Wikipedie:Pod lípou (u krbu)/Archiv 2021/01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

2021

Kolegové, rok 2020 je za námi, tak ať je tento rok lepší, než ten minulý! --Ján Kepler (diskuse) 1. 1. 2021, 08:05 (CET)

Díky za přání a Vám totéž. Ten rok bude takový, jaký si ho uděláme. Udělejme si ho tedy co nejlepší :-) --Gumideck (diskuse) 1. 1. 2021, 12:00 (CET)

Mobilní editace

Jen pro zajímavost: dle statistiky za rok 2020 bylo na české Wikipedie provedeno 4,89 % editací z mobilních zařízení. Pro srovnání to bylo na anglické Wikipedii 10,66 %, německé 3,86 %, francouzské 6,68 %, slovenské 10,61 %, polské 4,70 %. Korejská Wikipedie měla z „velkých“ wiki největší podíl – 26,6 %, naopak velmi malý podíl kolem 1 % měly katalánská a baskická Wikipedie. Celkový průměr jsem spočítal na 9,58 %. — Draceane ^diskuse_příspěvky 9. 2. 2021, 12:34 (CET)

Zákupák

Když už máme pod lípou smutné téma odcházejících wikipedistů, neví někdo něco o Zákupákovi? --Matěj Orlický (diskuse) 28. 2. 2021, 18:44 (CET)

Myslím, že je možné mu zavolat. --Rosičák (diskuse) 28. 2. 2021, 19:15 (CET)

Zase PŽJ

Litevská premiérka: za co??? --Kusurija (diskuse) 12. 3. 2021, 11:55 (CET)

Zdravím. Mario Vám napíše, že pro něj osobně jsou přijatelné oba tvary a Vy na to takhle zareagujete se slovy o jeho nekonečněmnohokrát větší autoritě a sebe-indef-bloku, nehledě na zmínku zde u krbu. Navrhuji wikidovolenou a pak případně návrat, až se rozhodnete uklidnit. Asi nějaká ponorka některých wikipedistů, co se tu často potkávají :-) --- Triquelito (pošli mi dopis • špehuj mě) 12. 3. 2021, 12:46 (CET)

Zkoušel jsem z Kusurijových reakcí najít, o co vlastně šlo, a nic než nenávistné Kusurijovy reakce jsem neobjevil. Dýl než minutu tomu nehodlám věnovat. Takže si mě může Kusurija připsat k seznamu těch, kteří mu navrhují wikidovolenou. Dlouhou. --Packa (diskuse) 12. 3. 2021, 15:34 (CET)

I kdyby se to nakrásně podařilo protlačit na Wikipedii, ať už u přijmení litevských nebo pro militantní nepřechylovače u jakýchkoliv příjmení, tak české zdroje se tím nezmění. I nadále uvidíte přechýlenou litevskou premiérku v novinách a televizi, takže nevím, proč se tak zvedat ze židle, když jde jen o jedny české stránky navíc nebo míň :) Konzistentní přístup k podobným případů, to ano, ale tadyto není Litevka bez českých zdrojů, tahle je má. --Chrz (diskuse) 12. 3. 2021, 16:33 (CET)

Preference formulace „narodil se“ před „porodila mu“

IP 185.47.220.65 dlouhodobě přepisovala a stále vkládá formulace: „narodil se“ → „porodila mu“. Tento evergreen jsem zaregistroval u Šafářové, Štěpánka a Vaidišové@Harold:, kam se formulace vytrvale vracely. Nejdříve přišla IPečku varování a následně blok, viz DS 185.47.220.65. Teď vidím, že přepisování pokračuje. Za přestřelené už považuji formulace typu: V roce 2013 mu porodila syna Finna. V roce 2016 mu porodila dceru Ellu. V roce 2020 mu porodila dceru Stellu.

Jak uvedl kolega RPekař ve shrnutí, i já se domnívám, že encyklopedičtější formulace než „děti mu porodila“ je „děti se narodily“. Přímé hromadné přepisování v tomto smyslu by mělo charakter NEKITu, takže přikládám Ke krbu, jaký je názor na preferenci „narodil se“ v článcích bez rizika považovat to za NEKIT.--Kacir 19. 6. 2021, 07:32 (CEST)

Souhlasím s nevhodností formulace prosazované IP adresou, několikrát jsem ji už v minulých měsících revertoval. --Harold (diskuse) 19. 6. 2021, 16:01 (CEST)

Ano, „děti se narodily“ je encyklopedičtější. To „porodila mu“ zní přece hrozně, jakoby úloha ženy končila porodem dítěte, které pak přechází do majetku muže (otce). Řečeno samozřejmě s nadsázkou. --Mario7 (diskuse) 20. 6. 2021, 02:06 (CEST)

V některých dobách a kulturách, "porodila mu", jak to popisujete, přesně vystihuje situaci. Zcela bez nadsázky. (Třeba když Anna Svídnická porodila Karlovi IV. syna a dědice Václava IV.) Nicméně sporné články jsou jiný případ, tam je to nevhodné, --Jann (diskuse) 20. 6. 2021, 17:18 (CEST)

