Přeskočit na obsah

Wikipedista:Honza Buk/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Logotyp Euroskate, autor Jan Vaněk, 1988

14. – 16. 10. 1988, Praha, Sportovní hala v Holešovicích

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1988 se v socialistickém Československu uskutečnilo mistrovství Evropy ve skateboardingu. Ojedinělé setkání skaterů z východního a západního bloku bylo podle slov švédského reprezentanta Janiho Söderhälla: „nejdůležitější mistrovství, jaké se kdy konalo, a poslední místo, kde ještě všechny skateboardové discipliny držely pohromadě jako jedno velké společenství. Euroskate se konal na zimním stadionu, kde se hrávalo i hokejové mistrovství světa. Skateři ze Západu nikdy nic podobného neviděli. Byli vítáni s úctou ve skateboardingu dosud nepoznanou. Překvapením byla skvělá organizace, skvělé publikum a poprvé ze skateboardové akce – živý televizní přenos vysílaný do celé Evropy. Stanice Eurosport opakovala záznam nedělního finále v následujících letech ještě několikrát“.

Závodu Euroskate se účastnilo celkem šestnáct zemí Evropy: Bulharsko, Československo, Lotyšsko, Východní Německo, Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a Západní Německo.

Strůjci myšlenky i úspěchu Euroskate ’88 byli Martin Kopecký a Luděk Váša. Díky svým kontaktům na světové skateboardové scéně a obratnosti v jednání s politickými a společenskými strukturami dokázali závod prosadit jako neoficiální, ale plnohodnotné mistrovství Evropy. Na zdaru celé akce se velkou měrou podílely Tělovýchovná jednota PKOJF působící v pražských Holešovicích a komunita českých a moravských skateboardistů.

Luděk Váša a Martin Kopecký, červenec 1987, Praha-Strahov, autor Vojtěch Písařík. Fotografie z knihy Euroskate party.

Martin Kopecký. 24. 4. 1964, Litomyšl – 21. listopadu 2011, Praha

Martin Kopecký řídil od roku 1983 Českou skateboardovou asociaci, ve které spoutal do té doby živelně se rozvíjející skateboarding. Tomu dal formu a na státních institucích nezávislý a fungující systém. Později jeho organizační expanze zacílila na celou východní Evropu, pomáhal s udržováním informačních toků skaterům z Litvy, Maďarska, Bulharska a NDR, tedy těm, kteří narozdíl od Čechoslováků nemohli vyjet na závody do Západní Evropy. V červnu 1987 byl na zasedání v západoněmeckém Münsteru zvolen předsedou Evropské skateboardové asociace. Zde prosadil a zavedl podle československého modelu systém Evropského poháru a dále koordinoval činnost jednotlivých zemí. Vrcholem jeho snažení byly CS Open v říjnu 1987 v Brně, Euroskate v říjnu 1988 v Praze a finálový závod Evropského poháru v říjnu 1989 v Brně. V roce 1989 spolu s Janem Šikem a Tomášem Potůčkem založil první českou skateboardovou distribuční společnost – Rock‘n‘Roll. Po roce 1990 rozšířil své pole působnosti o hru v šipky, ve kterých se stal mistrem republiky i prvním českým reprezentantem. V roce 1999 založil pánský klub „krasoplavců“, s nímž o rok později odjel do australského Sydney na XXVII. olympijské hry.

Reprezentace Československa

[editovat | editovat zdroj]
František Zíka a Jan Šik, říjen 1988, Praha-Holešovice, autor Lukáš Volek. Fotografie z knihy Euroskate party.

Martin Beringer (freestyle)

Marek Gebala (u-rampa, streetstyle)

Roman Hanzlíček (skok vysoký)

Marek Choc (freestyle)

Petr Karlíček (u-rampa, streetstyle)

Jiří Konečný (u-rampa, streetstyle)

Jaroslav Kožušník (slalom)

Petr Löwy (freestyle)

Tomáš Potůček (freestyle, streetstyle)

Ivan Rohánek (slalom)

Jan Šik (u-rampa, streetstyle)

Ivo Škrabal (slalom)

Josef Štefka (slalom)

Luděk Váša (skok vysoký)

František Zíka (u-rampa)

Výsledky jednotlivých disciplín

[editovat | editovat zdroj]

Skok vysoký

[editovat | editovat zdroj]

1. Luděk Váša (ČSSR)

2. Michael Rall (Záp. Německo)

3. Roman Hanzlíček (ČSSR)

· · · · · · · · · · · · · · ·

8. Josef Štefka (ČSSR)

Speciál slalom

[editovat | editovat zdroj]

1. Luca Giammarco (Itálie)

2. Jani Söderhäll (Švédsko)

3. Paolo Gatti (Itálie)

· · · · · · · · · · · · · · ·

5. Josef Štefka (ČSSR)

Paralelní slalom

[editovat | editovat zdroj]

1. Jani Söderhäll (Švédsko)

2. Paolo Gatti (Itálie)

3. Daniel Riedoli (Švýcarsko)

1. Günter Mokulys (Záp. Německo)

2. Shane Rouse (Velká Británie)

3. Christian Seewaldt (Záp. Německo)

· · · · · · · · · · · · · · ·

17. Tomáš Potůček (ČSSR)

21. Petr Löwy (ČSSR)

23. Marek Choc (ČSSR)

25. Martin Beringer (ČSSR)

27. Tomáš Charouz (ČSSR)

Streetstyle

[editovat | editovat zdroj]

1. Mark Fowlie (Dánsko)

2. Søren Aaby (Holandsko)

3. Rasmus Skousen (Dánsko)

1. Claus Grabke (Záp. Německo)

2. Nicky Guerrero (Dánsko)

3. Florian Böhm (Záp. Německo)

· · · · · · · · · · · · · · ·

25. František Zíka (ČSSR)

28. Petr Karlíček (ČSSR)

29. Jan Šik (ČSSR)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

OVERSTREET, Martina. NANORU, Michal. Prkýnka na maso jsme uřízli. Yinachi, Praha, 2013. ISBN 978-80-904-7355-3

HOMOLA, Matěj. Chci bejt jako oni. HP Publishing, Praha, 2016. ISBN 978-80-260-9713-6

BOUČEK, Jan. Euroskate party. Jan Bouček, Praha, 2020. ISBN 978-80-905516-4-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Záznam přímého televizního přenosu z neděle 16. 10. 1988

Souhrnné informace o přípravě a konání skateboardového mistrovství Evropy v roce 1988

Videoklip z Euroskate '88

Martin Kopecký – kníže českého skateboardingu

Martin Kopecký a jeho krasoplavecká společnost

Poslední rozloučení s Martinem Kopeckým