Wikipedista:Anetl.16/Pískoviště
Sametová revoluce v Brně
[editovat | editovat zdroj]Sametová revoluce byla nenásilná demokratická revoluce, která se uskutečňila v Československu v listopadu a prosinci roku 1989. Jejím cílem byl pád komunistického režimu a nastolení demokracie.[1]
Příčina
[editovat | editovat zdroj]Příčiny sametové revoluce v Brně byly podobné jako v celé Československé republice. Dlouhodobá nespokojenost s autoritářským komunistickým režimem, politická a ekonomická stagnace, potlačování lidských práv a svobod. K tomu se přidala i vlna změn, kterou přinesl pád Berlínské zdi a konec studené války. V Praze byla brutálně potlačena demonstrace studentů, což vyvolalo vlnu solidarity a dalších protestů v Brně. Ty vedly k postupnému tlaku na režim, který nakonec 10.12. 1989 přijal rozhodnutí o politických změnách, což vedlo k pádu komunistického režimu. [1]
| Sametová revoluce v Brně | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Trvání | 20.11.1989 - 25.11.1989 |
| Místo | Brno |
| Příčina | Nespokojení obyvatelé s komunistickým režimem. |
| Výsledek | Pád komunistického režmu. |
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Brňané poprvé vyšli do ulic v pondělí 19. 11. 1989. Hned další den se sešli studenti Filozofické fakulty, tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, na fakultě, a pak v neděli na Šelepce. Pondělí 20. 11. 1989 se v Brně konala první velká demonstrace. Další pondělí nastala generální stávka a lidé v Brně se poprvé vydali do ulic. Demonstrace se uskutečňovaly každý den, u morového sloupu na náměstí Svobody vyrostla tribuna. Události v Brně vyvrcholily na přelomu dalšího týdne.
Průběh
[editovat | editovat zdroj]Jedna z nejvýznamnějších demonstrací se uskutečnila v Brně na náměstí Svobody 17. listopadu 1989, která vyjádřila podporu širších protestům v celé zemi. Tisíce lidí vytvořilo lidský řetez a propojili tak náměstí Svobody s věznicí v Bohunicích. V Domě umění, kde tehdy sídlilo Divadlo Husa na provázku, došlo k mnoha setkáním. Od neděle se nekonala žádná divadelní představení. V průběhu těchto dní se do revolučního dění zapojila také Břeclav a postupně se informace o generální stávce dostaly do celého kraje.
Závěr
[editovat | editovat zdroj]Závěrem bylo odstoupení komunistického režimu a přechod k demokracii stejně jako v celé Československé republice.Po zániku Československa se Brno stalo jedním z centrálních měst v nově vzniklé demokratické České republice.[6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Břetislav Rychlík
Václav Cejpka
Jiří Jakubec
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GÁFRIKOVÁ, Eliška. Listopad 1989 v Brně: na náměstí Svobody přišlo čtyřicet tisíc lidí. Brněnský deník. 2019-11-17. Dostupné online [cit. 2024-12-14].
- ↑ Brněnský listopad 1989. Třicáté výročí sametové revoluce připomenou univerzity, studenti i nový dokument. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online.