Přeskočit na obsah

Wikipedista:Bookworm-K/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hate Speech[editovat | editovat zdroj]

Definícia pojmu[editovat | editovat zdroj]

Hate Speech (slovensky Nenávistný prejav) je definovaný Cambridge slovníkom ako "verejný prejav, ktorý vyjadruje nenávisť alebo podporuje násilie voči osobe alebo skupine na základe rasy, náboženstva, pohlavia alebo sexuálnej orientácie". Legálne definície nenávistného prejavu sa v krajinách líšia.

Legislatíva[editovat | editovat zdroj]

Uskutočnilo sa množstvo debát o slobode prejavu, nenávistného prejavu a legislatívy nenávistného prejavu.[1] Zákony niektorých krajín popisujú nenávistný prejav ako prejav, gestá, správanie alebo texty, ktoré podnecujú násilie alebo predsudky voči skupine alebo jednotlivcom na základe ich príslušnosti k skupine, alebo ktoré zhadzujú či zastrašujú skupiny alebo jednotlivcov na základe ich príslušnosti k skupine.  Zákon môže identifikovať skupinu na základe určitých charakteristík.[2][3][4] V niektorých krajinách nie je nenávistný prejav legálny pojem.[5] Dodatočne, v iných krajinách, vrátane Spojených štátov Amerických, to čo spadá do kategórie “nenávistného prejavu” je chránené konštitúciou.[6][7]

Druhy nenávistného prejavu[editovat | editovat zdroj]

Nenávistný prejav v súkromí[editovat | editovat zdroj]

V súkromí domova si ľudia často zdieľajú nenávistné poznámky voči rôznym jednotlivcom alebo skupinám ľudí. Napriek tomu takáto súkromná komunikácia nie je často považovaná za nenávistný prejav, keďže jej účelom nie je vzbudzovať nenávisť alebo násilie. Je dôležité aby boli občania schopní vyjadrovanie svojich názorov kontrolovať, inak sa môžu nevhodné poznámky dostať až na verejnosť.[8]

Nenávistný prejav na verejnosti[editovat | editovat zdroj]

Verejné nenávistné prejavy sú veľmi závažný čin. Ľudia zaňho môžu byť trestne stíhaní napríklad odňatím slobody, udelením pokuty či verejnoprospešnými prácami. Príkladmi takýchto nenávistných prejavov sú napríklad: oslavovanie vojnových zločinov, rasová nenávisť, náboženská nenávisť a iné.

Za verejné prejavy sa tiež považujú online vyjadrenia na sociálnych sieť ako Twitter, Instagram, Facebook, Snapchat a iné. Prevádzkovatelia sú povinný brániť nenávistným prejavom na svojich platformách. No napriek tomu sa nenávistné myšlienky šíria na internete veľkou rýchlosťou. Samotný užívateľ, ktorý nevhodný príspevok zverejnil, zostane často nepotrestaný, vďaka anonymite sociálnych médií.[9]

Nenávistný prejav a rasizmus[editovat | editovat zdroj]

Jedným z hlavných prejavov nenávisti je rasizmus. V dnešnej dobe moderných technológií je mnoho spôsobov a platforiem, kde takéto rasistické nenávistné prejavy môžeme nájsť. Nie vždy sú ale tak očividné ako sa môže na prvý pohľad zdať. Môžu to byť napríklad memes s nenávistným podtextom, emoji smajlíky, ktoré každodenne väčšina ľudí používa či veľmi populárne GIFy. Niekedy môže nenávistný prejav pôsobiť ako nevinná zábava a ľudia zostanú nepotrestaní. Pre takéto problémy boli kritizované platformy ak Facebook a Twitter. Umožňovali užívateľom až príliš veľkú anonymitu, ktorá bola potom zneužitá.[10]

Detekovanie nenávistného prejavu na sociálnych sieťach[editovat | editovat zdroj]

Aby sa zabránilo nenávistným prejavom na internete a sociálnych médiách, používajú odborníci rôzne programy a umelú inteligenciu na ich rozpoznanie. Napriek tomu to predstavuje určitý problém, pretože takéto programy fungujú na základe frekvencie výskytu vulgárnych a spoločnosťou neakceptovateľných výrazov. Tento systém nie vždy funguje, pretože niektoré články či texty môžu obsahovať mnoho vulgarizmov a nevhodných výrazov, no napriek tomu nepodporujú nenávisť, čiže nie sú považované za nenávistný prejav. Na druhej strane, články a texty čo už môžeme považovať za prejav nenávisti, vulgarizmy a nevhodné výrazy obsahovať nemusia a preto ich program nezachytí. Preto je dôležité rozdeľovať texty do troch skupín: nenávistný prejav, vulgárny text a bežný text.[11]

Štatistika[editovat | editovat zdroj]

