energií, organizování humanitární pomoci a další přípravu podmínek nouzového přežití. Opatření plánu organizačně navazují na opatření plánu evakuace.
Plán monitorování[editovat | editovat zdroj]
Plán způsobů a postupů soustavného sledování, měření a vyhodnocování veličin z pohledu hydrologické, meteorologické, klimatické, radiační a chemické situace včetně přepravy nebezpečných látek. Dále čistoty ovzduší a vod, úniku metanu, výskytu epidemie a epizootie.
Pohotovostní plán veterinárních opatření[editovat | editovat zdroj]
Plán pro případ vzniku nebezpečných nákaz u zvířat. Z veterinárního hlediska řeší případy výskytu slintavky a kulhavky, moru prasat, ptačí chřipky, BSE a dalších nákaz.
Plán veřejného pořádku a bezpečnosti[editovat | editovat zdroj]
Plán zajištění plnění úkolů Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému při vzniku a řešení mimořádné události (krizové situace). Obsahuje postup řízení Policie ČR, její síly, prostředky a součinnost v rámci IZS ve smyslu udržení (obnovení) veřejného pořádku a bezpečnosti.
Plán ochrany kulturních památek[editovat | editovat zdroj]
Plán účelového řešení ochrany kulturních památek na území kraje před negativními vlivy mimořádných událostí. Ochrana se týká jak movitých, tak nemovitých kulturních památek.
Plán hygienických a protiepidemických opatření[editovat | editovat zdroj]
V plánu jsou uvedena a analyzována hygienicko-protiepidemická opatření a vyjmenovány síly a prostředky pro tato opatření. Součástí je pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných infekčních nemocí, s řešením rozdělení odpovědnosti. Postupu při ohlášení mimořádné události a využití pohotovostních skupin krajské hygienické stanice.
Plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky[editovat | editovat zdroj]
Plán řešení komunikace s hromadnými informačními prostředky včetně předem připravených textů televizních a rozhlasových relací. Seznamuje s formami, způsoby a postupy při poskytování informací obyvatelstvu o aktuálním ohrožení mimořádnou událostí. Informuje o tiskovém středisku, a o odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými informačními prostředky.
Plán odstranění odpadů[editovat | editovat zdroj]
Plán specifikace odpadů, včetně odpadních vod po dekontaminaci, s výčtem skládek, spaloven a jiných zařízení na odstranění odpadů. V závěru je rozdělení odpovědnosti a stanovení dozoru při odstranění odpadů.
Některé kraje rozšířily své havarijní plány o další plány konkrétních činností, využitelných při řešení mimořádných událostí. Může se jednat např. o plán postupů a opatření při hromadném úmrtí osob, v důsledku vzniku a trvání mimořádné události, plán odstranění odpadů vzniklých při mimořádné události, plán dekontaminace, plán psychologické a duchovní pomoci nebo plán dobrovolné pomoci. Tyto dokumenty mohou vycházet také z oblasti krizových plánů.
Zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Zákon č. 239/2000 Sb., O Integrovaném záchranném systému. In: Sbírka zákonů. 2000. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- Vyhláška č. 328/2001 Sb., O některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. In: Sbírka zákonů. 2001. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- Zákon č. 350/2011 Sb., O chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2011. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- Zákon č. 224/2015 Sb., O prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. In: Sbírka zákonů. 2015. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- Zákon č. 263/2016 Sb., Atomový zákon. In: Sbírka zákonů. 2016. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- Galerie Pisek povoden na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jaderná zařízení v ČR - Jaderná zařízení - Jaderná bezpečnost - Úvod - SÚJB. www.sujb.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Krizový portál. krizoverizeni.plzensky-kraj.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c INFO@AION.CZ, AION CS-. 328/2001 Sb. Vyhláška o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Krizové plánování - Hasičský záchranný sbor České republiky. www.hzscr.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Varování obyvatelstva v České republice - Hasičský záchranný sbor České republiky. www.hzscr.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Havarijní plány. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 22175158.
- ↑ Opatření pro nouzové přežití - Hasičský záchranný sbor České republiky. www.hzscr.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- KRIZOVÝ PORTÁL - Portál pro řešení krizových situací
- Hasičský záchranný sbor - oficiální stránky
- KRIZPORT - veřejný portál krizového řízení v Jihomoravském kraji
- SÚJB - Státní úřad pro jadernou bezpečnost