Wikipedista:HarvejnSR/Kronika města Opočna 1900-1909

Rok 1900

Městské zastupitelstvo

Volby městského zastupitelstva konaly se ve dnech 22. a 23. prosince 1899, a když proti nim žádných námitek nebylo, zvolena dne 11. ledna 1900 městská představenost. V tříletí 1900-1902 zasedali v obecním výboru:

Ve 3. sboru zvolení Antonín Lexa, řezník - Jan Černý, Str. 209b mistr zednický - Jos. Pískora, koželuh - Fr. Žižka, pekař - Jan Friml, nožíř - Boh. Malec, obuvník - Jos. Kotland, kovář - Kar. Fábera, řezník.

Ve 2. sboru zvoleni Ad. Wolf, majitel realit - jdr. Václ. Pohl, zemský advokát - Ferd. Zohorna, obchodník - Jan Findeis, řídící učitel - Jan Herfurt, majitel realit - Hynek Arnošt, majitel realit - Augustin Bělohlávek, geometr - Ant. Liehm, účetní.

V 1. sboru zvolení mdr. Ignác Teuner, primář nemocnice - Josef Bohutinský, administrátor velkostatku - mdr. Jan Dvořák, vrch. zdravotní rada - Jdr. Ant. Lepař, okresní soudce - jdr. Frant. Rössler, zem. advokát - Frant. Dokonal, vrch. účetní - Václav Pavlík, majitel mlýna - Frant. Růžička, majitel realit

Náhradníci z 3. sboru: V. Zima, továrník - Lad. Fábera, hodinář - Kar. Lukeš, klempíř - Fr. Klobas, kovář - Boh. Čech, obchodník - Jan Duchoslav, revident - Em. Kleuner, majitel domu - Jos. Samek, učitel - Ant. Kretschmann, vrch. účetní - Jos. Janský, sládek - Karel Schulz, kn. stavitel - Jindřich Šob, učitel. *

Korunová měna

Od 1. ledna 1900 zavedena měna korunová v celé říši povinně. Dlouho však trvalo, než-li se užívání její v obchodech a v lidu zakořenilo. Ještě o tři léta později stěžovalo si okresní hejtmanství, že většina obchodníků a živnostníků jen v rakouské měně počítá.

Kvardiáni

Po Germanu Hegrovi v r. 189   stal se kvardiánem ve zdejším klášteře kapucínském P. Řehoř Kott (* 1.X.1864 v Záhoři u Tábora) a po tomto od r. 1900 P. Richard Randák (* 19.II. 1863 ve V. Zdikově u Vimperka.)

------------------

* Jméno purkmistrovo podtrženo dvojmo, radních jednou s uvedením jich pořadí (I.-VIII.) - V tomto období byl počet volených výborů zvýšen z 18 na 24, náhradníků z 9 na 12.

Str. 210

Umrtí kněžnino

Dne 19. ledna 1900 zemřela ve Vídni kněžna - vdova Teresie z Colloredo-Mannsfeldu, rozená z Lebzelteru, a byla za obvyklých poct a účastenství dne 23. ledna 1900 do knížecí rodinné hrobky na Opočně k věčnému spánku uložena.

Počasí

V roce 1900 trvala zima dosti dlouho. Bylo mnoho sněhu a ještě v březnu jezdilo se na saních. Také byly v dubnu dosti silné mrazy a jarní setba značně se zpozdila.

Oslava čtvrtstoletého trvání hasičského sboru

Památku čtvrtstoletého svého trvání oslavil sbor dobrovolných hasičův na Opočně pod záštitou městské rady dne 1. července 1900, kdy současně pořádala župní hasičská jednota v Nov. Městě nad Met. svůj sjezd na Opočně. Pořad slavnosti byl tento: Ranní mše. Vítání hostí. Prohlídka parku. Seřadění na Malém náměstí. Průvod na Velké náměstí k řečništi. Uvítání starostou města. Řeč hasičského odborníka Josefa Macháčka „O významu a důležitosti dobrovolných hasičských sborů“. Valná hromada župní jednoty „Hradiště“. Společný oběd. Cvičení sboru na Opočně. Znázornění požáru na městské radnici a budovách okolních. - Deštivé počasí projektovaný koncert odpolední zkazilo. V oslavném roce měl sbor dobrovolných hasičův na Opočně 50 činných a 72 přispívající, též 4 čestné členy.

Požár

V tomto roce 1900 volán byl sbor jednou k místnímu požáru v domě Webrově. Požár byl v zárodku uhašen. Přihodilo se dne 18. ledna.

Městský vodovod

Dosud mělo město Opočen dobrou pitnou vodu jen z údolí v knížecím parku, kam pro ni občanstvo v určených hodinách docházelo. Str. 210b Tu a tam byly v některých domech studánky ve sklepích a byla také pod panskou zahradou ve skále vylámaná studně „Štěpána“. Ale voda z těchto nádržek vodních byla nezdravá a proto se jí užívati nemohlo. Proto shodlo se městské zastupitelstvo a ředitelství velkostatku na tom, jak by dobrá pitná voda z údolí na Malé náměstí přivedena a odtud po městě rozvedena býti mohla. Kníže se zavázal, aby jeho nákladem voda z údolí do vodojemu mezi školou obecnou a děkanskou zahrádkou v školní zahrádce zřízeného se hnala. O rozvedení vody odtud postaralo se město. Práce se zařízením vodojemu a vodovodu spojené začaly se po velikonocích roku 1900. Po ukončení těchto prací odevzdán byl vodovod městu k užívání slavnostním vysvěcením dne 18. srpna 1900. Představenost města, úředníci knížecí a zeměpanští, všecky spolky místní, učitelstvo i žactvo a mnoho jiného lidu brali podíl na slavnosti. Po bohoslužbách v děkanském kostele odešel průvod účastníku ke školní zahrádce, v níž vodojem na 30 m³ (300 hl) byl postaven. Tam promluvili před vysvěcením vodojemu světitel P. Jan Řehák, děkan, Jan Kolda, hospodářský rada a Adolf Wolf, starosta města. Vysvěcením a návratem do kostela byla slavnost ukončena. V ten den bylo celé město vyzdobeno prapory. Vodojem má tabulku s tímto nápisem: „Na pamět padesátiletého panovnického jubilea Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. vodovod tento zříditi kázal a milému městu Opočnu věnoval Josef kníže z Colloredo-Mannsfeldu dne 18. srpna 1900“.

Kodymův internát

Pro pobyt přespolních chovancův zimní školy hospodářské a chovanek letního běhu hospodyňského byla v r. 1900 Str. 211 vystavena na přikoupeném pozemku od velkostatku (3.425 m²) zvláštní budova, která po rodáku opočenském a příznivci stavu rolnického nazvána býti měla „internátem Kodymovým“ (VR: čp. 314). Při slavnostním otevření této budovy dne 1. listopadu 1900 mluvili Ad. Eckert, ředitel střední hospodářské školy v Chrudimi, mdr. Jan Dvořák, zemský a říšský poslanec i předseda školního kuratoria, a Frant. Krejzl, bývalý chovanec. Nová stavba umožněna byla poskytnutím subvencí zemské a státní po 24.200 K.

Rok 1901

Sčítání lidu

Dle stavu ze dne 31. prosince 1900 napočteno bylo na Opočně domů vůbec 312, obydlených 305, neobydlených 7; stran obytných 542; přítomných lidí vůbec 2346; z nich na Opočně trvali bydlících 2200, jen dočasně se zdržujících 146; dle pohlaví mužských 1.149, ženských 1197; dle náboženství katolíků 2.241, starokatolíků 2, evangelíků angs. 21. evangelíků reform. 67, anglikáni 1, židů 13, bez vyznání 1, dle obcovací řeči Čechů 2315, Němců 31, dle domovské příslušnosti: do Opočna příslušných 728; mimo Opočno do obce zdejšího politického okresu 802, mimo Novoměstsko do jiné obce v Čechách 762, mimo Čechy do Předlitavska 35, do Zalitavska 2, do cizích států 17. Ze 155 v ten den nepřítomných příslušníků obytných stran bylo trvale nepřítomno 121, dočasně 34. *

Počet zvířat

Dne 31. prosince 1900 bylo na Opočně koní 87, skotu 348, koz 107, ovce 1, vepřů 109, slepic 1132, hus 78, kachen 49, jiné drůbeže, zvláště holubů 66, včelstev (vsazených úlů) 11.

--------------------------

* V jiných obcích na Opočensku bylo lidí:

     Bílý Újezd 502                      Jílovice 479 Městec 175                              Byzhradec 396

     Bačetín 445                           Kamenice 285          Meziříčí 1945            Rohenice 292

     Běstviny 183                         Klášter 186                Mokré 413                Rovné 325

     Bolehošť         1019             Král. Lhota 602         Očelice 291 Semechnice 747

     Čánka 453                              Kounov 588 Osečnice 329 Skršice 408

     Dobré 781                              Křivice 329 Podbřezí 502 Spáleniště 400

     Dobruška 3029                     Křovice 264 Podolí 144                                Sudín 118

     Domašín 382                         Ledec 349                  Pohoří 772                Trnov 474

     Hlinné 503                             Lhota Mastí 627      Přepychy 910           Val 383

     Houdkovice 341                  Lomy 261                   Provoz 160                Zádolí 152

     Hroška 560                            Mělčany 130             Pulice 515                  Záhornice 376

(Str. 211b)

Zemětřesení

Dne 10. ledna 1901 o půl čtvrté hodině ranní pocítěno bylo na Opočně a v celých severovýchodních Čechách zemětřesení provázené hlukem, jakoby těžký nákladní vůz po tvrdé silnici ujížděl. Chvění země trvalo asi 10 vteřin.

Požár

Dne 1. května 1901 v půldvanácté hodině dopoledne vypukl oheň v domku č. 42 Antonína Bělohoubka, knihaře ve Vorlově ulici, který také sousední tři budovy zachvátil a to dům soukromnice Růženy Wintemitzové č. 38, domek Josefa Kašpara, č. 40, a domek Frant. Sochora, č. 41. Námaze zdejších i cizích hasičův bylo co děkovati, že utrpěl povážlivější úraz místní četnický strážmistr, na něhož spadlo shořelé břevno. Budovy č. 40. a č. 41. nebyly více obnoveny a pozemky jejich koupili sousedé k rozšíření dvorkův.

Požár

Dne 5. července 1901 před třetí hodinou odpolední vznesla se nad Opočnem bouřka a při ní sjel blesk do společného štítu dvou stodol, které obě zapálil. Rychlým přispěním místních hasičův podařilo se oheň uhasiti, takže se nerozšířil. Stodoly patřily V. Vorlickému a K. Fáberovi.

Říšský poslanec

Na podzim 1900 rozpuštěna byla říšská sněmovna a nové volby do ní konaly se dne 8. ledna 1901 za zdejší skupinu volební. Zvolen byl za říšského poslance Jan Jaroš, rolník v Černožicích, jako příslušník strany zemědělské, kdežto dosavadní poslanec, straně mladočeské věrný, v menšině zůstal. Ve všeobecné skupině zvolen opět Václav Formánek z Hradce Králové.

(Str. 212)

Měšťanská škola chlapecká na Opočně

Obnovená žádost o měšťanskou školu chlapeckou na Opočně, podaná na počátku r. 1900 za purkmistra Adolfa Wolfa, měla příznivý výsledek. Když zemský výbor království Českého projevil souhlas se zřízením měšťanské školy chlapecké na Opočně 13. dubna 1900, povolila zemská školní rada vynesením ze dne 8. června 1900, čís. 17.114 v zásadě, aby na Opočně škola taková se zřídila, která však teprve tehdy otevříti se měla, až by možno bylo školu měšťanskou i obecnou pod jedinou správou sloučiti. K nové žádosti upustila však zemská školní rada v souhlase s výborem zemským od této podmínky a povolila vynesením ze dne 8. srpna 1901 č. 28.745 aby měšťanská škola chlapecká na Opočně počátkem školního roku 1901-02 současně 1. a 2. třídou otevřena byla. Radostná tato zvěst ohlášena byla hned návěštími v městě i v okolí.

Otevření školy (VR: čp. 313 ulice Nádražní)

Čtrnáctideník „Stráž na Kladském pomezí“ uveřejnil o otevření měšťanské školy chlapecké na Opočně tuto zprávu: „Důstojným způsobem oslavil Opočen zahájení 1. šk. roku na nově zřízené měšť. škole chlapecké v pondělí dne 16. září 1901. V ten den o 9. hodině dopolední shromáždila se míst. šk. rada, členové obecního zastupitelstva, zástupcové okresu a vůkolních obcí, representanti úřadův, duchovenstvo, zástupci místních spolkův a jiní v radnici a připojili se k průvodu škol. mládeže a učitelstva, který do chrámu Páně se ubíral. Po skončených bohoslužbách v kostele uvítal purkmistr Adolf Wolf hosti v učebně 1. třídy měšť. školy, kdež také žactvo nové školy se svým učitelstvem se shromáždilo. Okresní inspektor Jan Pelikán, (Str. 212b) gymnasiální profesor, mluvil o významu měšťanských škol. V řeči kladl důraz na vzdělání národa českého, který, ač malý, jen vzděláním svým mezi národy většími se udržel. Nato purkmistr Ad. Wolf poděkoval všem, kdo z přítomných i nepřítomných o měšťanskou školu chlapeckou na Opočně se zasloužili. Ředitel školy promluvil vřelou řeč k žactvu. Posléze mluvil vrchní zdravotní rada MUDr. Jan Dvořák, okresní starosta, poukázuje při tom na trudné poměry utiskovaného národa českého a vyslovuje přání, aby z měšťanské školy chlapecké vycházeli jinoši povah pevných, kteří by jako upřímní Čechové dovedli čeliti útrapám a vzdorům, které i v budoucnosti na náš národ dolehnou.“ - Pro novou školu ustanoveni byli Jan Hofman, dosud učitel měšť. školy v Dobrušce, ředitelem, Václav Marel z Opočna a Jan Smola z Krčína učiteli, zprvu zatímně, později trvale. - Jedna třída její byla v budově školy obecné, druhá v radnici. Do prvé třídy přijato 50, do druhé 29 žákův.

Založení nové budovy školní

Na den sv. Václava, patrona země České, dne 28. září 1901 oslaveno bylo položení a posvěcení základního kamene k nové budově školy měšťanské. Průvod lidu a žactva přišel od děkanského kostela na staveniště v Nádražní ulici. Tam zazpívaly místní pěvecké jednoty čtverozpěv, načež purkmistr Adolf Wolf přečetl základní listinu tohoto obsahu:

„Léta Páně tisícího devítistého prvého, v sobotu na den sv. Václava, dne 28. září, v 53. roce vlády Jeho Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa Prvého, když v království Českém byl nejvyšším maršálkem zemským Jeho Jasnost Jiří kníže Lobkovicz, a místodržitelem i předsedou c. k. zemské školní rady Jeho Excellence Karel hrabě Coudenhove a patronem katolických chrámův zdejších urozený pan (Str. 213) Josef kníže Colloredo z Mannsfeldu, za úřadování c. k. okresního hejtmana pan Jana Neuholda, předsedy okresní školní rady, pana Jana Pelikána, c. k. okresního školního inspektora, v době, kdy v okresu Opočenském byl starostou okresní vrchní zdravotní rada pan Med. Dr. Jan Dvořák, přednostou c. k. okresního soudu zemský soudní rada JUDr. Antonín Lepař, administratorem velkostatku pan Josef Bohutinský, a kdy v kolatuře zdejší působil jako prvoděkan důst. pan P. Jan Řehák, spolu člen místní rady školní, za purkmistra města Opočna pana Adolfa Wolfa, který předsedal místní radě školní, v níž s ním zasedali jako vyslanci zastupitelstva městského pan František Růžička, radní a místní dohlížitel školní, pan Jan Herfurt, měšťan, pan Antonín Lexa, radní, a pan Jan Friml, měšťan, jako zástupce velkostatku pan Vilém Baumann, knížecí správce a jako zástupce nájemného družstva pan Jan Gimbel, dále jako zástupcové škol pan jan Findeis, řídící učitel obecné a pan Jan Hofman, zatímní řiditel měšťanské školy - položen byl základní kámen k této budově měšťanské školy chlapecké, kterou za vrchního vedení a dozoru pana Augustina Bělohlávka, inženýra a radního, dle plánu stavitele pana Václava Javůrka, stavěti počal pan stavitel Emanuel Černý - i stavěna byla tato nová škola s pomocí boží na základě usnesení místní rady školní i obecního zastupitelstva města Opočna nákladem města, spořitelny městské a záložny zdejší v té blahé naději, že ze školy té vycházeti budou jen jinoši, oddaní bohu a vlasti, kteří jednou vyspějí v upřímné Čechy povah stálých, aby střehli víru otců svých, milovali rodný jazyk svůj a jsouce věrni svému císaři a králi dbali prospěchu (Str. 213b) a cti svého národa i hájili všech práv nám všem předrahé vlasti České!" - Když byla základní listina od přítomných hodnostářův podepsána a do základního kamene vložena, promluvil děkan P. Jan Řehák, načež kámen byl posvěcen a klepáno naň s obvyklým pronášením hesel. Návratem do kostela a tam slouženými slavnými bohoslužbami skončila se slavnost.

