Wikipedista:Gramatina/Pískoviště

Parthská říše

Poloha satrapie Parthie

Parthie ležela v severních a západních částech moderní íránské provincie Khorásán. Území bylo na severu ohraničeno pohořím Kopet Dágh (na hranici s mod. Turkmenistánem), na jihu od Parthie se rozprostíraly pouštní oblast Dašt-e Kavir a pohoří Bínálúd. Parthie hraničila se seleukovskými satrapiemi Hyrkánií (na severozápadě), Médií (na jihozápadě), Margianou a Arií (na východě). Na západě v Kavkazu se nacházela tzv. Kaspická brána, legendární bariera, která měla ochránit proti výpadům kmenů ze severu, pravděpodobně vybudována Alexandrem Velikým. Jen málo oblasti na území Parthie byly vhodné pro zemědělství, převažovaly stepi a lesy. This victory was followed by the Parthian conquest of Babylonia in Mesopotamia, where Mithridates had coins minted at Seleucia in 141 BC and held an official investiture ceremony. While Mithridates retired to Hyrcania, his forces subdued the kingdoms of Elymais and Characene and occupied Susa. By this time, Parthian authority extended as far east as the Indus River.

Vznik parthského království

První parthský král si vybral za hlavní město Hecatompolys (řecky Ekatómpulos, mod. Shahr-e Qumis v západním Khórasánu). Strabón, Plinius a Ptolemaios popisovali toto město, ve kterém se zastavil Alexandr Veliký v roce 330 př. n. l. na svém tažení Asií. Za Seleukovců tam strážila vojenská posádka.

Arsakés I. reorganizoval armádu, stavěl pevnosti a zakládal města.

Obyvatelé dobyté Parthie byli Parnům blízce příbuzní, obě skupiny (hovořící íránsky) brzy splynuly. Parthové dobyli v roce 235 př. n. l. seleukovskou provincii Hyrcanii, ležící u jižního pobřeží Kaspického moře a sousedící na východě s Parthií, s městem Zadracarta (řecky Syrinx, mod. Sari v severním Íránu). Hyrkánie po mnoha revoltách a za pomocí římské říše získala nezávislost až v době římského císaře Antonina Pia (138-161 n.l.).