Celosvetové množstvo nenávistných prejavov na Instagrame v rokoch 2020 až 2021[editovat | editovat zdroj]

Obsah nenávistného prejavu na Instagrame celosvetovo dosiahol svoje maximum v druhom kvartáli roku 2021, s počtom až 9,8 milióna príspevkov obsahujúcich nenávistný prejav za dané obdobie. Rastúci trend tohto typu príspevkov na Instagrame začal v štvrtom kvartáli roku 2019, kedy počet príspevkov činil 0,65 milióna. V priebehu takmer dvoch rokov sa teda zvýšil približne 15-násobne.[12]

Rozdelenie nenávistných prejavov na internete v Spojených štátoch a Spojenom kráľovstve podľa typu[editovat | editovat zdroj]

Tyto údaje byly získány z fór, blogů a několika blíže nespecifikovaných sociálních médií. Vzorka tvoří 263 000 000 zmínek nenávistích projevů na internetu. V letech 2019 až 2021 představovaly násilné hrozby celosvětově 30,8 %. Urážky a předsudky tvořily 61,6 % výskytu. Nenávistné obrázky dosáhly téměř 8 %.Konkrétně ve Spojených státech byl výskyt následující: výhrůžky 31,3 %, urážky 60,6 % a obrázky 8,1 %. Ve Spojeném království tvořily výhrůžky 27,2 %, urážky až 68,6 % a škodlivé obrázky 4,2 %.[13]

Množstvo obsahu odstráneného spoločnosťou Facebook od 4. kvartálu 2017 do 2. kvartálu 2022[editovat | editovat zdroj]

V poslednom kvartáli roku 2017 bol počet odstránených príspevkov okolo 1,6 milióna. Tento počet každý kvartál postupne rástol a v prvom kvartáli roku 2020 bolo odstránených 9,6 milióna nenávistných príspevkov. V nasledujúcom kvartáli sa tento počet zvýšil viac ako dvojnásobne na 22,5 milióna článkov. Toto číslo stále rástlo a v druhom kvartáli 2021 dosiahlo svoju najvyššiu hodnotu 31,5 milióna. To je skoro 20-násobok počiatočného množstva. Vďaka rôznym opatreniam sa množstvo nenávistných príspevkov na Facebooku zmenšuje a v druhom kvartáli roku 2022 bolo odstránených 13,5 milióna príspevkov.[14]

Názory odborníkov[editovat | editovat zdroj]

Několik aktivistů a vědců kritizovalo praxi omezování nenávistných projevů. Kim Holmes, viceprezident konzervativní Heritage Foundation a kritik teorie nenávistných projevů, tvrdí, že hate speech "předpokládá zlou vůli lidí bez ohledu na jejich deklarované úmysly" a že "stírá etickou odpovědnost jednotlivce".[15] Rebecca Ruth Gould, profesorka islámské literatury na Birminghamské univerzitě, tvrdí, že zákony proti nenávistným projevům představují názorovou diskriminaci. John Bennett tvrdí, že omezování nenávistných projevů se opírá o pochybné koncepční a empirické základy a připomíná snahy totalitních režimů o kontrolu myšlení svých občanů.

Michael Conklin tvrdí, že nenávistné projevy mají i pozitivní přínosy, které jsou často přehlíženy. Tvrdí, že povolení nenávistných projevů poskytuje přesnější pohled na lidský stav, poskytuje příležitost změnit myšlení lidí a identifikuje určité osoby, kterým je třeba se za určitých okolností vyhnout.[16] Podle jedné psychologické studie je vysoký stupeň psychopatie "významným prediktorem" pro zapojení do nenávistných aktivit na internetu.[17]

Politický filosof Jeffrey W. Howard považuje oblíbené zarámování nenávistných projevů jako "svoboda projevu vs. jiné politické hodnoty" za chybnou charakteristiku. Má za to, že jádrem debaty by mělo být to, zda svoboda projevu zahrnuje i nenávistné projevy, či nikoliv.[18]

Podle jedné psychologické studie je vysoký stupeň psychopatie "významným prediktorem" pro zapojení do nenávistných aktivit na internetu.[19]

Situace v Česku[editovat | editovat zdroj]

Nenávistnému projevu se v Česku věnuje Kancelář ombudsmana. Intenzivně tuto problematiku řeší už od roku 2016.[20] Vymezuje, čím se jako veřejná instituce může a čím nemůže zabývat, a popisuje postup, který může občan uplatnit při podezření nebo zjištění nenávistného projevu na internetu i ve veřejném prostoru.[21][22]