Kodymův Národní Dům (VR: čp. 310)

Otevření nové dostavěné budovy nazvané „Kodymův Národní Dům“ konalo se v neděli dne 29. září 1901, k čemuž připojeny byly následující projevy a oslavy: V sobotu o 6. hodině večerní bral se z městské radnice pochodňový průvod k rodnému domku Kodymovu a k Národnímu Domu a při něm bylo celé město osvětleno. Později o půl osmé hodině večerní byla uspořádána řízením Ludvíka Taichmana za spoluúčinkování profesora Josefa Nováka z Náchoda pěvecko-hudební akademie, která zahájena byla proslovem místního básníka Karla Bourdona. Z téhož vyjímáme úryvek:

„Dokonáno. - Co po léta jen snem se zdálo nám,

Kodymův pomník, ve kterémž Thalie stojí chrám,

hotov tu stojí! - Národní Dům náš v plné kráse

výtvor společné snahy před námi pozvedá se!

Co píle, neúmorné práce jest ukryto v těch zdech!

Zda sčítat možno oběti těch příznivcův tu všech,

již s láskou snesli hřivny pro kapličku naši

na oltář našich tužeb, nám nade všecko dražší.

Stůj pevně! Vždyť pomníkem jsi velikému muži,

jemuž svět po celé žití v cestu neklad růží.

Stůj pevně! A hlásej vždy i v pozdní, pozdní době,

až Tvoji budovatelé již tlíti budou v hrobě,

že věrný Čech svých velkých otcův ctnosti ctil."---

V neděli dne 29. září 1901 o šesté hodině ranní budila (Str. 214) hudba po ulicích a náměstích občanstvo k slavnostem toho dne. O 9. hodině seřadili se hosté, hodnostáři, spolky a korporace u Kodymova Národního Domu. Odtud šlo se do děkanského kostela na slavné služby boží a po nich vrátil se průvod Kodymovou ulicí k Národnímu Domu. Tam promluvil slavnostní řeč Adolf Eckert, ředitel střední hospodářské školy v Chrudimi. Nato odhaleno bylo ve výklenku v průčelí domu postavené poprsí Kodymovo. Odpoledne o jedné byl společný oběd ve dvoraně v Kodymově Domě a hudba Sokola opočenského na Velkém náměstí koncertovala (na Velkém náměstí). Večer o půl osmé sehrála jednota divadelních ochotníků drama F. A. Šubrta o pěti dějství „Jan Výrava“. - Projektantem i stavitelem „Kodymova Národního Domu“ byl Václav Javůrek, mistr zednický a tesařský. - Již 7. ledna 1883 ustavilo se na Opočně družstvo pro vystavění Národního Domu a kolikaletou mravenčí pílí shromažďoval se haléř k haléři, až konečně v r. 1901 bylo možno k stavbě se odhodlati, když podařilo se proň získati staveniště na výhodném místě v hlavní frontě Velkého náměstí. Kodymův Národní Dům jest vlastně pomníkem zbudovaným ku cti opočenského rodáka Filipa Stanislava Kodyma a přispěli k jeho zbudování nejvíce jednota divadelních ochotníků, Sokol, hospodářský spolek okresu opočenského, Městská Spořitelna, Občanská Záložna, členové družstva atd. Končím tento zápis do městské pamětnice refrainem hymny, pořadatelstvem slavnosti vydané:

„Hle my dílo lásky vlasti v obět dáváme.

O kéž nad ním jasně slávy záře zaplane.

Trčkův staroslavný chlum

Národní ať zdobí dům.“

Str. 214b

Stavební ruch. Nová část města.

Utěšenější ruch stavební nastal na Opočně v létech devadesátých devatenáctého století a na počátku dvacátého století. Město rozšiřovalo se hlavně směrem Nádražní ulice, dále v pravo od silnice k Hradci Králové, méně na místech jiných. Do té doby byla na Opočně nová stavba zjevem vzácným. Stavby omezovaly se většinou na přístavby nebo přestavby domů účelu svému nevyhovujících. Stavební ruch na Opočně byl brzděn dlouho nedostatkem míst stavebních. Všecky pozemky, na nichž by se stavěti mohlo, patřily knížeti nebo takovým osobám, které jich pro novostavby odprodati nechtěly. Po smrti vdovy Karly Krehanové přešla část její polní državy do správy velkostatku. Při jejím domě č. 169 byla rozsáhlá zahrada i pole kdysi ohražené mezi zdí panské zelinářské zahrady a silnicí Josefovskou. Tento dům se zahradou a polem získal koupí obchodník František Růžička. Dům a zahradu prodal Janu Gimbelovi, pole zmíněné pak Janu Černému, mistru zednickému. Jan Černý zakoupený pozemek rozdělil na dílce, projektoval na něm čtyři nové ulice a na dílcích buď sám domky stavěl, nebo je odprodal, aby jiní si tam domky postavili. Tím způsobem vznikla časem nová část města. Největší budovou v ní jest dům o dvou poschodích při samé Nádražní ulici, který, když v něm hostinská živnost zahájena byla „Hotel Černý“ nazván byl (VR: čp. 312). Dům ten byl dostavěn roku 1901. V témže roce ve dvoře Podzámčí vystavěny pro rodiny ve dvoře zaměstnaných čeledínů a dělníků byty nad chlévy a společné jich ubytování v tak zvaných ratejnách přestalo.

Volba zemského poslance

Volba zemského poslance do sněmu českého pro nové šestiletí, Str. 215 která se konala 8. října 1910, měla ten výsledek, že byl zvolen opět bývalý poslanec med. dr. Jan Dvořák. Jeho protikandidát Václav Pozdílek, rolník v Nahořanech, podporován byl hlavně časopisem „Hlasy od Metuje“, který však před samou volbou Pozdílka opustil a Dvořáka voličům za poslance doporučil.

Úmrtí

Dne 17. prosince 1901 zemřel Václav Koza, městský tajemník. Úřad městského tajemníka zastával na Opočně od r. 1896 do své smrti. Pokud nebyl nový městský tajemník ustanoven, zastával tento úřad dočasně Vilém Zohorna, městský tajemník ve výsl. *

Rok 1902

Umrtí

Dne 9. března 1902 zemřel Jan Doležal, notář a měšťan Opočna (jako měšťan složil slib 12. ledna 1882). Byl zde notářem od r. 1874. Zasedal jako člen po dlouhou dobu v městském zastupitelstvu a jako radní v představenstvu. Zesnulý narodil se 13. července 1831 v Okrouhlici u Benešova a byl před svým příchodem na Opočen soudním adjunktem v Českém Brodě. Byl kratičký čas notářem v předměstí pražském, ale vrátil se z něho opět na Opočen.

Přesídlení berního úřadu

Berní úřad na Opočně měl od roku 1859 úřední místnosti své v přízemí od vchodu v levo v tak zvaném úředním domě, v čís. d. 2. Poněvadž místnosti ty mu nestačovaly, přesídlil od března 1902 do prvého poschodí domu Emanuela Klennera, vážného cukrovaru, do č. d. 294. (VR: ulice Baštecká)

-------------------------------

* Dne 31. března 1901 zemřel Antonín Dotřel, druhdy hodinář, poté účetní Občanské Záložny. Zasedal v městském zastupitelstvu delší dobu a byl v jednom tříletí starostou města Opočna.

(Str. 215b)

Budova měšťanské školy chlapecké

O dostavěné budově měšťanské školy přinesla „Stráž na Kladském pomezí“ zprávu následující:

Ke dni 14. m. září r. 1902.

Od věků národ každý, jenž poroby je prost

vzdělání dítek milých věnuje všecky síly.

Pro mládež, aby jednou vyspěla v cenný stkvost,

statky rád obětuje. A úl ten ušlechtilý,

Osvěty metat jiskry v ten mladý, dětský svět

a záři ctnosti vznítit - vždy na paměti míval.

Český náš národ slavný, jenž nechtěl kráčet zpět,

byť ho i rozdrtiti vetřelcův hrozil příval.

Nám příklad zdatných předkův klesnouti nedal v hrob

ni na cizáckém luhu pro činy hledat vzorů

Opatřen je-li národ přes kalné proudy zlob

svou školou, z nížto svítá jas pravdy na obzoru,

Má rozvoj zajištěný též pro budoucí věk,

neb duchem vyspělejší potomstvo příštích časů

Lépe než vrstevníci dovede mařit vztek,

jejž nepřátelé soptí, důrazem svého hlasu.

A proto synům v odkaz otcové školní chrám,

by mravů, věd byl zřídlem, svou péčí zbudovali

Dejž Bůh, by z něho vyšli junáci zdatní nám,

kteří by schopni k práci vždy věrně k sobě stáli.

Edenem vlasti spěli kýženým právům vstříc

a domohli se jednou, co dosud pouhým sněním

Života úl by znali a odhodlanou líc.

ku boji vždycky nesli, za chlebem ne se denním

I ziskem slepě hnali, však s myslí ušlechtilou

obětí velkých schopni tu domovinu milou

hájili před útoky nezdolnou, jarou silou.

***     J. C. Hf.

Str. 216

Svěcení budovy školní. O stavbě vůbec.

K slavným dnům města Opočna z minulých dob řadíme dnes jiný; den to posvěcení nové budovy pro měšťanskou školu chlapeckou. Dle starobylého zvyku odevzdána byla církevním obřadem veřejnosti krásná budova školní, ovoce dobročinnosti a píle. Občané opočenští mohou s pýchou hleděti na dokončenou stavbu školy, kterou postavili pro milé děti své, aby v ní vypěstěny byly ve zdárné štěpy pro úrodnou půdu národa a vlasti. - Čestnou zmínku zasluhuje, že v malém městě obmyslily obec dva peněžní ústavy znamenitými dary na stavbu školy. Jsou to „Občanská Záložna“ a „Městská Spořitelna“. Památná schůze „Občanské Záložny“ ze dne 29. června 1897, v níž na stavbu měšťanské školy 20.000 K věnováno bylo a rovněž památná schůze výboru „Městské Spořitelny“ ze dne 17. ledna 1901, kdy odkázáno bylo k témuž účelu 40.000 K, zůstanou zapsány trvale v knize místních událostí jako vzor šlechetného rozhodnutí. Na stavbu přispěl dobrovolně kníže Josef z Colloredo Mannsfeldu darem 500 K a město užilo na uhrazení stavebních výloh některých hotovostí z minulých let nastřádaných. (Byl to zejména fond spolku mateřské školy a fond nadace Krehanovy). Tak postavena byla nová budova školní, aniž by třeba bylo na poplatnictvo uvalovati břemeno nových přirážek. -- Budova měťanské školy chlapecké postavena byla na pozemku č. t. 288/3 zahrady „ve Švýcarech“ a pozemek pro stavbu 7079 m² odkoupen od velkostatku za 23.738 K (1 m² za 22 K) -- Plán k budově dle náčrtku J. Schulze, knížecího stavitele, vypracoval místní stavitel Václav Javůrek. -- Stavbu provedl jiný místní stavitel Emanuel Černý pod dohledem místní školní radou zvoleného stavebního odboru. -- V srpnu 1901 začaly se (Str. 216b) kopati základy a ještě do zimy 1901 dosaženo úrovně budovy. Při kolaudaci budovy dne 22. srpna 1902 byli kromě zástupcův obce přítomni za okresní školní radu v Novém Městě nad Met. okresní školní inspektor prof. Jan Pelikán, okresní lékař med. dr. Vilém Sýkora a krajský inženýr J. Fischer. Škola dle jejich úsudku účelu vyhovovala. - Svěcení nové školní budovy konalo se v neděli dne 14. září 1902 dle tohoto pořadu: Bohoslužby v děkanském kostele. Průvod k nové školní budově v Nádražní ulici. Uvítání účastníků starostou města Adolfem Wolfem. Čtverozpěv. Řeč světitele P. Jana Řeháka, děkana a posvěcení školních místností. Odevzdání klíčů nové budovy řediteli školnímu. Čtverozpěv. Návrat do kostela, čímž se slavnost ukončila. Za okresní školní radu brali podíl na slavnosti JUDr. Otokar Bayer, okresní komisař a prof. Jan Pelikán, okresní školní inspektor. - Zvláštního lesku dostalo se této slavnosti koncertem virtuosa-houslisty Jaroslava Kociana v předvečer slavnostního dne. - Všechno vydání na stavbu i s místem stavebním činilo 75.185 K 23 h, na vnitřní zařízení (nábytek, nezbytné pomůcky vyučovací a p.) 7.231 K 18 h, dohromady 82.413 K 41 h. - Od školního roku 1902-3 začalo se na měšťanské škole a také na obecné škole od 3. třídy vzhůru vyučovati jako nepovinnému předmětu jazyku německému. Pro měšťanskou školu o III. třídu rozšířenou ustanoven byl dalším učitelem Petr Šimůnek, před tím na Vsetíně na Moravě. Jakmile na Opočně měšťanská škola zřízena byla, zrušena byla na škole obecné šestá třída a pátá třída byla pouze pro dívky. Tím se nashromáždil ve čtvrté třídě nezákonitý počet žactva, v školním roce 1902-3 86, takže od nového roku 1903 při této třídě pobočka pro dívky otevřena byla. Katolickému náboženství na měšťanské škole chlapecké vyučoval kaplan P. František Barvíř.

-------------------------------------

* Bohužel, že při této stavbě přišel na zmar jeden život lidský. Svou neopatrností sřítil se s úrovně do přízemku zedník Sláma a nepřišed více k vědomí zemřel.

(Str. 217)

Změna na okresním hejtmanství

Místo Jana Neuholda, který byl v Novém Městě nad Met. okresním hejtmanem plných 11 let a odtud byl odvolán, převzal správu okresního hejtmanství v Novém Městě nad Met. definitivně okresní hejtman Otakar Janota od 29. července 1902.

Notář

Notář v Opočně František Stránský počal úřadovati zde od 7. října 1902. Byl před tím ve Svinech Trhových. Po notáři Janu Doležalovi vedl na Opočně krátkou dobu notářskou kancelář kandidát notářství Fr. Jindrák, který tu r. 1902 zemřel.

Lidová knihovna pro Opočen a okolí

Pod protektorátem med. dra Jana Dvořáka, vrch. zdravotního rady, okresního starosty, zem. a říšsk. poslance, zřízená veřejná knihovna lidová pro město Opočen a jeho okolí otevřena a veřejnosti odevzdána byla dne 2. listopadu 1902. V místnosti knihovní v přízemku „Národního Domu Kodymova shromážilo se o 2. hodině odpolední slušné množství četby milovného občanstva i mnozí representanti místních spolkův, mimo jiné sám protektor, a purkmistr Adolf Wolf. Když předseda knihovního odboru krátkou promluvou ocenil důležitost knihovny lidové, promluvil protektor med. dr. Jan Dvořák slova vážného a vlasteneckého obsahu, zdůrazňuje, že jenom prací a náležitým vzděláváním bez podvratné a  neplodné činnosti pojistiti si může náš národ přednější místo mezi jinými. Posléze vzpomenuto bylo vděčné všech dobrodincův knihovny a uznána činnost prvního jejího knihovníka Václava Marela, učitele měšťanské (Str. 217b) školy, který knihovnu náležitě upravil. V den otevření čítala knihovna 572 svazky, které do konce roku 1902 na 681 svazek rozmnoženy byly. Knihy byly do lidové knihovny převzaty jednak od spolkův místních (měšťanská beseda 75, Kodym 228, Sokol 73) 376, jednak jako dary jednotlivcův 82, konečně koupeny nové za darované peněžité příspěvky 183 za 380 K. (Zde míní se díla, nikoli svazky.) Z prvních dárcův peněžitých příspěvkův zasluhují býti jemováni jdr. Václav Pohl 153.88 K, město Opočen 100 K, městská spořitelna 60 K, mdr. Jan Dvořák 20 K, obchodní gremium 20 K, fa „Fidler a Gimbel“ 20 K atd. Vůbec sešlo se na penězích od dárcův 735 K 63 h. - O knihovnu má pečovati výbor knihovní, z něhož se volí předseda, knihovník a účetní, který je také pokladníkem. - Knihy měly se půjčovati spolehlivým osobám zdarma vždy v neděli od 9.-10. hodiny dopolední.

Požár čp. 205

Dne 22. listopadu 1902 v pět hodin ráno oznamován byl poplachem místní požár. Hořela kotelna Zimovy továrny na hospodářské stroje. O požáru dozvěděli se mnozí na Opočně po jeho uhašení. Oheň zavinil snad učeň při zatápění pod kotlem.

Stravování chudého žactva

Stravování chudého žactva z darů dobrodincův zahájeno bylo na Opočně dne 9. prosince 1902. Na zařízení kuchyně pro toto stravování zavedena byla sbírka po městě, která vynesla 467 K 60 h. Chudým do Opočna přiškoleným žákům, zvláště z Podzámčí, Zárybnice a p. dávána byla při celodenním vyučování v polednách třikráte v týdnu polévka s kouskem (Str. 218) chleba, jednou káva s kouskem pečiva. Největšími podporovateli tohoto stravování byla obec a fa „Fiedler a Gimbel“. V následujících zimách se toto stravování po mnoho let opakovalo.

