Přeskočit na obsah

Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/archiv 2010-2

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tato diskusní stránka je archivovaná.
Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Jules Verne bez Julese Verna nebo bez Julesa Verna

Zdravím. Bohužel máme ve wikipedii oba dva tvary druhého pádu jména tohoto spisovatele. Já si myslím, že správně je Julesa Verna, protož říkáme četl jsem knihu od Žila Verna a ne od Žile Verna. Rád to všechno opravím, jenom se nechci dostat do editačního knofliktu s někým, kdo si myslí že správně je Julese. Jak docílit toho, aby jsem se shodli na jednom tvaru a všichni jej respektovali? Děkuji --Chalupa 26. 7. 2010, 07:59 (UTC)

Příručka ÚJČ - Pro oko vypadá lépe, píšeme-li Jacquese, Julese, Anouilha. Ty tvary však máme vyslovovat [žaka, žila, anuje] a způsobem psaní to můžeme čtenáři naznačit a napsat Jacquesa, Julesa, Anouilhe. Nerovnováha tu bude ovšem vždycky: např. milý [žán-žaku] nelze napsat jinak než milý Jean(e)-Jacquesi, takže chceme-li tvary takových jmen sjednotit, volme spíše podoby přijatelné oku.
Starší způsob skloňování Jacqua, Jula už u těchto jmen nepokládáme za vhodný, protože takové tvary nenaznačují, jaký je výchozí tvar jména. [1] --Silesianus 26. 7. 2010, 08:07 (UTC)
Budu také citovat ÚJČ AV ČR:
2. pád - Julesa, Julese.
příklady: romány Julese Vernea
poznámky k heslu: u tohoto jména se můžeme setkat i s tvary, ve kterých došlo k vypuštění koncového němého -es (2. p. Jula, 3. p. Julu, Julovi apod.), ale častější je v současné češtině ponechání tohoto koncového němého -es, což je v souladu s tendencí, aby byla z pádových tvarů rozpoznatelná základní podoba jména
Výsledkem je tedy že oba výrazy jsou správné. --Draffix 26. 7. 2010, 13:58 (UTC)

Takže co navrhujete? Sjednotit na Julese Verna? Když tak na to koukám, bude to aso nejlepší. --Chalupa 28. 7. 2010, 17:21 (UTC)

Není potřeba, Julese i Julesa jsou spisovně správné. Avšak sjednotit to do jednoho Vám nikdo bránit nebude, jen je to z mého hlediska zbytečnost. --Draffix 28. 7. 2010, 18:51 (UTC)
  • Souhlasím s c Draffixem - obojí je správně, sjednocení je zbytečné.123bb 4. 10. 2010, 13:28 (UTC)

Zrušit všechny odkazy na portály

Bohužel, rozmohly se nám v článcích odkazy na portály víc, než je zdrávo. Přidávají se v rámci hurá akcí i do článků, kde to má pramalý význam. Portály mají sloužit jako jakési hlavní stránky jednotlivých oborů. Odkazujeme snad v každém článku na Hlavní stranu? Proč vůbec odkazovat mimo hlavní jmenný prostor? Vždyť je to zbytečné. Na jednotlivé portály se čtenáři, které to zajímá, dostanou snadno přes Portál:Obsah, na který je odkaz na Hlavní straně.

Navrhuju proto veškeré odkazy na portály v hlavním jmenném prostoru (samozřejmě včetně těch vložených pomocí šablony) odstranit. Miraceti 1. 8. 2010, 21:24 (UTC)

Upozorňuju, že diskuse o portálových šablonách se již vede zde Wikipedie:Žádost o komentář/Pravidla pro Wikiportály. --Jowe 1. 8. 2010, 21:28 (UTC)
Návrh na odstranění plně podporuji. --Ragimiri 1. 8. 2010, 21:59 (UTC)
Odpověď na otázku Odkazujeme snad v každém článku na Hlavní stranu?: Ano odkazujeme, je to taková ta velká pobořená koule vlevo nahoře. :) Všiml jsem si jednoho wikipedisty, kterého by měl někdo zpacifikovat, pro plošné odstraňování portálových šablon ale nevidím důvod. Odkazovaný ŽoK je asi lepší místo k diskusi.--pan BMP 1. 8. 2010, 22:29 (UTC)
  • Rovněž bych ho zpaci fikoval.123bb 4. 10. 2010, 13:31 (UTC)
Logo není součástí článku. Miraceti 8. 8. 2010, 19:11 (UTC)
Možná mi namítnete, že jsem nepochopil "princip encyklopedie", ale stále se snažím na Wikipedii aplikovat (mně poněkud bližší) principy známé z jiných webů. Každý server s širokým záběrem dříve či později vytvoří subdomény, které přeberou roli "hlavní stránky" pro určitý užší okruh článků (dobře je to vidět na zpravodajských serverech - auto.idnes.cz, www.bbc.co.uk/news/technology, ...) portály na Wikipedii plní (nebo by mohly plnit) přesně takovou úlohu - je běžné, že ze článků v dané sekci se čtenář snadno dostane na příslušný "portál" - často tak, že je "logo serveru" nahrazeno nebo doplněno "logem portálu" - tohle asi neprojde :) (a navíc je tu problém s více portály), takže nám nezbývá než odkazovat na portály ze spodní části článku.--pan BMP 8. 8. 2010, 19:45 (UTC)
Wikipedie není jen tak nějaký web. Nemusíme dělat věci jako jiní (kromě toho, že takto to nikdo nedělá). Miraceti 9. 8. 2010, 16:05 (UTC)
Nemusíme, ale můžeme. Já si myslím, že to (tam i tady) funguje a mohlo by ještě lépe nebýt těch neustálých obstrukcí (neberte osobně :) ) na jedné straně a bezmyšlenkovitým hrr tapetováním na straně druhé. Navíc "takto" to opravdu nikdo nedělá, takže strach z opičení se po "jen tak nějakých webech" nemám. Fungováním myslím navigaci uživatele, jeho "udržení" na wikipedii a v případě, kdy je např. portál svázán s wikiprojektem i pomoc při koordinaci při tvorbě encyklopedie.--pan BMP 10. 8. 2010, 01:29 (UTC)
Co je myšleno tím „udržením“? Já v tom zase cítím nějaký pokus o reklamu. Wikipedie není živá z reklam, na rozdíl od novin není naším cílem získat co nejvíc prokliků a pak s tím běžet za inzerenty a zdůvodňovat tím výši požadovaného obnosu. Naším cílem je psát pokud možno důvěryhodnou encyklopedii, nikoliv se podbízet. Dobrá encyklopedie si najde čtenáře sama, není nutné ji prošpikovat reklamními odkazy, aby si ho „udržela“. A nepíšeme encyklopedii jen pro online čtenáře, píšeme ji i pro ty, co si ji stáhnou do PDA, nebo pro ty, co části použijí třeba do místních novin.--Tchoř 10. 8. 2010, 01:52 (UTC)
S návrhem pana kolegy Miracetiho nesouhlasím, s diskusí o nápravu chyb kolem portálů ano--Zákupák 2. 8. 2010, 02:57 (UTC)
Bude v článku Třebíč odkaz na portály Třebíč, Třebíčsko, Morava, Česko, Města, památky UNESCO... ? Buď zrušit úplně, nebo linkovat opravdu jen z těch nejhlavnějších článků a z kategorií. JAn 2. 8. 2010, 11:15 (UTC)
Šablony nadřazených portálů není nutno vkládat. Nechme se inspirovat fr.wiki. Např. článek fr:Marseille, jsou tam jen 3 portálové šablony. Pomocí skrytých kategoriií je však článek zahrnut i do nadřazených portálů jako je např. Francie, Evropa, portál regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur atd. Vezměme konečně navědomí, že portálové šablony neslouží jen k propagaci portálů. --Jowe 2. 8. 2010, 11:43 (UTC)
Vezměme konečně na vědomí, že je nesmysl míchat otázku kategorizace s otázkou portálů. Pokud chceme mít ploché kategorie, fajn, pojďme o tom debatovat. To je ale úplně jiná otázka než portály a je hloupost řešit to spolu. --Mormegil ✉ 2. 8. 2010, 12:52 (UTC)
Že je to hloupost je váš názor na který máte právo. Že to však není hloupost pro všechny dokazuje systém portálů na zmiňované fr.wiki. Či tam snad považujete všechny za hlupáky ? --Jowe 2. 8. 2010, 13:16 (UTC)
A jak víte, že to podporují všichni na francouzské wikipedii a né třeba skupinka lidí, která ostatní s tím otravovala tak dlouho a všude, že zbytek radši kývl než to dále všude číst? --Silesianus 2. 8. 2010, 13:19 (UTC)
Neřekl jsem že to podporují všichni, nic na světě nemá 100% podporu...Avšak nazývat hloupostí něco co někde dobře funguje je dost divný. Můžeme diskutovat o výhodách a nevýhodách tohoto systému, ale neoznačujme to za hloupost. --Jowe 2. 8. 2010, 13:36 (UTC)
Otázka je, co znamená to dobře. A spousta hloupostí funguje hodně dlouho, než si lidé ujasní, že to je hloupost. --Tchoř 2. 8. 2010, 15:33 (UTC)
Určitě zrušit, upozorňoval jsem na tento problém již dávno. V podstatě je to spam. --Kyknos 2. 8. 2010, 11:24 (UTC)
Nerušil bych odkazy an bloc, nějlepší by bylo ponechat jen základní se vztahem ke článku. A propos, jak vlastně dopadla diskuze o změnách portálových šablon? Podle mého by bylo nejlépe se inspirovat francouzskou nebo italskou Wikipedií, protože článek obsahující tři věty, obrázek a pět velkých portálových šablon by byl skutečně pro ostudu.--Formol 2. 8. 2010, 11:31 (UTC)
Diskuse dopadla tak, že převážil názor pro změnu šablon po vzoru třeba francouzské Wikipedie. Avšak ti kteří jsou technicky schopni takovou změnu provéct se k tomu nemají. --Jowe 2. 8. 2010, 11:49 (UTC)
Koukl jsem se na to a není to zase až tak těžké. Až dorazím domů, tak se na to vrhnu...--Formol 2. 8. 2010, 12:06 (UTC)

Dovolil bych si upozornit na to, že jsem založil Wikipedie:Hlasování/Portálové šablony, protože podle mě nejde ani tak o argumenty jako spíše o věc vkusu..--Formol 3. 8. 2010, 14:32 (UTC)

A víte co je na tom nejzajímavější. Kolik lidí se pachtí s nějakým portálem, považuje za morální povinost se o něj starat a přitom ty portály mají nulovou sledovanost. Čili mě fascinuje, kolik zbytečné práce tu ti lidé proinvestují.--Juan de Vojníkov 4. 8. 2010, 05:38 (UTC)

Nešlo by nějak zjistit, kolik lidí se na portál dostane z Hlavní strany, z Portál:Obsah či z vyhledávání a kolik přes „spamovací“ odkazy v článcích? Tipnul bych si, že velká většina skrz články. Takže jejich omezením/zrušením bychom sledovanosti portálů taky asi nepomohli. :-) --Byrnjolf 4. 8. 2010, 09:01 (UTC)
Za mě osobně - Portál dá velkou práci, jenom každý týden vyměnit dva obrázky + text k nim, hlídat nové články, kategorizace v tématu, rozvoj článků z oboru, starost o neozdrojované příspěvky, řešení významnosti, shánění fotografií s OTRS, atakdále atakpodobně... A co se týče návštěvnosti, viz statistika například zde: [2] - i když si myslím, že občas nefunguje dobře, protože některé dny ukazuje bezdůvodně nulový přístup, přestože nějaký musel být. Ukazuje, že na portál Fotografie přijde 500 - 1000 lidí měsíčně.

A jak jinak se k portálu čtenář začátečník dostane, když ne z tématického článku??? Například všechny fotografické články jej mají v odkazech. A nejsem pro, aby se odkaz smazal. Portál obsahuje přehled všeho, co se v tomto tématu odehrává, co se odehrálo, je živý, mění se podle aktuální situace, živě reaguje atd... A za tu práci to stojí,... --Svajcr 4. 8. 2010, 09:13 (UTC)

Z Hlavní strany. Miraceti 8. 8. 2010, 19:13 (UTC)
I kdež, tam je jich 145, takže 20 chybí. V zakládání a evidenci je chaos.--Zákupák 9. 8. 2010, 16:55 (UTC)

Zrušení přídomku „otevřená encyklopedie“ z titulku článků

Podávám návrh na zrušení přídomku „otevřená encyklopedie“ z titulku článků. Každý článek ve Wikipedii má při svém otevření v prohlížeči kromě svého názvu také doplněno „ - Wikipedie, otevřená encyklopedie“. Přitom sám název Wikipedie je dle mého názoru dostatečný, není třeba se dále chlubit tím, že se jedná o otevřenou encyklopedii. Tento nadbytečný text jen zbytečně prodlužuje titulek okna prohlížeče, nemluvě např. o přidávání do záložek, citacích pomocí normy apod. Jen pro srovnání jak na tom jsme my a tři další Wikipedie:

  • česká: Humanitní a společenské vědy - Wikipedie, otevřená encyklopedie
  • anglická: Humanities – Wikipedia
  • německá: Humanities – Wikipedia
  • francouzská: Lettres (culture) – Wikipédia

Jak vidno, žádná z těchto Wikipedií kromě svého názvu již žádný přídomek nepoužívá (ani bratia Slováci). --Ragimiri 2. 8. 2010, 15:31 (UTC)

