Wikipedista:Eliskatrierova/Pískoviště
Městské muzeum a galerie Julie Winterové-Mezerové
[editovat | editovat zdroj]| Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové | |
|---|---|
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Úpice |
| Adresa | Náměstí T. G. Masaryka 30, 542 32 Úpice |
| Založeno | 29. června 1933 |
| Původní účel budovy | Radnice, lazaret, hostinec, škola |
| Vyhledávané exponáty | Obrazy, kresby a rodinné dokumenty Julie Winterové - Mezerové, Expozice rodiny Čapkovy, Archeologické nálezy z hradu Vízmburk, národopisná výstava a sbírka zbraní |
| Webové stránky | |
Galerie J. W. Mezerové ve městě Úpice (okres Trutnov), je součástí městského muzea, kde v roce 1993 byly instalovány obrazy malířky Julie Winterové-Mezerové. Současným zřizovatelem muzea je město Úpice. Muzeum a galerie je umístěno ve staré budově radnice na náměstí T. G. Masaryka.
Mezi stálé expozice patří obrazy J. W. Mezerové, expozice rodiny Čapkovy, národopisná expozice, nálezy z hradu Vízmburk a sbírka zbraní. Mimo stále expozice se v galerii obměňují i tematické výstavy většinou zaměřené na umělecké směry a kulturní události.[1] Celkem muzeum pečuje o necelých 2600 sbírkových předmětů.[2]
Muzeum pořádá v průběhu roku řadu tematických výstav a doprovodných a edukačních programů.[3]
Historie budovy
[editovat | editovat zdroj]Na začátku druhé poloviny 17. století neměla městská rada žádné vhodné prostory, které by mohly sloužit pro správu města Úpice. Radní se scházeli v domě purkmistra nebo v domě některého z konšelů, ale v roce 1669 zemřel sedlák Libentolar a jeho dům byl k prodeji. Sedlákův dům byl zchátralý a musel se zbourat. Později na jeho místě byla v roce 1678 postavena radnice. Do té doby byly úřední dokumenty, výsadní listiny a pečetidla uloženy v domě u purkmistra.[1]
Na stavbě raně barokní radnice se podíleli místní odborníci stavitel Kašpar Klopt z Hradce Králové, tesař Martin Kocián z Úpice a náchodský malíř Jan Dedinger. Jednopatrová barokní radnice byla postavena s dvěma arkádami v přízemí a věžičkou s hodinami. V přízemí se nacházela malá komora, která byla využívaná jako sklad soli a za budovou byly kdysi chlévy a kolny.
Budova byla postupem času mnohokrát rekonstruována. V roce 1752 byla přistavěna nová věž. Za purkmistra Antonína Nyklíčka byla v roce 1822 zahájena významná přestavba, která trvala několik let. Dodatečně byl v roce 1859 přidán znak a letopočet „MCCXLI“ připomínající legendu o vpádu Tatarů do města v roce 1241.[1]
Historie muzea
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. září 1894 byl v zastupitelstvu schválen návrh, aby se založilo městské muzeum, kde by se uchovávaly staré a památné předměty z města i celého okresu.[4] Rodina Čapkova, která žila na určitý čas v Úpici, výrazně přispěla k rozvoji městského muzea svojí sbírkou. Horlivou sběratelkou pro výstavu byla Božena Čapková, která sbírala lidské písně. Sbírky se pod vedením MUDr. Čapka rozrůstaly a mnohé byly dokupovány pro budoucí muzeum, jež Antonín Čapek vlastně později na svůj náklad zřizoval.[4] Jednatelem byl odborný učitel František Vobořil.[5] Antonínu Čapkovi se dostalo srdečného uznání za otevření městského muzea. Dlouhé přípravy a otevření místnosti v městské radnici bylo konečně možné zde umístit cenné sbírky. Ke slavnostnímu otevření muzea došlo 29. června 1933. Bratři Čapkové se svou sestrou Helenou navštívili 3. července 1933 město i muzeum a ocenili práci svého otce a současného kurátora sbírek.
