Wikipedista:BarboraPoláková

VZNIK ŽIVOTA (=biogeneze)

Názory - teorie 1) Kreační - vznikl náhle, zásahem nadpřirozené síly – Boha

2) Samozplození (samozrození) - generatio spontanea - starověk + středověk (Aristoteles…) - organismy vznikají přímo, z neživé hmoty

3) Panspermické - přišel z vesmíru (je v něm rozšířen – zárodky: kosmozoi), po dopadu na těleso s vhodnými podmínkami  rozvinutí, vznik složitějších forem - Arrhenius (rozpracoval, poč. 20. století) - Crick – 1962 DNA, genet. kód tak složitý, že pro jeho evoluci nebylo na Zemi dost času

4) Postupná (evoluční) abiogeneze - vznikl postupným vývojem - z neživé hmoty, na Zemi (autochtonně) - stáří Země: 4,5 mld let - vznik života: prahory (3,5 - 4 mld. let), nejstarší pozůstatky 3,5 mld let staré 3 etapy: - chemická - biochemická - biologická

Chemický vývoj - období formování zemské kůry (4 mld) - atmosféra bez O2 (studium sedimentů) - H2O, H2, CO2, NH3, N2, H2S, HCN… - UV záření na Zemi (nebyl ozon) - elektrické výboje v atmosféře - vysoká teplota (vulkány)  v atmosféře jednoduché organ. sloučeniny (AK, peptidy, bílkoviny, sacharidy, nukleotidy, NA..), dokazováno pokusy – modelace v laboratořích  hromadění látek na dnech nádrží, kaluží  odpaření vody Sluncem  zahuštění  polymerace do makromolekul

Biochemický vývoj popisuje Oparinova teorie - koloidní roztoky  koacerváty (útvary, vnitřní struktura, povrchová membrána, příjem a výdej látek)  energie  pohyb, růst…

Biologický vývoj - zdokonalování koacervátů (členitost, složitost)  eobionty (=protobionty) – jednoduché „prabuňky“ se znaky živé hmoty, viz dnešní rickettsie a mykoplazmata (nejjednodušší bakterie) - obsah RNA, replikace nepřesná, bez enzymů, není ustálený genetický kód, DNA vnikla zpětnou transkripcí z RNA, je stabilnější a přesněji se replikuje - další vývoj eobiontů – 3 linie: 1. Archebakterie 2. Eubakterie – pravé bakterie, sinice 3. Eukaryota – rostliny, živočichové, houby - vývoj ve vodě – ochrana proti UV - anaerobní, heterotrofní (E fermentací organických sloučenin) časem nutný další zdroj E, vznik: - chemoautotrofní prokaryota - redukce CO2 vodíkem z H2S  neuvolňují do ovzduší vodu, z nich chemoautotrofní bakterie - fotoautotrofní prokaryota – z nich sinice

stromatolity – doklady mikrofosilií (3,5 mld. let), bochníkovité, vrstvy usazenin a sinic (dnes: pobřeží Austrálie, Hořejší jezero…)  sinicová fotosyntéza – produkce O2, atmosféra se jím plní  ozónová vrstva (20-30 km vysoko), ochrana před UV  řasy přešly na souš  redukce anaerobních heterotrofních organismů (pro ne kyslík toxický)  rozšíření aerobních organismů (před 2-2,5 mld. let), z nich aerobní bakterie aerobní procesy jsou efektivnější  zvýhodnění v přírodním výběru

Vývoj eukaryot z prokaryota endosymbiozou  vznik mitochondrií (2 mld. let) – prokaryota větší anaerobní pohltily menší aerobní – 1. typ eukar buňky - ŽIVOČIŠNÁ  vznik plastidů (1 mld. let) – eukaryotní buňky pohltily menší fotosyntetizující prokaryota – 2. typ eukar buňky - ROSTLINNÁ

- dále vznik: kolonií  až mnohobuněčnost

Důkazy vývoje - zkameněliny – fosílie, známo 130 fosil. druhů rostlin a živočichů - srovnávání morfologie tělní stavby - embryologie – podobnost v raných stádiích vývoje - molekulární biologie – srovnávání DNA s RNA – příbuznost organismů) - kybernetika, modelování na počítačích – pomoc při hledání předpokládaných mezičlánků vývoje