Pro, je to zbytečnost. --Silesianus 2. 8. 2010, 15:34 (UTC)
Také souhlasím. Totéž i u podtitulů tištěných podob stránek.--Petr Karel 2. 8. 2010, 15:36 (UTC)
Ta statistika je poněkud nepřesná (pokud to chcete testovat, nenastavujte se ji jazyk rozhraní na češtinu). My, slováci + deset největších:
Možná, že ne zcela půl na půl, ale taky ani zdaleka ne „žádná z těchto Wikipedií“. (Jinak je mi to vcelku šumák.) --Mormegil ✉ 2. 8. 2010, 16:12 (UTC)
Souhlas, zrušit. --Kyknos 2. 8. 2010, 16:32 (UTC)
Též myslím, že "Wikipedie" je v dnešní době již dostačující. --Dezidor 2. 8. 2010, 22:08 (UTC)
Ponechat, mnozí stále nechápou, že Wikipedie je otevřená a ne byrokratická a je třeba to pořád zdůrazňovat. --Elm 3. 8. 2010, 10:40 (UTC)
Je otázka, zda si pod přívlastkem "otevřená" někdo představí právě nebyrokratičnost. Já jsem si při objevení wikipedie vykládal přívlastek jako "průběžně aktualizovaná", "nedokončená" (jako např. ve spojení "otevřený problém").--Petr Karel 3. 8. 2010, 11:22 (UTC)
Taky si myslím, že pojem otevřená není pro čtenáře moc pochopitelný. Navíc přesnější překlad je IMHO "svobodná". Ale to se obávám, že už by lidi ve spojení s encyklopedií chápali ještě méně. Na druhou stranu vidím i důvody pro zachování toho dovětku, ale celkově jsem spíše pro zrušení.--Packa 3. 8. 2010, 11:55 (UTC)
Mně je to v zásadě celkem jedno (faktem je, že oproti třebas anglickému „free“ to není s českým slůvkem „otevřená“ tak snadné), jen si dovolím připomenout, že na en Wiki to mají nejen v názvu stránky, ale i přímo pod každým názvem článku je podnadpis „From Wikipedia, the free encyclopedia“. Je to však mezi Wiki výjimka. --Byrnjolf 3. 8. 2010, 12:30 (UTC)

Myslím, že je to součástí obchodní značky, ačkoli je to v zásadě ptákovina - stejně nikdo neví, co to znamená. Proto by to mělo zůstat. Miraceti 8. 8. 2010, 19:23 (UTC)

Takže abych to shrnul: pro je 6 lidí (Ragimiri, Silesianus, Petr Karel, Kyknos, Dezidor, Packa), proti 2 lidé (Elm, Miraceti), neutrální postoj zaujali 2 lidé (Mormegil, Byrnjolf). Mám za to, že můj návrh byl schválen. Mohou toto udělat správci nebo je třeba žádat na metě? --Ragimiri 4. 9. 2010, 16:32 (UTC)

Správci by to měli být schopni udělat, proto prosím o úpravu MediaWiki:Pagetitle. --Ragimiri 4. 9. 2010, 16:34 (UTC)

Úprava sdělení v portálových šablonách

Bohužel to nevypadá, že by se rýsovala nějaká dohoda na tom jak mají vypadat portálové šablony a odkazování na portály. Zřejmě ještě hodně dlouho, ne-li navždy, tu zůstanou portálové šablony v současném stavu. Dovoluji si tedy navrhnout, aby se z nich odstranil alespoň nepravdivý a klamný text Související články obsahuje Portál xxx. Portál žádné články neobsahuje. Zcela bude postačovat Portál xxx. Možná právě díky tomuto klamnému sdělení mnoho wikipedistů vnímá portálové šablony jen jako reklamní upoutávku. Myslím, že aspoň na tomhle by v komunitě mohla panovat shoda. --Jowe 6. 8. 2010, 13:41 (UTC)

Portálové šablony jsou jen reklamní upoutávka, kategorizace by se měla provádět jinými prostředky. Nicméně proti odstranění textu nic nenamítám. --Tchoř 6. 8. 2010, 13:52 (UTC)
Portál obsahuje odkazy na články a také části článků, takže věta Související články obsahuje Portál xxx celkem vystihuje skutečnost. Možná trochu nepřesné, ale pro návštěvníka wikipedie, který o portálu v životě neslyšel, vhodné. Informační hodnota podle mě převažuje nad nepřesností. --Ladin 6. 8. 2010, 14:22 (UTC)
A co neutrální Viz též portál Balabubu ? Vanessa 7. 8. 2010, 20:30 (UTC)
Ano, šlo by to formulovat i jinak, ale vzhledem k tomu, že podle jiných diskusí pravděpodobně dojde ke změně té šablony, hlavně tedy ke zmenšení (kde už na další texty nebude prostor), myslím že nějaké dílčí změny nemá smysl dělat. --Ladin 8. 8. 2010, 20:28 (UTC)

Související články v dnech roku

Zajímalo by mě, jestli byl i někdo jiný překvapený touto sekcí, která je prakticky ve všech dnech roku. Podívejte se namátkou na 25. červenec. Mně připadají divné hlavně ty měsíce bez ladu a skladu, zejména když na spodu stránky je duplicitní box kalendář, v tomto konkrétním případě {{Červenec}}. Jsem pro robotické odstranění těchto sekcí Související články. --Gumruch 8. 8. 2010, 04:17 (UTC)

Souhlas s odstraněním. Je to pozůstatek z dávné doby Wikipedie, kdy ještě nebyly rozšířeny šablony. --Jowe 8. 8. 2010, 08:31 (UTC)
Taky pro, vypadá to divně. --Packa 8. 8. 2010, 19:36 (UTC)

Šablona Zaplnit kategorii

Navrhuji přeložit a schválit k použití českou verzi anglické údržbové šablony en:Template:Underpopulated category. Pokud to dobře chápu, používá se v kategoriích, které by měly obsahovat víc článků, které již existující (tj. ne v těch kategoriích, které jsou málo zaplněné, ale další potenciální články do nich ještě nejsou napsané). V české Wiki by mohlo jít namátkou o tyto kategorie: Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka (stačí pohled na Řád Tomáše Garrigua Masaryka#Nositelé), Kategorie:Hollywoodský chodník slávy (168 stránek vůči 878 španělským), Kategorie:Držitelé ceny Grammy, Kategorie:Zasloužilí umělci a další, zejména s různými nositeli, oceněnými apod. Podle mě by se pak mohlo víc lidí podílet na cílené kategorizaci. --Gumruch 8. 8. 2010, 16:59 (UTC)

Přiznám se, že jsem nějak nepobral, v jakých kategoriích se šablona bude používat. To jako ve všech kategoriích, ve kterých chybí články? To by byl potom nesmysl ne, vždyť v každé kategorii teoreticky možná nějaký článek chybí. --Marek Genius 8. 8. 2010, 19:36 (UTC)
Ještě jednou: ne v kategoriích, kde je obecně málo článků (a měly by se dopsat), ale v těch, kam je zařazeno málo existujících článků (protože jsme nedali kategorii do příslušných článků). Tedy tak to chápu já neboli tak bych to aplikoval (jen při tomto použití je to dle mého užitečné), ale nejsem si 100% jistý, že na en-Wïki je to stejně. --Gumruch 8. 8. 2010, 20:09 (UTC)
Aha, už jsem to asi pochopil. V tom případě by to možná šlo, na druhou stranu, pakliže někdo objeví článek, který není v kategorii, ve které by měl být, není lepší, když ho prostě do té kategorie doplní, než když jen vloží do kategorie šablonu? Přijde mi jednodušší (a i praktičtější) ten druhý způsob. --Marek Genius 8. 8. 2010, 20:18 (UTC)
Ale to se má dávat do kategorie jako upozornění, že je možné vyhledat články, které je potřeba zařadit. Např. kdo má čas, může projít Řád Tomáše Garrigua Masaryka#Nositelé a vložit kategorii Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka do všech biografií, které ji ještě nemají. Tam, kde soupis není, je možné použít cizí Wiki apod. --Gumruch 8. 8. 2010, 21:31 (UTC)

Já jsem pro, jako informace pro ostatní, např. po založení nové kategorie, je to dobrý nápad. --Ladin 8. 8. 2010, 20:23 (UTC)

Přesně tak, může to upozorňovat na nové kategorie, protože autor článku často neví, jaké má možnosti. Např. do biografie dá jen základní kategorie (např. Český spisovatel, Narození 1900, Úmrtí 2000), ale on to byl třeba národní umělec, zaměstnanec České televize, zemřel na infarkt a pocházel z Náchoda. --Gumruch 8. 8. 2010, 21:31 (UTC)
Řekl bych, že se to dá použít také v případě vytvoření nové podkategorie, např. pokud vytvořím Kategorie:Čeští archiváři a nebudu sám ochotný tam překategorizovávat všechny náležející články, které jsou doteď ve vyšší, základní kategorii Kategorie:Archiváři. --Gumruch 8. 8. 2010, 21:56 (UTC)
Když se mi to nechce překaterizovávat, tak nebudu přece vytvářet novou kategorii, ne? --Marek Genius 8. 8. 2010, 22:01 (UTC)
S tímhle přístupem by tu spousta kategorií nebyla. Když vytvářím článek a chybí kategorie, tak ji vytvořím, zařadím a spojím interwiki a pak je k dispozici i pro ostatní, aby ji používali. Typické jsou „národní“ podkategorie. Já osobně většinu „svých“ kategorií aspoň částečně zaplňuju. Je to už trochu OT, prosím konstruktivní připomínky. --Gumruch 8. 8. 2010, 22:26 (UTC)

Předpokládám, že šablona by plnila shodně pojmenovanou údržbovou kategorii. Proč ne, není to marný nápad.--Jann 9. 8. 2010, 18:20 (UTC)

Ano, primárním účelem je mít pohromadě kategorie, které mohou případní zájemci-údržbáři zaplňovat. Protože nebyly (výrazné) námitky, dovolil jsem si zbastlit {{Zaplnit kategorii}} a do příslušné údržbové kategorie:Kategorie k zaplnění jsem zatím zařadil 45 kategorií, pro které podle mě máme materiál (např. všichni zpěváci mohou být zařazeni podle typu hlasu, mimochodem je to pro jejich kariéru celkem determinující). Chtěl bych poprosit ostatní o zkouknutí šablony a někoho technicky zdatnějšího, jestli by do ní mohl přidělat podmínku, kdy by se při existenci hlavního článku na něj odkazovalo jako na potenciální zdroj (šablona obsahuje můj nezobrazovaný nepovedený pokus, z něj by to mělo být jasné). Já ty podmínky a přepínače ještě neumím. Díky předem. --Gumruch 14. 8. 2010, 02:48 (UTC)

Omezení výkonu správcovských akcí ve vlastním kontextu

V poslední době se tu roztrhl pytel se správcovskými zásahy, kdy správcové jednají ve vlastním kontextu - skrývají či dokonce mažou si své editace, někdy si dokonce mažou i velké části historie svých uživatelských (pod)stránek, případně je smažou celé (čímž mnohdy mažou editace i jiných uživatelů). Všemi těmito zásahy (obzvláště pak částečným mazáním či skrýváním) tak zpětně upravují historii, která je následně pro uživatele bez příslušných práv zkreslená.

Jsem toho názoru, že by bylo správné, aby takovéto akce vždy prováděla nějaká jiná osoba než zainteresovaná, neboť konflikt zájmů je zcela zřetelný. Nehledě na fakt, že většina z takových akcí, které jsem zde zaznamenal, je zjevně neopodstatněná či zbytečná, a tudíž se ani neměla stát.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 8. 2010, 09:28 (UTC)

Ano, máte pravdu některé mazání vlastní podstránky může zkreslovat historii. Již jsem obnovil jednu takovou svou podstránku, na kterou bylo odkazováno v jedné diskusi a uznávám svou chybu. Nutno si však uvědomit, že stejně zkresluje historii mazání nepoužívaných šablon. Např. smazání velké části historie šablony {{Portály}} není zcela v pořádku. Zvláště když bylo o této šabloně 2x hlasování o smazání a ani jednou nebylo rozhodnuto o smazání. --Jowe 10. 8. 2010, 10:12 (UTC)
Je vidět, že sebereflexe a chápavost většiny správců je skutečně na výši... Tady krucinál nejde o to, jestli na vás někdo odkazoval, ale o to, že to nemáte co mazat z historie!--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 12:18 (UTC)
Mimochodem to není poprvé, kdy se řeší zneužívání mazání editací.--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 12:21 (UTC)
Smazání uživatelské stránky či podstránky je možné, a to na základě doporučení Wikipedie:Uživatelská stránka. Jen diskuze uživatelů se nemažou (viz tamní text). O jakém zneužívání je zde tedy řeč? --Kacir 10. 8. 2010, 12:45 (UTC)
Tamní text nepíše nic o svévolném promazávání vlastní historie.--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 13:01 (UTC)
Kde došlo ke svévolnému promazávání vlastní historie? Mimochodem, historii už. stránky můžu smazat v souladu s doporučením a nemusím nic promazávat...--Kacir 10. 8. 2010, 13:07 (UTC)
Nejsem správce, počkejte jestli upřesní Danny nějaké konkrétní místo. Žádné doporučení doporučující mazání historie tu není.--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 14:33 (UTC)
Pokud hovoříme o uživ. (pod)stránkách, tak samozřejmě že je, a to logicky implicitně obsažené v odkazovaném doporučení WP:UP. Pokud dojde ke smazání (pod)stránky, tak se automaticky smaže i její historie. --Kacir 10. 8. 2010, 15:26 (UTC)
Ale o to se atdy přece nikdo nepře!--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 19:05 (UTC)
Že se nemá mazat nic z užitečné historie, v tom s váma souhlasím. Proto se mi nelíbí smazání historie té šablony (včetně související diskuse !). Na smazání vlastnoručně vytvořené uživatelské podstránky, na kterou není odnikud odkazováno, nevidím nic špatného. --Jowe 10. 8. 2010, 12:56 (UTC)
Ale jistě, na smazání pracovní verze stránky nebo pískoviště a pod není nic špatného, ale to zřejmě neměl na mysli.--Ancient Anomaly 10. 8. 2010, 13:01 (UTC)
Co měl kolega na mysli je otázka. Jelikož však píše ...někdy si dokonce mažou i velké části historie svých uživatelských (pod)stránek, případně je smažou celé... zřejmě se vyjadřoval i k mazání "pískovišť" a na to jsem já ve svém příspěvku reagoval. --Jowe 10. 8. 2010, 13:13 (UTC)