Vráz na Opočně

Dne 22. listopadu 1902 přednášel cestovatel E. St. Vráz v „Národním Domě Kodymově“ o svých cestách po světě. Přednáška konala se pod záštitou místní měšťanské besedy.

Úmrtí

Dne 26. prosince 1902 zemřel soused opočenský Jan Sochor, mistr řeznický, který býval v několika obdobích členem městského zastupitelstva.

Městský tajemník

Ve schůzi městského zastupitelstva, dne 15. prosince 1902 konané, udělena byla městskému tajemníku Františkovi Macháčkovi po prošlém roce zkušebním k návrhu městské rady definitiva. Nový městský tajemník nastoupil na Opočně úřad po svém předchůdci V. Kozovi dne 15. února 1902.

Polohopisný plán

V téže schůzi vzato na vědomost, že okresní výbor schválil polohopisný plán budoucího Opočna. Plán vypracoval geometr Jan Holejšovský ze Slavětína z Prahy. Město za něj zaplatilo 2.508 K 20 h.

Tržní ceny

Ku konci roku 1902 platily se za obilí a jiné požívatiny tyto tržní ceny: za hektolitr pšenice 11.80, žita 9.80, ječmene 7.80, ovsa 5.40, hrachu 18.-, čočky 20.-, fazolí 18.-, jahel 18.-, krup 20.-, sušených švestek 16.-, brambor 2.40, za kopu vajec 4.-, za 1 kg másla 1.92, tvarohu 0.24. Za píci: 1q sena 6.-, slámy dlouhé 4.-, krátké 3.- K.

(Str. 218b)

Rok 1903

Obecní zastupitelstvo

Ve dnech 17. a 18. prosince 1902 konaly se volby nového městského zastupitelstva na tříletí 1903-5 a byli zvoleni za výbory ve sboru třetím (oprávněných voličů 360):

Text záhlaví	Text záhlaví
Jos. Pískora	koželuh
Kar. Fábera	řezník
Bohuslav Malec	obuvník
Frant. Žižka	pekař
Ant. Lexa	řezník
Jan Friml	nožíř
Jos. Kotland	kovář
Jan Černý	mistr zednický

Za výbory ve sboru druhém (opr.voličův 62):

Adolf Wolf, majitel realit

Jiří Herfurt, majitel realit

Hynek Arnošt, majitel realit

Dr. Václ. Pohl, zem. advokát

Aug. Bělohlávek, geometr

Jan Findeis, řídící učitel

Ferd. Zohorna, kupec

Václ. Javůrek, mistr zedn. a tes.

Za výbory ve sboru prvém (opráv.voličův 24):

mdr. Ja Dvořák, vrchní zdravotní rada …

Jos. Bohutinský, administrátor velkostatku

jdr. Ant. Lepař, rada zemského soudu

mdr. Ig. Teuner, primář veř. nemocnice

jdr. Fr. Rössler, zemský advokát

Frant Růžička, majitel realit

Frant. Dokonal, vrchní účetní

Václ. Pavlík, majitel strojního mlýna

Za náhradníky ve sboru

třetím:

Lad. Fábera, hodinář

Kar. Lukeš, klempíř

Fr. Klobas, kovář

Václ. Zima, strojník

druhém:

Jos. mSamek, učitel

Jan Duchoslav, revid.

V. Kubišta, kupec

Em. Klenner, vážný

prvém:

Ant. Kretschmann …

Jan Hofman, šk.řed.

Ad. Czumpelík, lékárník

V. Čížek, nadzahradník

(v tištěné kopii kroniky chybí okraj, takže zažlucená místa – odhadnuto podle prvních písmen slov)

Z výborů zvolena dne 5. ledna 1903 takto:

Starosta Adolf Wolf

Str. 219

1. radní Frant. Růžička

2.            Ferd. Zohorna

3.            Ant. Lexa

4.            Frant. Žižka

5.            Václ. Pavlík

6.            Frant. Dokonal

7.            Jos. Bohutinský

8.            Aug. Bělohlávek

Když poslední radní pro přesídlení do Koryčan z rady vystoupil, zvolen jako 8. radní jdr. Frant. Rössler.

Umrtí

Dne 7. dubna 1903 zemřel Jan Hrubý, pernikář, č.d. 130. Býval členem městského zastupitelstva.

Dvacet let od umrtí Trnobranského

Dvacáté výročí smrti listovního Václava Trnobranského uctili zeměpanští úředníci zdejší dne 28. března 1903 tím, že položili na jeho hrob věnec se stuhami v národních barvách. Jiný věnec věnovala na jeho hrob rodná obec Rosice. V „Kodymově národním domě“ uspořádán večer téhož dne k oslavě úředníka-spisovatele zábavní večer. Četné hosti přivítal oficiál Špalek a nato promluvil o životě a působení Trnobranského rada zemského soudu jdr. Ant. Lepař. Básně od Trnobranského přednesli syn oslavencův mag. phar. Kar. Trnobranský a uředníci státní Bourdon a Horský, též slečny Bedř. Haklová a Marie Hrubá. Sdružené jednoty pěvecké přednášely písně a místní hudebníci-ochotníci hráli pod vedením Ludv. Taichmanna. Syn zesnulého básníka mag. ph. K. Trnovský (VR: zřejmě Trnobranský, ne Trnovský) poděkoval pak všem pořadatelům a účinkujícím, jakož i přítomným hostům. Večeru súčastnila se také deputace z rodné obce oslavencovy Rosic, dosud žijící vdova po oslavenci a zmíněný již syn oslavencův.

=== Nemocenská pokladna ská === (v tištěné kopii chybí konec řádku)

Dne 1. dubna 1903 zahájila po schválení stanov činnost mistrovská nemocenská pokladna na Opočně.

(Str. 219b)

Jak vítal Opočen kněžnu francouzského původu

Dne 18. dubna 1903 konal se v Paříži sňatek knížete Josefa Colloredo-Mannsfelda s ovdovělou Žofií Yvonnou Grahamovou, rozenou de Jonquet. Po sňatku odcestovali novomanželé knížecí na své statky do Čech. Na Opočen přijeli v červnu a město Opočen přichystalo jim krásné uvítání. O tom přinesly některé krajinské časopisy tuto zprávu: Ve středu a ve čtvrtek dne 10. a 11. červa prožil Opočen s okolím dva dni slavnostní, vítali jsme u nás J. J. vysokorodou paní Žofii kněžnu z Colloredo-Mannsfeldu, která po boku svého chotě do knížecího sídla poprvé zavítala. Chtěli jsme zejména projeviti dvornost svou oproti dámě z národa nám sympatického a získati její vzácnou přízeň pro zájmy a potřeby našeho lidu i města. Občanstvo porozumělo těmto intencím zcela dobře a dle toho se také chovalo. Ve středu po 3. hodině odpoledne očekávali a pozdravili knížecí novomanžela na nádraží opočenském okresní hejtman Otakar Janota a zástupcové města i velkostatku. Starosta města Adolf Wolf pozdravil je na peroně slovy: „Jménem města Opočna vítám Vaše Jasnosti na rodné naší půdě. Veškeré občanstvo očekává s nelíčenou radostí, ba s nadšení příchod jasných novomaželův do našeho středu. Vítejte nám!“

Z nádraží do Opočna jeli v prvém voze starosta města a ústřední ředitel, v druhém knížecí novomanželé a za nimi okresní hejtman a ostatní členové deputací. Výstřely z hmoždířů zvěstovaly čekajícím zástupům vjezd do města, načež s terasy v zámeckém parku ozvaly se na uvítanou fanfáry lesních rohů z opery „Libuše“. U prvé slavobrány, stojící před vchodem na Velké náměstí, zdobené znaky zemí koruny české a znakem města, povozy se zarazily a starosta města v čele městské rady a obecního zastupitelstva vítal příchozí těmito slovy:

Str. 220

„Vaše jasnosti! S nelíčenou radostí vítáme Vás ve svém středu. Jménem obecního zastupitelstva, v tom šťastném okamžiku, kdy jasná kněžna z národa nám drahého poprvé vstupuje do našeho města, tlumočím přání všeho občanstva zdejšího, aby vznešené paní rodné knížecí sídlo se zalíbilo. Nechť tedy veškeří dnové, které ráčíte stráviti mezi námi, jsou Vám radostni a příjemni. Oceňujíce velkodušnou přízeň Vaší Jasnosti, vznášíme uctivou žádost, aby táž ku zdaru a rozkvětu města pro příště nám byla zachována!

U téže brány v čele patronátního kněžstva vítal knížecí manžely bisk. vikář opočenského okresu P. Václav Uhlíř a poručil vřele jejich vysoké přízni patronátní chrámy a chudý lid z farních osad zdejších. – Kníže za jedno i druhé vítání česky poděkoval a dal si ústředním ředitelem Janem Koldou představiti přtomné hodnostáře i deputaci města Dobrušky. Odtud ubírali se knížecí manželé přes Velké náměstí a Zámeckou ulicí dvojitým řetězem místních i cizích jednot a dvojnásobnou řadou praporových stožárů k slávobráně druhé, která nesouc na klenbě knížecí znak a slova „Bůh Vám žehnej“ ve slohu starobylé hradební brány s věžemi a cimbuřím na konci Zámecké ulice postavena byla. Zde vítal novomanžele zem. soudní rada jdr. Antonín Lepař v čele zeměpanského úřednictva a po něm jménem školní mládeže žákyně Johanka Burketová podáním kytice a slovy: „Vaše Jasnosti! My malé dcery a malí synové města Opočna, vítáme Vás při prvém vstupu jasné paní kněžny do našeho města slov, která jsou napsána nejen na této slávobráně, ale i v srdcích nás všech, slovy totiž: Bůh Vám žehnej! Kéž kytice tato (Str. 220b) tlumočí Vám, jasná paní, city naší radosti, naší úcty a oddanosti!“

Hned na to předstoupil žák Rudolf Tůma a podávaje paní kněžně na stříbrném podnosu chléb a sůl, vítal ji řka:

„Já pak prosím, Vaše Jasnosti, abyste ráčili blahosklonně přijati z rukou našich chléb a sůl, jimiž po způsobu našich otcův kmene slovanského Vás v knížecím sídle Vašem vítáme. – Vás, milí druhové a milé družky, vybízím, abyste Jejich Jasnostem provolali se mnou třikrát hlučné „Sláva!“

Chlapec mluvil zřetelně a jadrně a když dokončil, ozvalo se na povel jeho ze sterých mladistvých hrdel trojnásobné jásotné „Sláva!“ Byl to obrázek utěšený. Pan kněžna hluboce dojata, přijavši z rukou dětských významné dary, opět a opět podávala jim ruku a děkovala česky; na to ubírajíc se řetězem žactva škol obecné, měšťanské a hospodyňské, pozdravovala srdečně: Bon jour, bon jour, mes enfants!“ Průvod prošel slavobránou třetí, nesoucí heslo knížecího rodu „Haec peperit virtus!“ a blžl se k zámku. U portálu dekorovaného mysliveckou skupinou za hlaholu loveckých rohů pozdravil novomanžely lesnický personál, načež na zámeckém nádvoří, bohatě dekorovaném festony, lampiony a vlajkami, vítal novomanžele jménem kuratoria hospodářské školy opočenské vrchní zdravotní rada, poslanec a starosta okresu mdr. Jan Dvořák tímto proslovením:

Vaše Jasnosti. Vysokorodý kníže a kněžno! Jest nám representantům hospodářské školy velikým potěšením, že vítati můžeme dnešního dne jasného protektora hospodářsk školy s jasnou a spanilodušnou jeho životní družkou ve středu našem. Hospodářská školy, zbudovaná (Str. 221) spojenými silami okresu a obce, země a státu pod protekcí a mocnou záštitou Vaší Jasnosti, soustřeďuje v sobě kulturní snahy obyvatelstva okresu a obce. Proto vyžádali jsme si, abychom vítati směli Vaši Jasnost co patrona kulturních snah okresu a obce v slavnostním dnešním okamžiku s novou jasnou, byť bohužel toliko dočasnou naší spoluobčankou na místě tomto na samém prahu rodinného krbu Vaší Jasnosti. Chtěli jsme tím dokumentovati důvěrný svazek školy s její protektorem a dovršiti po uvítání veřejnými korporacemi významnou dnešní slavnost. Budiž dovoleno nám vzdáti jménem kulturního střediska celého okresu nelíčený hold Vaší Jasnosti a jasné choti Vaši. Činíme tak s opravdovým nadšením a s tím přesvědčením, že oddáváme se pevné naději, že zůstane Vaše Jasnost srdcem svým oddaným a věrným lidu českému, v jehož okresích prostírají se žírné lány domény Vaší Jasnosti Budiž nám co nejsrdečněji vítán jasný kníže a jasná spanilodušná Jeho choť!“

Slavnostní uvítání bylo zakončeno promluvou ústředního ředitele Jana Koldy, jenž knížecím novomanželům úřednictvo velkostatku, nájemce dvorů a jejich manželky představil. O páté odpoledne byla v sále „na nové“ slavnostní hostina s případnými toasty; účastníků bylo 85.

Večer o deváté hodině bylo celé město, přebohatě prapory, věnci a transparenty vykrášlené, osvětleno. Před domem městské spořitelny seřadil se lampionový průvod a s hudbou v čele na sta účastníků čítaje ubíral se (str. 221b) nepřehlednými davy lidstva do zámku. Na přeplněném nádvoří, kde bylo moře hlav a moře světel, přednesly místní pěvecké jednoty Taichmanovu kantátu, hudba zahrála směs z národních písní, starosta města v čele deputace oslovil knížecí manžely na zámecké galerii, načež kníže za vzdaný hold za kněžnu a sebe všem účastníkům průvodu děkoval a rozkvětu městské obce „Na zdar“ provolal. Po sborovém zpěvu a po hymně národní vrátil se pochodňový průvod opět ku spořitelnímu domu, kdež na náměstí kol do kola věncem lampionů a ohňostroji ozářeném přednesla kapela několik skladeb. Mezi tím knížecí manželé projížděli a procházeli se osvětleným městem. Slavnost skončila se po desáté hodině.

Týž vzorný pořádek zachován byl i druhého dne při slavnosti „božího těla“. Děkanský chrám zdejší zastkvěl se toho dne v nejvyšším lesku. O desáté hodině dopolední byli knížecí novomanželé duchovenstvem na prahu chrámovém slavnostně přijati, nato byli přítomni mši svaté a súčastnili se průvodu po městě. Téhož dne večer uspořádána byla v Kodymově Národním domě slavnostní akademie. O půl deváté přijel kníže s kněžnou k národnímu domu a byli tu předsedou družstva takto osloveni:

„Nons sommes euchautés de la visite de nobles hotes et nous les prions d´accorder leur faveur a cette maison aussi pour l avenis“

Starostou města byli uvedeni do hlediště. Na akademii setrvali až do konce. Takový byl závěr slavnostních dní na Opočně. Kníže zaslal pak městskému úřadu tento list:

„Odjížděje z Opočna nemohu opomenouti jménem paní kněžny a neméně jmenem svým sl. purkmistrovskému úřadu náš nejsrdečnější dík za tak stkvělé a nelíčené uvítání v našem milém Opočně vysloviti a současně prositi; (str. 222) tento dík tlumočen byl zdejšímu sl. obecnímu zastupitelstvu, veškerým korporacím a spolkům a vůbec všemu obecenstvu zdejšího města.“

V Opočně dne 13. června 1903. Colloredo-Mannsfeld.

Zároveň s tím došel druhý dopis, v němž kníže věnoval obci k místním účelům 1200 K. *)

Nový biskup

Dne 11. července 1903 nastolen byl po zemřelém P. Edvardu Janu N. Brynychovi, jenž 20. listopadu 1902 v Chrasti zemřel, jako 20. biskup v Hradci Králové Theol. Dr. Josef Doubrava, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Pohřeb učitelův

Dne 29. července 1903 o čtvrté hodině odpolední pohřben byl na městském hřbitově na Opočně Jindřich Urban, bývalý učitel na Opočně. Zemřel v Náchodě dne 27. července 1903. V kostele promluvil nad rakví dojemně P. Jan Řehák, děkan. Na hřbitov doprovodily ho spolky, různé korporace a všechny vrstvy opočenského i vůkolního občanstva, zvláště pak učitelstvo.

Pohanské pohřebiště v Halíně

Na jednom místě v této knize jest zaznamenáno, že ve zdejší krajině bylo několik pohanských pohřebišť. Jedno z nich, dosud zachované, jest v lese Halíně, patřícímu k velkostatku opočenskému. V tomto lese na mírné vyvýšenině spatříme rozsáhlé, asi padesát hrobů čítající pohřebiště. Všecky hroby, až na malé výminky jsou úplně zachovány a postupují v řadách od východu k západu. Nejvyšší měří v ochoze 45 m a ve výšce 1 ½ m. Jsou snad jen ze země, a stromy, které na nich rostou uchránily je od zničení. U pohřebiště, jako u všech hřbitovů pohanských, jest studánka, o které pohané věřili, že v ní jest voda „živá“, dle dnešního výrazu „zázračná“. Tato studánka, nyní zanedbána, byla u tak

*) Po 22 létech od tohoto sňatku jest nám připsati do pamětnice tuto poznámku: Každý líc má svůj rub, také manželství knížete Colloreda-Mannsfelda. Hned po sňatku přely se časopisy, byla-li nová kněžna šlechtického původu. Její nešlechtický původ nepádal ovšem v očích demokratů na váhu. Pozorovali jsme však v Opočně, že byla to žena způsobův výstředních. Hůře bylo, když přistižena byla dne 21. dubna 1921 s milencem. Porušení manželské věrnosti přivodilo rozvod, který po odvolání rozverné ženy, nejvyšším soudem v Československu v r. 1925 byl potvrzen.

