Přeskočit na obsah

Wikipedista:Ibiza6k2/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Kapoun se narodil 25.10.1910 v Tučapech, dnes součást Dubu nad Moravou. Absolvoval Obchodní akademii v Olomouci. Od března 1934 byl podporučíkem v záloze, pracoval ve mlýně ve Věrovanech.

František Kapoun byl spolu s manželkou Ludmilou členem protifašistického odboje. Spolu s ostatními příslušníky Obrany národa věřili, že válka brzy vypukne a když 1. září 1939 skutečně začala, byli odbojáři přesvědčeni, že vstupem velmocí do válečného konfliktu bude Hitler brzy poražen. Proto Obrana národa, kterou tvořili především příslušníci čs. armády z povolání, ale i v záloze, organizovala svou ilegální síť na široké bázi v tradičním územním i hodnostním systému. To ale na druhé straně oslabovalo její konspirativní schopnost. Docházelo ke stále častějšímu zatýkání příslušníků odboje a nakonec téměř k likvidaci celé organizace.

Ppor. František Kapoun patřil pod Zemské velitelství Morava – východ se sídlem v Olomouci. Velitelem mu byl pplk. Svatopluk Weinstein, bývalý legionář, známý svou mimořádnou aktivitou v tzv. pořadatelských sborech, které byly zpočátku legální, ale po zákazu z května 1939 pracovaly v ilegalitě. Weinstein spolu s ostatními vypracoval plán na vypuzení Němců a znovuobsazení Sudet. Součástí plánu bylo vybudování úkrytů zbraní, které pocházely z vyklizených československých pozic v pohraničí.

A právě jeden ze sedmi úkrytů se nacházel v Nenakonicích v domku manželů Kapounových. Zbraně zde byly ukryty 10. května 1939. Někteří z členů odboje ale nevydrželi mučení a výslechy a pravděpodobně již koncem června 1940 gestapo vědělo o skladu v Nenakonicích.

    Odpověď paní Kapounové „…zastřelte mě, ale já nic nevím!“ ji pomohla octnout se mimo hlavní proud vyšetřování. Ale František Kapoun byl gestapem zatčen a odvezen do Olomouce. Zde byl podroben nemilosrdným výslechům a trýznění. Zprávy, které se dostaly k rodině, byly děsivé a činily příbuzným ze života peklo. František Kapoun byl vězněn od 17.8.1940 na různých místech, včetně nechvalně známého Mírova u Mohelnice. Rozsudek trestu smrti nad Františkem Kapounem byl vynesen 23. ledna 1943 ve Vratislavi.
    Opravdový hrdina se pozná v nejkritičtější chvíli. Proto náš obdiv i po letech patří Františku Kapounovi  dvojnásob, jestliže měl sílu krátce před smrtí napsat tato slova: „…v roce 1938 jsem již myslel, že se nevrátím za mobilizace, neb vlast mne povolala a já nedovedu se schovat. I v tomto případě se ctí až do konce setrvám. Ve cti započato, se ctí moje krev poteče…“  V posledním dopise před popravou, 29. června 1943 končí větou: „…odcházím, ale národ žije a bude žít dál.“
    Fratišek Kapoun byl popraven 29.6.1943 v Breslau III. v 18 hodin 34 minut, jak je doloženo i na úmrtním listě.
    Ppor. František Kapoun byl vyznamenán prezidentem republiky Čs. válečným křížem 1939 in memoriam.
    Jeho manželka, Ludmila Kapounová, rozená Zamazalová, provdaná Kubáčová byla v roce 1945 vyznamenána prezidentem republiky Čs. vojenskou medailí za zásluhy I. stupně a v roce 1968 obdržela pamětní plaketu a čestný odznak ČSPB. 

Čerpáno z materiálu Region Věrovany, PhDr. Gustav Vožda


Ve Věrovanech – Nenakonicích na rodinném domku č.p. 454 je umístěna pamětní deska na počest Ppor. Františka Kapouna