Tato debata mě přivedla na myšlenku navrhnout něco, o čem již pár dní uvažuji, ale zatím jsem se to bál navrhnout. Vizte další kapitolu. --Marek Genius 11. 8. 2010, 03:16 (UTC)

Smazané stránky

Již je to několik dní, co o něčem přemýšlím. Říkám si, že je škoda, že se nedají smazané stránky vůbec číst, tedy alespoň do doby, než se znovu obnoví. Říkám si, že když už se stejně nemažou na trvalo, mohly by být v nějakém prostoru, kde by si je mohli uživatelé číst. Plno smazaných stránek obsahuje zajímavé, cenné a prospěšné informace, a to nejen kvůli tomu, že může být zkreslena historie. Mnohé z nich jsou užitečné a věřím, že by se mohly někomu hodit. Skryté by zůstaly jen stránky obsahující text porušující autorská práva, případně ještě teoreticky stránky mající urážlivý a vulgární obsah, ale ani ty by se nemusely skrývat. Mohlo by se to udělat tak, že by si je mohl číst jen přihlášený uživatel (přibylo by další lákadlo pro neregistrované), ale klidně bych to udělal tak, že by si to mohl číst kdokoliv. Samozřejmě, že upravovat by se tyto stránky nedaly, ale čtením člověk smazané stránce nijak neublíží. Myslím, že to stojí minimálně za zvážení! --Marek Genius 11. 8. 2010, 03:16 (UTC)

Tenhle návrh má jednu zásadní nevýhodu: Zní to jako spousta další práce navíc. Naprogramovat podporu, otestovat ji, určit pravidla, udržovat v tom novém prostoru pořádek a tak podobně. Ono plno smazaných stránek také obsahuje nezajímavé, bezcenné nebo škodlivé informace. A vzhledem k mizerné jazykové a stylistické kvalitě mnohých subpahýlů je leckdy těžké pochopit, o čem mazaná stránka je, natož do které skupiny patří (a jestli to třeba není rafinovaný pokus někoho zesměšnit či urazit). Třídit tento odpad je ztráta času. A to platí o většině odpadu. Ztrácet čas hlasováním, zda je ta či ona stránka ještě užitečná pro historii? Proč? Opravdu se tu nedají dělat lepší věci? --Tchoř 11. 8. 2010, 03:33 (UTC)

Souhlasím s Tchořem123aaa 24. 9. 2010, 13:45 (UTC)

Jediné využití mě napadá u subpahýlů a u článků odsouzených komunitou ke smazání. Zbytek má pádný důvod, aby nebyl vidět. Ale jak říká kolega tchoř mnoho práce s tím. Jednoduší by bylo si vzít práva správce a prohledat si to.--Juan de Vojníkov 11. 8. 2010, 06:38 (UTC)
Napadá mě jedna pomoc k tomu - existuje robot, který každ den udělá seznam článků v kategorii porušení autorských práv. V historii tohoto seznamu jsou dohledatelné všechny články, které byly označeny šablonou copyvio. Stejně tak by mohl robot udělat každý den seznam aktuálních subpahýlů či UU, takže by případný zájemce mohl snadněji dohledávat, co bylo smazáno z tohoto důvodu. JAn 11. 8. 2010, 06:57 (UTC)
Většina smazaných stránek obsahuje bezcenné informace a z velké části se jedná jen o experimenty nebo výkřiky do tmy. A je zbytečné je archivovat. Jsou však případy, kdy by archivace smazané stránky byla prospěšná. V diskusi o smazání se často vedou plamenné diskuse a tyto diskuse jsou archivovány. Pokud však dojde ke smazání stránky, tak většina uživatelů se už nedozví o čem se vlastně ta diskuse vedla. --Jowe 11. 8. 2010, 08:56 (UTC)
@Juan de Vojnikov a Jowe: přeně o takových případech mluvím. Myslím si sice, že by se našly i jiné případy, ale toto jsou ty nejčastější a obyčejně nejdůležitěší. No práci by to určitě dalo, ale zase výsledek by přinesl sladké ovoce. --Marek Genius 11. 8. 2010, 15:25 (UTC)
Cílem Wikipedie je (doufám) vytvořit encyklopedii, nikoli neuspořádané smetiště informací. Maže se to, co porušuje pravidla Wikipedie, a to, čehož ponechání by bylo Wikipedii na ostudu. Že by se ledasco mohlo někomu hodit, není ještě dostatečný důvod pro to, aby bylo zpřístupňováno pod hlavičkou Wikipedie. Občas je něco pro pobavení čtenářů přeneseno do Kabinetu kuriozit, konkrétní smazané články mohou být na žádost jednotlivých uživatelů obnoveny do jejich uživatelského prostoru nebo zaslány e-mailem. Ledasco zřejmě pojme veskrze experimentální sesterský projekt, případně lze využít služeb libovolného blogovacího systému nebo freewebu, protože licence Wikipedie přebírání umožňuje. --Milda 11. 8. 2010, 16:21 (UTC)

Čárka před místem narození a úmrtí (obnova diskuse)

Protože je tu nadále nejednotnost v používání čárky v úvodní biografické závorce (mezi datem a místem), myslím, že je čas na novou diskusi nebo případně hlasování o závazném pravidlu. Současné, celkem dávno přijaté pravidlo je bez čárky (viz Wikipedie:Biografie), ale již v roce 2006 se diskutovalo o obou variantách. Podle mého odhadu je nyní valná většina (80%? 90%?) biografií s čárkou (asi není technicky možné to procento zjistit, v každém případě mi to připadá jako výrazně převažující úzus). Dle mého se jedná o dvě informace a jsem pro čárku. Takže prosím o otevření hlasování nebo o diskusi tady (příp. přesun tam). --Gumruch 11. 8. 2010, 19:06 (UTC)

Mi známé významné encyklopedie/slovníky (namátkou Lexikon české literatury I.-IV., Český biografický slovník XX. století od Josefa Tomeše apod.) čárku mezi datem a místem neuvádějí. --Saltzmann 11. 8. 2010, 19:36 (UTC)
A nebyla by raději nějaká normativní poučka, třeba z Pravidel ČJ nebo ČSN – úpravy písmeností? Podle mě je to spíš zralé na souhrn argumentací a na hlasování a potom na robotické sjednocení, protože faktem je, že to tu v každé biografii je jinak. Kromě možnosti s čárkou a bez čárky je ale k hlasování ještě třetí možnost ponechat dle prvního autora, což je de facto ve smyslu pravidla nesjednocování závěrečné sekce. Holt se pak budeme muset smířit s tím, že tu články jednotně nebudou :-( --Gumruch 11. 8. 2010, 19:49 (UTC)
Jsem pro čárku mezi datem a místem, myslím, že je to zde převažující normou, žel nekodifikovanou. --Elm 12. 8. 2010, 16:59 (UTC)
Taky myslím, že to je převažující úzus, ale v současnosti přímo odporuje instrukcím na Wikipedie:Biografie. Proto to tu teď otvírám. --Gumruch 12. 8. 2010, 17:46 (UTC)
Ponechání dle prvního autora je na můj vkus příliš blízko vlastnění článku. To se mi nelíbí. --Tchoř 12. 8. 2010, 17:02 (UTC)
Vycházím ze stejné logiky jako autoři zmíněném instrukce (Wikipedie:Vzhled_a_styl#Závěrečné_sekce), která zamezuje pokusům o sjednocování závěrečných sekcí s odkazy. --Gumruch 12. 8. 2010, 17:46 (UTC)

Možná místo pocitů o tom, jaký způsob zápisu na wikipedii převažuje (když přesný poměr stejně asi těžko někdo zjistí), by diskutující mohli uvádět nějaké argumenty... Ke mnou již výše uvedeným příkladům přidávám Slovníky spisovatelů z nakladatelství Libri (např. Slovník anglicky píšících spisovatelů) nebo Biografické slovníky Slezska a severní Moravy. --Saltzmann 12. 8. 2010, 22:00 (UTC)

Osobně bych byl také pro čárku, přeci jen to vypadá strašně nahuštěně. Internetová jazyková příručka nicméně nepřímo zmiňuje spojení data a místa v části o psaní dopisů, kde se čárka nepíše, stejně jako výše zmiňovali kolegové různé slovníky, kde čárka rovněž není. Suma sumárum, byl bych pro čárku, ale pokud nebude, nezabije mě to. :) --Ragimiri 13. 8. 2010, 11:18 (UTC)

Infobox opera?

Milí wikipedisté, rád bych se zeptal na váš názor k tomu, aby se zavedl infobox pro opery, potažmo jak by měl vypadat.

Anglická verze tuším žádný specifický infobox nemá. Používá na jeho místě většinou box se seznamem oper daného skladatele, obdobně jako to máme my u oper Smetanových (viz např. Prodaná nevěsta. To je možné, ale nezdá se mi to ideální. Za prvé zrovna u oper je řada standardních údajů (alespoň český a původní název, skladatel, libretista, jazyk libreta, žánr, počet dějství, datum a místo premiéry, datum a místo české premiéry), pro které je umístění v infoboxu přehlednější, než když jsou rozesety v textu. Za druhé vypadá box se seznamem oper dobře tehdy, pokud jich má skladatel "na svědomí" rozumný počet, jako třeba Smetana, ale hůře tehdy, když napsal třeba jen jednu (Beethoven) nebo třeba jednasedmdesát (Donizetti).

Odkazy na ostatní opery daného skladatele lze podle mne stejně účinně řešit šablonou na konci stránky, jako máme například u Donizettiho (viz Don Pasquale).

Nejpropracovanější je asi francouzský infobox, prakticky stejný je též italský. Trochu jednodušší podobu má infobox německý, v praxi jej vidíte např. zde; Němci mají také ke tvoření článků o operách podrobný návod. (Osobně bych však vynechal seznam postav; standardizované zpracování uvnitř článku umožňuje uvést první obsazení, jak to máme např. u Libuše). Jednodušší infoboxy používá například ruská nebo polská wikipedie.

A pokud byste shledali zavedení infoboxu užitečným, našel by se někdo technicky zdatnější, kdo by mi s ním pomohl? Po několika experimentech jsem se přesvědčil, že na to nestačím...--RPekař 13. 8. 2010, 10:09 (UTC)

Jsem pro infobox opera, bylo by to přínosné. Zkusil bych vám s šablonou pomoci, jisté zkušenosti s tím mám (i když mnozí jsou zde jistě technicky zdatnější). Když tak mi na diskusi napište, jaké přesně tam mají být parametry. --Silesianus 13. 8. 2010, 11:41 (UTC)
I já jsem pro šablonu. Jen bych se přimlouval za spíše jednodušší podobu. Ty šablony, co se snaží pojmout všechno, nedopadají podle mého názoru dobře. Technicky bohužel nepomohu, neumím. --Gampe 13. 8. 2010, 19:11 (UTC)
Kolega Silesianus šablonu založil (Šablona:Infobox opera), tedy vizte!--RPekař 15. 8. 2010, 11:52 (UTC)
Doplnil jsem k šabloně návod k vyplnění - v případě zájmu komentujte či editujte.--RPekař 2. 9. 2010, 12:59 (UTC)
Myslím si, že Váš infobox je více než pěkný. Pár výhrad bych sice měl, ale jsou to jen detaily. Možná bych přidal ještě pár položek, něco jako volitelné položky, ale není to asi až zas tolik důležité. Co bych vytkl: nevím, proč je „cs premiéra“ premiéra na dnešním území ČR, spíše by to měla být premiéra v češtině. Dále: sice detail, ale významný, u „počtu dějství“ se uvádí třeba i počet obrazů, jmenovat by se to tedy nemělo „počet dějství“, ale „počet částí“ (nebo tak nějak) a stejně jako v ostatních případech i v případě počtu dějství bych v závorce uváděl slůvko „dějství“. Nevím, co je myšleno pojmem „široký obrázek“, jestli je tím myšlena „šířka obrázku“, pak by tam nemělo být uvedeno „široký obrázek“, ale klasicky „šířka obrázku“. A co se „názvů“ týče, možná mám špatný názor, ale domnívám se, že by se alespoň ve většině případů mohly uvádět všechny variantní názvy, např. i „Písařská louka“, i „Souboj“. Jinak musím přiznat, že kolega Silesianus udělal kus práce, já bych to neuměl… --Marek Genius 2. 9. 2010, 20:18 (UTC)
Jen drobná reakce: široký obrázek neznamená šířku, viz vysvětlení v popisu Šablona:Infobox Hudební umělec. --Gumruch 2. 9. 2010, 22:01 (UTC)
Abych tady nezabíral místo, napsal jsem Vám odpověď k některým věcem na diskusi k šabloně.--RPekař 7. 9. 2010, 17:30 (UTC)

Nový dálniční infobox

Mě napadlo, že bychom mohli udělat nový dálniční infobox.

Mám inspiraci:

sk:Šablóna:Infobox diaľnica

Tak a teď se do mě pusťte. --85.71.99.132 15. 8. 2010, 20:56 (UTC)

CO by měl být přínos oproti současnému stavu (který je ovšem dost složitý) ? JAn 16. 8. 2010, 06:22 (UTC)
Vysvětlím:
  • lepší design
  • méně složité používání
--85.71.99.132 16. 8. 2010, 09:18 (UTC)

FC versus F.C.

Koukám, že na české wikipedii se dost nerespektuje přepis názvů klubů s tečkama. Např. Liverpool FC místo Liverpool F.C. to same u Parmy a mnoha dalších. Chtělo by to myslím opravit, tedy pokud k tomu není nějaký vážný důvod. Nefungují kvůli tomu např. prolinky viz - K.R.C. Gemk je správný název no tady opět bez teček KRC Genk. Počítám ale, že se nějaká diskuze o tom vedla a vysvětlení bude prosté. Děkuji za pozornost --Bernix 17. 8. 2010, 01:50 (UTC)

K.R.C. Genk??? Vizte oficiální stránky, kde je zásadně KRC. A Liverpool F.C.?? Oficiální stránky Liverpool FC (vyhledávání výrazu Liverpool + FC, zkuste zadat Liverpool + F.C. a uvidíte). Tak asi proto. --Silesianus 17. 8. 2010, 07:40 (UTC)
zkuste http://www.fcparma.com/campagna_abbonamenti/index.html Také jeden příklad. Koukněte na logo. http://www.acmilan.com/InfoPage.aspx?id=355 http://www.aekfc.gr/index.asp?a_id=2835&n_id=6061

O realu madrid se take na jeho oficialnich strankach nedovíme jeho ofidialni jmeno, staci se vsak podivat na logo, nebo do googlu zadat real madrid official name a podívat se na odkaz na oficiální stránky. A je to tam i s tečkama. Ale ono je to nakonec jedno. Že je real madrid klub, kde se hraje například i basketbal a nazývat tim heslo fotbalového klubu, šak je to jedno. K tomu krc oficialni nazev je Koninklijke Racing Club Genk a zkratky by se měly psát s tečkama. Ovšem o českých klubech to neplatí tady je to samozrejme jine. Doporučoval bych hodnotit případ od případu. Třeba u parmy by nemely byt pochyby. S pozdravem Bernix

Upozorňuji, že tento komentář přidal uživatel 88.146.88.46 a není tedy jisté, zda je to wikipedista Bernix či nikoliv. --Wespecz 17. 8. 2010, 19:28 (UTC)
Byl jsem to já. Bohužel mě to odhlásilo, tak jsem se to snažil alespon podepsat ručně. Lepší než anonymně.Dík a tímto to stvrzuji --Bernix 18. 8. 2010, 13:44 (UTC)
Zřejmě se vychází z očekávaného nebo nejčastěji používaného označení, tedy F.C.Parma, A.C. Milan, v obou případech jasně pro bez teček (další jsem nezkoušel).--Zdenekk2 18. 8. 2010, 16:40 (UTC)
Tady by se snad měly používat oficiální názvy. viz Šrí Lanka a Srí Lanka. Uvedeno jako hlavní heslo Šrí ačkoliv na českém internetu má sotva 0,5 %. Ty týmy se tak jmenují ! Je jedno jaké nesmysly je kde uvádějí. Ta Parma to má ve znaku a na své domovské stránce. Že třeba AC Sparta a píše se bez teček, je něco jiného. Liverpool FC také používá zkratky bez teček, ale týmy, které jsou špatně přepisovány na internetu bez teček (asi kvuli internetu i parma ma adresu fcparma.com -překvapivě bez teček :-) ) a tečky mají ve svém názvu viz jejich domovské stránky a znaky, by mely být udávány s tečkami. Ta Parma je jasný příklad. Všude na svých stránkách je uváděna jako Parma F.C. A k tomu A.C.Milan, prectete si adresu pokud chcete souhlasit s jejich podmínkama. Odvolávat se na počet výskytů na internetu, to není argument. S pozdravem --Bernix 18. 8. 2010, 19:48 (UTC)

Oficiální název klubu je Liverpool Football Club, Koninklijke Racing Club Genk, Parma Football Club, Associazione Calcio Milan. Liverpool FC, KRC Genk, Parma FC (a ne FC Parma), AC Milan jsou jenom obvyklé zkratky oficiálních názvů, a ty, jak se lze přesvědčit u názvů českých klubů, je v češtině, na rozdíl třeba od angličtiny, zvykem psát bez tečky. Honza Záruba 4. 9. 2010, 16:51 (UTC)

ropa

Ve vyhledávači je chyba. Nafta je stejný výraz pro ropu, pouze v arabštině (slzy země ?).Pokud se mýlím, opravte mne. romangh@centrum.cz

Nafta je výrobek z ropy, ropný destilát (pouze 1 frakce), v žádném případě to není totéž. MiroslavJosef 3. 9. 2010, 15:36 (UTC)
Nafta - kapalná přírodní živice z uhlíku a vodíku; zemní olej, ropa; důležitý zdroj dílčích chemických surovin. (Slovník cizích slov, SPN 1966). --Silesianus 3. 9. 2010, 15:55 (UTC)
Ropa = surová nafta, nafta = frakce získaná destilací ropy; nesprávný název pro ropu--Zdenekk2 3. 9. 2010, 18:55 (UTC)
Nafta nemůže být nesprávný název pro ropu. Buďto to je název pro ropu, a tudíž je správný, nebo to není správně, ale potom to není název pro ropu, dokonce ani nesprávný název pro ropu. --Marek Genius 3. 9. 2010, 19:15 (UTC)
Může, pokud se tím myslí nesprávné označení ropy.--Zdenekk2 3. 9. 2010, 20:05 (UTC)

Ropa je hořlavá olejovitá kapalina tmavohnědé až černé barvy. Jedná se o směs plynných, kapalných a tuhých uhlovodíků. Vytěžená ropa se čistí a dále zpracovává v rafinériích, přičemž jedním z produktů je motorová nafta. Takže jako chemik si troufám říct, že nafta ≠ ropa. --Ragimiri 3. 9. 2010, 19:18 (UTC)

Můžu tím nesprávně označovat ropu, ale nemůže to být nesprávný název (ve významu sémém). Buďto to je název (a název může být pouze správný), nebo to název není. Mimochodem, pochopil jsem, že reagujete na Silesiana, ale mám pocit, že 4 dvojtečky za sebou se nedělají, že potom se zase začíná od začátku. --Marek Genius 3. 9. 2010, 20:57 (UTC)
Myslím, že toto není vhodné místo na širší debatu o tom, co je to správný a co je to nesprávný název.--Tchoř 3. 9. 2010, 20:59 (UTC)
Ale ať ta diskuze dojede do konce (vypadá to že jí už moc nechybí :) Je to praktcky tak jak píše Ragimiri. Nafta je to prostě produkt zpracovnání ropy. Říkat že to je jedna frakce by bylo trochu zjednodušující: základními frakcemi ropy jsou plyné uhlovodíky, lehký benzín, těžký benzín, petrolej, plynový olej, vakuové destiláty a vakuový zbytek [3] Nafta se pak vyrábí dalším zpracováním především frakcí těžký benzín a petrolej.
Uváděný slovník cizích slov je už asi přece jen překonaný (není dokonce vyloučeno, že je to v něm z ideologických důvodů úmyslně špatně napsáno). --Packa 3. 9. 2010, 22:06 (UTC)
Lol, tak těmi ideologickými důvody jste mě pobavil. Jako že zlé imperialistické státy mají ropu, zatímco hodné socialistické ráje mají naftu? Jinak v samotném článku ropa máme toto Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá... (navíc po pohledu na interwiki se používají obecně v cizích jazycích dva názvy - petroleum a nafta, přičemž české ropa pochází prý z polštiny (BTW po polski je to ropa naftowa)). Navíc ta "frakce" se (aspoň zde) nazývá motorová nafta. NO já se už diskuze nezúčastním, nafta je prostě jeden z názvů ropy (ať už správnný, nesprávný nebo lidový), jinak je mi to jedno kam ústí redirekt nafta. --Silesianus 4. 9. 2010, 09:12 (UTC)
Ano, i takovéto definice byly ideologicky upravovány. Sovětský svaz "náš vzor" nám tehdy přece nemohl dodávat nic nedokonalého, nedodělaného. Kdybyse věděl, kvůli jakým prkotinám se tehdy zakazovaly nebo cenzurovaly divadelní hry, knihy nebo filmy, už byste tak neloloval. Ale jestli jsem Vás pobavil, rádo se stalo :-) --Packa 4. 9. 2010, 20:39 (UTC)
Ano, já vím, ale myslet si, že k definici slova nafta přidali jako význam slovo ropa z ideologických důvodů je velmi úsměvné. Slovník je ideologicky zatížen (např. pěkný příklad imperialismus - poslední stádium kapitalismu ... vytváří předpoklady pro vítězství socialistické revoluce.), ale zpochybňovat vztah nafta = ropa na základě ideologie je opravdu hon na čarodějnice. --Silesianus 5. 9. 2010, 08:58 (UTC)

Podívejte se, nafta se vyrábí z ropy, stejně jako se např. koks vyrábí z uhlí. Tvrdit, že nafta=ropa či koks=uhlí, je prostě nesmysl. --Ragimiri 5. 9. 2010, 11:14 (UTC)

Inu, v literatuře i ve starších filmech z divokého západu se často mluví o "Naftových dolech", případně o "petrolejových dolech". Takže určitě se tento název, byť nepřesně, používal. JAn 5. 9. 2010, 16:46 (UTC)

Myslím si stejně jako Ragimiri, že že je nesprávné používat pro ropu název nafta.M97uzivatel 7. 11. 2010, 14:17 (UTC)

Já bych tam udělal rozcestník, prostě to může znamenat buď surová nafta (alias ropa), nebo motorová nafta.--Tchoř 7. 11. 2010, 16:24 (UTC)

IPA vs. Fonetika

Zdravim, wikipedie má celý název Otevřená encyklopedie, tož by měla byt otevřená i laikům, já osobně IPAě [ipě] jakžtakž rozumím, ale určitě sa najde nekdo, pro keho to je co španělská ale Chilská vesnica, třeba u článku Shia LaBeouf je výslovnost napsaná takto ˈʃaɪə ləˈbʌf/, ale nebylo by lepší napsat totok: [šaja labof]?--El Barto ✍ 4. 9. 2010, 05:54 (UTC)

Nebylo, protože je to nepřesné a leckdy to výslovnosti vůbec neodpovídá. Daleko lepší by byla audionahrávka.--Juan de Vojníkov 4. 9. 2010, 06:50 (UTC)
Já osobně bych doporučoval (a taky to tak dělám) psát v úvodu článku obojí. Na to, jak jsem to myslel, se podívejte do článku Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116. V jednotlivých kapitolách článku bych to dělal takto: jestliže IPA odpovídá přesně českému přepisu, záleží na autorovi té které věty; jestliže je mezitím alespoň malý rozdíl, psát vždy v IPA (a to prosím doporučuji jako člověk, který IPA téměř vůbec nerozumí). --Marek Genius 4. 9. 2010, 16:12 (UTC)
Osobně jsem proti používání pouhé IPA, souhlas s tím, že pro laiky je to často nepoužitelné. Jen musí být jasné, co je originální výslovnost, a co česká (počeštěná). Jako zdroj existuje skriptum Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině, ISBN 80-7184-981-2 --Gumruch 4. 9. 2010, 19:51 (UTC)

Sloučení několika významných struktur (větví) kategorií

Vážení kolegové, při kategorizaci a řešení interwiki jsem našel imo souběžné struktury kategorií (strukturami myslím zařazení ve vyšších kategoriích a jejich obsah, obvykle podle zemí, národností…). Myslím, že by bylo vhodné se rozhodnout vždy pro jeden název, obsah překategorizovat a vyřešit interwiki. Chtěl bych, aby zde byla pro spojení vyjádřena podpora a abyste pak pomohli s řešením, já na to nemám fondy. Konkrétně jde o tyto struktury:

Podle článku muzikologie = hudební věda.
Jen tyto země jsou v obou kategoriích: Albánie, Německo, Polsko, Turecko, Slovensko, Česko; interwiki nikdy nebudou mít oboje kategorie, protože z obou struktur se linkuje interwiki na anglické education in…
Nevím, jestli je z odborného hlediska nějaký rozdíl, teď Astronomické observatoře nemají interwiki, zatímco Hvězdárny jsou linkované k anglickému Astronomical observatories.

--Gumruch 4. 9. 2010, 19:06 (UTC)

Ano, já jsem pro. Jsem pro ponechat kategorie s menším počtem slov (takže Kategorie:Muzikologové a Kategorie:Hvězdárny), u druhého Vámi uvedeného případu jsem na pochybách, který název ponechat (spíše možná Kategorie:Školství podle zemí). Řek bych, že sloučení je rozumné. --Marek Genius 4. 9. 2010, 21:23 (UTC)
V muzikologii se nevyznám, u ostatních dvou jsem pro. --Packa 4. 9. 2010, 22:17 (UTC)
Mám za to, že vzdělávání je jasně širší pojem než školství, u zbylých dvou dvojic snad jde o přibližná synonyma. --ŠJů 28. 9. 2010, 14:28 (UTC)

Nová sekce požadovaných článků

Zřejmě z důvodu malé sledovanosti prosím i zde o vyjádření k návrhu v tamější diskusi. --Gumruch 4. 9. 2010, 23:53 (UTC)

Již se stalo. Ale stejně je to zajímavé, diskusi sleduji již pár hodin a odpověděl jsem až na pokyn kolegy Slfiho a dopsal jsem pár sekund po té, co byla Pod lípou vytvořena tato sekce. --Marek Genius 5. 9. 2010, 00:01 (UTC)

Theresienstadt

Preposilam vam tu zadost, kterou mi poslal nize podepsany na moji diskusni stranku. Jelikoz na tohle ted vazne nemam cas (intenzivni studium spanelstiny), tak to tu mate ;) Jsem linej to prelozit, ale shrnuto: Maji clanek o terezinskych veznich a chteli by navazat spolupraci v tom smyslu, ze by nekdo doplnil informace o ceskych veznich atp. Tak snad se nekdo najde, co? Petr Kopač 9. 9. 2010, 21:49 (UTC)

Moin Petr, wir haben in der de:WP einen neuen Artikel de:Theresienstadt-Konvolut. Entsprechend haben wir die Commons Categories bei den political prisoners in Terezín etwas gespreizt. Es wäre gut, wenn jemand von Seiten der cs:WP mit guten Deutschkenntnissen da mal in de:WP wie commons drüber schauen könnte, auch über die persönlichen Angaben zu den Häftlingen aus Tschechien. Grüße! --Kresspahl 31. 8. 2010, 13:11 (UTC)

Přejmenování šablony Flagicon na Vlajka

Ahoj. Nemyslím si, že šablona {{Flagicon}} je dobře pojmenována a proto ji navrhuji přejmenovat jednoduše na „Vlajka“. Na rozdíl od stávajícího názvu je nový název česky (a je tak jednotný se všemi ostatními šablonami, které jsou také pojmenovány česky), navíc by byl kratší a jednotný se šablonou {{Vlajka a název}}. --Jakub Onderka 12. 9. 2010, 12:29 (UTC)

Pokud název šablony použité ve stovkách článků je jediný palčivý problém české Wikipedie, směle do toho. Ale v tuto chvíli si nemyslím, že to přinese jakýkoliv benefit. --Ragimiri 12. 9. 2010, 13:13 (UTC)
Návrh podporuji, na českou Wikipedii se lépe hodí srozumitelný český název než slepenec cizojazyčných slov. Kvůli funkčnosti případných importů a funkčnosti historických verzí stránek bych však původní název nechal jako redirect, stejně jako tomu je v jiných případech. --ŠJů 28. 9. 2010, 14:23 (UTC)
Souhlasím s Ragimirim. --Faigl.ladislav slovačiny 28. 9. 2010, 14:26 (UTC)

Šablony pro články vyžadující pozornost experta

Ahoj, na anglické Wiki se mně zdá šikovná soustava šablon a kategorií en:Category:Articles needing expert attention. Tedy šablony, které vkládají do kategorie "Tento článek potřebuje pozornost experta na daný obor", členěné podle oborů.

