Wikipedista:ŠJů/Pískoviště

Wikipedista:ŠJů/Pískoviště
Charakteristika firmy
Zaměstnanci	41 (2015)

Pražské Benátky s.r.o. je plavební společnost, která provozuje většinu pražských přívozů, turistické plavby po Vltavě v Praze a Muzeum Karlova mostu. Koncem roku 2006 zřídila a do ledna 2007 i provozovala loď Hermes, určenou pro ubytování bezdomovců. Má kolem sta zaměstnanců. 12. května 1993 byla Zdeňkem Bergmanem ml. a Jan Kurcem založena První všeobecná člunovací společnost v.o.s. (10. května 2006 přejmenovaná na nynější název Druhá všeobecná člunovací společnost v. o. s.), která začala s turistickými plavbami. Jana Kurce v listopadu 1994 vystřídal Zdeněk Bergman starší. Značku a činnost převzala První Všeobecná Člunovací spol. s r. o., kterou založil 28. dubna 1999 Zdeněk Bergman ml., k 17. květnu 2006 byl zápis firmy mírně upraven na První Všeobecná Člunovací Společnost, s.r.o. a 13. prosince 2011 byla přejmenována na Pražské Benátky, s.r.o. Sídlem s.r.o. je od počátku křižovnický klášter na Starém Městě, historicky spojený se správou Karlova mostu.

Historie firem

Transparent První Všeobecné Člunovací Společnosti u přístaviště Národní divadlo-Hollar na někdejším přívozu P4 v roce 2008

12. května 1993 byla založena První všeobecná člunovací společnost v. o. s. (IČ 481 19 415). Původními spoluvlastníky byli Jan Kurc z Prahy 4 a Zdeněk Bergman (mladší, 1970) z Karlových Varů. Od 8. listopadu 1994 se místo Jana Kurce stal společníkem Zdeněk Bergman starší. Sídlo firmy bylo původně v bydlišti Jana Kurce v Praze 4, s jeho odchodem z firmy však od 8. listopadu 1994 bylo sídlo změněno do rodinného domku na Břevnově. Tato společnost byla 10. května 2006 přejmenována na nynější název Druhá všeobecná člunovací společnost v. o. s.

28. dubna 1999 byla zapsána První Všeobecná Člunovací spol. s r. o. (IČO 257 59 051), jejímž zakladatelem je Zdeněk Bergman mladší (1970), jednatelem byla do prosince 2011 i Andrea Bergmanová (1972). K 17. květnu 2006 byl zápis firmy mírně upraven na První Všeobecná Člunovací Společnost, s.r.o., k 13. prosince 2011 byla společnost přejmenována na Pražské Benátky s.r.o. Jako adresa sídla je od počátku uveden křižovnický klášter u Karlova mostu na Starém Městě.

Zdeněk Bergman mladší líčí, že společnost založil 12. května 1993 se svým spolužákem a zpočátku provozoval na dvou lodích plavby na Čertovce, přičemž jedno z plavidel bylo kopií vltavského šináglu. Transformaci společnosti, respektive převod činností a značky z jedné společnosti na druhou, v dostupných prezentacích a rozhovorech nezmiňuje.

Plavby

Vyhlídkové plavby v centru Prahy

Člun Blatouch v přístavišti pod obloukem Juditina mostu v roce 2013

Vyhlídkové lodě vyjíždějí z vodního tunelu pod Křižovnickým náměstím. Proplují kolem reliéfu Bradáče a stáčejí se proti proudu pod Karlův most. Za Karlovým mostem se pod Staroměstským jezem otáčejí znovu po proudu a zamíří do Čertovky. Pražskými Benátkami proplují až k Velkopřevorskému mlýnu. Po vyplutí z Čertovky plují po proudu až za Mánesův most, odkud se pak vracejí ke Křižovnickému klášteru.

Lodě společnosti vyplouvají na vyhlídkové plavby ze čtyř přístavišť. Největší přístaviště nesoucí název Judita se skrývá ve starém vodním tunelu pod Křižovnickým náměstím, u Křižovnického ostrova. Přístaviště Čertovka se nachází na stejnojmenném rameni Vltavy pod obloukem Karlova mostu na malostranském břehu. Salónní rychloloď Nepomuk vyplouvá z přístaviště Four Seasons, které se nachází za hotelem Four Seasons v ose ulice Platnéřská. Posledním přístavištěm je pak Mánes na levém břehu řeky u paty Mánesova mostu.

Přívozy

Přístaviště přívozu v Podbabě v roce 2017

Společnost provozuje většinu z přívozů zařazených do Pražské integrované dopravy:

• celoroční Přívoz Zámky – Sedlec (P1), od července 2005
• celoroční přívoz Přívoz Podbaba – Podhoří (P2), od července 2006
• sezonní Přívoz na Císařskou louku (P5) od dubna do října, od 31. března 2011; v roce 2018 byl v provozu v rámci PID bezplatně jako náhrada za opravované lávky na železničním mostě; poté zůstal na podzim v provozu jako komerční přívoz nezařazený do PID
• celoroční Přívoz Lahovičky – Nádraží Modřany (P6), od 19. září 2009 (původně sezonní)
• celoroční Přívoz Kazín – Dolní Mokropsy (P4), od prosince 2014, od roku 2017 zařazen do PID

Mluvčí organizace ROPID v reportáži České televize v roce 2012 potvrdil, že s tímto dopravcem byla za primátora Pavla Béma uzavřena smlouva bez výběrového řízení, což mluvčí ROPIDu omlouval tím, že nebylo více vhodných firem a nebyly zkušenosti s podobným provozem. Jednatel Sdružení pražských plavidel Jan Melzer označil tvrzení o nedostatku jiných vhodných firem za účelovou lež a rovněž předseda představenstva Pražské paroplavební společnosti Jan Hamza uvedl, že pokud by výběrové řízení bylo vyhlášeno, jeho společnost by se do něj přihlásila.

Plavby po Berounce

Od prosince 2014 společnost provozuje s lodí Kazi v Černošicích a Lipencích vyhlídkové plavby po Berounce, které obchodně označuje jako kazínský přívoz. Od roku 2017 je tzv. pendl, část trasy tvořící propojení mezi přístavišti Kazín a Mokropsy zahrnut do PID.

Muzeum Karlova mostu

Na vyhlídkové jízdy v centru města tradičně turisty lákají černoši v námořnických uniformách

15. května 2007 bylo otevřeno v křižovnickém klášteře Muzeum Karlova mostu za podpory hl. města Prahy a pod záštitou velmistra Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. V muzeu je stálá expozice historie výstavby Karlova mostu a výstava věnovaná sv. Anežce České. V prostorách muzea se pořádají přednášky a výstavy, především z duchovních dějin českého národa.

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou u paty pražského mostu (Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella in pede pontis Pragensis) byl spjatý s pražským mostem od samého začátku; už od Václava II. a poté od Lucemburků měl povinnost o most pečovat a privilegium vybírat na mostě clo a mýtné.

Svatojánské slavnosti Navalis

Majitel firmy Zdeněk Bergman 15. prosince 2009 obnovil třísetletou tradici Svatojánských slavností NAVALIS. Od té doby se na Slavnostech Pražské Benátky podílejí jak finančně, tak organizačně, od roku 2014 společně se Svatojánským spolkem.

Lodě

Flotila Pražských Benátek

V roce 1998 byly nasazeny čtyři lodě: Plecháč, Šinágl, Julius a kovová pramice. V roce 1999 bylo vyrobeno sedm malých ocelových člunů, s nimiž do roku 2016 byly provozovány pražské přívozy P1, P2, P5, P6 a zrušený přívoz P4. V lednu 2002 byl nasazen na vyhlídkové plavby kolem Karlova mostu patentní vltavský člun Vodouch a v srpnu 2002 se firma zapojila do pomoci při povodni. V nadcházejících letech byly vyráběny či nakupovány další lodě. V červnu roku 2006 firma zakoupila salonní rychloloď Nepomuk. V roce 2016 byly na všech čtyřech přívozech společnosti vltavské čluny nahrazeny převozními loděmi typu Naomi.