Musím souhlasit. Někde je to namístě, jindy méně vhodné. Opravdu hodně záleží na tom, jak velký "přínos" takový porod znamená pro muže. Výraz "porodila mu" je výrazem tvrdícím otcovství, na rozdíl od výrazu "narodil se jí".--Rosičák (diskuse) 20. 6. 2021, 17:44 (CEST)

Já jsem nedávno v čl. Ludvík VII. Francouzský použil podobně Teprve třetí žena Adéla ze Champagne dala Ludvíkovi mužského potomka… --Matěj Orlický (diskuse) 28. 6. 2021, 11:13 (CEST)

Mně tedy "porodila/dala mu" i v případě jiných dob a kultur přijde neencyklopedické, nese to s sebou implicitní hodnocení a představy o roli ženy, někdy i zavádějící představy o tom, kdo je zodpovědný za pohlaví potomka. Přeci i když píšu o jiné kultuře, snažím se o neutrální pohled a nepřebírám nekriticky hodnotící výrazy, které používá daná kultura, nebo které byly v dané době všeobecně přijímané (a pokud bych je výjimečně použil, musí z toho textu být jednoznačně jasné, že to je dobová terminologie a proč je použita). Za neutrální považuji formulace jako "narodil se jim/mu/jí..", "měli spolu dítě", "porodila syna, jehož otcem byl..", "z manželství s XY vzešel dědic" apod. --Robin Jezyna (diskuse) 28. 6. 2021, 15:36 (CEST)

„Porodila mu“ by mi přišlo celkem normální v článku o otci („… a pak se oženil s XX, která mu porodila tři syny“), kde je podstatné právě to, že to byli jeho synové. V článku o matce mi to přijde v pořádku jen tehdy, je-li (/byla-li) součástí kultury, která odvozuje hodnotu ženy od její úlohy rodičky, tedy pokud to, že porodí dítě (…někomu významnému), je zásadní pro její společenský status. V moderní Evropě je takové uvažování o ženě silně menšinové, těžko tedy u moderní Česky považovat takové vyjádření za neutrální.--Tchoř (diskuse) 20. 6. 2021, 20:56 (CEST)

Souhlasím, že formulace "porodila mu" by byla vhodnější, pokud by článek přímo nebo nepřímo ale zjevně řešil, jestli otec (či společnost) onu manželku či konkubínu zapudil nebo jí zvýšil status právě kvůli těm porodům. Jinak ne. --Chun-mee (diskuse) 27. 6. 2021, 23:50 (CEST)

Dítě je samostatná lidská bytost. Narození je pro ně podstatně důležitější, než pro matku nebo otce. Úctu k člověku tak odráží mnohem lépe formulace "narodil(a/o) se" než "porodila mu". --Chun-mee (diskuse) 27. 6. 2021, 23:44 (CEST)

V článku o matce nebo otci nebo jiném příbuzném nebo věcném hesle je důležitost narození pro dítě nepodstatná, tam řešíme důležitost pro téma článku; a pokud bychom chtěli řešit "úctu k člověku", tak bychom neměli zapomínat na to, že i matka a otec jsou taky člověci a že u zmiňovaných královských dědiců je jejich narození (a pohlaví) otázkou života či smrti pro tisíce ne-li miliony "samostatných lidských bytostí" království. Neodráží proto "úctu k člověku" mnohem lépe formulace beroucí ohled na tyto miliony? "dala národu dědice" :-) Proto bych úctu do věci nezatahoval. --Jann (diskuse) 28. 6. 2021, 12:50 (CEST)

Porodila národu budoucího krále. Hm :) --Chrz (diskuse) 28. 6. 2021, 14:33 (CEST)

Se stočením diskuse k porodům a královstvím, přidám poznámku výlučně Ke krbu. Jeden z přednášejících na UK dával k dobru, že u některých královských sňatků přihlíželi styku, s cílem ověřit početí následníka trůnu např. slučujícímu větší území, úředníci obou stran, kteří potvrdili akt s určením předpokládaného narození, což by dnešní terminologií byl druh voyeurismu. --Kacir 30. 6. 2021, 00:55 (CEST)

Taková věc mě vůbec nepřekvapuje. Naši kultuře je to cizí, jsme takové citlivky. Ale kdysi to bývalo u dynastyckých sňatků zřejmě celkem normální a v různých kulturách. S voyerismem to nemá nic společného, byla to čistě právní záležitost, jestli byl sňatek "naplněn", tedy jestli byly splněny všechny jeho právní podmínky. Svědci bývali ovšem "za plentou" - mimo lože "s nebesy" se spuštěnými látkami, jak v Evropě, tak v Číně. Kdyby mohli, přihlíželi by všem stykům, aby i početí následníka bylo právně nepochybné. --Chun-mee (diskuse) 2. 7. 2021, 10:04 (CEST)

