Přeskočit na obsah

Wikipedista:7addva/Convair NB-36H

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Convair NB-36H byl experimentální letoun nesoucí jaderný reaktor za účelem otestování svého radiačního stínění pro posádku. Reaktor avšak nikdy nebyl použit k pohonu letadla. Přezdíván „The Crusader“,[1] byl vytvořen pro program Aircraft Nuclear Propulsion (zkráceně ANP), aby demonstroval proveditelnost a praktičnost bombardérů s jaderným pohonem.[2] Jeho vývoj skončil zrušením programu ANP.

Convair NB-36H
[[Soubor:
|300px|]]
Určeníexperimentální letoun
PůvodUSA
VýrobceConvair
První let17. září 1955
Vyrobeno kusů1
Vyvinuto z typuConvair B-36H
Další vývojConvair X-6

Návrh a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Program Aircraft Nuclear Propulsion (ANP) a také předcházející projekt Nuclear Energy for the Propulsion of Aircraft (NEPA), pracovaly na vývoji systému jaderného pohonu pro letadla.[2] Armádní letectvo Spojených států (USAF) zahájilo projekt NEPA 28. května 1946.[3] Po financování ve výši 10 milionů $ (1947)[4] fungovala NEPA až do května 1951, kdy byl projekt převeden pod AmerickouAtomic Energy Commission (AEC) kde společně figurovalo Letectvo Spojených Států a ANP.[5] Americké letectvo nechalo vyvinout dva různé systémy proudových motorů s jaderným pohonem. Koncept Direct Air Cycle, vyvíjený společností General Electric, a koncept Indirect Air Cycle, na kterém pracovala společnost Pratt & Whitney. Cílem programu bylo vyvinout a otestovat Convair X-6, plánovaný prototyp plně funkčního letounu s jaderným pohonem.[6]

V roce 1952 zasáhlo leteckou základnu Carswell v Texasu tornádo, které vážně poškodilo řadu letadel.[7] Jedním z poškozených letounů byl i bombardér Convair B-36 Peacemaker. Convair tedy navrhl Letectvu, že by mohl být přeměněn na raný prototyp pro projekt X-6, namísto opravy.[7] Letectvo souhlasilo s tímto plánem a poskytlo finanční prostředky na jeho potřebnou přestavbu.[7] Záměrem bylo otestovat letoun s funkčním jaderným motorem na palubě, který však ještě v této fázi letoun nepoháněl.[6]

Původní kabina pro posádku a avioniku byla nahrazena masivní 11tunovou sekcí vyloženou olovem a pryží. Dokonce i okna měla I malá okna měla 25 až 30cm tlusté olovnaté sklo.[1][8][9][10] Tato sekce obsahovala místo pro pilota, kopilota, palubního inženýra a dva jaderné inženýry. Letoun byl vybaven 1-megawattovým vzduchem chlazeným reaktorem o hmotnosti 16 000kg.[11] Ten byl zavěšen na háku ve střední pumovnici, aby bylo možné ho snadno nakládat a vykládat, tak, aby mohl mezi lety být bezpečně uschován v podzemí.[7] Společně s reaktorem byl vyvinut i monitorovací systém nazvaný „Projekt Halitosis“, který měřil únik radioaktivních plynů z reaktoru.[12]

Provozní historie

[editovat | editovat zdroj]
Pohled zespodu na letadlo

Letoun NB-36H úspěšně absolvoval 47 testovacích letů a 215 hodin ve vzduchu a při 89ti z nich reaktor pracoval. Tyto lety proběhly mezi 17.9.1955 a březnem 1957 nad státy Nové Mexiko a Texas.[13] Testovací lety potvrdily účinnost stínění pro posádku i při letech v nízké výšce, avšak že v případě havárie letadla bylo nebezpečí kontaminace radiací[11]

V roce 1957, po skončení testovacích letů, byl letoun NB-36H vyřazen z provozu, reaktor byl odstraněn a samotný letoun sešrotován v Carswell.[6] S rostoucím napětím Studené války během pozdních 50. let 20. stol., zintenzivnila vývoj těžkých bombardérů s proudovými motory.[6] Souběžné programy pro vývoj jak nukleárních, tak konvenčních letadel měly za cíl takový bombardér vyvinout, ale pokrok byl pomalý.[11] Tehdejší prezident USA, Dwight Eisenhower nebyl přesvědčen, že byl takový vývoj zapotření, avšak s jeho financováním pokračoval.[14] Během pozdních 50. let byl koncept letadel s jaderným pohonem vnímán Kongresem čím dál více nadbytečný, vzhledem k pokračujícím pokrokům ve vývoji nadzvukového letectví a balistických střel.[15]

V březnu 1961, krátce po svém nástupu do úřadu prezidenta, byl program zrušen Johnem F. Kennedym.[16] V jeho prohlášení poznamenal, že praktické využití letadel s jaderným pohonem je stále velmi vzdálená, navzdory 15 letům a výdajům okolo 1 miliardy dolarů,[11] které byly využity na jejich vývoj. Convair X-6 nakonec nebyl nikdy vyroben[17] a NB-36H je dodnes jediným Americkým letounem schopným nést funkční jaderný reaktor.[18] Vědecká práce provedená na projektu ale měla určitou trvalou hodnotu, včetně nových metod pro zacházení s tekutými kovy a tavenými solemi. Tyto znalosti z nemalé části pomohly k vývoji jaderných reaktorů používaných v NASA.[15]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Aircraft specs

Technické údaje

  • Posádka: 5
  • Délka: 49.38 m
  • Rozpětí: 70.10 m
  • Výška: 14.23 m
  • Nosná plocha: 443.3 m2
  • Vzletová hmotnost: 162,305 kg
  • Pohonné jednotky: 4 × proudové motory General Electric J47, tah 23.1 kN každý / 6 × Pratt & Whitney R-4360-53 radials, 2,830 kW (3,800 hp) každá
  • Maximální rychlost: 676 km/h (360 kn)
  • Cestovní rychlost: 430 km/h (230 kn)
  • Dostup: 12,200 m

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Aircontent

Souvisle vyvinutá letadla

Letadla srovnatelné role, konfigurace a éry

Související seznamy

Reference

[editovat | editovat zdroj]

Citace

[editovat | editovat zdroj]

Budou přidány z anglické stránky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 7addva/Convair NB-36H na Wikimedia Commons

[[Kategorie:Letadla Convair]] [[Kategorie:Letadla s jaderným pohonem]] [[Kategorie:Experimentální letadla]] [[Kategorie:Experimentální letadla USAF]]

  1. ↑ a b Dostupné online. 
  2. ↑ a b Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. .
  4. ↑ Dostupné online. 
  5. ↑ Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781580070768. 
  7. ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781439158289.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „AtomicAmerica“ použit vícekrát s různým obsahem
  8. ↑ Dostupné online. 
  9. ↑ Dostupné online. 
  10. ↑ ; Colon, Raul. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781844151783. 
  12. ↑ Cortright, Vincent, "Dream of Atomic Powered Flight", Aviation History, March 1995
  13. ↑ Atomic Energy Commission and Department of Defense. Report to the Congress of the United States – Review of manned aircraft nuclear propulsion program. [s.l.]: The Comptroller General of the United States, February 1963. Dostupné online. S. 141. 
  14. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780160877377. 
  15. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780870498541. 
  16. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781605982038. 
  17. ↑ Dostupné online. 
  18. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9783848259854. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:7addva/Convair_NB-36H&oldid=23255399“