Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště15

Kolportáž (z francouzského colportage) je pouliční prodej nebo distribuce tiskovin podle toho, jestli je realizována na bázi komerční, nebo nekomerční, která je velmi běžná pro náboženské texty.[1] Osoba, která takovou profesi vykonává se označuje jako kolportér.[2] Pod tímto pojmem se však někdy nesprávně rozumí pouliční prodavač novin, který se však nazývá kamelot.[3] Kameloti prodávali noviny na rušných ulicích, kde vyvolávali nejzajímavější zprávy a nabízeli noviny kolemjdoucím.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]Během 19. století se na území Rakouska-Uherska kolportáž využívala hlavně pro šíření tiskovin politických stran, které stály vůči monarchii v opozici. Jedním z takových kolportážně šířených periodik byl i časopis Slovan Karla Havlíčka Borovského nebo radikální časopis mladých antimilitaristů zvaný Mladé proudy. Na začátku 20. století se rakousko-uherské úřady politické opozice silně obávaly, a proto se kolportáž v Předlitavsku výrazně omezila.[4] Další rána pro kolportéry přišla s vyhlášením první světové války, kdy se přistoupilo k cenzuře celkem šestačtyřiceti periodik, především sociálně demokratického a národně sociálního tisku, mezi které patřily mj. i Mladé proudy, České slovo nebo Volná myšlenka. Rozsáhlé rušení tisku bylo podloženo přijetím zákona o zrušení tiskové svobody, což z omezení kolportáže přerostlo až k jejímu zákazu.[5]
První republika
[editovat | editovat zdroj]Po pádu monarchie a vzniku První republiky byl policejně potírán radikální levicový a pravicový tisk. Komunistické a fašistické, potažmo sudetoněmecké, tiskoviny byly považovány za protistátní a prodej takového tisku v novinových stáncích byl znemožněn, vydavatelům pak za porušení hrozily vysoké pokuty, což vedlo k kolportáži. Nicméně roku 1933 byl přijat Malý tiskový zákon, který situaci komunistické kolportáže zhoršil a nebyla ve většině případů tolerována. Také byla zakázána distribuce komunistických letáků pro mládež.[6]
Protektorát Čechy a Morava
[editovat | editovat zdroj]Za období německé okupace Československa se kolportážním centrem stal časopis V boj, který byl distribuován až v 10 000 kusech. O jeho kolportáž se zasloužil grafik a ilustrátor Vojtěch Preissig, který byl za tuto činnost později zadržen gestapem a poslán do koncentračního tábora Dachau, kde roku 1944 zemřel.[4] Na kolportáži se podíleli i komunisté, např. v Ústecku působila odbojová skupina Herty Lindnerové, někdy známá i jako Lípoví bratři. Jejich odbojová činnost spočívala ve spolupráci s německou antifašistickou skupinou zvanou jako Rudí horolezci. Společně se podíleli na kolportáži ilegálních tiskovin a finanční podpoře rodin postižených gestapem. Na podzim 1941 byla skupina Herty Lindnerové zatčena a po soudním procesu většina jejích členů v roce 1943 popravena v Berlíně.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Definice slova cenzura, kolportáž, kolportér, sekta a dalších. www.kolportaz.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Význam slova kolportáž, kolportér. www.langsoft.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ kamelot - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolportování politických tiskovin a ilegální šíření politických letáků. www.kolportaz.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ PETR, Bednařík; JAN, Jirák; BARBARA, Köpplová. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti, 2., upravené a doplněné vydání. [s.l.]: Grada Publishing, a.s. 457 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1144-2. Google-Books-ID: ZvUOEAAAQBAJ.
- ↑ KOLÁŘOVÁ, Markéta. Cenzura v českém tisku od Habsburků do roku 1939. e-Polis.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.
- ↑ DĚJINY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. www.usti-nad-labem.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online.