Dnes v naší kultuře to zanechalo ještě stopu, která je velmi nápadná, přesto ji leckdo možná přehlédl. Při právním úkonu uzavírání manželství se má za patřičný veřejný polibek novomanželů - jako začátek. --Chun-mee (diskuse) 2. 7. 2021, 10:07 (CEST)

Kresby Jiřího Srny

Všiml jsem si, že se v biografiích prostřednictvím kolegy Jirky Mikulky množí karikatury od Jiřího Srny – Hawking, dvě u Einsteina, Jagger, Vondráčková, Schwarzenegger, Hardy, de Funès, Burian… a v dalších heslech: kreslený vtip, ČUK, karikatura. Při této četnosti bych už očekával nějaké avízo třeba Pod lípou. Přikládám tedy ke krbu, protože to na mě začíná působit jako spam. Ne vždy mohou být karikatury vhodné, např. u Čaputové. Nevkládal bych je automaticky jen proto, že jsou dostupné.
Díky za nahrání souborů. Uvedení licence a způsob autorství nejsou IMHO dostatečné, např. Jiri_Srna_Einstein_2.jpg: Zdroj: Soubory zaslal autor e-mailem. Mělo by být řešeno přes OTRS jako u nahrání Lichého vtipů. --Kacir 21. 9. 2021, 09:50 (CEST) / Doplnění trvalých diffů.--Kacir 21. 9. 2021, 10:13 (CEST)

Souhlasím s nevhodností, 2× Einsteina jsem odstranil. —Mykhal (diskuse) 21. 9. 2021, 10:03 (CEST)

Zdravím Vás a omlouvám se za mou činnost. Dá se říct, že jsem na Wikipedii stále ještě nováček a tak dělám chyby. A když budu na Wikipedii pokračovat dál, je velmi možné, že ještě nějaké chyby dělat budu. Není to jednoduché vyznat se v tom všem a času na to moc není. Četl jsem, že se člověk nemá bát do Wikipedie přispívat, že to po něm zkušenější kolegové opraví. A já Vám za to děkuju - když mi něco smažete, uvědomím si, co jsem udělal špatně, a ze svých chyb se snažím poučit. Když jsem s Wikipedií začínal, tak mě vůbec nenapadlo, že bych někdy vkládal i grafiku. Po poradě se svým mentorem, který mě lehce navedl, jak na to, jsem to však zkusil. Oslovil jsem e-mailem pár (5) kreslířů, zda by nechtěli oživit články na Wikipedii. Pokud se dohodneme, tak mi své kresby zašlou (zatím tedy dva, dnes jsem dostal kresby od třetího - pana Kovaříka). Proto pak píšu, že jsem kresby získal e-mailem, nevím, jak to popsat jinak. Všechny kresby (tuším pět formulářů) jsem vyřizoval přes OTRS a vždy mi došel e-mail, že to v pořádku přijali a zpracovali. Nevím tedy, proč některé kresby jsou po této stránce OK a některé ne. Uvědomuji si pouze svou chybu, kdy jsem v názvu souboru psal českou diakritiku (poprvé z neznalosti, podruhé z nepozornosti) a pak při kopírování názvu je místo písmen s háčkem či čárkou shluk nesmyslných znaků. Je vážně těžké najít hranici mezi oživením článku kresbou a reklamou kreslíře. Pokud existuje nějaká hranice, tak ji samozřejmě budu dodržovat. Co se týká paní prezidentky – její karikaturní portrét (spíš jen portrét, nijak dle mě karikována nebyla) není nijak urážející. Ale nechci se kvůli tomuto s nikým, kdo má v tomto jiný názor, hádat a příště bych takový obrázek do profilu státníka nevložil. S pozdravem Jirka Mikulka --Jirka Mikulka (diskuse) 21. 9. 2021, 13:44 (CEST)

Není třeba se omlouvat. Jde jen o to, najít tu míru karikatur v článcích, protože mnohonásobné vložení obrázků od jednoho autora, s uvedením jeho jména v popisku, vyznívá již jako reklama na kreslíře. Není ani zřejmé, proč mají karikatury obsahovat články politiků, vědců a dalších neuměleckých profesí. Vyznívá to samoúčelně, resp. právě jako možná reklama. Příkladem budiž Čaputová, kde přidávat karikaturu do sekce prezidenství, která s ní nemá nic společného, nijak ji neilustruje, je právě tou samoúčelností či možnou propagací kreslíře.
Pokud k obrázku napíšete, že jste kresby získal e-mailem, tedy neodkážete URL adresou na zdroj, v němž je uvedena svobodná licence, pak je nutné pro ověření zaslat e-mail do systému OTRS. Neboli, takto by mohl kdokoli nahrát libovolnou fotku s uvedením soukromého e-mailu, bez ověření a jen s vírou, že tomu tak je. Na Commons jsou nahrávány tisíce nesvobodných obrázků pod účty, které se na obcházení autorských práv specializují,. Takže alespoň nějaká základní míra dodržování autorských práv z hlediska ověřitelnosti, je žádoucí.--Kacir 22. 9. 2021, 07:27 (CEST)