Umělecký popis(líčení)
MORAVA
Morava je krásná země a miluje slunce. Všecka se k němu nachyluje.
Nejvyšší hory má na severu,největší nížinu na jihu. Uprostřed se zvedá divuplný
kras: v něm duní krápníkové jeskyně a zejí hluboké propasti.
Všechny vody moravské země ubíhají po svahu k jihu. Teprve na samých hranicích
se řeky spojují v jeden mohutný proud. Právě onen kras to nepřipustil dříve. Kras
rozděluje Moravu na dvě veliké kotliny:v západní polovině země sbírá všecku vodu
křivotoká Dyje, východní polovina dává svou vodu řece Moravě. Obě řeky se pak
sbíhají daleko na jihu v krajině bažinaté. Samo pradávné jméno ,,Morava"
znamená ,,mokřinu".
Poslední veliký oblouk mocné Dyje obtéká vápencové vrchy Pavlovské, jejichž
hřeben vystupuje srázně na čtyři sta metrů z okolní nížiny. Pod Pavlovskými vrchy
na břehu Dyje je osada Dolní Věstonice, dnes světoznámá;leží na mocné vrstvě žluté
cihlářské hlíny. V tamější cihelně nalezli roku 1924 množství pradávných zvířecích kostí,
nejvíc mamutích, a kamenných úlomků pazourkových. Ten nález svědčí, že tu pod Pavlovskými
vrchy na břehu řeky bývalo kdysi obrovské tábořiště pravěkých lovců, snad největší na světě.