Co si myslíte o tom, aby se podobné založily i na české Wiki? Zagothal také napsal, že by byl pro. --Pavel Jelínek 20. 9. 2010, 20:00 (UTC)

Jsem proti, k ničemu to nepovede a bude to jak pahýly.--Juan de Vojníkov 20. 9. 2010, 20:10 (UTC)
Jsem spíš proti. Na české Wikipedii by pozornost experta potřeboval skoro každý článek s výjimkou dobrých a nejlepších. A to nemyslím ve zlém, to je prostě fakt — právě dotažení na nejlepší článek se nejlépe dělá expertovi a je to to, co našim článkům schází. Mám obavy, kolik energie by se investovalo do té práce se správou podobných šablon, stačí, kolik energie pohltí to nesmyslné přepahýlovávání. Pojďme raději psát a zlepšovat články. --Tchoř 20. 9. 2010, 21:58 (UTC)
Navíc bych se u zavlíkání expertů na Wikipedii obával zavlíkání SciPOV, neb to je způsob myšlení jaký se na vysokých školách potažmo ve vědě prosazuje. Pochybuji tedy, že většina expertů by byla schopna psát v duchu NPOV. Však už jsme tu takové kapacity měli, které se rozčilovali a nadávali nám, když si tu to svoje SciPOV nemohli prosadit.--Juan de Vojníkov 20. 9. 2010, 22:17 (UTC)
Pokud by bylo předem stanoveno, v jakých oblastech a za jakých okolností by se taková šablona dala použít, a pokud by byli k dispozici ti experti, pak by byla taková šablona podle mého přínosná např. některé matematické, fyzikální či medicínské články jsou v hrozném stavu).
A k tomu zavlékání SciPOV - ve vědeckých tématech je to prakticky totožné s NPOV, protože nonSciPOV na dané téma (jeho věcnou stránku) jsou vesměs marginální a tedy encyklopedicky nevýznamné. Ostatně, měl jsem pocit, že Wikipedie jako encyklopedie má být zdrojem informací a ne desinformací nebo při nejlepším vážením vola. Malé vysvětlení k desinformacím: formulace typu ..akutní myeloidní leukémie je podle prof. Klenera léčitelná kombinací cytarabinu s antracyklinem, dlouho trvající remise je dosaženo jen u 20-30% nemocných[1], zatímco dr. Jim Humble uvádí vynikající výsledky s dezinfekcí do bazénů s prakticky 100% remisí[2][3][4], Dr. Tulilo Simonini dosahuje téměř 100% účinku s použitím směsi javorového sirupu a jedlé sody[5][6][7]... jsou v zásadě zcela bezcenným žvatláním, byť jsou zcela v duchu představy wikipedistů brojících proti zavlékání SciPOV. Přitom právě ve výše zmíněném případě je větší mlžení o zázracích javorového sirupu či chloristanu sodného odfiltrováno jen díky aplikaci SciPOV, ke všemu lze najít řadu zdrojů, jejichž věrohodnost lze opět posoudit jen aplikací SciPOV a jejichž závislost je více či méně maskována.--Formol 20. 9. 2010, 23:21 (UTC)
Ale tak to má Formol jistě pravdu, kde jsou témata, kde jiné POV, než SciPOV neexistuje. Pak jsou zase témata, kde jiné POV než nPOV neexistuje. U těch je těžké psát heslo v NPOV významu. Nicméně už se tu jednou stalo, že došlo k dezinterpretaci NPOV. Například účastníci Wikiprojektu Pseudověda, přepisovali PseudoPOV články do SciPOV článků, leckdy čerpaje jen z jednoho zdroje. Následný žádost o komentář však odrazil vůli komunity, aby byly články NPOV, proložením různých POV názorů. Je to pro mě velkou otázkou proč tábor vědců tu tak brojí proti táboru pseudovědců, proč někoho vytáční k nepříčetnosti (nebo k smíchu), když čte o liniích zvaných geopatogoenní zóny, které mají být negativní vliv na živé organismy. Někoho by pak mohlo pobavit, že ta "exaktní" fyzika dneška je postavena na teoriích a pravděpodobnostech, protože nic není jisté. Že elektrony jsou k sobě vázány opačným spinem. Leckdy se vám však učitel ve škole zapomene zmínit (protože tomu sám nerozumí), že tyto elektrony mohou být od sebe vzdálení pár centimetrů, 5 metrů, nebo 10 tisíc světelných let.--Juan de Vojníkov 21. 9. 2010, 07:33 (UTC)
Tebou odkazovaný ŽoK se týkal něčeho malinko jiného - totiž článků o pseudovědeckých tématech, zatímco zde jde o články o vědeckých tématech. Na tvoji otázku odpovím - je to tím, že jde o tak zjevné pitomosti, že se k tomu nemá nikdo potřebu opakovaně vyjadřovat. Věci nerozumějící editor začne pracovat s Googlem a ejhle, vypracuje hrubě pseudoPOV článek, protože většina informací, které najde, je pseudoPOV. Ostatně, jestli se nemýlím, tak základní principy Wikipedie (NPOV, VZ, OV, VV..) vznikly právě proto, aby Wikipedii chránily mj. právě před pseudovědeckými excesy - přijde mi tedy dost absurdní, že se tatáž pravidla používají právě pro obhajovu pseudoPOV--Formol 21. 9. 2010, 10:31 (UTC)
Ono nám s Pavel Jelinkem šlo hlavně právě o matematické, případně fyzikální články (i když také například u biologie to má smysl). Uznávám, že v dokumentaci šablony by mělo být přesně napsáno, na co je.
Jinak ta šablona a patřičná kategorie by mohla být jedna. Zagothal 21. 9. 2010, 07:55 (UTC)
@Formol: Jde hlavně o to, umět správně pracovat s pravidly WP. Použiji-li Vámi uváděný příklad (a budu předpokládat, že prof. KLener zastává to, čemu Vy říkáte SciPOV), může nastat několik případů: 1) Dr. Simonini sice propaguje jedlou sodu, ale je margnální postavička, kterou kromě pár extremistů skoro nikdo nebere vážně. Pak podle Wikipedie:NPOV sem nepatří ("články by měly ... představovat všechny většinové a významné menšinové názory ... v přibližném poměru rozšíření každého z nich. Při určování přibližného poměru rozšíření zvažujeme zastoupení pohledu ve věrohodných publikovaných zdrojích a kvalitu takových zdrojů.") 2) Dr. Simonini má či měl velký počet přívrženců a značný mediální ohlas, ale hlavní větví vědy není uznáván. Pak ho zmínit musíme. Je-li však skutečně významný, tak jistě bude existovat i nějaká reakce představitelů hlavního proudu vědy, kteří jeho metodu okomentovali, a my tam musíme připsat něco jako "dr. Formoll v časopise Nature tyto výsledky vyvrátil poukazem na to, že Simoniniho pacienti ve skutečnosti netrpěli leukémií, ale pouze lehkými zažívacími potížemi." (opět podle WP:NPOV) 3) A konečně by se mohlo stát, že javorový sirup je hlavní uznávanou metodou léčby proplácenou pojišťovnami, zatímco prof. Klener teprve bojuje o uznání. Pak je ovšem těžko tento boj vést na stránkách Wikipedie. V takovém případě můžeme Klenera podpořit nanejvýš krátkou zmínkou v sekci Výzkum nových léčebných metod, pokud už o své léčbě publikoval v nějakém významnějším žurnálu. Tato situace ovšem bude zdaleka nejméně častá.
Shrnuto a podtrženo: nemá moc cenu filozofovat o různých druzích POV, ale daleko efektivnější a lepší je dobře dodržovat pravidlo Wikipedie:NPOV a další související obsahová pravidla, a tím dojdeme k vyváženějším článkům, které budou (právě díky tomu pravidlo) poskytovat podrobný popis současného vědeckého poznání a přitom uvádět i férové zmínky alternativních názorů.
Jiná otázka ovšem je, jak sem přivést potřebné experty a jak poznat, kteří to jsou (za experta se může tady vydávat kdekdo).--Ioannes Pragensis 21. 9. 2010, 07:57 (UTC)
to Ioannes Pragensis: Jen stručně. Příklady s MMS i javorovým sirupem jsem vybral záměrně, protože jde o mimořádně populární hlouposti. Jde o pro odborníka i poučeného laika natolik zjevné pitomosti, že se k tomu vyjadřují obvykle jen skeptici a/nebo blogeři. Samo vlastní rozhodnutí, že Nature je věrohodnějším zdrojem než kniha vydaná v desetitisícových nákladech a mnohdy i opatřená nějakým recenzentem (kargokultická hra na vědu není těžká), je vlastně také aplikací SciPOV. Vyvážený článek podle aplikace NPOV bez smysluplného vážení věrohodnosti zdrojů (tedy bez preference SciPOV) by pak byl nutně nejen nepoužitelný (viz příklad výše), ale i nevyvážený (podstatně větší prostor by nutně dostaly všechny nonSciPOV, protože ty ze své podstaty žijí především ze sebepropagace).--Formol 21. 9. 2010, 10:31 (UTC)

Zagothale, proč by měla být šablona jen jedna? Já jsem myslel jedna na fyziku, jedna na matematiku, jedna na biologii, a předpokládám, že není problém další přidávat (anebo některou z nich rozdělit na algebru, analýzu a numerickou matematiku), pokud budou používány tak často, že to rozdělení bude přínosem.

Domnívám se, že mnoho článků s šablonou "Upravit" zvládne upravit značné procento lidí, takže ta šablona pro experty by způsobila, že experti na danou oblast budou editovat přednostně články, které potřebují odborníka, místo aby si náhodně vybírali články ze seznamu "vyžadující úpravy", kde není na první pohled vidět, které z nich potřebují odborníka.

Myslel jsem, že založit tu šablonu a kategorii pro 3 až 10 základních oborů (a někam přidat jejich přehledný seznam) je sotva pár hodin práce pro člověka, který má zkušenosti se šablonami (já je nemám), takže pouze zanedbatelné množství energie bude odlito od kapacity pro vylepšování článků.

Každopádně já mám s těmito aspekty správy obsahu Wikipedie málo zkušeností, takže budu důvěřovat názoru většiny. --Pavel Jelínek 21. 9. 2010, 12:26 (UTC)

Ono ale lidský mozek takhle nepracuje Pavle. To je jako zcestná představa některých zdejších lidí, že když Dannymu B. zabráníme pracovat na Wikipedii, tak bude prospěšnější ve Sdružení Wikimedia Česká republika. Bylo by asi hezký, kdyby si experti vybíraly témata, která jsou určená pro experty, ale bohužel se domnívám, že je to utopie. Každý si vybere to na co má chuť a co ho baví. Je jen málo lidí co si vybírají "logicky" podle toho co je třeba potřeba. To už tu jednou bylo. Zkušenost z pahýly jasně ukázala, že to nefunguje. Nikdo se jim cíleně nevěnuje, nikdo je cíleně nerozšiřuje. Věřím, že byly založeny se stejnou představou s jakou teď chcete ty šablony pro experty. Bránit vám v tom ale nebudu! Myslím si, že je to ale předem prohranej závod. Pokud nevymyslíte i to, jak ty experty motivovat (například prachama), aby se věnovali těm článkům, tak to bude k ničemu. Jinak neměla by se ta šablona dávat k už článkům, nebo aspoň Dobrým článkům. Nebo je představa taková že nejenomže to expert zkontroluje, ale také to doplní?--Juan de Vojníkov 21. 9. 2010, 12:51 (UTC)
To není pár hodin práce na založení šablon, to jsou také následné nekonečné debaty o tom, jak nejlépe rozdělit ty obory, zda je posléze nepřerozdělit. Následuje spousta zbytečných editací, které zaneřádí historii článků a komplikují hlídaní poslední změny. Nedávná předělávání půlky článků o naší republice z všeobecného pahýlu na {{pahýl - Morava}} mne definitivně přesvědčilo tom, že duplikovat kategorizaci pro pahýly (nebo pro jiné podobné šablony) je nesmyslná slepá ulička.--Tchoř 21. 9. 2010, 13:16 (UTC)
To je ten důvad, proč bych byl radši, aby ta šablona byla jen jedna. Zagothal 21. 9. 2010, 13:19 (UTC)
Jsem proti takovým šablonám, málokterý článek nepotřebuje pozornost experta. A jak pak navíc poznáme, že ten článek dostal pozornost od experta? Nijak. --Elm 25. 9. 2010, 08:38 (UTC)

Rozlišovač stanic metra

V říjnu 2009 proběhla diskuse týkající se podoby rozlišovačů u článků o stanicích metra v Praze (vizte Diskuse ke kategorii:Stanice metra v Praze). V této bylo navrženo zjednodušení podoby rozlišovače ze současného Stodůlky (stanice metra v Praze) na Stodůlky (stanice metra). Mezi diskutujícími byl nalezen k tomuto přejmenování konsensus (získal většinovou podporu; pro úplnost: byla diskutována ještě možnost Stodůlky (metro), která však byla shledána zavádějící, nejednoznačná a nevýstižná), nicméně aby bylo přejmenování systémové, je třeba, aby se netýkalo pouze Prahy, ale všech měst, jejichž stanice metra mají článek se stejným typem rozlišovače (řádově 600 až 700 článků, vizte Kategorie:Stanice metra).

