Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště22

Namibijští Němci Deutschnamibier
Smíšená vlajka Namibie a Německa
Populace
30 000 (2006) 20 000 (2011)
Jazyk(y)
afrikánština, angličtina, němčina
Náboženství
většina katolictví, méně luteránství
Příbuzné národy
Afrikánci, Němci

Etymologie

Název země je odvozen od Namibijské pouště neboli „Namib“, což v místním domorodém jazyce znamená „velký prostor“ anebo „prázdnota“.

Haiti a Česká republika

Historie Čechů na Haiti sahá až do 16. století, kdy na Hispaniolu připluli horníci z Čech a Slezska, aby španělským kolonizátorům pomohli s těžbou a zpracováním drahých kovů; nicméně o jejich výpravě se mnoho pramenů nedochovalo. Podle všeho se jednalo o skupinu šestnácti mužů a jedné ženy, kteří vypluli v červenci roku 1528 ze Sevilly a svoji plavbu završili v Santo Domingu v prosinci téhož roku. Z cesty se dochoval seznam pasažérů, kde figuruje jméno Hans Trumpel — jáchymovský dělník, jenž je prohlašovaný za prvního obyvatele země Koruny české, který dosáhl hranic Nového světa. Na první plavbu o několik měsíců později zareagovaly další dvě skupiny dělníků; celkově na Haiti přišlo z Českých zemí a Horních Uher kolem pěti desítek lidí.

Pokusy o těžbu však nebyly nijak zvlášť úspěšné; absence lékařské péče i nehostinné tropické podmínky doprovázené úpadem morálky vedly ke smrti osmnácti dělníků. Zbytek skupiny buď v Americe zůstal, anebo se rozhodl odplout zpět do Evropy.

V 18. století Haiti sloužila jako přestupná stanice k břehům pevninské Ameriky, kterou využívali také jezuité z Čech a Moravy mířící šířit svoji víru mezi domorodé obyvatele.

Roku 1937 ve městě Port-au-Prince začala operovat pobočka Baťova závodu, která k roku 1942 sčítala sto padesát zaměstnanců a orientovala se na vývoz do Spojených států. Československý podnik na Haiti brzo připoutal pozornost některých českých novinářů; jako příklad lze uvést Edvarda Valentu, který přijel na haitskou pobočku a sepsal několik črt; dnes známé jako literární dílo pod názvem Nejkrásnější země. Strávil zde jeden týden a ve svých textech Haiti popsal jako „ztracený ráj“, jehož lidem vyjádřil své sympatie.

Co se novodobé historie týče, Česká republika navázala oficiální diplomatické styky s Haiti až roku 2005, kdy český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček a haitský diplomat Léo Mérorès v New Yorku podepsali společné prohlášení o navázání vztahů, nicméně českou komunitu i zájmy zajišťuje především české velvyslanectví v kubánské Havaně či venezuelském Caracasu, přestože roku 2007 byl v Port-au-Prince otevřen honorární konzulát České republiky. K roku 2009 Česká republika s Haiti neměla uzavřenou žádnou bilaterální smlouvu a ani neposkytovala oficiálně nijakou formu státní pomoci; s výjimkou povodní roku 2003.

Naopak nestátní neziskové humanitární organizace v této oblasti svou aktivitu postupně rozvíjí. Příkladem může být Arcidiecézní charita Olomouc pomáhající Haiťanům realizovat rozvojové projekty, jako je výstavba čističek vody a zdravotnických středisek. Oblíbenou formu pomoci je také adopce na dálku.

Kultura

Haitská kultura je směsicí evropské, především francouzské kultury, afrických vlivů a kultury původních Taíno, přičemž převažují africké a evropské prvky. Do určité míry je kultura Haiti ovlivněna i některými španělskými prvky z dob kolonialismu.

Ostrov se nachází na okraji Karibského moře. Je po Kubě druhým největším ze souostroví Velkých Antil. Dominuje mu několik rovnoběžných horských hřebenů, rozrytých mnoha úzkými, strmými roklemi. Pohoří se táhnou od východu na západ (nejvyšším bodem je Morne La Selle, 2 680 m n. m.). V horských oblastech se daří kávě, ale intenzivní obdělávání zhoršuje erozi. Většina populace obývá pobřežní nížiny nebo údolí mezi horskými pásmy, především v úrodném údolí řeky Artibonite, která se vlévá do Gonavského zálivu. Pobřeží je velmi členité.

Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Jedná se o třetí největší stát v Karibiku mezi Kubou a Dominikánskou republikou, s níž sdílí 360 km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšším bodem je hora Chaine de la Selle s výškou 2 680 metrů. K haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye.

Podnebí

Podnebí ostrova je tropické, nicméně vlhkost vzduchu zdaleka nedosahuje takových hodnot jako v jiných částech Karibiku. Nejteplejším měsícem je srpen, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 30 °C, naopak nejchladnější je přelom prosince a ledna s teplotou okolo 28 °C. Pro Haiti jsou charakteristická dvě období dešťů, přičemž první a taktéž hlavní dešťové období probíhá na jaře během dubna a května, druhé na podzim v srpnu až říjnu. Od prosince Haiti pro změnu doprovází období sucha. Roční úhrn srážek je 1 350 mm.

Od července do října je Haiti, především jeho jižní pobřeží, ohrožováno hurikány.

Administrativní dělení

Regiony Namibie

Volební obvody Namibie

Od roku 2013 se Namibie skládá celkem ze 14 regionů, kdy došlo k rozdělení regionu Kavango na dvě části — Kavango East a Kavango West. Regiony v Namibii se dále dělí do tzv. volebních obvodů, kterých se ke stejnému roku sčítalo 121.

Napříč dějinami se administrativní uspořádání Namibie různě lišilo; v letech 1977 až 1992 byla Namibie tvořena 26 okresy a roku 2002 volebních obvodů bylo o 14 méně, tedy 107.

Tabulka

Region	Hlavní město	Populace (2011)	Rozloha (km2)
Khomas	Windhoek	342 141	36 964
Ohangwena	Eenhana	245 446	10 706
Omusati	Outapi	243 166	26 551
Oshikoto	Omuthiya	181 973	38 685
Oshana	Oshakati	176 674	8 647
Erongo Region	Swakopmund	150 809	63 539
Otjozondjupa	Otjiwarongo	143 903	105 460
Kavango East	Rundu	115 447	25 576
Kavango West	Nkurenkuru	107 905	23 166
Zambezi	Katima Mulilo	90 596	14 785
Kunene	Opuwo	86 856	115 260
Hardap	Mariental	79 507	109 781
ǁKaras	Keetmanshoop	77 421	161 514
Omaheke	Gobabis	71 233	84 981

Etymologie

Název země pochází z arawackého slova „Ayiti“ přeložitelné jako „země hor“.