Ochrana muzejních předmětů před krádeží a vandalismem[editovat | editovat zdroj]

Hlavní funkce paměťové instituce je odborné vytváření a ochrana muzejních sbírek. Pro skladování a vystavování muzejního předmětu je důležité předejít krádeži nebo vandalismu. Krádež v muzeích či jiných paměťových institucí je součástí problému 10 činitelů poškození.

Krádeže děl muzejních sbírek[editovat | editovat zdroj]

Případy krádeže dělíme na :

příležitostné. Kdy většinou návštěvník, člen školní výpravy, psychicky labilní osoba nebo osoba zaujatá vůči muzeu nebo instituci provede krádež spíše spontánně.
Cílené. Kdy zloděj cíleně krádež podnikne.

Častějším případem se stávají krádeže příležitostné a zejména krádeže předmětů s drobnými rozměry, nebo předměty které ve výstavních prostorách nejsou dostatečně chráněny. Krádeže v paměťových institucích nejsou dostatečně medializované. Příkladem může být krádež Munchových obrazů v Oslu roku 2004. Zmizení děl bylo oznámeno až o necelý půlrok.

Prevence vůči krádežím[editovat | editovat zdroj]

Mezi základní preventivní opatření vůči krádeži patří:

mechanické zábrany
organizace strážní a dozorčí služby
směrnice upravující chování zaměstnanců na pracovišti
návštěvní a badatelský řád, návrh expozice
poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
elektrická požární signalizace, stabilní hasicí zařízení
systém kontroly vstupu
uzavřený televizní okruh
interní komunikace a hlášení událostí
měření a regulace jiných významných veličin (prašnost, smog…)
interní a externí osvětlení
systém ochrany proti přepětí a elektrickým rázům
centrální operační středisko (velín)
přenos dat intervenčním jednotkám
ochrana dat a osobních údajů, dokumentace a inventarizace
plán řešení mimořádných situací
spolupráce s intervenčními jednotkami
spolupráce s relevantními národními i mezinárodními organizacemi

Vandalismus děl muzejních sbírek[editovat | editovat zdroj]

Vandalismus je úmyslné nebo záměrné poškození majetku, které může zahrnovat zničení nebo znetvoření. Důvody vandalismu můžeme roztřídit do několika kategorií:

vandalismus založený na politických etnických nebo náboženských motivech
vandalismus založený na návalu zlosti nebo zmatku
vandalismus pro „zábavu“
vandalismus vyplývající z hlouposti, ignorantství, příp. neznalosti
vandalismus „náhodný“
Vandalismus způsobený činností odborného zásahu

Případy vandalských aktivistů[editovat | editovat zdroj]

V Národní galerii v Londýně v roce 1914,zaútočila sekerou militantní sufražetka, na Velasquezův obraz Venušina toaleta, známý jako Rokebyho Venuše, aby upozornila na to, že ženám bylo odepřeno volební právo.

V roce 1975 byl napaden nožem Rembrandtův obraz Noční hlídka psychicky narušeným mužem.

V roce 1990 zaútočil na stejný obraz muž s kyselinou ve spreji. Kyselina pronikla pouze do lakové vrstvy obrazu. Bohužel jsou zde stále patrné stopy po předchozím poškození nožem použitým při útoku v roce 1975.

zdroje: