Přeskočit na obsah

Wikipedista:Dom01B/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlastimil Vavřín
Narození6. srpna 1952
Zlín
PovoláníSpisovatel, novinář
StátČeskoslovensko
Alma materUniverzita Karlova
Manžel(ka)Lena Vavřínová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Chybí svobodný obrázek.

Vlastimil Vavřín (* 6.srpna 1952 Zlín) je český spisovatel, básník a novinář.[1]

Narodil se ve Zlíně. V Praze se vyučil montérem výtahů. Pokusil se večerně studovat průmyslovou školu, obor silnoproud, ale po roce docházku vzdal. Nakonec odmaturoval v roce 1975 na kladenském gymnáziu a v tomtéž roce byl přijat na tehdejší Fakultu žurnalistiky UK. Studium dokončil o čtyři roky později a nastoupil do České státní spořitelny na pozici propagačního referenta.  

V 80. letech přispíval do týdeníku Tribuna.[2] V letech 1981–1992 pracoval jako redaktor v deníku Svoboda, Večerní Praze a Občanském deníku. Na přelomu 80. a 90. vycházely jeho reportáže a rozhovory též v Rudém Právu.[3] V letech 1990–1991 byl zástupcem šéfredaktora Středočeského nakladatelství a knihkupectví.[4] V roce 1992 založil komunikační agenturu specializující se na public relations Laurus press servis.[pozn. 1]

Věnuje se psaní, práci pro Uměleckou besedu a vydávání její revue Život–Revue Umělecké besedy.  

Přátelil se s dalšími básníky, spisovateli, překladateli, výtvarníky jako byli Václav Daněk, Ludmila Dušková, Jiří Stránský, Jana Štroblová, Rudolf Matys, Ivan Kruis, Ondřej Zika a další.[zdroj?]

Činnost v Umělecké besedě

[editovat | editovat zdroj]
  • Je předsedou redakční rady revue Umělecké besedy Život a kulturní organizátor v Umělecké besedě
  • Od roku 2015 je předsedou literárně dramatického odboru Umělecké besedy, byl jejím dlouholetým místopředsedou[kdy?]
  • V roce 2015 zorganizoval třídenní Dny Česko–slovenské umělecké besedy za účasti kardinála Duky[6]

Od sedmnácti let píše poezii, kterou publikoval převážně časopisecky (jednu z prvotin mu otisknul časopis Československý voják už v roce 1972[8]) a v ČsRo.

  • Nůž do chleba ( SNK–Středočeské nakladatelství a knihkupectví 1984)
  • Podzemní řeka (SNK 1989)
  • Spaste naše duše (MF 2006),
  • S Drákulou do nebe (Akropolis 2016, ilustrace Olbram Zoubek),
  • Stalo se to (logos 2022)

Do rozhlasu přispíval také původními rozhlasovými počiny, např. rozhlasovou hrou o Sidonii Nádherné, úpravami románů pro rozhlasovou četbu, např. Hájili jsme hrad Williama Eastlaka a řadu dalších.

  1. Agentura se například podílela v rámci spolupráce s ČSSD na zviditelnění Stanislava Grosse a Petry Buzkové[5] či na organizaci pražského Světovéh kongresu Pen klubů v roce 1996.
  1. Vlastimil Vavřín [online]. Laurus [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  2. vyhledávání "Tribuna" "Vlastimil Vavřín" [online]. Národní digitální knihovna [cit. 2022-11-03]. Dostupné po registraci. Dostupné online. 
  3. vyhledávání "Rudé právo" "Vlastimil Vavřín" [online]. Národní digitální knihovna [cit. 2022-11-03]. Dostupné po registraci. Dostupné online. 
  4. KOŠNAROVÁ, Veronika. Slovník české literatury po roce 1945: Středočeské nakladatelství a knihkupectví [online]. Praha: ÚČL AV ČR, rev. 2015 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  5. SPÁČIL, Dušan. Jak načančat politika. S. 28. Mladý svět [online]. 2005-04-05. S. 28. Dostupné po registraci. Dostupné online. 
  6. V květnu se uskuteční Dny Česko-slovenské umělecké besedy. Blesk. 2015-04-09. Dostupné online [cit. 2022-11-03]. 
  7. Členové Pen klubu [online]. Pen klub [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  8. VAVŘÍN, Vlastimil. Vlast. S. 7. Československý voják [online]. 1972-07-31 [cit. 2022-11-03]. S. 7. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]