• salónní rychloloď Nepomuk. Největší loď společnosti, vyrobená roku 1933 v belgickém přístavu J. Boel & Zonen v Tamise pod jménem „Rhodania“ pro rejdařství Rhodania a.s. Během své historie nesla v rejdařství Fritze a Hanse Rittera BRAG v Basileji jména „Ville-de-Strasbourg" a „Strasbourg" (mezi lety 1937 až 1980), roku 1980 ji německý rejdař Hans Jürgen Voditsch přejmenoval na název „Nepomuk“. V roce 2006 ji od rejdařství Manfreda Bureicka v Düsseldorfu zakoupil Zdeněk Bergman pro svoji První Všeobecnou Člunovací Společnost, s.r.o.
• patentní vltavský člun Vodouch (spuštěn na vodu v lednu 2002) – 9,6 m dlouhý a 3,2 metry široký kanálový člun s plochým dnem s ponorem pouhých 0,38 m, dřevěná kabina s mosazným a bronzovým kováním, replika historických pražských člunů vyráběných loděnicí Übigau v Drážďanech, kapacita 32 cestujících. V letech 2005 až 2016 byly vyrobeny další čluny stejného typu: Blatouch, Vodouš, Puškvorec, Blatouš a Plavuně, na které bylo poprvé použito výhradně mahagonové dřevo.
• sedm malých člunů: Pulec, Dofrchvoj, Čolek, Skokan, Rákosníček, Ropucha, Kačenka. Délka 6,5 metrů, šířka 2,1 metrů, kapacita 12 cestujících. Konstrukce vychází z tradičního plavidla vltavských plavců z roku 1897, nazývaného „naháč“ (protože šlo o jednoduchou dřevěnou loďku bez kajuty a dalšího vybavení). Do roku 2016 s těmito loděmi byly provozovány pražské přívozy P1, P2, P5, P6 a zrušený přívoz P4 Náplavka Holar - Slovanská ostrov - Střelecký ostrov - Dětský ostrov.
• Alka: otevřený hliníkový motorový člun, postavený roku 1963 v polské loděnici Stocznia remontowa Ustka, původně záchranný člun československé námořní nákladní lodi Brno, po vyřazení z námořní plavby provozován soukromníky na Vltavě v Braníku pod názvem Wey, v roce 1999 přestavěn a po dvě sezóny jezdil z přístaviště u Lichtenštejnského paláce, poté byl uložen k rozsáhlé opravě a údajně znovu zařazen do provozu v roce 2008. Kapacita 20 osob, délka 8,55 metru, šířka 3,05 metru, ponor 0,45 metru.
• Blanice: původně parník Pillnitz, postavený roku 1927 v drážďanské loděnici Ubigau. Kolem roku 1953 přestavěn v německém Laubegastu na motorovou loď. V roce 1998–2007 provozován soukromníkem na Vltavě v Praze, roku 2008 jej koupila PČVS a překlasifikovala na převozní loď. Délka 16,07 m, šířka 3,84 m, ponor 1,03 m. Prodána v roce 2014.
• Eleanora, benátská gondola z roku 1858
• Sára Andrea, benátská dondola vyrobená v roce 1962.^[zdroj?]
• převozní prám Bivoj: Je kopií vltavských prámů. Bivoj byl postaven v roce 2014, je dlouhý 12 m, široký 3,4 m, ponor 0,5 m. Kapacita 50 osob. Výkon motoru 36,8 kW. Jde o univerzální plavidlo, které se dá používat i pro práci na řece.
• převozní loď Kazi, používána od roku 2014 na sezónní lince na Berounce v kombinaci s Kazínským přívozem. Poprvé v provozu v rámci adventních vyhlídkových plaveb Přívozu Kazín roku 2014. Provozovatel uváděl kapacitu 45 osob a ponor 46 cm. V září 2015 loď slavnostně pokřtila herečka Sandra Pogodová, divadelní přestavitelka Kazi v komedii Františka Ringo Čecha Dívčí válka.
• převozní loď Baba, prototyp vyvinutý speciálně pro přívozy v Praze. Od 12. července 2016 nasazena na Podbabský přívoz P2. Tento typ lodi konstruován podle lodí z konce 19. století, má délku 11,2 metru, šířku 3,7 metru, ponor 48 centimetrů a kapacitu 40 cestujících, o výkonu motoru 50 kW. Díky palubové konstrukci a novým přístavištím umožňuje nástup a výstup v jedné úrovni. Kormidelna je krytá. Loď Baba stála pět milionů korun.
• Ledňáček, Břehule a Břehouš. Nové lodě typu Naomi, podobné lodím Kazi a Baba, ale v menším provedení. Délka 8,5 metru, šířka 3,15 metru, ponor 44 cm, výkon motoru 22 kW a kapacita 12 osob. Od září 2016 byly nasazeny na přívozy P1, P5 a P6.
• Hermes. V roce 2006 společnost zakoupila nákladní vlečný člun a začala jej rekonstruovat na bostel, nízkonákladovou plovoucí ubytovnu pro turisty. Následně však uspěla ve výběrovém řízení města na dodávku lodi pro ubytování bezdomovců. Během tří měsíců, od listopadu 2006 do února 2007, byl člun přebudován na loď Hermes a na konci února prodán městu.