(str. 222b)

zvaných čtyř dubů. I v křesťanské době putovali sem vyznavači nové víry, aby se živou „zázračnou“ vodou uzdravili, myli si vodou ze studánky oči, bolavé nohy i jiné údy, a zavěšovali na okolní duby obrázky svatých. Na tomto místě dal zemřelý hrabě Jeroným Mannsfeld kopati, ale jeho smrt r. 1881 přerušila další prozkoumání pohřebiště. Toto pohřebiště pro vědu archeologickou tak důležité shlédl dne 28. července 1903 Jan Hraše, ředitel školy měšťanské v Náchodě a bývalý konservátor. Ředitelství velkostatku opočenského však na tomto pohřebišti konati za příčinou prozkoumání mohyl tenkrát Janu Hrašovi nedovolilo.

Různé

Ve všech téměř schůzích městského zastupitelstva jednalo se v r. 1903 o elektrickém osvětlování města a o zřízení měšťanské školy dívčí. Pro chirurgický pavillon koupilo město od městské spořitelny pozemek ve výměře 750 m2 a pozemek ten byl při komisionálním shlédnutí za vhodný uznán. V březnových schůzích zastupitelstva okresního i obecního v posmrtných vzpomínkách oceněny byly zásluhy bývalého vůdce národa českého jdra. Fr. Ladislava Riegra, který dne 3. března 1903, jsa 85 let stár, v Praze zemřel. – Jako každého předcházejícího roku slavil Opočen i tenkráte výročí upálení mistra Jana Husi. Při oslavě Husově v neděli dne 5. července 1903 konané promluvil „o významu slavností Husových“ jdr. Jindřich Štemberka z Rychnova nad Kn. – Dne 9. července 1903 oslavil podpůrný spolek Kodym na Opočně své pětadvacáté výročí: Za svého trvání vyplatil na podporách a pohřebném 3500 K. – Dne 16. července 1903 našly se na Opočně současně dvě mrtvoly sebevrahů, utopené stařeny v Broumaře a oběšeného žebráka v háji „Lišťovince“. – V roce 1903 prováděl novostavbu ohněm zničené továrny na stroje V. Zimy stavitel Jan Černý. V témže roce koupil Emanuel Černý od svého bratra Jana při Nádražní ulici 1320 m2 pozemku za 5.280 K. a

str. 223

jal se na pozemku tom stavěti moderní dům obývací (VR: čp. 218). Dovoleno, aby pod jistými podmínkami trhy na dobytek na Velkém náměstí konati se směly. Z mnohých poučných přednášek v roce 1903 konaných zmiňujeme se tuto o přednášce říšského poslance V.J. Klofáče „O dojmech mých cest po Balkáně.“

Tržní ceny

V následujících tržních cenách vzat byl zřetel pouze k obilí prostřední jakosti. Ceny počítají se dle trhů v Dobrušce.

(tabulka)

Rok 1904 (str. 223 – 226b)

Povětrnostní přehled za léta 1898 – 1903

(tabulka)

str. 223b

Osvětlování elektřinou

Do konce roku 1903 svítilo se na Opočně v domácnostech, dílnách, hostincích a večerních školách petrolejem a zřídka kde zavedeno intensivnější světlo acetylénové. Jenom ve mlýně Pavlíkově a v továrně Zimově svítili elektřinou, vlastním pohonem vyrobenou. Náměstí a ulice osvětlovaly se v temných nocích svítilnami, v nichž kmitaly se plamínky lamp petrolejových. V nocích, kdy dle kalendáře svítiti měl měsíc, lampy tyto se nerozsvěcely, byť i měsíc zastřen byl hustými mraky. Osvětlení ulic bylo bídné, nedostatečné. Proto postarali se zástupcové města, aby Opočnu dostalo se řádného osvětlení zdrojem elektrickým. S továrníkem Václavem Zimou uzavřena byla smlouva, kterým se tento zavázal, že dodávati bude k osvětlování náměstí a ulic i místností soukromých ze svého závodu proud elektrický za vyjednaných podmínek. Poprvé svítilo se elektřinou na Opočně na ulicích dne 8. ledna 1904. Náklad z důchodu městského na toto osvětlování činil v prvém roce (1904) 1.800 K. Z počátku osvětlovaly se ulice 30 žárovkami. Smlouva s továrníkem Václavem Zimou ve příčině elektrického osvětlování ulic uzavřena byla na 10 let, tedy do 31. prosince 1913.

MUDr. Jan Dvořák odešel z Opočna

Ve schůzi zemského výboru, konané dne 30. prosince 1903, jmenován byl všemi hlasy ředitelem král. české zemské porodnice a nalezince MUDr. Jan Dvořák, vrchní zdravotní rada a nemocniční lékař, okresní starosta, zemský a říšský poslanec atd. Následkem toho odebral se již v lednu na své nové působiště do Prahy a vzdal se mandátu poslance zemského a říšského, úřadu okresního starosty a druhého lékaře ve zdejší veřejné nemocnici. MUDr. Jan Dvořák byl obyvatelem města Opočna od roku 1879 a získal sobě o zdejší město, jemuž byl upřímně nakloněn, nepopíratelných (str. 224) zásluh.

Doplňovací volby poslancův

V roce 1904 měli jsme na Opočensku – politickém venkově dvě doplňovací volby: poslance říšského místo zemřelého statkáře Jana Jaroše v Černožicích a poslance zemského místo mdra. Jana Dvořáka, který se svého poslaneckého mandátu vzdal. Volba ona rozčeřila nemálo hladinu volícího občanstva v celé volební skupině venkovské, k níž náležely soudní okresy královéhradecký, jaroměřský, novoměstský, opočenský, náchodský, českoskalický a úpický. O poslanecký mandát do říšské rady ucházelo se několik stoupencův různých politických stran, kteří na četných schůzích ve volebních okresích uplatniti se snažili.

Pohnutá schůze voličstva

Zvláště pohnutá schůze voličstva vůkolního konala se ve dvoraně „Kodymova Národního Domu“ na Opočně dne 7. února 1904. Účastníků bylo kol 1000 osob. Předsedajícími byli Adolf Wolf z Opočna a Jos. Franc z Bolehoště. Přítomni byli poslanec Klofáč, redaktor Anýž, agrárník Hyrš, dr. A. Hajn a jiní. Mluvili k lidu kandidát mladočeský A. Kolenský, kandidát samostatný hrabě Vojtěch Sternberg, pokrokář dr. A. Hajn, redaktor Anýž a národní socialista Klofáč. Při řeči tohoto vypukla mezi voličstvem hrozná vřava, řečníku, který mluvil proti hraběti Sternbergovi se vyhrožovalo a předseda na kvap schůzi rozpustil. Schůze podobné Opočen dosud neměl. Při volbě objevila se nálada voličstva. Volilo se přímo dne 19. února 1904. (Před tím r. 1901 volilo se ještě nepřímo). Kandidát agrární H. Srdínko dostal 3765, hrabě Sternberg 3282, kandidát pokrokový dr. A. Hajn 1612, kandidát sociálních demokratů Svěcený 117 a mladočech Kolenský toliko 43 hlasy. Roztříštěných hlasů bylo 37. – Při užší volbě, která se o 8 dní později mezi kandidáty největší počet hlasů obdrževšími konala, zvítězil hrabě Vojtěch Sternberg dostav 4.910 hlasů, kdežto agrárník Hynek Srdínko zůstal se 4.471 hlasem v menšině. (Na Opočně dostal onen 125, tento 11 hlasů.) Všech oprávněných voličů v celé vol. skupině bylo 12.704

str. 224b

Nový zemský poslanec

Při druhé doplňovací volbě, dne 8. července 1904 konané, zvolen byl za zemského poslance ve zdejší venkovské skupině volební Jan Kotland, rolník v Holohlavech, a to 1794 hlasy ze 3217 odevzdaných. V menšině zůstal jdr. Josef Čížek, zemský advokát v Náchodě (mladočech) 1349 hlasy.

Tři požáry

5. února 1904 vypukl v knížecím zámku na Opočně oheň. Hořelo v pravém křídle zámku ve dvou pokojích, kdež u jednoho shořel strop, u druhého podlaha. Oheň musil vzniknouti již asi dříve a bylo štěstí, že byl zpozorován v čas. Po vytrhání podlahy byl oheň záhy uhašen. – 18. června 1904 vypukl oheň na půdě domku č. 126 řezníka Josefa Tošovského na Opočně. Zachvátil také sousední domek č. 127 hodináře Adolfa Drégra. Požár šířil se tak rychle, že poškození z hořících budov jen nejnutnější věci vynésti mohli. Při ohni tom uhořelo čtyřleté děvčátko Tošovského. Příčina vzniku ohně zjištěna nebyla. Rychlou a vydatnou pomocí hasičskou zůstal požár na tato dvě stavení omezen. – Dne 1. září 1904 vznikl oheň ve dřevníku u č.d. 248. Oheň způsoben byl horkým popelem, ale uhašen byl několika hasiči i domácími lidmi dříve, než stříkačka přijela.

Umrtí

Dne 9. července 1904 zemřel Adolf Potůček, učitel ve výslužbě, majitel domu a předseda družstva „Kodymova Národního Domu“. Zemřelý narodil se na Opočně 15. června 1842, studoval na nižší reálce a na učitelském ústavě v Hradci Králové a pobyl také dvě léta jako žák ve varhanické škole v Praze. Působil od roku 1862 na Smíchově na školách jako farní podučitel, později jako učitel na škole hlavní a obecné. Byl také francouzského jazyka znalý. Napsal několik spisů pro mládež, jako „Útrpnost se zvířaty“, „Hry mládeže“, „Rozmluvy s dítkami“, „Žáci v pěti dílech světa z.j.v.“ Byl pilný pěstitel hedvábnictví a jako takový byl na několika výstavách vyznamenán. Také sestavil mnohé učebné pomůcky pro školy. Z nich jmenujeme: „Názorný postup chovu

str. 225

bourců“, „Sbírka dřev“, „Násobilku na sloupcích“, „Sbírku těles měřičských“. Za světové výstavy v Paříži byl tam r. 1878 celé dva měsíce. Odešed ze Smíchova trávil od r.  dni odpočinku na Opočně, kdež „Kodymovu Národnímu Domu“ zvláštní pozornost věnoval.

Odešel na odpočinek

Od 1. září 1904 byl dán k vlastní žádosti na trvalý odpočinek Jan Findeis, řídící učitel a majitel stříbrného záslužného kříže s korunou. Správa obecné školy byla předána po něm řediteli školy měšťanské. Řídící učitel Jan Findeis byl od svého přeložení z Dobrušky na Opočen na zdejší škole obecné zaměstnán 14 let. S místní školní radou, učiteli a žactvem rozloučil se při závěrku školního roku dne 31. července 1904. Za město odstupujícímu řídícímu vřele poděkoval purkmistr Adolf Wolf.

Dvě dětské zábavy

O různých zábavách, kterých měl Opočen rok jak rok nadbytek, v této knize dosud jsme se nezmiňovali a také následující dvě zábavy jako výjimku jen zde klademe. Dne 17. července 1904 uspořádaly sdružené spolky opočenské dětskou zábavu na louce u střelnice, při níž děti pobaveny a štědře pohoštěny byly. – Jiný dětský den uchystán byl mládeži kněžnou na nádvoří zámeckém dne 18. srpna 1904. Pozváni byli k němu děti a rodiče. Dětem vystrojena byla hostina, sestávající z kávy, pečiva a cukrovinek. Hudba přednesla několik cenných skladeb. Večer poskytoválo nádvoří obraz úchvatný. Na sta osvětlených lampionů bylo rozvěšeno v sloupořadích zámeckých a přivolaným pyrotechnikem byly vypalovány a v pohyb uváděny různobarevné ohňostroje. Když jedna malá účastnice kněžně tklivě poděkovala, tato s pavlánu provolala hlasitě „Na zdar!“ Teprve o desáté hodině rozcházeli se účastníci k domovům.

str. 225b

Umrtí

Dne 11. srpna 1904 zemřel Josef Chudý, pokladník městské spořitelny, druhdy mistr kožešnický. Byl v jednom období městským radním na Opočně.

Různé z r. 1904. Ohrožené Lomy.

V soudním okrese opočenském patří Lomy k obcím národnostně ohroženým, neboť z jejich obyvatelstva jest dobrá polovice národnosti německé. V Lomech samých jest jednotřídní škola česká, v osadě Mnichové jednotřídní škola německá. Město Opočen, zvláště některé spolky jeho a jednotlivci vlastenci snažili se v tomto roce i v letech následujících podepříti školu na Lomech tak, aby české děti tamní nebyly odvábeny do německé školy v Mnichové. Ušlechtilé toto počínání také v následujících létech se opakovalo. Také výlety na Lomy k utvrzení tamního českého živlu z Opočna se pořádaly.

Projekt nové dráhy

V roce 1904 jednalo se o novou dráhu železnou, která měla spojovati Hradec Králové přes Černilov a Meziříčí s Opočnem. Tento projekt nové místní dráhy nebyl ovšem uskutečněn.

Péče o chudé

Péče o chudinu na Opočně v r. 1904: Z nadání Jiřího Pitky, věnovaného mateřské škole, podporováno bylo 11 opočenských sirotkův, z ústavu chudinského dostalo se podpory 81 osobám (15 řádné, 66 mimořádné), v Charouzově chudobinci živeno zcela neb s části 29 chudých, o vánocích poděleno 30 nuzných kamenným uhlím, v mateřské škole stravováno bylo 30 dítek a v polévkovém ústavě v městské radnici 110 chudých žáků, na sv. Mikuláše poděleno bylo 90 žáků národních škol obuví, 18. prosince vystrojen byl dětem mateřské školy vánoční (vánoční) stromek, při čemž v domě Kodymově dítky zpívaly a deklamovaly, dárky podělených dítek bylo 65.

Lidová knihovna

Z lidové knihovny v druhém roce jejího trvání půjčeno bylo 347 čtenářům a čtenářkám 1886 svazkův.

Školní oslava Komenského

Dne 28. března 1904, v den narozenin Jana Amose Komenského, měly školní děti z vůle místní školní rady prázdninu a byly od učitelův ve škole o životě a působení tohoto velikého Čecha a učitele národův poučeny.

str. 226

Park u národního domu

V roce 1904 koupilo družstvo „Kodymova Národního Domu“ pozemek za dvorem národního domu a na pozemku tom roku následujícího založen byl malý park.

Poučné kursy

V roce 1904 uspořádány byly na Opočně dva kursy poučné: účetnický v Národním domě Kodymově, který řídil Ant. Svoboda, ředitel obchodní školy v Náchodě, a lukařský se 36 účastníky, který konal se při zdejší hospodářské škole.

Spolková oslava

Desetileté trvání slavila dne 13. listopadu 1904 farní jednota Cyrilská pořádáním hudební a pěvecké akademie, při níž účinkovali také tamburaši z Hradce Králové, prof. Novák z Náchoda a E. Lutzová z České Skalice.

Dívčí měšťanská škola

Zemská školní rada v Praze povolila pod č. 38.963 ze dne 30. září 1904, aby na Opočně zřízena byla od šk. roku 1905-06 dívčí škola měšťanská. Týden před tím slyšena byla za příčinou zřízení této školy deputace opočenských od místodržitele Soudenhowa v Častolovicích, kde náhodou meškal.

MUDr. Václ. Cypra

Druhým lékařem v opočenské veřejné nemocnici Rudolfově po dru Janu Dvořákovi jmenován byl dr. Václav Cypra.

Přednáška

Přednášková činnost, která se v minulých dobách v některých spolcích zjevila, značně ochabla. Z cizích přednášek na Opočně jdr. Alfréd Rudolf, advokát v Hradci Králové „O Bulharsku.“

Průmyslový závod

Na sklonku roku 1904 zahájil činnost na Opočně nový průmyslový závod, totiž puškařská dílna Františka Duška, která později skladem šicích strojův a velocipédův rozšířena byla.

Předpovědi povětrnosti

V roce 1904 začaly poštovní úřady oznámovati telegrafické předpovědi povětrnosti, což se i několik následujících let provádělo.

