Přeskočit na obsah

Wikipedista:AdelaChocholacova/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zde si cvičně budu editovat.

Greenwashing je závažným problémem v rozvojových zemích, kde neexistuje jeho žádná či slabá regulace.

Výzkumnící Contreras-Pacheco a Classen se zabývali pěti formami greenwashingu na úrovni podniku, které doplňují 7 hříchů od Terra Choice.

  1. Špinavý byznys: Podnik využívající tento typ greenwashingu už se své podstaty nemůže patřit do udržitelných odvětví, každopádně propaguje zelené postupy a produkty, které nepředstavují reálný obraz o povaze podniku či jeho dopadů na životní prostředí.
  2. Reklamní smršť: Jde o využití reklamy, která odvrátí pozornost od otázek udržitelnosti. Taková reklama nadhodnocuje úspěchy daného podniku či nabízí alternativní řešení, které však s udržitelností přímo nesouvisí.
  3. Ovlivnění politiky: Firmy využívají svého postavení na trhu práce a faktu, že jsou nezadbatelným přispěvovatelem do státního rozpočtu prostřednictvím daní. Snaží se tak ovlivnit legislativní rozhodnutí a regulace podporující udržitelnost.
  4. Spotřebitelská neznalost: Firma deklaruje dodržování platných zákonů a předpisů za něco chvályhodného či dobrovolného.
  5. Mlhavé informace: Tvoření zpráv o udržitelnosti s účelem vytvoření příznivého obrazu firmy v rámci společenské odpovědnosti firem (CSR). [1]

Dle průzkumu Nielsen Media existuje 66 % respondentů z celého světa, kteří jsou za produkty ochotní platit vyšší sumu. Polovinu z nich ovlivňují aspekty udržitelnosti, jimž mohou být produkty s přírodních či organických složek (69 %), fakt, že se daná společnost chová šetrně k životnímu prostředí (58 %), nebo skutečnost, že společnost vyznává sociální hodnoty (56 %).[2]

Parguel a spol. popsali tzv. výkonný greenwashing. Ten využívá prvků evokoující přírodní prostředí. Patří sem zelená a modrá barva, zvuky vln či živočichů. Tyto prvky ovlivňují především neodborné spotřebitele, kteří značky obsahující zmíněné aspekty vnímají jako ekologičtější.[3]

Offsetové projekty jako greenwashing[editovat | editovat zdroj]

Nejen v českém prostředí se vyskytují projekty, které fungují jako tzv. offsety, tedy uhlíková kompenzace. Nejčastěji tak figurují aktivity jako sázení nových stromů a stromořadí, tvorba mokřadů či používání virutální měny, která je krytá emisní povolenkou. Offsety mohou využívat firmy, aby snížily uhlíkovou stopu. Efektivitu těchto projektů však nehodnotí žádný nestranný subjekt, jelikož jde o dobrovolné rozhodnutí dané firmy. Certifikační systémy ověřující relevantnost podobných projektů existují, jde o Verra, Plan Vivo či Gold Standard. Tyto certifikace však čelí kritice, jelikož se ukázalo, že kompenzace uhlíku je ve většině případech fiktivní.[4]

Sázíme Česko[editovat | editovat zdroj]

Projekt Sázíme Česko slibuje navrácení síly a rozmanitosti české krajiny pomocí plánování a realizace výsadby, péčí o stromy a ochraně proti vykácení[5]. Podle Tomáše Vršky, lesního inženýra a ekologa působícího na Mendelově univerzitě, jde o podvodnou kampaň. Zmíněný projekt totiž vybírá peníze na sázení stromů, které vlastníkovi lesa stát dotuje. Za sazenici od laiků vybírají 69 Kč, kdežto v lesnictví je běžná cena 22 Kč i s výsadbou. [6]

Podle Evropského parlamentu a Evropské rady by mělo dojít k zakázání určitých greenwashingových praktik:

  • používání obecných enviromentálních tvrzení: „přírodní“, „eko“, „klimaticky neutrální“, a to bez prokázání této skutečnosti
  • tvrzení, která jsou závislá na kompenzacích emisí (offsetováníú
  • certifikáty udržitelnosti, které nejsou založeny na objektivním posouzení odborníků a institucí
  • vyzývání k dřívější výměně výrobku, než je nezbytně nutné (kazety do tiskáren)
  • prezentace zboží jako opravitelné, i když je opak pravdou [7]
  1. CONTRERAS-PACHECO, Orlando E.; CLAASEN, Cyrlene. Fuzzy reporting as a way for a company to greenwash: perspectives from the Colombian reality. Problems and Perspectives in Management. 2017-09-27, roč. 15, čís. 2-3, s. 525–535. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 1810-5467. DOI 10.21511/ppm.15(si).2017.06. (anglicky) 
  2. The sustainability imperative [online]. 2015-10-12 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PARGUEL, Béatrice; BENOIT-MOREAU, Florence; RUSSELL, Cristel Antonia. Can evoking nature in advertising mislead consumers? The power of ‘executional greenwashing'. International Journal of Advertising. 2015-01, roč. 34, čís. 1, s. 107–134. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0265-0487. DOI 10.1080/02650487.2014.996116. (anglicky) 
  4. GREENFIELD, Patrick. Revealed: more than 90% of rainforest carbon offsets by biggest certifier are worthless, analysis shows. The Guardian. 2023-01-18. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. O nás. sazimecesko.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  6. ŠTICKÝ, Jiří. Klamou lidi jak prodejci předražených hrnců, říká o kampani Sázíme Česko šéf univerzitních lesů. Ekonews [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 
  7. EU to ban greenwashing and improve consumer information on product durability | News | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-09-19 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky)