Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště13

Genofobie postihuje ženy i muže

Genofobie (z řeckých slov genos - potomek, fobos - strach) je patologický strach z pohlavního styku, potažmo ze samotné penetrace (tj. proniknutí). V psychologické praxi se jedná o poměrně vzácnou fobii. Je nutné zmínit, že lidé trpící touto fobií si zcela běžně hledají partnery, chodí na rande nebo se líbají, ale v okamžiku, kdy dojde k sexuálnímu aktu, se jich zmocní panický strach, který je mnohdy doprovázen somatickými jevy jako např. třes, pocení nebo křeče. Mozek postižené osoby spoutává lidskou mysl, stejně jako u jakékoliv jiné fobie, a brání tělu, v tomto případě, k proniknutí.

Příčiny

Jako každá fobie, i genofobie má své příčiny. Ty mohou nastat v důsledku znásilnění, psychického traumatu z dětství, kdy dítě nevědomky bylo svědkem rodičovského sexu nebo scény násilí. Někteří muži a ženy se příliš obávají, zda jsou v posteli dostatečně „dobří“, což často vede k psychickému nepohodlí a úplnému vyhýbání se sexuálnímu kontaktu. Takové obavy jsou často způsobeny nepříjemnými zkušenostmi; u chlapců se fobie může rozvinout po prvním pohlavním styku, pokud se něco během něj „pokazilo“, to může být třeba nedostatečná erekce nebo výsměch jeho partnerky. U dívek a žen se může fobie projevit z důvodu vaginismu, což je stav, kdy se se svaly pochvy samovolně stahují při jakémkoli pokusu o penetraci. Na tomto základně může silná a přetrvávající bolest vést ke vzniku fobie. Muže jakéhokoliv věku zas mohou trápit potíže s erektilní dysfunkcí, které se jeví být taktéž zdrojem genofobie. I když je většina těchto poruch léčitelná, mohou vést k pocitům hanby, stresu a komplexu méněcennosti během sexuální činnosti. Chorobný strach ze sexuálního styku se také mnohdy objevuje na pozadí jiných obav, proto je celá řada fobií, které jsou často spojovány s genofobií. Některé z nich mohou být:

• nosofobie – strach z nemocí a nákazy
• gymnofobie – strach z nahoty
• tokofobie – strach z těhotenství nebo porodu
• heterofobie – strach z opačného pohlaví

Léčba

Léčba genofobie vyžaduje pomoc psychologa, psychiatra a podle situace rovněž i přítomnost dalších odborníků z oblastí gynekologie, urologie, fyziologie a sexuologie. Tato fobie se buď léčí léky (nejčastěji anxiolytiky ke snížení úzkosti) nebo terapií, která spočívá v podrobném popisu událostí v dětství i dospívání, z čehož lze identifikovat možné faktory, které výskyt fobie způsobily.