Sbírka muzea byla vždy volně přístupná pro veřejnost. Během 2. světové války zůstala sbírka neporušená. Po roce 1948 se muzeum stalo místem dělnického hnutí a budování socialismu, tím pádem musely malované skříně, kolovraty a truhly ustoupit. Některé vzácné dokumenty a předměty byly zklikvidovány, významná část byla schována před veřejností, až na národopisnou sbírku, která byla veřejnosti přístupná.[4] Bratři Čapkové a Helena navštěvovali ještě mnoho let město Úpice. V roce 1969 byla uspořádána výstava „rodina Čapkova.“ V roce 1993 byly vystaveny obrazy Julie Winterové-Mezerové a muzeum a galerie bylo pojmenováno na její počest.
Stálé expozice
[editovat | editovat zdroj]Expozice Julie Winterové-Mezerové
[editovat | editovat zdroj]
Expozice je věnována životu a tvorbě Julie Winterové-Mezerové. V galerii se nachází její obrazy, kresby, ale také její osobní věci a dokumenty. Tato expozice má představovat její život a uměleckou cestu. Její sbírka se rozrostla díky darům Ing. Bráblíka a synovce malířky.
Julie Winterová-Mezerová byla významná česká malířka 20. století, narozená 28.2. 1893 v Úpici. Julie žila se svým manželem Aloisem Mezerou střídavě v Úpici a Praze. Několik svých děl věnovala přímo městu Úpice. Ve své tvorbě se zaměřovala především na krajinomalbu a malbu květin. Zemřela 2.5. 1980 ve svém rodném městě. Byla pochována vedle svého manžela Aloise Mezery na úpickém hřbitově.
NKP Dřevěnka
[editovat | editovat zdroj]
Je národní kulturní památka, která se zařazuje do roubené architektury. Samotná dřevěnka je součástí expozice, jelikož představuje způsob bydlení před 150 lety. Nabízí expozice na téma: Jak se žilo na přelomu 19. a 20. století a také historické kočárky a panenky ze sbírek paní Lidmily Krejcarové.
Nabízí výstavu nábytku a předmětů z každodenního života. Ukázku řemesel, krojů a fotografií.[1]
Expozice rodiny Čapkovy
[editovat | editovat zdroj]
Expozice rodiny Čapkovy je jedna z nejvýznamnějších v Muzeu a galerii JWM. Tato expozice mapuje příchod rodiny do města Úpice a veřejnou, kulturní a osvětovou činnost Dr. Čapka. Mapuje také dětství a mládí Heleny, Josefa a Karla Čapkových a jejich životní osudy a tvorbu. Část expozice je věnována devateru pohádek a jejich vztahu k našemu kraji.
V expozici můžeme nalézt osobní předměty jako dopisy, rukopisy, fotografie plus další historické dokumenty. Součástí jsou také publikace a knihy, které napsali bratři Čapkové. Expozice také ukazuje jaký vztah měla rodina Čapkova k městu Úpice.
V muzeu se často konají besedy a slavnosti na poctu rodiny Čapkových.
Hrad Vízmburk
[editovat | editovat zdroj]Jsou vystaveny kamenné fragmenty z hradu Vízmburk (rozbořený Slezany roku 1447). Významný archeolog PhDr. Antonín Hejna se skupinou nadšenců pustil do výzkumu a vykopali hrad ze země. Výzkum přinesl mimo archeologické nálezy i poznatky o dispozici hradu a jeho zástavbě.
#uhk2024, (Q130477854)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d MUZEUM | MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE J. W. MEZEROVÉ. www.mmgu.cz [online]. [cit. 2024-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové - Muzea a galerie - Krkonoše - Úpice. www.mestohejnice.cz [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové | Muzea a historie Úpice | NaVylet.cz. www.navylet.cz [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c STRACHOTOVÁ, Marcela. Úpice, městské muzeum a Čapci. Rodným krajem [online]. 2010 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online.
- ↑ MÜHLSTEIN, Ludvík. Rodným krajem: Vlastivědný sborník kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků [online]. 1994 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.