Nabídka pozemku

Pro stavbu budovy pro novou školu měšťanskou nabídli manželé Karel a Emilie Šimkovi pozemek ve výměře 2800 m2 městu zdarma, ale nabídka tato přijata nebyla, z čehož mrzutost povstala.

str. 226b

Rok 1905 (str. 226b – 229b)

Osm umrtí

V roce 1905 odvoláno bylo na onen svět více osob, které pro Opočen žily. Jsou to:

Ladislav Roztočil, rada zemského soudu ve výslužbě, zemřel dne 4. ledna 1905 na Smíchově. Byl na Opočně druhým přednostou okresního úřadu a okresním soudcem (str. 227) v létech 1862-1870. Také byl tu jmenován čestným měšťanem. Tělesné pozůstatky zesnulého pohřbeny byly v Solnici.

2. Karel L. Bourdon, úředník techn. fin. kontroly, zemřel dne 14. ledna 1905 v Bosicích. Na Opočně působil několik let až do roku 1904. Byl velmi horlivým divadelním ochotníkem a jako místní příležitostní básník znám. Složil několik divadelních her (Ta láska – Nemělo to být – Žena – Kubata dal život za Blata – Mikuláš Trčka z Lípy) z nichž většina na jevišti opočenském sehrána byla. Zemřelý byl vnukem francouzského emigranta.

Aurel Jovanovič, listovní ve výsl., zemřel na Opočně dne 18. ledna 1905. Byl listovním na Opočně v létech 1885-1896, odkudž do Ústí nad Labem byl povolán. Pokud byl v činné službě na Opočně, byl také členem obecního zastupitelstva zdejšího. Byl příslušníkem cirkve pravoslavné a pohřben za slovanských obřadů protorejem pražským na zdejším městském hřbitově dne 21. ledna.

Jan Fišer, hostinský v Kodymově domě, zemřel 12. června 1905. Jako předseda dělnické jednoty „Havlíček“ zasloužil se o dobrou pověst této jednoty požádáním poučných přednášek.

Dne 24. května 1905 zemřel učitel zdejších národních škol na odp. Josef Samek. Týž narodil se dne 7. března 1858 v Přepyších a po absolvování ústavu ku vzdělání učitelův v Hradci Králové působil na školách národních v Meziříčí v létech 1878-1882 jako podučitel, v Bohuslavicích (1882-1892) a v Opočně (1892-1903) jako učitel. Na Opočně působil horlivě jako učitel po 11 let. Od 1. května 1903 byl dán na dočasný odpočinek. Zemřelý byl v jednom období také členem obecního zastupitelstva. Pohřeb učitelův konal se 27. června 1905. Nad jeho rakví promluvil děkan P. Jan Řehák, vylíčiv jeho život a zásluhy. Na (str.227b) poslední cestě na městský hřbitov opočenský doprovodilo ho mnoho učitelstva i jiného lidstva z města i okolí.

6. Ladislav Fábera, hodinář a člen obecního zastupitelstva, zemřel dne 24. června 1905 ve věku 35 let, zanechav vdovu a 5 nezaopatřených dítek.

7. V Litoměřicích zemřel dne 22. října 1905 na odpočinku okresní hejtman Jan Neuhold, čestný měšťan Opočna.

8. 27. října 1905 zemřel ve vysokém věku 79 let, ale ještě v činné službě, Edvard Labler, lesní správce v opočenské oboře.

Čestný měšťan

Dne 14. května 1905 dovršil Jiří kníže z Lobkovic, nejvyšší maršálek království Českého, 70. rok svého věku. Po příkladě jiných obcí v Čechách zvolilo také obecní zastupitelstvo v Opočně dne 10. května 1905 Jiřího knížete z Lobkovic čestným měšťanem Opočna.

Výstava skotu

Občas pořádalo „Hospodářské družstvo okresu opočenského ku zvelebení chovu vepřového a hovězího dobytka“ na Opočně výstavu užitkových zvířat. Taková výstava a to siemenského skotu konala se na Opočně dne 28. května 1905. Vystaveno bylo 169 kusů, z nichž paněžité odměny přiřknuty byly 26 majitelům jejich, kteří mimo to dostali 4 stříbrné a 6 bronzových medailí.

Host

Dne 27. srpna 1905 zavítal na Opočen přísedící zemského výboru Karel Adámek, který provázen tehdejším purkmistrem prohlédl si některé památnosti zdejší.

Měšťanská škola dívčí na Opočně

Dne 16. září 1905 zahájen byl na nově zřízené měšťanské škole dívčí na Opočně prvý školní rok. K tomuto zahájení dostavili se za okresní školní radu místopředseda JUDr. Otokar Bayer, okresní komisař, a prof. Jan Pelikán, okresní inspektor, dále mnozí členové obecního zastupitelství a místní školní rady. Prof. Jan Pelikán, okresní inspektor, promluvil o významu měšťanských

str. 228

škol dívčích pro výchovu a vzdělání dívek. Purkmistr Adolf Wolf vzpomenul vděčně všech, kteří zřízení nové školy měšťanské podporovali. Doslovem děkana P. Jana Řeháka, který doporučoval žačkám, aby ve všem řídily se příkladem svaté Lidmily kněžny a vzorné ženy české, v jejíž svátek nová škola otevřena byla, skončila se školní slavnost, jíž se také účastnil mdr. Jan Dvořák, ředitel král. zem. porodnice a nalezince v Praze. Do 1. třídy dívčí školy měšťanské přihlásilo se 66 žákyň. Pro tuto školu ustanovena byla učitelkou Anna Polatová, před tím učitelka měšť. školy dívčí v Roudnici. Po zřízení dívčí školy měšťanské upravena obecná škola jako smíšená o pěti třídách. Nová škola umístěna byla přes dvě léta v budově školy obecné.

Výstava ovoce

Hospodářský spolek okresu opočenského uspořádal v budově hospodyňské školy na Opočně první výstavu ovocnickou dne 28. září 1905. Tato výstava bohatostí a rozmanitostí předčila jiné venkovské výstavy toho druhu. Výstava zahájena byla pěknou promluvou učitele Josefa Holance. Na výstavě spatřiti bylo vystavené ovoce mnoha vystavovatelů a to z těchto osad Opočenska: Běstviny (3), Bolehošť (2), Bolehošťská Lhota (10), Čánky (9), Dobrého (1), Dobrušky (2), Kláštera (2), Ledec (2), Meziříče (7), Mokrého (10), Myškova (1), Netřeby (1), Opočna (10), Pohoře (52), Přepych (45), Pulic (7), Semechnic (16), Skalky (2), Trnova (1), Valu (16), Zádolí (2), Záhornice (5). Přiřknuto pak vystavovatelům odměn 43 a to v penězích po zlaté 20K 2, po zlaté 10K 12, po různých stříbrných medailých 6, po různých bronzových medailích 11, po diplomu 12. Z pozvaných poslancův navštívil výstavu J. Kotlant,

Přednášky o ovoci

V neděli dne 1. října přednášel v Kodymově domě Frant. Friedel z Vys. Mýta: O důležitosti ovocnictví. O sortimentu ovocním pro krajinu opočenskou.

str. 228b

Změna u okresního soudu

Místo jdra. Antonína Lepaře, rady zemského soudu, který dán byl na odpočinek, ustanoven byl na Opočně okresním soudcem a přednostou okresního soudu Hugoo Schlindenbuch, který se sem přistěhoval z Vlašimi. Od těch čas, co na Opočně okresní soud trval, vystřídali se tu tito přednostové okresního soudu: 1. Václav Procházka (1858-1862), 2. Ladislav Roztočil (1862-1870), 3. Jan Schön (1870-1878), 4. Josef Tomeš (1878-1890), 5. Karel z Isakovičů (1890-1896), 6. jdr. Antonín Lepař (1897-1905).

E.S. Vraz podruhé na Opočně

Za velmi slušného účastenctví obecenstva přednášel cestovatel E.S. Vraz dne 4. listopadu 1905 o cestách v střední Africe. Přednáška byla znázorňována světelnými obrazy. Poněvadž projekční stroj vypověděl službu, přešel řečník k jinému thematu a mluvil o poměru americké ženy k muži ve střední a severní Americe a u tamních divochů, o některých jeho příhodách na cestách a o našich krajanech v cizině.

Nový okresní starosta*)

V roce 1905 zvoleni byli noví členové okresního zastupitelstva. Mezi nimi byli 3 z Opočna Václav Pavlík, František Růžička a Adolf Wolf. Nové okresní zastupitelstvo zvolilo pak za okresního starostu Josefa Chmelaře, rolníka v Pulicích, který byl v hodnosti té císařem potvrzen. Dosud od r. 1866 hodnost okresního starosty zastávali: 1. František Batěk, notář v Opočně 1866-1872, 2. Josef Jarkovský 1872-1884, Fr. Růžička, kupec v Opočně, jako náměstek 1884-1885, 3. Martin Oplt, administrátor velkostatku v Opočně, 4. Jan Dvořák, rolník v Pohoři (1887-1889), 5. mdr. Jan Dvořák na Opočně (1889-1904), 6. Jan Dvořák, rolník v Pohoři (1904-1905)

Okresní tajemníci

Okresními tajemníky, úředníky to, kteří řídili kancelář okresního zastupitelstva, byli: Václav Blahník (1866-1893), JUC. Josef Milenský, od r. 1893.

*) ................... volby provedeny byly v roce 1909 a 1913 načež v r. 1920 nastoupila okresní správní komise. Hodnost okresnho starosty zastával od r. 1909-1920 Adolf Wolf, majitel realit na Opočně. ..............

str. 229

Různé z r. 1905. Stavební ruch*

V roce 1905 vystaviti dal nový dům č.d. 186 místo svého zbořeného domku pekař Adolf Hofman, podobně Josef Maršálek novou budovu č.d. 131 místo sbořeniště, v Dobrušské ulici vystavěl sobě stavitel Václav Javůrek obytné stavení s budovami hospodářskými, řezník Jan Vávra v Nádražní ulici dal si vystavěti nový dům o jednom poschodí vedle lékárny, a také stavitel Jan Černý jal se 3 domky na svém pozemku stavěti.

Slavnost zmařena

Poslanec hrabě Vojtěch Sternberg a kněžna Yvona Colloredo-Mannsfeldová, která byla milovnice hlučných slavností, chtěli v září roku 1905 na Opočně uspořádati velkolepou veselici lidovou za účasti městského zastupitelstva, místních spolků i pražských umělcův. Poněvadž slavnosti předem vtisknut byl ráz politického stranictví, městské zastupitelstvo účastenství na ní odmítlo a se slavnosti sešlo.

Utopenec

Pod Švamberkem spadl tříletý hošík Stolínův v březnu do potoka a byl teprve v dubnu v parku jako utopenec z vody vytažen.

V tomto roce byla obava, že knížecí dvory s pivovarem a cukrovarem přejdou do nájmu majitele meziříčského cukrovaru Hellmanna a že v cukrovaru v Podzámčí nebude se více pracovati, čímž by mnoho zdejšího dělného lidu o výdělek přišlo. Ale cukrovar a dvory najal opět Fiedler a spol.

Kupkova výstava

Opočenští navštívili t.r. výstavu obrazů rodáka opočenského Frant. Kupky v Kolíně nad Lab.

Odkazy

Dne 6. října 1905 zemřelý soused opočenský a majitel domu Jan Školník odkázal 200 K. jako nadaci na processí k soše Jana Nepomuka před jeho domem (VR: č.p. 22 ul. Kodymova) stojící, a 100 K sboru opočenských hasičův.

Sloučení obcí

Na Opočensku sloučeny Stránka s Ledcemi v jednu osadu Ledce

*) Také byla v r. 1905 postavena mostní váha obecní na nynějším místě v Nádražní ulici nákladem 985 K. Kamenný kříž na témže místě před tím stojící posunut byl k bývalému nemocničnímu hřbitovu k domku 285. Před rokem 1905 byla městská váha u domu č. 312.

str. 229b

Rok 1906 (str. 229b – 235b)

Obecní zastupitelstvo

Nové obecní zastupitelstvo na Opočně pro tříletí 1906, 1907, 1908 volilo se v prosinci předcházejícího roku. Všech voličův bylo 520. Při volbě ze III. sboru odevzdáno 186, ze II. sboru 54, z I. sboru 15 hlasovacích lístkův. Zvoleni byli jako výboři ze sboru třetího:

Jan Černý, mistr zednický č.d. 312.

Karel Fábera, řezník č.d. 65.

Jan Friml, nožíř č.d. 108.

Antonín Lexa, řezník *3. č.d. 136.

str. 230

Karel Lukeš, klempíř č.d. 27.

Bohuslav Malec, obuvník č.d. 70

Josef Pískora, koželuh č.d. 112.

František Žižka, pekař *4. č.d. 73.

ze sboru druhého:

Hynek Arnošt, majitel realit č.d. 139.

Emanuel Černý, mistr zedn. a tes. č.d. 318.

Jan Herfurt, majitel realit č.d. 138.

Jan Heinz, ředitel hosp. školy č.d. 296.

Jan Hofman, ředitel měšť škol č.d. 4.

Antonín Kretschmann, vrch. účetní č.d. 1.

Adolf Wolf, majitel realit ** č.d. 14.

Václav Zima, továrník č.d. 204.

ze sboru prvého:

Josef Bohutinský, administrátor velkostatku *7. č.d. 216.

František Dokonal, vrch. účetní *6. č.d. 221.

Jan Gimbel, nájemce velkostatku č.d. 169.

Václav Pavlík, majitel mlýna *5. č.d. 197.

jdr. Václav Pohl, zemský advokát č.d. 10.

jdr. František Rössler, zemský advokát *8. č.d. 134. (VR: náměstí)

František Růžička, majitel realit *1. č.d. 159. (VR: Nádražní)

Ferdinand Zohorna, obchodník *2. č.d. 63. (VR: Zámecká)

jako náhradníci ze sboru

III. Josef Bašek, pekař č. 166.

Václ. Hubáček, klempíř č. 161.

Frant. Klobás, kovář č. 276.

Frant. Šotola, rolník č. 91.

II. Eman. Klenner, majitel domu č. 221.

Václ. Kubišta, obchodník č. 215.

Josef Středa, obchodník č. 159.

Václ. Hájek, účetní č. 125.

I. Jan Čech, hosp. správce č. 221 (VR: Podzámčí)

Václ. Čížek, zahradník č. 142.

Adolf Czumpelík, lékarník č. 164.

Antonín Vítek, mistr zedn. a tes. č. 71.

Měst. rada: purkmistr označen ** radní *1.-8.

str. 230b

Umrtí dobrodinčino

Městská rada v Opočně oznámila, že dne 13. února 1906 zemřela svobodná Jindřiška Křepelová v 56. roce svého věku, která v poslední vůli odkázala opočenskému sboru dobrovolných hasičův 800 K a městu Opočnu na dívčí školu měšťanskou 1.000 K.

Umrtí dvou mužů

Dne 11. března 1906 zemřel Josef Kotland, kovář a strojník, který býval členem obecního zastupitelstva na Opočně. Téhož měsíce (14.) zemřel náhle v Praze Jan Kolda, zplnomocněný ústřední ředitel knížecích velkostatků na Opočně, v Dobříši a na Žbiroze. Týž meškal velmi často a vždy po několik dní na Opočně.

Rozboření staré radnice a „Maglaje“

Pro stavbu měšťanské školy chlapecké a radnice bylo v místní školní radě a v městském zastupitelstvu vyhlédnuto místo na Malém náměstí a to tam, kde stála stará radnice a dům č. 12. Toto místo bylo také při druhém komisionelním shlédnutí okresní školní radou pro dotyčnou stavbu schváleno. Dům č. 12, v němž býval hostinec „Maglaj“ zvaný*), koupilo město od jeho majitele Václava Potočka za 15.000 K. Starou radnici a řečený již dům srovnal se zemí Jan Černý, mistr zednický, zavázav se, že za upotřebitelné hmoty ze sbořených budov 700 K městu dá. Bourati se počalo dne 30. dubna 1906 a dne 9. května byly obě budovy rozneseny. Svého času byly v radnici nejen úřady městské, ale také občanská záložna, městská spořitelna a tělocvična sokolská. V prvém poschodí bydlívali nájemci a v přízemí do dvora byl po dlouhý čas hostinec. Také školy tam z nouze učebny měly. Při rozbourání staré radnice našly se měděné peníze s letopočty 1760-1765, což by nasvědčovalo, že roku 1765 neb po něm radnice se přestavovala. Mezi radnicí a domem č. 12 byla ulička, která po svém zastavení jako průchod až k domu č. 13 posunuta byla.

Biskup na Opočně

V pondělí dne 2. července 1906 odpoledne přijel na Opočen biskup královéhradecký Th. Dr. Josef Doubrava. Přebýval na zámku

*) V týž den, kdy u Maglaje v Bosně byla v r. 1878 svedena bitka, povstala mezi některými hostmi hostince v č.d. 12 rozmíška od těch dob přezdívalo se hostinci „Maglaj.“

str. 231

opočenském a vyjížděl odtud do okolních farností, aby tam uděloval svátost biřmování. V den příjezdu na Opočen uvítán byl místními hodnostáři a farníky zdejšími u budovy školy obecné. Druhý den dopoledne uděloval svátost biřmování dospělejším a žactvu škol přespolních, které také z náboženství zkoušel. Odpoledne biřmoval žactvo škol zdejších. Při tom byl kníže 6 chlapcům a kněžna 6 dívkám, většinou sirotkům, za kmotry, a kromě šatu dostalo se každému z nich peněžitého daru: zlaté dvacetikoruny. Po biřmování byla školní mládež zdejší ve školních budovách v přítomnosti biskupově z náboženství zkoušena. Prohlídkou kostela a kláštera kapucínův skončil biskup svou visitaci.