Loď Baba a lodě typu Naomi postavila dle projektu Zdeňka Bergmana firma JESKO CZ s.r.o. Pardubice, Jaroslav Jiráň, jejímž jednatelem je Jaroslav Jiráň.

• 
  Salonní rychloloď Nepomuk na výletě do Svatojánských proudů v lednu 2016
• 
  Kanálový člun Plavuně v Čertovce v roce 2017
• 
  Převozní prám Bivoj pluje Čertovkou v roce 2016
• 
  Benátská gondola Eleonora u Karlova mostu v roce 2015
• 
  Člun Alka a loď Blanice v přístavišti Four Seasons v roce 2012
• 
  Loď Blanice v přístavišti Jiráskův most na přívozu P5 v roce 2008
• 
  Vltavský člun Skokan v přístavišti Dětský ostrov v roce 2008
• 
  Loď Kazi na Berounce u Kazína v roce 2016
• 
  Loď Břehule na sedleckém přívozu v roce 2017

Trestní oznámení bývalých zaměstnanců

Podle článku z října 2017 se Bergman dostal postupně do sporu s některými svými zaměstnanci, včetně provozního, kterého propustil a který následně přešel ke konkurenční Pražské paroplavební společnosti, a propustil i několik dalších pracovníků, kteří na něj následně podali trestní oznámení kvůli údajnému zneužívání dotací a údajnému neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Informace Policie ČR později zpřístupněná prostřednictvím internetu dokládá, že bývalí zaměstnanci Pražských Benátek František Fiala, Jakub Fiala, Ladislav Maťaše a Jiří Zavadil podali 16. dubna 2012 na Městské státní zastupitelství v Praze oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestných činů, kterých se podle domněnky oznamovatelů měl dopouštět Zdeněk Bergman, jednatel a jediný společník firmy, v rámci provozování vodní přepravy na území hlavního města Prahy, a že toto trestní oznámení bylo 10. prosince 2013 odloženo. Konkrétní skutky, jejich domnělá právní kvalifikace ani důvody odložení v poskytnuté informaci nejsou uvedeny. Autor článku prezentujícího názory pana Bergmana v internetovém deníku Forum24 odložení interpretuje tak, že udání bylo tak nesmyslné, že ani nebylo zahájeno trestní stíhání.

18. června 2012 byla v pořadu České televize Reportéři ČT odvysílána jedenáctiminutová reportáž o podaném trestním oznámení. Za podavatele trestního oznámení v reportáži vystupoval právník Artur Ostrý a bývalí převozníci František Fiala a Ladislav Maťaše a k tématu se v reportáži vyjadřovala celá řada osobností.