Jelikož se jedná o vpravdě rozsáhlý přesouvací záměr, myslím, že by bylo vhodné na něj upozornit komunitu a dát jí prostor vyjádřit svůj názor. V diskusi dohodnutý návrh spočívá ve vypuštění názvu města. Uvedu příklad:

V případě, že by existovaly dva identické názvy stanice metra v různých městech, bylo by využito již existujícího principu, tedy:

K takovému rozlišovači by však bylo přistoupeno pouze v případě shodných názvů stanic.

Toliko k informační části. --Faigl.ladislav slovačiny 21. 9. 2010, 14:31 (UTC)

Jako autor celého stávajícího systému bych se k této změně rád vyjádřil. :-) Současný systém jsem vymyslel (spolu s Dannym) proto, aby se zabránilo situaci, kdy bychom se setkali s např. několika stanicemi, které mají stejný název, linky, depa, nádraží a další objekty, které mají stejný název jako stanice, apod. Realizace celé změny mi před časem zabrala poměrně dost vlastních sil a úsilí a jakákoliv její změna by vzhledem k současnému postupu rozvoje Wikipedie musela být ještě komplexnější (toto berte vpotaz). Pokud chcete vymyslet nějaký jiný a dle vás lepší sytém, mě to vůbec nevadí, ale mám obavu, aby nadšení po třech hodinách nevyprchalo. Stanic je hodně, bude třeba najít možné konfliktní názvy (ve všech městech) bude třeba upravovat odkazy (jak jistě víte, naviboxům redirekty škodí). Je to běh na dlouhou trať a nejedná se jenom o Prahu. Můžete sice vypíchnout, že jsem to tu zaplevelil dlouhými koridory a zákoutími ruského metra, ale prostě jsem byl svého času inkluzionista. :-) a nikdo jiný zase takovou sbírku na českém internetu zrovna momentálně nemá. V současné době se například jak jsem koukal zpracovávají stanice pařízského metra, kde je unikátnost názvů také na poměrně nízké úrovni; stanic je hodně, odkazů na ně také a konfliktních situací nemálo. Aktron (✆|✍) 21. 9. 2010, 15:02 (UTC)
K odkazům na diskuse je možné ještě přidat Diskuse k Wikipedii:Rozlišovač#Rozlišovač v názvu článku z února 2007 (Pastorius a Mirekk), v září 2010 to zase (zřejmě nezávisle na předchozích diskusích) H11. Navrhované řešení je přitom téměř vždycky stejné, a to i když diskusi začíná někdo, kdo předchozí diskuse nečetl.
Podrobné zpracování stanic metra ve Wikipedii je určitě velkým a unikátním přínosem a díky Aktronovi (případně dalším) za ně. Pokud se názvy článků přizpůsobí obvyklým pravidlům pro používání rozlišovačů, neměla by tím přijít ničí práce vniveč, obsah článků tím neutrpí a systematičnost názvů tím bude naopak posílena. Nikdo tu nechce bořit nějaký systém, ale naopak se snažíme systém názvů článků o stanicích metra doladit tak, aby byl v souladu se systémem názvů článků a používání rozlišovačů na celé Wikipedii: jde o drobnou (byť objemově rozsáhlou) korekci, nikoliv o nějaký jiný a nový systém. Pokud by nyní v názvech článků o stanicích metra nebyl vůbec žádný systém, bylo by nynější přejmenování o trochu obtížnější. Opravit redirecty by měla být poměrně rutinní záležitost, se kterou si snad bude umět lehce poradit každý zkušenější botovodič (pouštět se do toho bez bota by byla opravdu neúměrná otročina, a i botista se bude muset trochu zamyslet, jak posloupnost úprav co nejefektivněji seřadit). Není to změna úplně nutná a naléhavá, ale nedávný spor o název článku o stanici metra Stodůlky její vhodnost znovu připomenul; každá zbytečná nestandardnost například ztěžuje nováčkům, aby pravidla a zvyklosti Wikipedie jednoduše zažili a odkoukali z praxe, krom toho že vyvolává stále nové diskuse.
Obecně je systém vymyšlen: rozlišovače se v principu používají právě a jen tehdy, je-li třeba něco rozlišovat, a mají výstižně a stručně rozlišovat právě to, co je třeba rozlišovat. Například jsou-li tři objekty téhož názvu v témž okrese a nikde jinde, je nesmyslné rozlišovat je názvem okresu. Nevidím pádný důvod, proč by právě stanice metra měly být výjimkou. Systematičnost má být v tom, aby navzájem obdobné případy byly řešeny jednotným způsobem, nikoliv aby se u desítek či stovek dalších článků používaly rozlišovače zbytečné nebo obsahovaly údaje, které k rozlišení nejsou třeba. Případů, kdy se stanice metra ve více městech jmenují stejně, je rozhodně jen nepatrný podíl a jde spíše o výjimky, a logicky právě jen v takových případech by rozlišovač měl obsahovat název města. Pražských stanic se to zřejmě netýká vůbec (sotva v nějaké jiné zemi bude mít stanice metra český název, a vlastní jména stanic metra je vhodné spíše nepřekládat). Zpravidla je třeba rozlišovat názvy stanic metra především od názvů ulic či lokalit, podle nichž se jmenují (Anděl, Letňany), popřípadě se vyskytují poblíž (Dejvická) či jinde (Strašnická, Vltavská, Luka), někdy i od obecných pojmů (Můstek, Muzeum). Rozlišovač "stanice metra" je funkční ve všech těchto typech případů. Otázkou zůstává, zda těch pár názvů stanic, které se zdají být úplně jedinečné (nejmenuje se tak např. ani žádná ulice nebo jsou jiné stejnojmenné objekty zjevně méně významné či jejich názvy odvozené) máme ponechat úplně bez rozlišovače, anebo zda rozlišovač "stanice metra" považovat za základní standard. Pokud bychom v případě přestupních stanic zakládali samostatné články pro stanice na jednotlivých tratích (protože stavebně obvykle jde o dvě různé stanice), tak by případně v rozlišovači mohlo být i označení tratě (většinou totožné s označením linky) – zatím tu ale nejspíš takové samostatné články nemáme.
Krom ponechání redirectů ze všech nynějších názvů typu Stodůlky (stanice metra v Praze) bych se přimlouval za to, aby byly systematicky dotvořeny redirecty i z názvů ve formátu stanice metra Stodůlky, což je fakticky nejběžnější a nejočekávatelnější označení v souvislých textech. Svého času, když tu JAn vytvořil systematické redirecty ze všech názvů obcí s názvem okresu v rozlišovači, bylo přínosné, že existoval jednotný formát, který téměř vždy fungoval, a považuji za chybu, že stovky, ne-li tisíce těchto redirectů byly plošně smazány, aniž bych o tom předtím zaznamenal nějakou diskusi. Snad nyní budeme postupovat rozvážněji. --ŠJů 21. 9. 2010, 19:33 (UTC)
Faktické připomínky: redirecty s rozlišovačem okresu (např. Dačice (okres Jindřichův Hradec)) zakládal Zirland a dodnes snad všechny existují. Naopak zbytečné (= u unikátních názvů (Trocnov (Borovany) vs. Trnová (Dobříš) ) rozlišovače s názvem obce jsem během let vymýtil. JAn 21. 9. 2010, 21:13 (UTC)
Otázka je právě to, jsou-li redirecty z názvů se systematickým rozlišovačem v případě unikátních názvů zbytečné anebo nikoliv. Jejich zásadní výhodou bylo to, že tyto názvy "fungovaly" jako očekávatelné, aniž by člověk musel předem někde vyhledávat, jestli název je unikátní. Jistě se shodneme na tom, že v případě unikátních názvů by název článku rozlišovač mít neměl, avšak smysl redirectů je právě v tom, aby odkazovaly z jiných očekávatelných názvů na skutečný název článku. V případě názvů obcí či částí obcí jde o tak častý typ rozlišovače, že lze jeho použití čekat i v případech unikátních názvů. Proto si myslím, že plošné smazání těchto redirectů (co já jsem si všiml, tak zmizely i redirecty s rozlišovačem okresu) bylo prací nejen zbytečnou, ale i škodlivou – krom toho, že to vymýcení, jak se zdá, nebylo ani předem prodiskutováno a nesplňovalo podmínky pro "rychlé smazání". I když už se to asi nikomu nebude chtít zase všechno napravovat a vracet, přimlouvám se alespoň za to, abychom ji v případě stanic metra podobnou chybu neopakovali. --ŠJů 28. 9. 2010, 13:56 (UTC)

Kategorizace wikipedistů podle oboru a bydliště

Navrhuji, aby se wikipedisté samy začaly kategorizovat podle oborů, kterým rozumějí a podle bydliště. Jejich pomoc se pak může jednou hodit každému z nás. Každý z nás se již setkal při psaní s článků s tím, že zabrousil do oboru, kterému absolutně nerozuměl. Kdyby bylo možno najít odborníka na Wikipedii, který chce pomoci dostali by jsme se zase o krůček ke komunitní spolupráci. Takhle než to člověk složitě najde přes Google, tak je tak znaven, že jde spát.

Jinak bydlištní kategorizace může pomoci spolupráci v regionech a to nejen při tvorbě hesel o místních věcech, ale třeba i při fotografickém mapování okolí, či při organizování regionálních srazů.--Juan de Vojníkov 21. 9. 2010, 22:50 (UTC)

Ad obory) V podstatě nemám nic proti (souhlasím), ovšem:
  1. již nyní existuje přehledná tabulka, která je včleněna do uvítací šablony, což je zejména pro začátečníky, při tápání a nejasnostech na koho se obrátit, výhodnější (lehčí orientace – dostupnost)
  2. měla by být zachována dobrovolnost, tj. pokud např. vím, že Ladislav F. se zajímá a orientuje v sexuologii, tak by mělo zůstat na konkrétním wikipedistovi, jestli se bude sám kategorizovat.
Ad bydliště) souhlasím.--Kacir 21. 9. 2010, 23:50 (UTC)
Já to nenavrhuji já vyzívám. A v případě oné tabulky, měl jsem za to, že je to pro ty co chtějí recenzovat - čili se tam spousta lidí nenapíše. Mezi recenzí a radou, je dost velký rozdíl.--Juan de Vojníkov 22. 9. 2010, 00:32 (UTC)
Aha, teď koukám do té šablony Vítejte a zjišťuji, že se směšují jablka s hruškami. Tedy z seznamu wikipedistů ochotných recenzovat v určitém oboru (což je dost náročná práce a někteří si myslí, že ani na ni nejsou moct dobří) se udělal seznam rádců podle oborů. Což je to co teprve teď navrhuji, respektive k čemu vyzývám.--Juan de Vojníkov 22. 9. 2010, 00:36 (UTC)
No tak nevím, to už je snad trošku slovíčkaření, nemyslíš? Nenavrhuješ, ale vyzýváš? Tvůj příspěvek začíná: „Navrhuji... “ ;)
Ano, taky zjišťuji, že se jedná o nepřesnost v uvítací šabloně, já souhlasím s Tvým návrhem zavedení rádců podle oborů. --Kacir 22. 9. 2010, 00:42 (UTC)
No tak ono teď to zakázáno není, na druhou stranu nemůžeš nikoho zakategorizovat. Proto jsem říkal, že je to spíše výzva. Když se zakategorizuje 20 aktivních wikipedistů, tak to jiní odkoukaj.--Juan de Vojníkov 25. 9. 2010, 06:46 (UTC)

Podle bydliště už to celkem funguje, viz Kategorie:Šablony wikipedistů podle sídla. Takovéhle nápady se šíří prostě tak, že každý wikipedista se chytí všeho užitečného, co vidí u kolegů – účinnější propagaci asi nevymyslíme.

