Wikipedista:7addva/Convair NB-36H
Convair NB-36H byl experimentální letoun nesoucí jaderný reaktor za účelem otestování svého radiačního stínění pro posádku. Reaktor avšak nikdy nebyl použit k pohonu letadla. Přezdíván „The Crusader“,[1] byl vytvořen pro program Aircraft Nuclear Propulsion (zkráceně ANP), aby demonstroval proveditelnost a praktičnost bombardérů s jaderným pohonem.[2] Jeho vývoj skončil zrušením programu ANP.
Convair NB-36H | |
---|---|
[[Soubor:|300px|]] | |
Určení | experimentální letoun |
Původ | USA |
Výrobce | Convair |
První let | 17. září 1955 |
Vyrobeno kusů | 1 |
Vyvinuto z typu | Convair B-36H |
Další vývoj | Convair X-6 |
Návrh a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Program Aircraft Nuclear Propulsion (ANP) a také předcházející projekt Nuclear Energy for the Propulsion of Aircraft (NEPA), pracovaly na vývoji systému jaderného pohonu pro letadla.[2] Armádní letectvo Spojených států (USAF) zahájilo projekt NEPA 28. května 1946.[3] Po financování ve výši 10 milionů $ (1947)[4] fungovala NEPA až do května 1951, kdy byl projekt převeden pod AmerickouAtomic Energy Commission (AEC) kde společně figurovalo Letectvo Spojených Států a ANP.[5] Americké letectvo nechalo vyvinout dva různé systémy proudových motorů s jaderným pohonem. Koncept Direct Air Cycle, vyvíjený společností General Electric, a koncept Indirect Air Cycle, na kterém pracovala společnost Pratt & Whitney. Cílem programu bylo vyvinout a otestovat Convair X-6, plánovaný prototyp plně funkčního letounu s jaderným pohonem.[6]
V roce 1952 zasáhlo leteckou základnu Carswell v Texasu tornádo, které vážně poškodilo řadu letadel.[7] Jedním z poškozených letounů byl i bombardér Convair B-36 Peacemaker. Convair tedy navrhl Letectvu, že by mohl být přeměněn na raný prototyp pro projekt X-6, namísto opravy.[7] Letectvo souhlasilo s tímto plánem a poskytlo finanční prostředky na jeho potřebnou přestavbu.[7] Záměrem bylo otestovat letoun s funkčním jaderným motorem na palubě, který však ještě v této fázi letoun nepoháněl.[6]
Původní kabina pro posádku a avioniku byla nahrazena masivní 11tunovou sekcí vyloženou olovem a pryží. Dokonce i okna měla I malá okna měla 25 až 30cm tlusté olovnaté sklo.[1][8][9][10] Tato sekce obsahovala místo pro pilota, kopilota, palubního inženýra a dva jaderné inženýry. Letoun byl vybaven 1-megawattovým vzduchem chlazeným reaktorem o hmotnosti 16 000kg.[11] Ten byl zavěšen na háku ve střední pumovnici, aby bylo možné ho snadno nakládat a vykládat, tak, aby mohl mezi lety být bezpečně uschován v podzemí.[7] Společně s reaktorem byl vyvinut i monitorovací systém nazvaný „Projekt Halitosis“, který měřil únik radioaktivních plynů z reaktoru.[12]
Provozní historie
[editovat | editovat zdroj]Letoun NB-36H úspěšně absolvoval 47 testovacích letů a 215 hodin ve vzduchu a při 89ti z nich reaktor pracoval. Tyto lety proběhly mezi 17.9.1955 a březnem 1957 nad státy Nové Mexiko a Texas.[13] Testovací lety potvrdily účinnost stínění pro posádku i při letech v nízké výšce, avšak že v případě havárie letadla bylo nebezpečí kontaminace radiací[11]
V roce 1957, po skončení testovacích letů, byl letoun NB-36H vyřazen z provozu, reaktor byl odstraněn a samotný letoun sešrotován v Carswell.[6] S rostoucím napětím Studené války během pozdních 50. let 20. stol., zintenzivnila vývoj těžkých bombardérů s proudovými motory.[6] Souběžné programy pro vývoj jak nukleárních, tak konvenčních letadel měly za cíl takový bombardér vyvinout, ale pokrok byl pomalý.[11] Tehdejší prezident USA, Dwight Eisenhower nebyl přesvědčen, že byl takový vývoj zapotření, avšak s jeho financováním pokračoval.[14] Během pozdních 50. let byl koncept letadel s jaderným pohonem vnímán Kongresem čím dál více nadbytečný, vzhledem k pokračujícím pokrokům ve vývoji nadzvukového letectví a balistických střel.[15]
V březnu 1961, krátce po svém nástupu do úřadu prezidenta, byl program zrušen Johnem F. Kennedym.[16] V jeho prohlášení poznamenal, že praktické využití letadel s jaderným pohonem je stále velmi vzdálená, navzdory 15 letům a výdajům okolo 1 miliardy dolarů,[11] které byly využity na jejich vývoj. Convair X-6 nakonec nebyl nikdy vyroben[17] a NB-36H je dodnes jediným Americkým letounem schopným nést funkční jaderný reaktor.[18] Vědecká práce provedená na projektu ale měla určitou trvalou hodnotu, včetně nových metod pro zacházení s tekutými kovy a tavenými solemi. Tyto znalosti z nemalé části pomohly k vývoji jaderných reaktorů používaných v NASA.[15]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
- Posádka: 5
- Délka: 49.38 m
- Rozpětí: 70.10 m
- Výška: 14.23 m
- Nosná plocha: 443.3 m2
- Vzletová hmotnost: 162,305 kg
- Pohonné jednotky: 4 × proudové motory General Electric J47, tah 23.1 kN každý / 6 × Pratt & Whitney R-4360-53 radials, 2,830 kW (3,800 hp) každá
- Maximální rychlost: 676 km/h (360 kn)
- Cestovní rychlost: 430 km/h (230 kn)
- Dostup: 12,200 m
Související články
[editovat | editovat zdroj]Souvisle vyvinutá letadla
Letadla srovnatelné role, konfigurace a éry
Související seznamy
- seznam nukleárně poháněných letadel (anglická wikipedie)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Citace
[editovat | editovat zdroj]Budou přidány z anglické stránky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu 7addva/Convair NB-36H na Wikimedia Commons
[[Kategorie:Letadla Convair]] [[Kategorie:Letadla s jaderným pohonem]] [[Kategorie:Experimentální letadla]] [[Kategorie:Experimentální letadla USAF]]
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online..
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781580070768.
- ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781439158289. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „AtomicAmerica“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ ; Colon, Raul. Dostupné online.
- ↑ a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781844151783.
- ↑ Cortright, Vincent, "Dream of Atomic Powered Flight", Aviation History, March 1995
- ↑ Atomic Energy Commission and Department of Defense. Report to the Congress of the United States – Review of manned aircraft nuclear propulsion program. [s.l.]: The Comptroller General of the United States, February 1963. Dostupné online. S. 141.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780160877377.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780870498541.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781605982038.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9783848259854.