V roku 2019 provedla bývalá ombudsmanka Anna Šabatová výzkum vnitrostátní trestní judikatury v této oblasti. Byly osloveny okresní soudy a vykázali celkem 47 rozhodnutí týkajících se nenávistných projevů na internetu v letech 2016 až 2019. Přestupky posuzované soudy byly téměř vždy spáchány muži, a to až v 94 % případů. Tyto osoby většinou neuvedly příslušnost k menšině (94 %), ani nebyly trestně stíhány (91 %). Většina incidentů, které se dostaly před soud, se odehrála na Facebooku (83 %). Pachatelé byli téměř vždy shledáni vinnými. Odsouzení bylo dosaženo v 91 % případů. Nejčastějším trestem byl podmíněný trest odnětí svobody - v průměru 10 měsíců se zkušební dobou, následovaný pokutou, která průměrně dosahovala až 15 800 kč. Soudy také ukládaly veřejně prospěšné práce nebo konfiskaci majetku. Nejčastějším trestným činem bylo podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod - soudy takto kvalifikovaly trestné činy v téměř polovině analyzovaných rozhodnutí (49 %).[20]

Ombudsmanka v lednu 2020 vydala doporučení adresována Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Policejnímu prezidiu České republiky, Nejvyššímu soudu, Unii státních zástupců, Soudcovské unii, Justiční akademii, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Grantové agentuře České republiky a Technologické agentuře České republiky. Jedná se o opatření, která by měla předcházet nenávistným projevům či alespoň zmírňovat jejich dopady. Doporučení zahrnují sjednocení databáze trestných činů, analýzu související judikatury, ochranu zranitelných skupin, vzdělávací kampaň o nenávistných projevech online pro žáky základních a středních škol, vzdělávání orgánů činných v trestním řízení, podporu nástrojů pro vyhledávání nenávistných projevů nebo propagaci online formuláře pro podávání trestních oznámení na Portálu občana.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Referencie[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hate speech na anglické Wikipedii.

  1. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2018-07-13 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  2. https://www.legislation.gov.uk/ukpga/2003/44/section/146
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2017-01-04 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  4. KINNEY, Terry A. Hate Speech and Ethnophaulisms. Příprava vydání Wolfgang Donsbach. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-1-4051-8640-7. DOI 10.1002/9781405186407.wbiech004. S. wbiech004. (anglicky) DOI: 10.1002/9781405186407.wbiech004. 
  5. CNN's Chris Cuomo: First Amendment doesn't cover hate speech | PunditFact. web.archive.org [online]. 2019-07-24 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  6. Chicago Unbound - Chicago Law Faculty Scholarship. chicagounbound.uchicago.edu [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. 
  7. No, there’s no “hate speech” exception to the First Amendment. Washington Post. Dostupné online [cit. 2022-12-09]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  8. WWW.CUBE.LV, Cube /. Príručka ľudských práv. Príručka ľudských práv [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. WWW.CUBE.LV, Cube /. Príručka ľudských práv. Príručka ľudských práv [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. MATAMOROS-FERNÁNDEZ, Ariadna; FARKAS, Johan. Racism, Hate Speech, and Social Media: A Systematic Review and Critique. Television & New Media. 2021-02, roč. 22, čís. 2, s. 205–224. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 1527-4764. DOI 10.1177/1527476420982230. (anglicky) 
  11. MALMASI, Shervin; ZAMPIERI, Marcos. Detecting Hate Speech in Social Media. arXiv:1712.06427 [cs]. 2017-12-26. ArXiv: 1712.06427. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. 
  12. Actioned hate speech content on Instagram worldwide 2021. Statista [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. U.S. and UK online hate speech by form 2021. Statista [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Facebook hate speech removal per quarter 2022. Statista [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. HOLMES, Kim. The Origins of "Hate Speech". The Heritage Foundation [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. CONKLIN, Michael. The Overlooked Benefits of 'Hate Speech': Not Just the Lesser of Two Evils. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  17. n2:1664-1078 – Výsledky vyhledávání. www.worldcat.org [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  18. HOWARD, Jeffrey W. Free Speech and Hate Speech. Annual Review of Political Science. 2019-05-11, roč. 22, čís. 1, s. 93–109. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 1094-2939. DOI 10.1146/annurev-polisci-051517-012343. 
  19. HOWARD, Jeffrey W. Free Speech and Hate Speech. Annual Review of Political Science. 2019-05-11, roč. 22, čís. 1, s. 93–109. Dostupné online [cit. 2023-01-17]. ISSN 1094-2939. DOI 10.1146/annurev-polisci-051517-012343. (anglicky) 
  20. a b c KOUTSKÁ, PhDr Dagmar. Nenávistné projevy na internetu a rozhodování českých soudů - Svět práva. Advokátní deník. 2020-05-25. Dostupné online [cit. 2023-01-31]. 
  21. Nenávist na internetu nelze „hájit“ svobodou slova | Ombudsman. www.ochrance.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  22. Jak bránit šíření nenávisti na internetu | Ombudsman. www.ochrance.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online.