Podobná kategorizace podle oboru se neuchytila asi proto, že není tak jednoduchá: bydliště je o něco jasnější věc, zatímco oborů zájmu a činnosti může mít každý plno a mnohý člověk lépe rozumí tomu, o co se zajímá, než tomu, co formálně vystudoval na nějaké tuctové škole. Někdo je ve svém oboru úzký specialista (kupříkladu rozumí konstrukci vozovek, ale neví nic o logistice v kontejnerové dopravě ani o typech aut ani o konstrukci krovů), jiný zase může mít široký základní přehled bez specializace. To kategoriema těžko postihneš: nezbývá než si všímat aktivity v projektu i v Projektech atd., t. j. prostě vypozorovat, kdo v daném oboru dělá kvalitní editace a projevuje se kompetentně v diskusích. Člověk, který by si dal na svoji stránku nálepku "tomu a tomu oboru skvěle rozumím", by ostatně stejně vzbuzoval spíš podezření z chvástalství než důvěru. Když hledám někoho z oboru, kterému nerozumím, tak se podívám do historie editací pár klíčových článků z oboru a většinou z toho pár užitečných tipů velmi rychle získám. --ŠJů 28. 9. 2010, 14:20 (UTC)

Podobně jako ŠJů si myslím, že by se nikdy neudělal rozumný systém kategorií: zájmy wikipedistů mají příliš mnoho podob. Bylo by podle mě lepší udělat tabulku takových "rádců" ve stejné podobě, jako je to "recenzentů", tedy nahrubo rozdělené podle oborů a dále u každého s upřesněním, je-li třeba. Osobně se z různých důvodů zdráhám přihlásit mezi "revizory", ale nějakou pomocí ve svých oborech rád přispěji. Samozřejmě jako první orientace; pak se může každý podívat na editace toho či onoho a rozhodnout se, zda o jeho radu stojí, anebo naopak postupem, který popisuje ŠJů, někoho vyhledat, když mu seznam rádců nepomůže.--RPekař 29. 9. 2010, 15:52 (UTC)

... já jen doplním, že ani kategorizace podle bydliště nemusí být úplně a zcela přesná, neboť já sám jsem asi polovinu svého života strávil v Praze a v Praze také stále pracuji (i nyní), ale bydlel jsem i v Terezíně a nyní jsem již 22 let občanem Litoměřic. Nevím, co jsem víc, zdali litoměřičák či pražák ... MiroslavJosef 29. 9. 2010, 15:57 (UTC)

Vážení, nenajdu-li na cs.wikip. potřebnou info, dostanu: Stránku „xxx“ na Wikipedii bohužel nemáme - Hledat „xxx“ v jiných článcích. - Hledat „xxx“ ve Wikislovníku, našem sesterském výkladovém slovníku.

navrhuji přidat další nabídku: - Hledat „xxx“ v jiných jazykových mutacích: - výběr jazyka + zadání hledaného pojmu v jiném jazyce (implicitně se nabídne "xxx", ale s možností přeeditovat. Např. vlastní jméno nechám ("Grace Hopper") nebo upravím, jiný pojem si přeložím a přepíšu sama. Díky a zdravím, PA. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.180.1.143 (diskuse)

Tohle se tu již poměrně nedávno řešilo. --Harold 24. 9. 2010, 14:36 (UTC)

Interwiki vesnic/obcí podle okresu

Když se podívám na interwiki Kategorie:Vesnice okresu Benešov, tak v ostatních jazycích to nejsou vesnice, ale obce (viz např. zařazení města Benešov), tedy interwiki by mělo/měly být u Kategorie:Obce v okrese Benešov, kam bych ještě přidal en:Category:Populated places in Benešov District. Má někdo něco koncepčního proti předělání ve všech více než 100 okresech? A šlo by to řešit botem? --Gumruch 30. 9. 2010, 14:05 (UTC)

Infobox Kosmonaut

Je to už 9 měsíců, co jsem v diskusi k šabloně {{Infobox Kosmonaut}} psal (bez odezvy) připomínky ohledně nezobrazení položek místo narození/místo úmrtí. Nadále jsem buď pro jejich zobrazení, nebo přejmenování souhrnné informace na Narození/Úmrtí. Prosím někoho technicky zdatného o vyřešení, případně o názory, která varianta by byla lepší např. s ohledem na podobné infoboxy. --Gumruch 1. 10. 2010, 04:43 (UTC)

Šablona "Ve výstavbě - část" apod.

Nebylo by šikovné k šabloně Šablona:Ve výstavbě udělat i {{Ve výstavbě - část}} ? Tj. je nějaký článek, který není až tak rozkopaný, a chci se omluvit za dočasnou rozkopanost jedné sekce a zároveň k ní přilákat pozornost dalších editorů....

Nemělo by toto smysl dokonce i u Šablona:Pracuje se? Udělal jsem pár pokusů a zdá se mně, že se obrazovka "editační konflikt" se neobjeví, když dotyční uživatelé editovali různé sekce. Proto by šablona "Pracuje se část" bránila ostatním editovat jenom ten nutný kousek, ale neblokovala by celý článek.--Pavel Jelínek 4. 10. 2010, 18:36 (UTC)

{{Ve výstavbě}} je obecně nesmysl odporující základním principům Wikipedie, resp. wiki, a jako takový by se měla smazat.
Vzhledem k tomu, že {{Pracuje se}} je krátkodobě používaná šablona, nemá smysl k ní vytvářet sekční klon. Namísto toho by její text šel obecně upravit tak, aby sděloval něco ve smyslu "tento článek nebo tato sekce".
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 6. 10. 2010, 18:18 (UTC)

Parametr šablon jako "Upravit - matematika

Přijde mně jako škoda, že Šablona:Upravit - část nebo Šablona:Upravit - matematika apod. nemají parametr "Popis konkrétních problémů", jako to má Šablona:Upravit. Má to nějaký důvod, nebo je to kvůli tomu, že je to příliš práce? Nešla by ta práce extrémně zredukovat tím, že by se udělala generická šablona "Upravit oblast - generická" a ty šablony jako Šablona:Upravit - matematika by obsahovaly jenom jedinou řádku, něco jako

{{Upravit oblast - generická|slovní název oblasti|obrázek|název_vkládané_kategorie}

A i kdyby to nešlo takto, tak by se použil subst a to málo, co nešlo takto, by se doplnilo po aplikaci "subst"....

Přehlédl jsem něco podstatného, když toto navrhuji? Uvítal bych možnost článek zařadit do konkrétní kategorie ("matematické články k úpravě") a zároveň uvést konkrétní problém.... --Pavel Jelínek 4. 10. 2010, 18:36 (UTC)

Psaní konkrétních problémů do šablony je obecně zlo. K popisu problémů se používá diskuse, kde je možné na takovou věc reagovat či ji průběžně upravovat. Co se týče genericity šablon, tak - podobně jako u pahýlů - by technicky stačila jen jedna jediná. Navíc by to následně umožnilo dělat řadu dalších užitečných věcí, které nyní nejdou vůbec, nebo jdou značně neefektivně.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 6. 10. 2010, 18:01 (UTC)
Nechápu proč je zlo psát problémy do šablony. K podrobné diskusi slouží diskusní stránka, ale zmínit to stručně v šabloně podlě mě velice zvyšuje přehlednost. Uděláme tedy tu generickou šablonu? --Pavel Jelínek 7. 10. 2010, 17:27 (UTC)

Sledování a náprava špatně převzatého obsahu Wikipedie

Jelikož se tomuto problému zatím organizovaně nevěnujeme (pouze kontrolujeme zkopírované texty a obrázky do Wikipedie), tak jsem na stránce Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média navrhl vydělení části obsahu do stránky Wikipedie:Špatná převzetí obsahu Wikipedie. Kde by se mohli shromažďovat podezření na špatná převzetí textů, obrázků, zvuků a videí z Wikipedie. Následně by se mohli jejich přebiratelé informovat o špatném přebrání a mohlo by se vyžadovat uvedení licence a auto(rů).--Juan de Vojníkov 11. 10. 2010, 08:07 (UTC)

Roztřídění v DoSu

Čau lidi, tož napadlo mě, že by se dalo roztřídit Ponechat a Smazat v DoSech do příslušných koryt tajak je to teďka se mě to zdá chaotický (smysl a to všecko by zostalo stejný enom by se to víc roztřídilo) Co vy na to? --El Barto ✍ 14. 10. 2010, 12:40 (UTC)

Rozhodně proti, jdete přesně proti provedené změně VfD→AfD. --Mormegil ✉ 14. 10. 2010, 15:39 (UTC)
wtf (smysl a to všecko by zostalo stejný enom by se to víc roztřídilo) hlasování by to nebylo omg, zostalo by to uplně stejný jako je to teď jenom by byly ponechat v jednym korytě a smazat v druhym--El Barto ✍ 14. 10. 2010, 15:47 (UTC)
P.S. Jo a jak du proti tej změně? -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel El Barto (diskuse • příspěvky)
No, vzhledem k tomu, že záleží na váze názoru, nikoliv na počtu daných položek (nehledě, že nemusí být vždy pouze ponechat a smazat, ale i další návrhy), tak je asi zbytečné to rozčleňovat, protože právě rozdíl mezi diskusí a hlasováním je v tom, že naprosto vůbec nezáleží na množství, ale té váze, takže ten, kdo si to vyhodnocuje to nepočítá, ale celé si to přečte, takže to asi nepotřebuje až tak nutně mít rozčleněné. Nehledě na to, že jak je to za sebou, tak to může myšlenkově navazovat - i když jsou názory v kontrastu a ta vazba by se takhle ztratila. --Ria 14. 10. 2010, 15:58 (UTC)

Wikipedia + Fcb

napadlo mně, že by nebylo od věci, kdyby se na wikipedii (hlavní stránce) objevila ikonka líbí se mi a sílet z facebooku,... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 212.111.4.122 (diskuse)

Prosím jen to ne! Bylo by to zbytečné, komu se Wikipedie nelíbí? ;))) --Elm 21. 10. 2010, 20:41 (UTC)
Dobře Elm! ;))) --Krvesaj 25. 10. 2010, 15:46 (UTC)

Motory

U motorů by se mohla psát i spotřeba paliva.--Toma646 25. 10. 2010, 15:39 (UTC)

Změna rozlišovače PTŘS

Již delší dobu (od srpna) existuje návrh na přesun článku o protitankové řízené střele jménem Kobra. Stávající rozlišovač pro články o těchto střelách je (PTŘS) = protitanková řízená střela, tedy jde o rozlišovač komplikovaný, laikovi nic neříkající. Problém se týká více článků (celkem osmi) a diskuse nikam nevedla, tudíž nadhazuji varianty sem:

Stávající název Kobra (PTŘS) přesunout buď na:

Dík za názory. Samotnému se mi asi nejvíc pozdává poslední možnost. --Faigl.ladislav slovačiny 17. 11. 2010, 17:00 (UTC)

A co např varianta 9K112 Kobra? A lehce to upravit na to, aby to bylo o celém systému? --Silesianus 17. 11. 2010, 17:09 (UTC)
Poznámka: Jeden z těch osmi rozlišovačů byl zbytečný, tak jsem stránku přesunul na jméno bez rozlišovače. Takže už je jich jen sedm. --Tchoř 17. 11. 2010, 17:14 (UTC)
Jako laik bych viděl dvě možné varianty: a) řídit se většinovým interwiki daného článku, tedy u Kobra (PTŘS) je převažující název: 9K112 Kobra, b) očekávaný název dle doporučení, tedy zjevná forma pro širokou veřejnost, tak jak navrhuje Ladislav např. Kobra (střela). Dle G zkratka PTŘS existuje, ale jedná se o odbornou zkratku/rozlišovač, takže bych preferoval některou z prvních dvou variant, a to nejvíce s očekávaným názvem. --Kacir 17. 11. 2010, 17:25 (UTC)
Rozlišovač dle mého nemusí obsahovat název vědecky naprosto správný, ale jeho úkolem jen dostatečně odlišit jedno od druhého, pokud existuje pro dané slovo více encyklopedických významů. Proto bych preferoval tu pro laickou veřejnost jednodušší, ale přitom dostatečně popisnou variantu protitanková střela (což pouhé zbraň nebo střela nesplňuje), protože tuto encyklopedii píšeme pro široké, nikoliv pro znalé a úzce specializované publikum. Pokud se kobra nenazývá ještě nějaká jiná protitanková střela, tantokráte neřízená, je zbytečné toto v rozlišovači specifikovat. --Wespecz 17. 11. 2010, 17:35 (UTC)
Když to jde, byl bych pro název bez rozlišovače. Nerozumím sice vojenskému označování, ale tanky jsou také většinou pod názvem "kód + označení" (M1 Abrams) takže mi to přijde systematičtější. --pan BMP 17. 11. 2010, 19:43 (UTC)
nevím, jestli lze očakávat jinou střelu s názvem kobra, ale určitě lze očekávat jinou zbraň. Rozlišovač (protitanková střela) je sice dlouhý, ale pěkně popisný. Primárně bych byl pro Kobra (střela). Pokud by se takové rozlišení ukázalo/jevilo jako nepřesné/nedostatečné, pak pro navržené 9K112 Kobra - toto místo bych minimálně obsadil přesměrováním na daný článek, ať už tento skončí pod jakýmkoliv názvem.--Fafrin 18. 11. 2010, 01:09 (UTC)

Přesunul jsem tedy nakonec 5 článků na variantu s rozlišovačem "střela". --Jvs 2. 12. 2010, 15:19 (UTC)

Dvě romaji: Česká a Hepburnova transkripce

Vážení přátelé a kolegové Wikipedia projektu. Mám návrh týkající se všech článků s japonskou tématikou či články kde se používají japonské znaky a tudíž i jejich transkripce. Jsem asi největší odpůrce toho jak se tu uvádí pouze jedna varianta japonské transkripce. Jde mi o to, že i když jsme na české divizi Wikipedie a tudíž se tu musí dodržovat pravidla českého pravopisu, které japonštinu zřejmě musí romanizovat tak jak ji romanizuje (--> "hirošima"), ale protože jsme seriosní encyklopedie a musíme (nebo měli bysme) dodržovat Neutral-point-of-view, měly by se tedy uvádět i populární mezinárodní názvy (což je Hepburnova transkripce; takže v tomto případě "Hiroshima"). Proč? Jako čtenář české Wikipedie se někdy podivuji nad zcela "neznámými" názvy, které tu nacházím. Česká transkripce je gramaticky správná ale často hodně matoucí. Může se stát, že potenciální čtenář nenajde svůj článek, protože nepočítal s variantou, že článek má vlastně úplně jiný název. Dá se to ošetřit redirecty, ale současný stav na Wikipedii je následující: některé články byly podrobeny totální české transkripci (žánry anime: šódžo, ečči a podobně), další jenom z části a další část je bez české transkripce. Toto si žádá o standardizaci a žádost o ní je v podstatě tento návrh.

