Wikipedista:Belik/Jan XXIII.
Svatý Jan XXIII. | |
---|---|
261. papež | |
Soubor:PIoannes XXIII, by De Agostini, 1958–1963.jpg | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 28. října 1958 |
Uveden do úřadu | 4. listopadu 1958 (korunovace) |
Pontifikát skončil | 3. června 1963 |
Předchůdce | Pius XII. |
Nástupce | Pavel VI. |
Heslo | „Obœdientia et pax“ „Poslušnost a mír“ |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 10. srpna 1904 světitel Giuseppe Ceppetelli |
Biskupské svěcení | 19. března 1925 světitel Giovanni Tacci Porcelli 1. spolusvětitel Giuseppe Palica 2. spolusvětitel Francesco Marchetti Selvaggiani |
Kardinálská kreace | 12. ledna 1953 kreoval Pius XII. |
Titul | Kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se | |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Angelo Giuseppe Roncalli |
Datum narození | 25. listopadu 1881 |
Místo narození | Sotto il Monte, Itálie |
Datum úmrtí | 3. června 1963 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Řím, Vatikán |
Příčina úmrtí | nádorové onemocnění žaludku |
Národnost | Italská |
Svatořečení | |
Začátek procesu | 1967 |
Beatifikace | 3. září 2000 Svatopetrské náměstí, Vatikán beatifikoval Jan Pavel II. |
Kanonizace | 27. dubna 2014 Svatopetrské náměstí, Vatikán kanonizoval František |
Svátek | 3. června – 11. října |
Uctíván církvemi | Římskokatolická církev Řeckokatolická církev |
Seznam papežů nosících jméno Jan multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech |
Blahoslavený Jan XXIII. (25. listopadu 1881 Sotto il Monte, Itálie – 3. června 1963 Vatikán), vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncali, byl 261. papežem katolické církve (1958-1963). Proslul svojí laskavostí a stal se jedním z nejoblíbenějších papežu historie. Mezi nejdůležitější činy jeho pontifikátu náleží svolání Druhého vatikánského koncilu a vydání encykliky Pacem in terris, které mu ve spojení s diplomatickými aktivitami přineslo přezdívku Papež míru.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Knězem
[editovat | editovat zdroj]Biskupem
[editovat | editovat zdroj]Papežský vyslanec v Bulharsku
[editovat | editovat zdroj]2. světová válka
[editovat | editovat zdroj]Papežský vyslanec v Turecku
[editovat | editovat zdroj]Poválečné působení - Nuncius ve Francii
[editovat | editovat zdroj]Benátský patriarcha
[editovat | editovat zdroj]Papež
[editovat | editovat zdroj]Mládí a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako prvorozený syn a čtvrté ze čtrnácti děti chudého pachtýře Giovanniho Battisty Roncalliho a jeho ženy Marianny Giulie, rozené Mazzolla. Na kněze byl vysvěcen v roce 1905. V roce 1915 byl odveden do italské armády jako ošetřovatel a kaplan s hodností seržanta. V roce 1921 jej papež Benedikt XV. jmenoval předsedou Společnosti pro šíření víry.
V roce 1925 ho papež Pius XI. vysvětil na biskupa s titulární diecézí aeropolskou (jako biskupské heslo si zvolil Oboedientia et pax - Poslušnost a mír) a vyslal jej jako apoštolského visitátora do Bulharska. Zde se projevilo jeho diplomatické nadání a schopnosti. V letech 1935 – 1944 zastával post apoštolského delegáta v Turecku a Řecku.
Během 2. světové války vyvinul velké úsilí na pomoc lidem postiženým válkou. Vyjednal se západními spojenci přísun humanitární pomoci (léky a potraviny) pro Němci okupované Řecko, což se setkalo s vysokým oceněním. S neoficiální pomocí německého velvyslance v Turecku von Papena dokázal zabránit Turkům ve vydání několika set židovských uprchlíků zpět do Německa.
V roce 1944 ho papež Pius XII. jmenoval apoštolským nunciem v Paříži, jejíž nová vláda byla antiklerikální. Brzy se mu podařilo napjaté vztahy normalisovat a zredukovat požadavky vlády na odvolání 33 údajně kolaborujích biskupů a arcibiskupů na 3 skutečně kolaborující.
Během svého pobytu ve Francii byl jmenován kardinálem. Krátce poté se stal patriarchou benátským.
28. října 1958 jej konkláve kardinálů nečekaně zvolilo nástupcem po papeži Piu XII. Předpokládalo se, že bude papežem spíše přechodným vzhledem k jeho vysokému věku a chatrnému zdraví. Zvolil si jméno Jan XXIII. (Jméno Jan bylo naposledy použito v 15. století jedním ze vzdoropapežů, na něhož se nebere při číslování zřetel.)
Papež
[editovat | editovat zdroj]Jan XXIII. se ukázal být radikálně jiný od svých předchůdců. Byl známý svým smyslem pro humor, nekonvenčností a zanedbáváním protokolu a bezpečnostních opatření. Proslavené jsou jeho návštěvy věznic a tajné výlety mimo Vatikán, které přinášely starosti veliteli jeho osobní gardy.
Jan XXIII. omezil konfrontační antikomunistický kurs svých předchůdců a navázal na jejich úsilí v boji za mír ve světě a v oblasti ekumenismu. Omezil mnoho ceremoniálních zvyklostí a zrušil několik set let platnou kvótu omezující počet kardinálů na 70. Svolal Druhý vatikánský koncil, který měl přiblížit katolickou církev modernímu světu, a jeho první polovině předsedal; zemřel v jeho průběhu.
Papež Jan Pavel II. jej r. 2001 prohlásil za blahoslaveného.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Výzva Jana Pavla II. k zachování míru, rozebírající encykliku Pacem in Terris
- Životopisný televizní film, vysílaný ČT na Vánoce 2004
Patriarcha Benátek | ||
---|---|---|
Předchůdce: Carlo Agostini |
1953–1958 Belik/Jan XXIII. |
Nástupce: Giovanni Kardinal Urbani |
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Pius XII. |
1958–1963 Belik/Jan XXIII. |
Nástupce: Pavel VI. |