Kladení základního kamene k společné budově měšťanské školy a radnice

V neděli dne 8. července 1906 odpoledne položen byl základní kámen k společné budově měšťanské školy a městské radnice. Místní školní rada a obecní zastupitelstvo, hodnostáři, některé spolky a chovanky zdejší hospodyňské školy se sborem učitelským, žactvo a učitelstvo opočenských škol národních s biskupem – světitelem, knížecími manželi, duchovenstvem a množstvím jiného lidu šlo v průvodě od děkanského kostela ku staveništi. Tam zapěla pěvecká jednota Cyrilská chorál. Purkmistr Adolf Wolf přivítal všecky účastníky a přečetl listinu tohoto znění:

Ve jménu Boha trojjediného!

My obec města Opočna dle jednomyslného usnesení místní školní rady, schváleného zastupitelstvím obecním, počali jsme v měsíci červnu léta Páně 1906 na místě rozbořené staré radnice – č.d. 11 – a sousedního domu – č.d. 12 – stavěti nákladem občanstva zdejšího nový dům obecní, společný radnici městské a měšťanské škole pro chlapce, i doufáme pomoci boží stavbu tuto do

str. 231b

roka provésti a potomkům i následovníkům svým k užitku jejich pro časy budoucí odevzdati.

V neděli dne osmého července léta Páně tisícího devítistého šestého za panování jeho apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa prvého, a Jeho Svatosti papeže Pia desátého byl základní kámen k této nové budově položen a od jeho Milosti nejdůstojnějšího biskupa královéhradeckého Th. Dra. Josefa Doubravy, který do Opočna k udílení svátosti biřmování zavítati ráčil, dle řádu cirkve katolické posvěcen. Tou dobou byl patronátním pánem zdejších chrámů Jeho Jasnost kníže pán Josef Colloredo z Mannsfeldu, jeho vrchním úředníkem jako ředitel velkostatku opočenského pan Josef Bohutinský, prvoděkanem opočenským veledůstojný pan J. Jan Řehák, purkmistrem pan Adolf Wolf, prvním úředníkem zeměpanským v městě c.k. okresní soudce pan Hugoo Schlindenbuch. V čele zemské správy království Českého stáli Jeho Excelence pan Karel hrabě Coudenhove jako místodržitel a předseda zemské školní rady, a Jeho Jasnost kníže pán Jiří Lobkovic jako nejvyšší maršálek. Nadřízené c.k. okresní školní radě v Novém Městě n. Met. předsedal pan c.k. okresní hejtman Otakar Janota a dozor za ni ke školám zdejším konal pan c.k. okresní školní inspektor Jan Pelikán. V místní školní radě vedle předsedajícího pana purkmistra a zástupce cirkve katolické pana děkana zasedali toho roku pan František Růžička, městský radní a místní dohlížitel školní, pan Vilém Baumann,

str. 232

kníž. správce a člen obec. zastupitelstva, pan František Dokonal, vrchní účetní a městský radní, pan Antonín Lexa, městský radní, pan Václav Pavlík, městský radní, pan Jan Friml, člen obec. zastupitelstva a jako zástupce školy pan Jan Hoffmann, ředitel zdejších škol měšťanských i školy obecné, jako členové náhradní pan František Žižka, městský radní, a pan Bohuslav Malec, člen obecního zastupitelstva.

Pro věčnou paměť tohoto slavného svěcení kamene základního, z něhož, aby pro město Opočno a milou mládež jeho všecko dobré vzešlo, na Pánu Bohu vroucně žádajíce, o stavbě radnice a školy toto uvádíme: Když v městě našem vedle školy měšťanské pro chlapce i měšťanská škola dívčí v roce 1905 otevřena byla, usnesla se místní školní rada i zastupitelstvo obecní, aby pro měšťanskou školu chlapeckou a radnici městskou nová společná budova nákladem obecním na místě staré radnice a sousedního přikoupeného domu – č.d. 12 – se postavila, a aby měšťanská škola dívčí v budově školní v Nádražní ulici, která dosud za chlapeckou školu měšťanskou sloužila, umístěna byla. Plány pro tuto novou budovu vypracoval pan Ladislav Skřivánek, architekt ve Vídni, a dozor nad stavbou za místní školní radu vykonával pan Antonín Vítek, knížecí stavitel. Dle plánů těch budovu stavěti počali páni stavitelé bratří Jan a Emanuel Černí, kterým práce ta svěřena byla. Budova i s místem stavebním státi bude dle rozpočtu 130.000 korun, kterouž částku dle učiněného závazku během padesáti let poplatníci městští

str. 232b

splatiti se uvolili.

Ukládajíce tuto listinu do kamene základního, prosíme Boha všemohoucíhoo, aby vyslyšel modlitbu naši a dopřál šťastného ukončení dílu počatému. Kéž budova tato zůstane po všecky časy budoucí stánkem pravé moudrosti, která by sloužila k rozkvětu našeho města! Kéž vychována jest naše mládež v budově této v bázni boží a vedena vyučováním svědomitými učiteli k cíli nejen ve smyslu hmotném, ale také k mravní zdatnosti a k pravému vlasteneckému uvědomění ke slávě jména českého doma i v cizině.

V Opočně, dne 8. července léta Páně 1906.

Listina byla po přečtení od biskupa – světitele, knížecích manželův, hodnostářův duchovních i světských podepsána a do základního kamene uložena. – Nato vysvětil biskup základní kámen a vytknul v pěkné řeči účel nové budovy i vyložil, jakým způsobem v nové škole mládež vedena býti má, aby škola byla štěstím pro město zdejší. Poté děkoval purkmistr biskupovi za ochotu, se kterou se svěcení základního kamene podjal. Následovalo klepání na kámen základní a pronášení hesel, přimýkajících se k účelu školní budovy. Staročeskou písní „Hospodine, pomiluj ny“, kterou zapěla jednota Cyrillská, ukončena byla slavnost na staveništi, a následovala ještě krátká pobožnost v kostele, kamž účastníci slavnosti průvodem odešli.

Městská kancelář v podruží

Před rozbořením staré radnice přestěhována byla kancelář městského úřadu do přízemku okresního domu, kde býval kdysi krám se střížným zbožím. Pro zasedání městského zastupitelstva užívána byla v témže domě v prvém poschodí síň, kde zasedalo obyvatelstvo obecní. Za užívání místností v okresním domě platilo město okresu nájemné 300 K ročně. V nájmu mělo město tyto místnosti od dubna 1906 do dubna

str. 233

1908, tedy 2 léta.

+mdr. Ig. Teuner

Dne 12. července 1906 zemřel na Opočně ve vysokém věku 79 let Med. a Chir. Dr. Ignác Teuner, proslulý lékař a čestný měšťan města Opočna, který byl v opočenské veřejné nemocnici Rudolfově primářem přes 41 let. Byl daleko široko znám jako zkušený a obratný lékař a proto vyhledáván od českých i německých občanů zdejšího kraje. Zemřelý narodil se dne 26.II. 1828 v Polomech u Sedloňova a byl po studiích na gymnaziu a na universitě r. 18     na doktora mediciny a chirurgie v Praze povýšen. Na Opočen přišel v r. 1864 jako panský lékař a primář nemocnice Rudolfovy po dru. Fr. A. Skuherském. Byl sice národnosti německé, ale takový Němec, který byl členem mnoha českých spolků opočenských a v nich jako člen do smrti setrval. Jaké vážnosti se těšil, okázalo se při jeho pohřbu. Veliké zásluhy jeho vyjmenoval děkan P. Jan Řehák. V průvodě pohřebním bylo viděti všecky spolky místní, průvod vedoucího děkana s mnoha duchovními, za rakví pak vdovu zesnulého s dětmi a vnuky a jiné příbuzné, knížete Josefa Colloredo z Mannsfeldu, zástupce všech úřadů, ústavů, mnohé jiné korporace a nepřehledné množství lidu. Med. dr. Ignác Teuner měl za manželku Annu rozenou Kriegelsteinovou ze Sternfeldu. Jeho syn mdr. Karel Teuner, primář všeob. nemocnice v Benešově, a dcery Marie, provdaná za Josefa Dvořáka, místopresidenta zemského soudu, a děti po Emilii, provdané za Karla z Isakovičů, vrchního radu zemského soudu, jsou upřímní příslušníci národa českého. Zemřelý byl od roku 1868 do roku 1905, jedno tříletí vyjímaje, členem městského zastupitelstva (34 léta) a po celou řadu let (12 let) městským radním. Praxi lékařskou provozoval přes 50 let. Posmrtnou tuto úvahu zakončujeme přáním: „Budiž mu čestná, trvalá paměť!“

str. 233b

Třicet let sboru dobrovolných hasičův na Opočně

Dne 26. srpna 1906 oslavil sbor dobrovolných hasičův na Opočně své třicetileté trvání. Nejcennější upomínku na tuto oslavu jest tiskem vydaný „Památník sboru dobrovolných hasičů v Opočně od roku 1876 do roku 1906“ který sepsal Václav Kačer, jednatel sboru. Z památníku toho vyjímáme:

Sbor dobrovolných hasičův zdejších měl členův v létech:

Rok        činných                přispív. Čestných

1876      83           46

1877      96           63          

1878      64           61

1879      65           57          

1880      72           57

1881      87           56

1882      93           63

1883      86           54

1884      68           48

1885      67           44           2

1886      61           50           2

1887      63           43           1            

1888      60           45           1

1889      63           44           1

1890      66           40           2

1891      67           68           2

1892      71           63           2

1893      70           64           2

1894      64           79           2

1895      63           78           3

1896      66           76           4

1897      61           74           4

1898      47           72           4

1899      48           71           4

1900      50           72           4

1901      51           70           4

1902      48           65           4

1903      50           63           4

1904      48           59           4

1905      53           87           4

1906      51           86           4

V době svého trvání působil sbor při hašení 50 požárův a to v těchto místech 23.X. 1876 v Opočně (č.d. 66), v létě r. 1877 v Meziříčí (shořelo 5 budov), 27.V. 1878 v Č. Skalici (továrna), 19.V. 1880 v Dobrušce (č.d. B99), 18.XII. 1880 v Meziříčí, r. 1881 v Meziříčí a v Mokrém, 3.IV. 1883 v Dobrušce, 13.V. 1884 v Lipinách (19 chalup), 3.I. 1885 v Čánce, 16.VII. v Přepyších (fara), 26.X. 1886 v Opočně (skleník), 28.II. 1887 v Opočně (2 stodoly), 24.IV. 1887 v Dobrušce (stodoly), 17.V. a 22.V. 1888 v Semechnicích, 28.VI.

str. 234

1888 v Novém Městě nad Met. (vyhořela po zapálení bleskem řada domův na náměstí), 8.V. 1889 v Dobřikovci (5 budov), 6.IX. 1889 v Semechnicích, 12.XI. 1889 v Přepyších, 18.II. a 22.X. 1891 v Dobrušce (vždy po 2 stodolách), 25.IV. 1892 v Čánce, 12.VI. 1892 v Mělčanech, 4.I. 1892 v Přepyších, 18.X. 1892 v Pohoři, 18.VI. 1895 v Nové Vsi, 6.VII. 1895 v Čánce, 19.V. 1896 v Zádolí, 10.VI. 1896 v Ledcích, 8.V. 1897 v Opočně (kolna), 29.VII. 1898 v Podzámčí, 20.V. 1899 v Opočně (3 stodoly), 27.VII. 1899 v Pohoři, 28.VIII. 1899 v Dobrušce (mlýn), 18.I. 1900 v Opočně, 7.VII. 1900 v Dobrušce, 25.VIII. ve Vranově, 1.V. 1901 v Opočně (3 budovy), 5.VII. 1901 v Opočně (2 stodoly), 25.X. 1902 v Dobrušce (1 budova), 22.XI. 1902 v Opočně (továrna), 27.I. 1903 v Pohoři (1 budova), 26.II. 1903 v Meziříči, 4.X. 1903 v Dobrušce (střecha domu), 5.II. 1904, 18.VI. 1904 (budovy č. 126. a č. 127.) a 1.IX. 1904 v Opočně, 10.IV. 1905 v Pulicích (stoh), 15.II. 1906 v Semechnicích (mlýn), 2.IV. 1906 (domek) a 9.IV. 1906 (chalupa) v Čánce.

Dne 20. října 1891 přestěhoval hasičský sbor čtyřkolovou stříkačku a ostatní hasící nářadí do nového skladiště u městské spořitelny, která svým nákladem toto skladiště postaviti dala. Před tím bylo to uschováno v kolně tak zvané „Ptáčnice.“ (Č. 133)

Jako největší příznivce sboru jmenuje připomenutý památník 1. město Opočen 2. městskou spořitelnu 3. ředitelství velkostatku 4. občanskou záložnu 5. nájemní družstvo v Podzámčí. - - Jmění sboru na konci třicetiletí obnášelo 4.225.26 K., z toho tří fondů 618.09 K, tří nadací 2335.19 K a běžné 471.98 K. - - - Od počátku zůstalo 14 mužů činnými členy sboru. - - Na hřbitov doprovodil sbor 2 čestné, 25 činných a 42 přispívajících členů, dále 78 vynikajících osobností a přátel sboru.

str. 234b

Z berního úřadu

Při berním úřadě na Opočně působili od roku 1859 jako vedoucí úředníci tito muži: 1. Josef Ťalský, berní, byl v několika obdobích členem městského zastupitelstva. 2. Josef Kolovrátek, berní, do roku 1882. 3. Josef Bouček, berní, povýšen za vrchního berního odešel z Opočna r. 1891. 4. František Otta, berní, byl dán dne 1. prosince 1894 na Opočně na odpočinek. 5. Bohdan Weychart, berní, odešel do svého rodiště Hořovic, kde byl vrchním berním jmenován, na sklonku roku 1904.*) 6. František Tůma byl na Opočně berním 1 ¾ roku. 7. Josef Burget, rodem z Náchoda, přišel sem ze Svinů Frkových a převzal správu berního úřadu na Opočně 1.X. 1906. Byl později povýšen za vrchního berního správce a přeložen na odpočinek r. 1911. odstěhoval se z Opočna.

Umrtí

Dne 1. září 1906 zemřel úředník cukrovaru v Podzámčí a majitel domu na Opočně Emanuel Kleiner ve věku 61 let. Byl členem zdejšího městského zastupitelstva.

Různé

Umrtí kancelistovo

V lednu zemřel v Řičanech J. Povolný, který jako kancelista u okresního soudu na Opočně téměř 40 let zaměstnán byl a odešed na odpočinek k provdané dcéři do Řičan se odstěhoval.

Odchod Gimblův

V roce 1906 vystoupil z obecního zastupitelstva Jan Gimbel, bývalý člen nájemního družstva v Podzámčí, a odstěhoval se z Opočna.

Bašta rozbořena

Město koupilo domek č. 69 zvaný „na baště“ ve veřejné dražbě za 2750 K, aby jej později pro rozšíření ulice se zemí srovnati dalo. Domek měl veřejný podjezd na způsob brány a byl hrozně schátralý. Obrázek jeho jako kuriosita starého Opočna se zachoval.

Změny držebnosti

Z ostatních změn držebnosti uvádíme: Rodný domek dra. F.S. Kodyma (VR: č.p. 22) koupil děkan P. Jan Řehák. Dům č. 234 (VR: Na Stráni)

* Zemřel v Hořovicích dne 20. března 1907.

str. 235

se zahradami koupil od vdovy Hainové kníže Josef Colloredo-Mannsfeld za 24.000 K. Vedle něho položenou stráň s letním hostincem koupil od Frant. Němečka A. Douda, vrch. inženýr ve Vídni, za 3000 K, který však po krátkém čase tuto nemovitost knížeti odprodal. Město prodalo nemocenské pokladně zdejší z pozemků Charouzových č. top. 910. a 912. pro postavení vlastního domu (VR: čp. 354)

Nový primář nemocnice

Primářem v opočenské veřejné Rudolfově nemocnici jmenovalo městské zastupitelstvo po zemřelém med. dru. Ignáci Teunerovi med. dra. Jaroslava Zimmra, bývalého sekundáře v okresní nemocnici v Německém Brodě a posléze assistenta na chirurgické klinice v Praze. Týž byl později v úřadě tom zemským výborem potvrzen.

Oslavy padesátých výročí umrtních

Padesáté výročí smrti J. K. Tyla oslavili divadelní ochotníci na Opočně dne 20. května 1906 večer v Kodymově Národním Domě pěknou přednáškou místního odb. učitele Emila Sklenáře „O životě a působení J.K. Tyla“, živým obrazem a divadelním představením Tylovy činohry „Paní Marjanka, matka pliku.“ – Na paměť padesátiletého výročí umrtí národního bojovníka Karla Havlíčka Borovského uspořádaly zdejší „Sokol“ a dělnická beseda „Havlíček“ dne 25. listopadu 1906 přednášku „O životě a významu Karla Havlíčka Borovského“, kterou proslovil N. Novotný z Prahy.