Podle nespokojených převozníků a jejich právníka společnost Pražské Benátky fungovala především na principu zneužívání pražských dotací. V kalkulaci nákladů, která byla přílohou smlouvy, počítala se spotřebou převozního člunu 9 litrů nafty za hodinu. Podle Hynka Beneše, ředitele pražské pobočky Státní plavební správy, však spotřebovává použitý motor podle dokumentace přibližně 2,5 litru na jednu motohodinu, a podle prof. Stanislava Berouna z Katedry vozidel a motorů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci může být v předpokládaném režimu provozu (včetně volnoběhu či doby nižší zátěže motoru) spotřeba také třeba jen půl litru na hodinu nebo i méně. Podle převozníka Fialy činí skutečná spotřeba maximálně 4 až 5 litru na provozní den, tedy průměrně něco přes 1/4 litru za hodinu. Na přívozech, kde dotyční bývalí převozníci působili, bylo údajně vykázáno 43× větší množství nafty, než bylo skutečně spotřebováno. Podobné nesrovnalosti jsou prý i v nákladech na mzdy převozníků, servis lodí a údržbu nástupních mol. Podle odhadu bývalých převozníků bylo od roku 2005 do roku 2012 neoprávněně čerpáno přes 51 milionů Kč z rozpočtu města a městských částí. Autoři reportáže uvedli, že ze své pozice tuto částku nemohou ověřit, ale že je zjevné, že v minulosti náklady neprověřoval ani magistrát, ani ROPID, což v reportáži potvrdil i mluvčí organizace ROPID. Mluvčí MHMP v té souvislosti sdělila, že odbor kontrolních činností si připravuje podklady k zahájení kontroly ve společnosti Pražské Benátky. Výsledky byly očekávány nejdříve po prázdninách 2012. Podle článku v internetovém deníku Forum24 z října 2017 kontrola ze strany magistrátu skončila bez závad.

Provozovatel údajně odmítal řešit připomínky převozníků k nevhodným lodím a přístavištím či chybějícímu osvětlení přístavišť s poukazem na nedostatek peněz.

Bývalí zaměstnanci byli se společností ve sporu rovněž kvůli tomu, že za ně prý hradila jen část sociálního a zdravotního pojištění, přičemž celkový dluh za všechny zaměstnance podle nich za deset let narostl do výše několika desítek milionů korun.

Majitel společnosti Zdeněk Bergman i jeho právník stejně jako bývalý primátor Pavel Bém se pro ČT odmítli vyjádřit. Pan Bergman se omluvil s ohledem na probíhající soudní řízení. Primátor Bém prostřednictvím SMS odpověděl, že je příliš chytrý a příliš zkušený, aby se nechal zatáhnout do sporu zaměstnavatele s bývalými zaměstnanci, a že doufá, že ani redaktoři nejsou tak hloupí, aby tak jako veřejnoprávní médium činili.

28. října 2017 vyšel v internetovém deníku Forum24 článek Dušana Šrámka, v němž je v souvislosti s usneseními Poslanecké sněmovny PČR k únikům z trestních spisů jako hlavní a jediný příklad takto poškozené firmy uvedena společnost Pražské Benátky, ač se dále nikde v článku nezmiňuje, že by v tomto případě unikly nějaké informace z trestního spisu.

I přes odložení trestního oznámení prý Bergman přišel o dotace, protože nové vedení města vedené primátorem Bohuslavem Svobodou zpochybňovalo všechny aktivity z dob primátora Pavla Béma. Celá situace podle článku přinesla firmě hmatatelné negativní důsledky, problémy při získávání kontraktů s místními samosprávami a státními úřady, získávání dotací i v jednání s obchodními partnery. Několik let tak musel sám financovat Slavnosti Navalis a po roce 2012 byly zastaveny i městské dotace na Muzeum Karlova mostu.

Redakce Reportérů ČT podle článku nevyslyšela opakované žádosti Zdeňka Bergmana, aby odvysílala novou reportáž, kde by zazněly tyto skutečnosti. Bergman opakovaně žádal o „stažení pasáže s trestním oznámením z Wikipedie“ (šlo o doloženou informaci o obsahu reportáže ČT), příčemž k žádosti přiložil policejní usnesení o odložení trestního oznámení, a podle článku z října 2017 i tato žádost byla neúspěšná. Následně byla v projektu Wikimedia Commons zveřejněna vyžádaná informace Policie ČR právníkovi manželů Bergmanových o odložení trestního oznámení.

Odkazy

Související články

• Přívozy Pražské integrované dopravy
• Vodní doprava v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ŠJů/Pískoviště na Wikimedia Commons
• Pražské Benátky, web společnosti
• Muzeum Karlova mostu

Portály: Doprava | Praha