Wikipedista:Adam Ullsperger/Pískoviště
Falzifikace[editovat | editovat zdroj]
Falzifikace (z lat. falsus - nepravdivý, klamný; odvozeno od fallere - klamatelný, falibilismus)
Falzifikací se myslí postup, na základě kterého je dokazována (na základě logické inkonsistence či empirické evidence) nepravdivost vědeckého tvrzení. Podle Karla Raimunda Poppera falzifikace rozvíjí vědu a každý fakt by mělo být možné nejen verifikovat, ale zároveň falzifikovat.
Psychologie Falzifikace podle R. Carnapa
- obecně: úmyslné uvedení nesprávných výsledků
- odborně: vědecké vyvrácení hypotézy, nebo teorie, prokazování nesprávnosti a hledání protipříkladů.
Falzifikovatelnost
- Možnost, či schopnost zfalšovat
- Možnost, či schopnost prokázat nesprávnost teorie, vyvrátit ji - prokazatelnost nesprávnosti;
- Kritérium vědeckosti teorie, možnost podrobit ji empirickému ověření, schopnost vědy předpovídat výsledky
empiricky ověřitelných jevů, když bude výsledek v rozporu s předpovědí, bude teorie považována za nesprávnou (Velký psychologický slovník, Hartl, Hartlová)
Falzifikát - napodobenina uměleckého díla, písemnosti, peněz apod. zhotoveno s úmyslem vydávat za pravou
Falzifikace jako základ hypoteticko-deduktivní metody podle Karla Raimunda Poppera[editovat | editovat zdroj]
K. R. Popper využíval pojem falzifikace v koncepci kritického racionalismu. Vyjadřuje požadavek, aby povaha testování vědeckého tvrzení vyjadřovala snahu o jejich vyvrácení. Je to odmítnutí metody verifikace používané v logickém pozitivismu.
Metoda falzifikace aplikuje "modus tollens" (popření důsledku se usuzuje na popření hypotézy) na teorii poznání. Jejím úkolem je vyvrátit výchozí obecné tvrzení, že potvrdí pravdivost jednoho z tvrzení potencionalních falzifikátorů. Asymetrie falzifikace a verifikace spočívá v tom, že ačkoliv k vyvrácení stačí jeden důkaz k potvrzení nestačí důkazů několik.
Opakováním experimentů získáváme ve vědě pouze nástroj, sloužící vyvrácení jednotlivých hypotéz - k jejich falzifikaci. Popper ve své knize Logika vědeckého zkoumání navrhuje místo indukce deduktivní metodu falzifikace vědeckých hypotéz (hypoteticko-deduktivní metoda). Falzifikace je pro něj jediným logickým argumentem sloužícím pro přechod k nové hypotéze.
Hypoteticko-deduktivní metoda, jejímž základem je podle Poppera právě falzifikace, má tři fáze:
- Formulace domněnky ve formě hypotézy, kterou lze falzifikovat
- Logické odvození důsledků z této hypotézy (v souladu s ostatními tvrzeními dané disciplíny)
- Srovnání faktů pozorování s danými odvozenými důsledky. Hlavním cílem této fáze je opět falzifikace původně přijaté hypotézy (Možnost shody odvozených důsledků s pozorováním je banální a Popper se jí nezabývá)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Popper Raimund Karl, Logika vědeckého zkoumání,OIKOYMNH, Praha 1997, ISBN 80-86005-45-3
- Kritický racionalismus Karla Raimunda Popper diplomová práce Pavel Kraus
- Hartl Petr, Hartlová Helena, Velký psychologický slovník, Portál, ISBN 978-80-7367-686-5
- Teorie poznání - seminář Alexandr Pešák