Výroční trhy

Výroční trhy na Opočně, které se jindy na Malém náměstí konaly, přeloženy byly od roku 1906 na Velké náměstí, kde dříve pouze trhy na dobytek se odbývaly.

O školách

Od 16. září 1906 začalo se na měšť. škole dívčí francouzštině vyučovati. – Roku 1906 koupila zimní hospodářská škola na Opočně pro pokusné hospodářství pole ve výměře 6 korcův. Třetinu nákladu s koupí spojeného převzali místní činitelé, ostatní dvě třetiny uhradí se subvencí

str. 235b

zemskou a státní.

Přednáška

Dne 15. prosince 1906 přednášel na Opočně profesor filosofické fakulty české university v Praze Phil. Dr. František Drtina „o dívčím vzdělání.“ – V roce 1906 tažen byl telegrafní drát z Opočna do Přepych, kdež při poštovním úřadě nová stanice telegrafní dne 29.XI. činnost zahájila. – Knihkupeckou koncessi na Opočně získal od 1. ledna 1907 knihtiskař Jan Sluka.

Rok 1907

Změna držebnosti

Novou hospodu čili hotel „Holub“ koupil od Viléma Tomáše, nájemce dvoru na Skalce, dosavadní nájemce její Jan Plichta za 40.000 K. Tato hodpoda, kdysi od velkostatku postavená, měla při prvním očíslování domův na Opočně číslo 115. V domovním seznamu z roku 1787 najdeme jako jejího majitele šenkýře Václava Voříška a poznámku, že budova č. 115 koupena byla od vrchnosti emfiteutickým způsobem. Přízemek její měl podsíň a kromě šenkovních místností byla tu jedna světnička se dvěma komorami a sklepem a kuchyní, dále kolna a maštel pro 16 koní. V poschodí byly tři pokoje, které však pro nedostatek cestujících zřídka kdy obývány bývaly. V roce 1799 byl majitelem hostince (emfiteutickým) řezník František Holub. Asi v r. 1833 byl hostinec přestavěn a v prvém poschodí zbudován pěkný sál. V rodině Holubově byl hostinec téměř sto let. Ještě v roce 1814 jmenuje se dominikální hospodou. V roce 1852 volán byl Frant. Holub před vyvazovací komisi do Dobrušky, aby se listinami o vlastnictví hostince prokázal.

Odchod učitele Jindř. Šoba z Opočna

Jindřich Šob, učitel na zdejší obecné škole, ustanoven byl řídícím učitelem na pětitřídní obecné škole na Novém Hrádku od 1. března 1907. Místní školní rada uspořádala na počest odcházejícího dne 24. února 1907 za spoluúčinkování pěvecké jednoty „Vorel“ večer na rozloučenou, při němž odcházejícími učiteli za jeho dlouholetou výchovnou a učitelskou činnost

str. 236

na zdejší škole obecné a na průmyslové škole pokračovací, jejíž ředitelem v poslední době byl, upřímně poděkováno bylo. Na Opočně působil Jindřich Šobb na škole obecné od roku 1880, tedy 26 ½ roku.

Umrtí

Dne 4. května 1907 zemřela Antonie Mačková, vdova po knížecím důchodním, která byla pro štědrost svou velmi oblíbena. Odkázala městu Opočnu dům č. 8 na Malém náměstí pro dobročinný účel. Ve schůzi městského zastupitelstva ze dne 21. května 1907 bylo usneseno, aby darovaný dům věnován byl pro sirotčinec a nesl jméno „Nadace Viléma a Antonie Mačkových.“*)

Spolek divadelníků

V pondělí velikonoční dne 1. dubna 1907 uspořádal spolek divadelních ochotníků na Opočně čestný večer na oslavu čtyřicetileté ochotnické divadelní činnosti Adolfa Drégra. Při této příležitosti o českém divadle na Opočně toto poznamenáváme: V roce 1862 řídil ochotnické divadlo kožešník František Boš. Hrálo se v hostinci J. Potůčka, č.d. 10 a „na nové“. V roce 1864 ujali se divadla učitelé knížecí selské školy Karel Hasenöhrl a Karel Günther (Pozor – u selské školy čp. 234 = Adolf Günther). Přední oponu, ozdobenou lyrou a lipovými věnci, vymalovali žáci selské školy. Divadelní jeviště bylo vždy po hře rozbouráno a uloženo v knížecím špýchaře, odkudž se jednotlivé věci ztrácely, ano i celá přední opona zmizela. Po roce 1865 přestalo se hráti. Teprve po válce v r. 1866 sešli se mladší ctítelé divadla „na baště“ v příbytku Čeňka Ludvíka a tam ujednáno, aby divadlo zase v činnost uvedeno bylo. Z účastníků na této schůzce jmenujeme Adolfa Drégra, Jana Herfurta, Karla Potůčka, Edvarda Novotného a Karla Novotného. Hrálo se v říjnu 1866 „na nové“. Ve hře „Vrahové ve městě“ vystoupil Ad. Drégr jako ochotník

* Před tím dne 10. dubna 1907 zemřel bývalý člen měst. zastupiteltva a mistr pekařský Vojtěch Tomášek.

str. 236b

poprvé. Hru tuto řídil Antonín Dotřel. Na Opočně hrálo se od těch čas nepřetržitě. Jeviště bylo majetkem města. Když tu založena byla r. 1876 „jednota divadelních ochotníkův“, stal se prvním jejím předsedou Ant. Dotřel, hodinář. Nato ujal se divadla mdr. Jan Dvořák, který po několik let o ně horlivě se staral a je na nebývalou výši přivedl. Hrálo se každého roku zvláště v době adventní a postní. Nové dekorace vymaloval J. Šrůtek z Náchoda. Po roce 1891 činnost ochotníků ochabla a stánek Thalie odpočíval v najaté kolně Ang. Müllera. V roce 1894 na vyzvání Drégrovo začali divadelní ochotníci opět hráti. Adolf Drégr zvolen byl v tom roce ředitelem divadla a o tři léta později čestným členem. V roce 1901 domohli se ochotníci v Kodymově Národním Domě stálého jeviště.

Všeobecné právo hlasovací

Od prohlášení říšské ústavy sešla se říšská rada ve Vídni v deseti volebních obdobích a 17 zasedáních, počínajíc 29. dubnem 1861. Zákonem ze dne 26. ledna 1907 zavedeno bylo do říšské rady všeobecné právo hlasovací. Všech členů poslanecké sněmovny ve Vídni jest 516 a z těch vysílají Čechy 130, Morava 49 a Slezsko 15 poslancův. Město Opočen zařaděno bylo do 24. volebního okresu a volilo jednoho poslance s těmito městy: Hradec Králové, Třebechovice, Dobruška, Rychnov n. Kn., Vamberk, Kostelec nad Orl., Týniště, Nechanice, Nové Město n. Met., Česká Skalice, Holice. Snad každá česká strana politická v této skupině kandidovala. Při užší volbě mezi universitním profesorem Phil. Dr. Frant. Drtinou (realistou) a Antonínem Hamplem (sociálním demokratem), zvítězil onen, byv zvolen 4.049 hlasy proti tomuto, který na sebe soustředil 3538 hlasův. (Při první volbě dostal mladočech 1365, klerikál 1374, realista 1599, český socialista 836 a sociální demokrat 2910 hlasův). Ve 43. volební venkovské skupině, v níž venkovské obce na Opočensku volily, zvolen byl za poslance P. a Theol. Dr. Rudolf Horský, farář v Šárce. Volby poslancův byly provedeny v květnu 1907.

str. 237

Náklad na novou školní budovu s radnicí

Všechen náklad na stavbu společné budovy pro radnici a měšťanskou škol chlapeckou jevil se takto:

Za místo pro stavbu s úroky a poplatky 15.493 K 99 h

Za zednickou, nádenickou a kamenickou práci s dodáním stavebních hmot staviteli Janu

Černému 55.259 K 17 h

Za práci tesařskou a pokryvačskou s dodáním hmoty a zatraversy staviteli Em. Černému 21.804 K  13 h

Za práci kovářskou Fr. Klobásovi 1.518 K  03 h

Za práci klempířskou V. Hubáčkovi a J. Rathouskému 4.041 K  55 h

Za práci truhlářskou J. Holcmanovi, V. Novákovi a K. Tůmovi 6.178 K  97 h

Za práci parketářskou firmám „O. Skřivan“ a „A. Tymicha“ s  dovozem hmoty 1.989 K  84 h

Za práci zámečnickou Al. Weberovi 3.010 K  70 h

Za práci zámečnickou J. Javůrkovi 1.187 K90 h

Za práci natěračskou J. Hájkovi a J. Matyášovi 1.995 K  76 h

Za práci malířskou vnitř budovy J. Magrovi 431 K

Za práci malířskou ozdobnou akad. malíři J. Warzelovi 1.524 K

Za práci štukatérskou Fr. Srbovi s dodáním hmot 908 K  30 h

Za práci sklenářskou J. Kantorovi 2.005 K  36 h

Za hromosvody s dovozem firmě „Růžička a Svatoň“ 837 K  37 h

Za zařízení ústředního topení firmě „Broumovský Schulz a Sohr“ 10.709 K  09 h

Za zařízený vodovod 1.127 K  68 h

Za různé vícepráce 5.773 K  99 h

Za plány a za dozor k  stavbě 3.500 K

Různá vydání 1.221 K 47 Úhrnem 140.518 K  30 h.

Výlohy zařizovací pro školu činily 8474 K  41 h

Přípisem ze dne 23. prosince 1907, č. 3614. projevila okresní školní rada v Novém Městě n. Met. na základě sborového usnesení uznání a dík předsedovi a členům místní školní rady i jiným činitelům, kteří se o postavení této krásné budovy zasloužili.

str. 237b

Otevření nové školní budovy

V neděli dne 1. prosince 1907 oznamovaly vlající prapory na školních budovách slavnost otevření nové budovy měšťanské školy chlapecké v Opočně. O 10. hodině šli členové místní školní rady a obecního zastupitelstva, hosté, učitelé a žactvo do kostela na bohoslužby a odtud do nové školní budovy. Kníže Josef Colloredo z Mannsfeldu nemoha se slavnosti zúčastniti, zaslal s omluvným telegramem jako důkaz zvláštní přízně 2000 K na ozdobné práce v nové školní budově. Za okresní školní radu dostavili se: okresní hejtman Otakar Janota, okr. šk. inspektor prof. Jan Pelikán a zástupce učitelstva Josef Holanec. Ve školní tělocvičně, kde kromě žactva přes 300 dospělých osob shromážděno bylo, přivítal purkmistr Adolf Wolf přítomné, dotknuv se všech, kdo o provedení stavby se zasloužili, zvláště knížete, jenž podnět dal, aby stavba k ozdobě Malého náměstí v přizpůsobeném středověkém slohu provedena byla. Nato promluvil světitel P. Jan Řehák, konsistorní rada a děkan. Navázav řeč na dílo Komenského „Cesta světla“, jež nad průchodem novostavby pod obrazem arciučitelovým se čte, vylíčil v duchu křesťanském úkol školy, klada důraz na řádné vzdělání rozumu a vůle. Následoval obřad svěcení, při nemž assistovali kněží Fr. Barvíř, Fr. Přibyl a Bich. Randák. Po obřadu mluvil okr. šk. inspektor Jan Pelikán. Podotknul, že školní budovu, která právě posvěcena byla, co do účelovosti za prvou ve školním okrese novoměstském pokládá, poněvadž vyhovuje požadavkům, jež moderní doba na školních budovách žádá, dále poděkoval za okresní školní radu knížeti, místní školní radě a obecnímu zastupitelstvu. Konečně odevzdal purkmistr Adolf Wolf klíče od nové školní budovy školnímu řediteli Janu Hofmanovi a prohlídkou místností v nové školní budově slavnost se skončila.

O školách

Od 16. září 1907 začalo se také na měšťanské škole chlapecké na Opočně jazyku francouzskému jako předmětu nepovinnému vyučovati. Pro vyučování katolickému náboženství bylo při zdejších školách měšťanských a obecné systemisováno od 1. prosince 1907 místo zvláštního katechety.

Parní válec

V roce 1907 překážel dosti dlouho na Velkém náměstí parní válec pro okres od jisté firmy dodaný. Stroj pro špatnou konstrukci nebyl s to jeti do kopce, byl vrácen, a v následujícím roce objednal okres pro válcování silnic stroj důkladný.

str. 238

Stavby

V roce 1907 přestavovala vdova Obstová domek č. 258 a koupila za tou příčinou část pozemku ze zbořeniště č.d. 69. – Místo domku „na Netřebě“ zvaném daly postaviti při domě č. 248. slečny Doležalovy dělnický domek (VR: č.p. 340). – Jan Markalous postavil při cestě od hospodářské školy k isolačnímu domku v pravo přízemní dům obývací (VR: ulice Tyršova). – V Nádražní ulici koupili před hospodářskou školou pozemek manželé Šebkovi z Trutnova, kteří na něm pro pobyt na Opočně pěknou vilku o jednom poschodí postaviti dali. – Kromě toho postavil stavitel Jan Černý na svých pozemcích čtyři domky dělnické.

Ceny plodin

O trhu v Jaroměři prodávaly se plodiny dne 2. listopadu 1907 za tyto ceny: Za hektolitr – pšenice 17.90, 17.60, 17.30. Žito 16.50, 16.20, 15.90. Ječmen 11.90, 11.50, 11. Ovsa 6.90, 6.60, 6.30. Hrách 22. Čočka 35. Fasole 26. Kroupy 35. Jáhly 28. Brambory 2.80. Kopa vajec 4.40, 1 kg másla 2.20, 1 kg tvarohu 28. 1 q sena 7.50, slámy dlouhé 4., slámy krátké.

Rok 1908

Volba zemského poslance

Dne 2. března 1908 zvolen byl do sněmu království českého za 34. volební skupinu (venkovskou) Josef Holanec, učitel ve Valu, a to v užší volbě. Dostal 3.680 hlasů, jeho protikandidát Vojtěch hrabě Sternberg zůstal s 3.611 hlasy v menšině.

Městská kancelář v radnici

V dubnu 1908 přestěhovala se po zařízení místností do nové radnice městské kancelář, která po dvě léta v okresním domě, v č. 307 na čas umístěna byla.

Umrtí

Dne 19. května 1908 zemřel na Opočně geometr a kulturní technik Augustin Bělohlávek. Býval kdysi

str. 238b

členem městského zastupitelstva a také radním. Dne 21. prosince 1908 zemřel čestný měšťan Opočna Jiří kníže Lobkovic, bývalý nejvyšší maršálek království Českého (do r. 1907), muž zvláštní ryzosti charakteru a jeden z předních zastánců českého státního práva mezi šlechtici.

Změna držebnosti

Na Opočně měnili se majitelé domův velmi často, takže tu jest vzácností, aby některý dům jako majetek téhož rodu přes sto let se zachoval. Také v roce 1908 nastaly mnohé změny držebností, z nichž jen některé uvésti můžeme. Kníže, pokud se týče ředitelství velkostatku, usiloval o to, aby skoupil všecky stráně po pravém břehu řeky se prostírající. V roce 1908 koupil domek Daniela Petra, č. 118 se zahrádkou. Domek ten byl rozbořen. Téhož roku koupil také domek č. 77 Hynka Karlovského s rozsáhlou zahradou, starou to snad faru. Kupní cena tohoto činila 22.000 K, onoho 7.200 K. – Dům č. 169 koupil v r. 1908 od Jana Gimbela okres opočenský a přestěhoval tam úřední své místnosti. Také okresní stravovna, která od svého trvání v isolačním domku obecním č. 245. (VR: Číslo chybné. Č.p. 245 má od postavení dům v Nádražní ulici – hotel Praha. Na Javůrkově plánu z  r. 1900 má stejné číslo popisné isolační domek, který stával v místě, kde dnes stojí č.p. 285. Rathouský 1996) v nájmu byla, přeložena byla do přístavku u této budovy. Kupní cena za dům a zahradu byla 44.000 K.

Srážka vlakův na nádraží v Opočně

Dne 26. srpna 1908 srazily se na nádraží na Opočně dva nákladní vlaky, při čemž několik vozů roztříštěno bylo. Nikdo nepřišel na štěstí k úrazu. Brzo po této srážce dán byl přednosta stanice na Opočně Alois Podziorny na odpočinek a novým přednostou zde jmenován Bohuslav Kratochvíl.

Zvěrolékaři na Opočně

Za vrchnosti a snad i později léčil na Opočensku skot a koně panský „kuršmíd“ (.....kurent.......), bývalý to vojenský kovář, který na vojně koně léčiti se naučil a tam také titul „kuršmíd“ obdržel. Na Opočně byl kuršmídem

str. 239

Karel Novotný, který bydlel v panské kovárně v č.d. 71. V létech sedmdesátých devatenáctého století vyskytují se již zkoušení zvěrolékaři, kteří provozoovali praxi buď samostatně nebo jako osoby státem, okresem neb městem ustanovené. Na Opočně poznali jsme jako zvěrolékaře Františka Mlynáříka, Ladislava Stožického a Emanuela Hofhanzla. Když tento do Pardubic odešel, přijal okres jako okresního zvěrolékaře Josefa Mana, před tím okresního zvěrolékaře v Kralovicích.

Nový okresní hejtman

Dne 7. října 1908 rozloučil se s politickým okresem novoměstským nad Met. okresí hejtman Otakar Janota. Odešel do Prahy, kdež byl místodržitelství přidělen. Okresním hejtmanem na Novém Městě nad Met. stal se po něm JUDr. Bedřich Porkert.

Zahájení jízdy na trase Dobruška – Opočno

V neděli dne 1. listopadu 1908 zahájena byla na nově vystavěné trati z nádraží v Opočně do Dobrušky jízda. První osobní vlak vyjel z Dobrušky po 10. hodině dopolední. Na nádraží opočenském očekávali účastníci tohoto vlaku hodnostáře a hosty, kteří měli k slavnosti otevření dráhy od Prahy přijeti. Po delším čekání, neboť vlak se o půl hodiny zpozdil, uvítal přibylé hodnostáře také správce okresního hejtmanství jdr. Bedřich Porkert. Z hodnostářů a hostů těch jmenujeme nejvyššího zemského maršálka Ferdinanda prince Lobkovice, místodržitelského radu Sporu, náměstka dopravního inspektora státní dráhy Lorenze, poslance dra Drtinu, Jos. Holance, dra Švihu a div. ředitele Fr. A. Šubrta. Vlak odjel z Opočna do Dobrušky po 11. hodině a tam konala se slavnost otevření nové železné trati dle ustanoveného pořadu. Slavnosti súčastnili se také některé osobnosti z Opočna. – Nová trať místní dráhy Dobruška – Opočno měří 5 ½ km a jest při ní zastávka u Velkých Pulic.

str. 239b

Dráha ta stála okrouhle 730.000 K. Na to splatí země během sedmdesáti let 500.000 K, stát 120.000 K, město Dobruška 100.000 K a dobrušští zájemníci 13.000 K. – Okres a velkostatek na Opočně na stavbu dráhy ničím nepřispěly. – Také město Opočno nebylo projektu této dráhy příznivo a nabídku dobrušských, že při složení jistého příspěvku, trať k Opočnu přiblíží, kde by se vlaky zastavovati mohly, v sezení zastupitelstva odmítlo.

Okresní sirotčinec

Dne 2. prosince 1908 zahájil na Opočně činnost okresní sirotčinec. Dům pro tento ústav poskytlo město Opočen, vyhradivši si za to, že jisté procento do ústavu přijatých sirot z Opočna býti má. Sirotčinec na Opočně vydržuje se okresem opočenským. Od jeho založení bývalo v něm vychováváno průměrně 30 opuštěných dítek obojího pohlaví ročně. Opatrování sirotkův svěřeno bylo školským sestrám, z nichž obyčejně tři úkol ten zastávaly.

Obecní zastupitelstvo. Volba.

Dne 18. a 19. prosince 1908 volilo se nové zastupitelstvo obecní. Při těchto volbách střetly se dvě strany: knížecího velkostatku a dosavadního purkmistra (dle některých „pokrokovou“ zvanou). Ve sboru třetím a prvém prošli stoupenci velkostatku, ve sboru druhém stoupenci dosavadního purkmistra. Proti volbě podáno odvolání za odvoláním. Odvolání rozhodnuto tím, ž nařízena byla doplňovací volba čtvrtého náhradníka ve třetím sboru. K té došlo však teprve v roce 1910. Jména zvolených a skutečně do ustanoveného zastupitelstva na základě těchto voleb vstoupivších občanův uvedena budou později.

Čtyřicetiletí „Sokola“

V  roce 1908 měli jsme na Opočně několik oslav, tak ve dnech 27., 28. a 29. června oslavu čtyřicetiletého trvání „Sokola na Opočně“. Dne 27. června večer sehráli ochotníci náchodští po proslově a živém obraze v  Kodymově Národním Domě drama Kvapilovo „Oblaka“. Dne 28. června dopoledne koncertovala na Velkém

str. 240

náměstí hudba. Odpoledne o jedné seřadil se průvod sokolíků domácích a cizích i jiných účastníků na Malém náměstí a odtud odebral se s hudbou do knížecího parku, kde nad údolím v zámecké oboře promluvil o významu sokolské oslavy bratr župní starosta JUDr. Josef Čížek, advokát v Náchodě. Následovala různá cvičení sokolská a rozproudila se při hudbě hlučná veselice, která téměř do noci potrvala. Den 29. června věnován byl návštěvě parku opočenského zvlášť, prohlídce sbírek v zámku a shlédnutí jiných památností města Opočna. Při této oslavě těšili se zvláštní pozornosti dosud žijící členové Sokola Opočenského, kteří tento spolek v r. 1868 zakládali.

Oslava zrušení roboty

Dne 23. srpna 1908 oslavovali jsme na Opočensku šedesátiletí zrušení roboty. Slavnost uspořádala strana agrární. Počátek její zahájen byl na Opočně. Již z rána toho dne sjížděly se sem povozy praporky ozdobené se všech stran. Před budovou městské spořitelny zřízena byla tribuna a na té zaujali místa purkmistr Adolf Wolf, poslanci Josef Holanec, František Chaloupka, Jan Kotlant a František Trojan, také předseda okresní agrární organisace Josef Drahorád s jinými jejími činovníky. Slavnost zahájil a účastníky přivítal poslanec J. Holanec. Říšský poslanec Fr. Chaloupka mluvil o bývalé robotě a nastínil, ze kterých pout se ještě venkovský náš lid vymaniti má. Nejpěknější částí slavnosti pro pohled byl malebný průvod z města do Pohoře. Průvod zahájili heroldi na koních. Za nimi jeli četní banderisté z venkova. Dále následovali pěší účastníci v národních krojích. Za hudbou valskou ubírali se sokolníci a hasiči. Po nich jel první allegorický vůz znázorňující „Dívčí válku“. Vůz ten vypraven byl chovankami hospodyňské školy na Opočně. Za vozem jeli na koních husité s Žižkou v čele a za těmi následovaly opět dva vozy, představující „bitvu na Bílé Hoře“ (Lhota Králova) a „staročeské přástky“ (Trnov). Nyní následovalo oddělení, vypravené ze

str. 240b

Semechnic: hudba, mládež v národních krojích, banderium, spolky a tři vozy, obrazy to „staročeské svátky“, „pohádkového kroužku“ a „květinářství“. Jiné pěkné obrazy představovaly za sebou jdoucí vozy : „Výrava hnán ulicí“ (Meziříčí), „Kozina před soudem“ (Přepychy), „Lucerna“ (Pohoř), „Trest vzdorovitého robotníka“ (Val), „Havlíčkovo loučení“ (Mokré), „Stará a nová doba“ (Záhornice), „Obilnictví“ (Bílý Újezd), „Sobota“ (Opočno). Za hudbou meziříčskou jeli v kočáře tři stařečkové – bývalí robotězové z Mokrého. Průvod uzavíral nepřehledný zástup lidu z venkova, též několik žebřinových vozů se vzdálenějšími účastníky. Slavnost skončila se v sousední Pohoři velikým táborem rolnického lidu.

Dne 8. září 1908 vzpomenuto bylo třicetiletého trvání podpůrné jednoty „Kodym“ na Opočně. Členů zemřelo dosud 61. Na různých podporách, hlavně pohřebních vyplaceno bylo 4.700 K. Spolek měl v r. 1908 193 členy.

Různé z r. 1908*)

V  tomto roce zemřel slavný český básník Svatopluk Čech. K uctění památky nemsrtelného pěvce uspořádala městská rada na Opočně za spoluúčinkování pěvecké a hudební jednoty „Vorel“ v neděli dne 10. května 1908 Čechův večer. Při něm přednášel profesor Fr. Prchlík z Hradce Králové „O Svatoplukovi Čechovi se zvláštním zřetelem k jeho poesii sociální.“ - - Měšťanská beseda pozvala na Opočen ředitele hradeckého dívčího lycea dra. Okt. Wagnera a ten tu přednášel „O úkolech dívčího vzdělání na českém severovýchodě.“ - - Při zimní hospodářské škole na Opočně uspořádán byl hlavně pro rolníky „politicko-agrární a družstevní kurz“ v listopadě a prosinci 1908 a v něm mimo jiné přednášeli jdr. Fahoun z Chrudimi, jdr. K. Vyškovský a jdr. K. Rolíček z Prahy. - - Ve zdejší „Řemeslnické besedě“ přednášel dne 15. listopadu 1908 řídící učitel Jos. Chládek „kterak se usazovali Němci v Čechách.“ - - V  tomto roce dotkla se české veřejnosti mile zpráva, že Josef kníže Colloredo – Mannsfeld pro zbudování sanatoria pro

*) V  roce 1908 zemřel Antonín Kubát, policejní strážník a sluha městské spořitelny

str. 241

choré plicemi daroval z panství dobříšského pozemek 161 ha v lůně krásných lesů. Základní kámen k této ozdravovně položen byl v neděli dne prosince 1908 v přítomnosti knížecích manželův a mnoha lékařských odborníků z Prahy a lidu z okolí vůbec. - - Ulice v Podkostelí, nábřeží na Švamberku a Švamberské ulice byly upraveny.

Tržní ceny

(tabulka)

Rok 1909 (str. 241 – 243)

Přednáška

Dne 6. ledna 1909 přednášel říšský poslanec a universitní profesor Phil. Dr. Josef Drtina v sále „na nové“ o starobním a invalidním pojišťování.

Nový advokát

JUDr. František Rössler, zemský advokát na Opočně,

str. 241b

uchýlil se do soukromí a vzdal se advokatury. Po něm otevřel na Opočně advokátní kancelář JUDr. Karel Pav. Dražďák od 1.I. 1909 jako nový zemský advokát.

V roce 1909 stavěly se v Dobrušské ulici nové domy a to Václava Hájka, účetního (č. 342) a Daniela Petra, mistra obuvnického (č. 343). V Podzámčí byla vystavěna budova pro přijednané dělníky na letní práce. Také v minulém roce byla tam podobná budova vystavěna. V ten čas zaměstnávali ve dvoře v Podzámčí chovance z káznice v Pardubicích. V nové čtvrti (nad pálenkou) postaveno bylo opět několik domků dělnických.

Vyznamenání

Dne 17. dubna 1909 odevzdal okresní hejtman jdr. Bedřich Porkert v tělocvičně měšťanské školy chlapecké purkmistru města Opočna Adolfu Wolfovi zlatý záslužní kříž s korunou, který mu císařem za zásluhy udělen byl. Podobně vyznamenán byl o něco později ředitel velkostatku a lesmistr Josef Bohutinský propůjčením rytířského řádu Františka Josefa. Onomu dekorování přítomni byli členové zastupitelstva, zeměpanští úředníci, učitelstvo a žactvo škol měšťanských, které ve vhodných chvílích zazpívalo přiměřené písně. - - Družstvo Kodymova Národního Domu jmenovalo svého předsedu Ferdinanda Zohornu za zásluhy o Kodymův Dům získané čestným členem. - - Také státním úředníkům dostalo se udělením jubilejních křížů pro občanské státní zaměstnance přečetných vyznamenání.

Okresní zastupitelstvo

Již na listě 161. této knihy jest poznamenáno, že okresní zastupitelstvo na Opočně skládalo se ze 24 členův, zástupcův to velkostatků, velkoprůmyslu a velkoobchodu, měst a venkova. Po každých třech létech se toto zastupitelstvo znova volilo a počet zástupcův z každé skupiny podle daně určoval. Tak při obnovování okresního zastupitelstva v roce 1909 volily velkostatky 5, velkoprůmysl 2, města 6 (str. 242) a obce venkovské 11 členův. Zvoleni byli: Josef Bohutinský, ředitel velkostatku z Opočna, Antonín Klimeš, lesmistr, z Rychnova n. Kn., František Stráský, notář z Opočna, František Maix, inženýr, z Opočna, František Dokonal, vrchní účetní, z Podzámčí, Jindřich Svárovský, ředitel továrny, z Dobrušky, Sigmund Bergman, továrník, z Dobrušky, Václav Pavlík, mlynář, z Opočna, Antonín Lexa, soukromník, z Opočna, Adolf Wolf, majitel realit, z Opočna, Josef Petráň, hostinský, z Dobrušky, Josef Petřík, dopravovatel, z Dobrušky, Josef Rýdl, obchodník, z Dobrušky, rolníci Václav Kašpar z Křovic, Jaroslav Veverka z Provoze, Jaroslav Hofman z Meziříče, Jan Pavlík z Čánky, Karel Městecký ze Semechnic, František Kryll z Ledec, Jan Holeček z Bačetína, Václav Rathouský ze Záhornice, Josef Krejčí z Dobrého, Jan Kašpar z Křivic, Jaroslav Novotný ze Skalky. - - Dne 7. července 1909 zvolen byl okresním starostou Adolf Wolf, majitel realit a purkmistr na Opočně, který také v hodnosti té císařem byl potvrzen. (Jména členů výboru okresního podtržena.)

Změna držebnosti

Josef kníže Colloredo-Mannsfeld koupil od Karla Potůčka na tak zvané stráni dům č. 278 (VR: dnes V. Prokop) s malou vinicí a zahradou za 40.000 K.

Umrtí prvoděkanovo

Dne 17. října 1909 zemřel P. Jan Řehák, konsistorní rada a první děkan na Opočně. Byl členem městského zastupitelstva v létech 1888-1893. Od svého pobytu na Opočně zasedal v místní školní radě opočenské, kde s jinými spolučleny o rozkvět místního školství pečoval. Také byl členem okresní školní rady v Novém Městě nad Met. jako zástupce cirkve katolické. Z jeho života uvádíme: Narodil se dne 9. května 1848 v Jaroměři, studoval na gymnasiu a v bohosloveckém ústavě v Hradci Králové a byl tam dne 23. července 1871 na kněze vysvěcen. Poté (str. 242b)studoval bohosloví na vyšším ústavě kněžském „Frintaneie“ ve Vídni chtěje se státi doktorem theologie. Pro churavost vzdal se však po roce svého úmyslu. Působil v duchovní správě od roku 1872, zprvu jako kaplan v Přepyších a v Dobrušce, nato od 28. ledna 1886 na Opočně jako administrátor, farář a prvoděkan. Za svého působení v Dobrušce řídil tam ochotnické divadlo. Byl výborným kazatelem. Jako lidumil a vlastenec podporoval chudé a téměř všecky národní podniky. Zákeřné plicní chorobě podlehl v  61. roce svého záslužného života. Pohřben byl na Opočně za veliké účasti dne 20. října 1909.

Slováčtí jinoši na Opočensku

Dne 1. listopadu 1909 přišli na Opočensko jinoši ze Slovenska, aby se zde na zimní škole hospodářské v naukách hospodářských vycvičili. Byli to synkové slovenských rolníků v Pováží v Uhrách. Byli dílem hostmi, zdarma vydržovanými, u některých rolníků v okolí, dílem strávníky v internátě při zdejší hospodářské škole. Do Čech byli pozváni hlavně proto, aby posílena byla pouta, která vážou Čechy k Slovákům, toho času vládou maďarskou ujařmenými.

Hony

Před vánocemi konaly se na Opočensku hony na nízkou zvěř (koroptve, bažanty, zajíce, králíky a p.) a o nich sjížděli se střelci, hlavně ze šlechtických kruhův, na Opočen. Takový hon odbýval se také na sklonku listopadu. Honu súčastnili se jako střelci kromě obou knížecích Colloredo-Mannsfeldských manželů princ Bedřich Schaumburg-Lippe z Náchoda, hrabě Vojtěch Sternberg a několik hostů z Francie. Průběhem tří dní zastřeleno bylo 767 zajíců, 50 králíků, 1270 bažantů, 16 koroptví a 15 kusů jiné zvěře, dohromady 2118 kusův. Hony zakončeny byly každého dne koncertem vojenské kapely, kteráž za zábavou střelcův po celou dobu trvání honů na zámku meškala. (str. 243)

Tržní ceny

O trhu v Jaroměři dne 26. listopadu 1909 platilo se za hl pšenice 20.70, 20.40, 19.80; žita 14.50, 14.20, 13.90; ječmene 10.60, 10.30, 10 -; ovsa 6.90, 6.60, 6.20; hrachu 30 - ; čočky 33 - , fasolí 30 - , krup 35 - , jahel 32 - ; brambor 4.80, za kopu vajec 5.40; za 1 kg másla 2.46, tvarohu – 30; za 1 q sena 11 - , 10 - , 8.10, slámy slouhé 6.20, 5.40, 4 - , slámy krátké 5.20, 4.40, 3.40 K - - -

Umrtí

V roce 1909 23.VI. zemřel z členů městského zastupitelstva František Klobas, mistr kovář.

Přednáška

V tomto roce rozrušeny byly svobodomyslné živly v celém světě popravou volnomyslitele Francisca Ferrera, který byl obviněn, že zosnoval revoluci v Barceloně ve Španělsku, za to k smrti odsouzen a zastřelen. O muži tom přednášel na Opočně v sále „na nové“ jdr. K.P. Dražďák, zemský advokát, dne 14. prosince 1909.