Wikipedista:Andykub/Pískoviště
Patitulní list[editovat | editovat zdroj]
Patitulní list (také patitulní stránka) je list, který předchází titulnímu listu knihy. Jeho prvotním účelem bylo chránit titulní list.[1] Označení patitul představuje údaj vytištění na patitulní stránce, kterým obvykle bývá název díla zpravidla ve zkrácené podobě.[2]
Předtitulní a patitulní list[editovat | editovat zdroj]
Předtitulní list je umístěný před titulním listem knihy a zahrnuje nejčastěji patitulní stránku a frontispis.[2] Patitulní stránka je lichá stránka předtitulního listu, která může kromě názvu knihy obsahovat název edice, znak nakladatelství či jiné údaje.[2]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ patitulní list. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c VODIČKOVÁ, Hana; CEJPEK, Jiří. Terminologický slovník knihovnický a bibliografický.. 1. vyd. Praha: SNP, 1965. 119 s. S. 33.
Knižní přebal[editovat | editovat zdroj]
Přebal knižní (také knižní obálka) je ochranný obal knihy z kvalitního papíru nebo z jiného trvanlivého materiálu.[1] Jejím hlavním účelem je chránit vazbu knihy před poškozením nebo znečištěním.[2] Knižní obálka může být potištěná i nepotištěná či opatřená záložkami. Kromě ochranné a estetické funkce uvádí obálka základní bibliografické údaje o knize. Obálka obepíná knihu volně a fixuje se pouze přehnutím přes boční hrany desek knihy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ochranné knižní přebaly existovaly již u středověkých rukopisů v podobě pergamenové, usňové či látkové obálky. Od 15. století se obálka vyráběla především z papíru.[3] Již s prvotisky se u knižních obálek začala objevovat i funkce estetická. Nejstarším dochovaným příkladem je zdobená obálka s natištěným dřevořezem z roku 1482 z tiskárny Johanna Schönspergera st.[3] Od 18. století přišla do módy čistě titulová obálka, která byla barevná a obsahovala natištěné údaje z titulní strany. Na začátku 19. století zavedl Pierre Didot novou formu zvanou "němá obálka", která byla potištěna jen prázdnými ozdobnými štítky. Koncem 18. století se prosadila již ilustrovaná obálka s ilustračním mědirytem a později také s litografií. Tyto obrazové obálky, na nichž se podíleli i významní výtvarní umělci, se začaly hojně užívat od 19. století.[3]
Věcná katalogizace (také věcný popis nebo věcné zpracování) je odborná knihovnická činnost ...
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ knižní přebal. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označené:0není určen žádný text - ↑ a b c Obálka – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.