Revolutionary Girl Utena

Když si povšimneme jak lidé, kteří shánějí nějaký titul na českém internetu, hledají na Googlu: Obvyklé výsledky jsou (1) Anglický název, (2) Anglická trankripce a až na třetím místě (obvykle jde o blogy a stránky které nejsou věrohodným zdrojem) česká verze.

Další příklad který hovoří téměř za všechno:

InuYasha:

Jak by to mohlo vypadat? Protože jsme na české verzi Wikipedie, název bysme měli ponechat český (resp. česká transkripce), anglický název (redirect): Ale protože prioritně jsme našli anglický název na českém internetu, první položka, první název, první jméno by mělo být anglicky/anglická transkripce/či originál (takže třeba Yoshihiro Tokashi, ne jošišišro tokašky). Příklad článku:

Šódžo Kakumei Utena

Revolutionary Girl Utena (japonsky 少女革命ウテナ, česky Malá revolucionářka Utena) je blah blah blah .... atd

InuJaša

InuYasha (japonsky 犬夜叉, česky xyz) je blah blah blah .... atd


Asi s tím posledním krokem nebudete souhlasit, já také nevím jak by to mohlo vypadat, každá připomínka bude vhodná!

S pozdravem. RockandDiscoFanCZ 19. 11. 2010, 17:50 (UTC)

Prozatím jen upozorním, že Inuyasha je už takto napsaná od jisté diskuse tady, kdy se tento článek přesunul na název pod, kterým se vysílal (Inuyasha). A s tou revolucionářskou je to na každé wiki řeší jinak (Hepburnova transkripce (transliterace), anglický název i přeložený název do místního jazyku (pl, it, ru)). Zagothal 19. 11. 2010, 18:05 (UTC)
Ano, té kauzy jsem si už všimnul. Prakticky tím Inuyashou jsem na to nepřímo poukázal. Jenže musím říct, že je špatně z obecného hlediska že se "inujaša" vrátil na Inuyasha, protože to pak vypadá že tu není žádný řádm žádná autorita a každý si dělá co chce. Musíme se rozhodnout, zda název článku a potažmo první slova v článku budou anglická ("Revolutionary Girl Utena"), Hepburnova transkripce ("Inuyasha"), Japonsko-anglické makaronismy ("Magical Shopping Arcade Abenobashi") či česká transkripce ("Inujaša", "šodžo něco šódo")? Už proto je to matoucí, protože anglické názvy či Hepburnova transkripce je preferovaná na českém internetu i televizi ("pod tímto názvem se ten seriál vysílal .. ") RockandDiscoFanCZ 21. 11. 2010, 23:44 (UTC)
Pokud je mi známo, tak řád tu je. Zapisovat anime a manga v češtině nevyšlé/nevysílané pod jejich českým přepisem, ty uvedené v Česku pak pod jejich oficiálním distribučním názvem. --Silesianus 22. 11. 2010, 08:38 (UTC)
Ano, takhle by se to také dalo udělat. Nicméně do hlavičky článku (na začátku článku, kde se uvádějí všemožné názvy a překlady) by se mohl zapisovat i anglický název či anglická transkripce, aby čtenář nebyl zmaten. RockandDiscoFanCZ 22. 11. 2010, 14:48 (UTC)

Nesouhlas. Souhlasím, že článek by měl být primárně na českém přepisu (kromě výjimek, jako je distribuční název aj.), avšak dle zásad doporučení Wikipedie:Vzhled a styl#Úvod (přesněji pasáž Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. Vzhled a styl je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. Ve vzhledu a stylu se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře.) by bylo nevhodné používat v úvodu jako první Hepburna. Ideální je to podle mého takto:

Jamaširo Takamaki (japonsky 龍驤第二 航空戦隊, Hepburnovou transkripcí Yamashiro Takamaki).

s tím, že se případně může vynechat to Hepburnovou transkripcí. Nejideálnější by byl stav, kdy by se vytvořila šablona {{Hepburn}}, která by měla podobnou funkci jako šablona {{cizojazyčně}} (nebo popřípadě by třeba Cizojazyčně mohla být rozšířena o Hepburna, jakožto "další" z "jazyků"). Redirekty z Hepburna jsou samozřejmostí. --Silesianus 20. 11. 2010, 09:27 (UTC)

+1. To rozšíření se mi zamlouvá (stačilo by "hep"--> redirect na "Romaji". Třeba takto:

Jamaširo Takamaki (japonsky 龍驤第二 航空戦隊, hep Yamashiro Takamaki).

Já jsem pro.
P.S. Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. -- u toho jsem se mírně pobavil, jelikož ta ironie je v tom že ta matoucí věc je vlastně ta česká transkripce (viz kauza s inuyashou, apod.). RockandDiscoFanCZ 21. 11. 2010, 23:44 (UTC)
Rozšíření {{cizojazyčně}} je dobrý nápad a dosti snadná, avšak ne moc schůdná cesta, jak lidem osvětlit existenci několika transpikcí japonštiny, stejně by se to dalo udělat i pro čínštinu (pinyin/pchin-jin) a možná i jinde. Asi ještě lepší by bylo pro všechny transliterace a transkripce udělat jednu novou. Zagothal 20. 11. 2010, 10:52 (UTC)
Jenomže čínšina používá jinou romanizaci (prý oficiální), já bych nejprve vyřešil ten problém s japonskou transkripcí a pak bych řešil tu čínštinu (koneckonců problém s japonskou transkripcí je složitější a větší). RockandDiscoFanCZ 21. 11. 2010, 23:44 (UTC)

Souhlasím se Silesiánovým návrhem, totiž primárně uvádět českou, ale nezapomínat uvést také Hepburnovu.--Tchoř 21. 11. 2010, 23:50 (UTC)

Taky souhlasím s českou transpikcí i jinde; jsme Česká, ne anglická Wikipedie. Zagothal 22. 11. 2010, 12:53 (UTC)

BTW, na toto téma dokonce byly publikovány i některé internetové články: http://domaci.ihned.cz/2-15450460-002000_d-de RockandDiscoFanCZ 22. 11. 2010, 14:48 (UTC)


Pokud by se dělala šablona, mohla by se udělat podobná této: {{Čínsky}}. Zagothal 27. 11. 2010, 11:03 (UTC)

Skvělý nápad. Už vím co by ta šablona mohla obsahovat: znaky, hepburn, česká transkripce, původní překlad (anglicky i česky; budou to i distribuční názvy), překlad (česky), etc... co koho napadne. RockandDiscoFanCZ 28. 11. 2010, 00:49 (UTC)
Kód šablony Čínsky je dost složitý, co kdybychom požádali někoho z Wikipedie:WikiProjekt Šablony, aby vytvořil tu obdobnou pro japonštinu? Zagothal 29. 11. 2010, 13:26 (UTC)
Ano, mohli bysme. Já jsem na 100% pro. RockandDiscoFanCZ 30. 11. 2010, 22:37 (UTC)
MOhl bys ses zeptat?; já teď mám málo času. Neměl bych čas to zkoušet. Dík. Zagothal 1. 12. 2010, 16:53 (UTC)

RFC - pojmenování kategorií

Vytvořil jsem poměrně komplexní návrh na změnu pojmenování správních kategorií, nebo alespoň doplnění příslušných pravidel a nápověd o nějaké zmínky. Prosím, vyjádřete se.--Fafrin 23. 11. 2010, 10:54 (UTC)

IMHO to je dobrý návrh.M97uzivatel 1. 12. 2010, 16:22 (UTC)

Návrh doporučení - neočekávaná odřádkování

Zdravim!

Pripravil jsem stranku na tema Nápověda:Neočekávaná odřádkování a mezery, zajimaji mne vase reakce. (FYI) Diskutujme radeji primo tam... --Franta Oashi 8. 12. 2010, 18:58 (UTC)

Zárodek článku

Navrhuji, aby se vytvořily podmínky pro snadnější rozšiřování Wikipedie. V současnosti se v textu článků zobrazují odkazy na existující články modře a na neexistující články červeně. Navrhuji, aby se odkazy na články, které existují alespoň v jiných jazycích zobrazovaly zeleně. Aby se toho mohlo snáze dosáhnout, navrhuji přidat k záložkám článek a diskuse záložku zárodek zde by byly pouze odkazy na tento článek do cizojazyčné Wikipedie, případně nejzákladnější informace důležité pro pisatele článku. Pro daný účel by se možná dala použít i záložka diskuse, ale ta je určena především k jiným účelům. --Dendrofil 10. 12. 2010, 04:35 (UTC)

Podobné nápady zde byly už několikrát, zásadní problém je, že rozhodnout, zda existuje článek v jiném jazyce, není vůbec jednoduché a hlavně to není něco, co by dokázal udělat stroj. Tedy ty navrhované zárodky by museli vytvářet lidé. A to už rovnou mohou založit krátký pahýl o třech větách, jak se děje dnes. --Tchoř 10. 12. 2010, 06:55 (UTC)
Dovolím si oponovat počítač to zvládne minimálně v případě, kdy se název článku shoduje. Zárodek by mohli zakládat pisatelé článků, kterým záleží na tom, aby měl odkaz alespoň nějaký výsledek.--Dendrofil 10. 12. 2010, 14:46 (UTC)
Co znamená zvládne? Problém je v tom, že počítač ty případy, kdy se název bude shodovat, automaticky neumí poznat.
A pisatelé článků prostě v současné době ty články založí ve formě pahýlků, říká se tomu „zamodřování“.--Tchoř 10. 12. 2010, 14:54 (UTC)
Počítač to zvládne znamená, že umí vyhledat řetězec znaků na který odkazuje odkaz v ostatních sesterských Wikiprojektech, zaznamenat v kterých projektech odkaz nalezl a z tohoto seznamu vytvořit již zmiňovaný zárodek.--Dendrofil 10. 12. 2010, 16:55 (UTC)
Teď se asi maličko ztrácím — zkuste dát příklad.--Tchoř 10. 12. 2010, 20:23 (UTC)
Určitý nástroj by dokázal najít název nevytvořeného článku v jinojazyčných wikipediích.--Zdenekk2 10. 12. 2010, 21:28 (UTC)
Aha, díky. Já si to doplnil na „umí vyhledat řetězec znaků, na který odkazuje odkaz v ostatních sesterských Wikiprojektech,“ a ono to bylo myšleno „umí vyhledat řetězec znaků, na který odkazuje odkaz, v ostatních sesterských Wikiprojektech,“. Někdy ta chybějící interpunkce skutečně schází ☺ --Tchoř 10. 12. 2010, 23:11 (UTC)
Je to bohužel moje slabina a nedaří se mně to napravit...
Stejný název ale nutně neznamená stejný obsah (typickým příkladem je článek x rozlišovač).--Zdenekk2 10. 12. 2010, 21:28 (UTC)
S tím souhlasím, ale od toho je to zárodek- článek z toho teprve vytvoří člověk.--Dendrofil 11. 12. 2010, 04:45 (UTC)
Seznam "zárodků" dle výše uvedené definice tu již dávno máme.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23. 12. 2010, 10:34 (UTC)
Souhlasím je to dobrá věc, ale neslouží to běžným uživatelům Wikipedie jazykově nadaným. Ti očekávájí snadný přístup k informacím.--Dendrofil 23. 12. 2010, 16:03 (UTC)
Jazykově nadaný uživatel Wikipedie si to může vyhledat přímo na příslušné jazykové odnoži Wikipedie. Celý tenhle koncept "zárodků" je vcelku zbytečný. --Silesianus 23. 12. 2010, 16:31 (UTC)

S dovolením trochu odbočím, když se řeší barva odkazů: Pokud přestane fungovat externí odkaz, automaticky se začervení? Díky za odpověď.--Railfort 10. 12. 2010, 12:26 (UTC)--Dendrofil 10. 12. 2010, 16:53 (UTC)

Ne.--Juan de Vojníkov 10. 12. 2010, 13:16 (UTC)
Škoda. Pomohlo by to při jejich odstraňování.--Railfort 10. 12. 2010, 13:31 (UTC)
To není technicky možné.--Juan de Vojníkov 23. 12. 2010, 09:52 (UTC)
To snad dělají boti.--Juan de Vojníkov 10. 12. 2010, 14:50 (UTC)
Bot nemůže poznat, jakou funkci tam ten externí odkaz plnil. Není cílem odstranit odkazy na zdroje jakmile přestanou být on-line nebo zmizí z pultů knihkupectví či novinových stánků. Co jednou bylo publikováno, je publikovaným zdrojem provždy. --ŠJů 22. 12. 2010, 22:54 (UTC)
Kolego, o tom tu vůbec nejde řeč:-)--Juan de Vojníkov 23. 12. 2010, 09:52 (UTC)

Díky Dannyho seznamu je vidět, jak nebezpečné takové automatické vyhledávání může být. Třeba ostuda asi česky znamená něco jiného než polsky, takže navržené interwiki nesedí, ale hlavně jsou problémy s transkripcí (Petrosjan), s přechlováním ženských jmen a tak dál. To nic ale nemění na tom, že je záslužný počin takové seznamy generovat, jen je třeba s nimi zacházet opatrně.--Ioannes Pragensis 23. 12. 2010, 11:39 (UTC)

Možná jste přehlédl tamní první větu, že jde o "články na cizojazyčných Wikipediích se stejným názvem, jako mají některé z požadovaných článků." Generátor nepoužívá žádnou heuristiku (a ani dost dobře nemůže), ergo nenavrhuje interwiki, orientuje se pouze na základě 100% shody názvu, nic více, ergo vypisuje existující totožné interwiki. Takže logicky tam budou i "nelogičnosti" typu house (en:dům × cs:mládě husy) apod. Je to pouze orientační seznam, který primárně poslouží v případě vlastních jmen. Nemá a nikdy neměl ambice se stát něčím víc než tím, čím právě je - prostým vyhledávačem shod, aby alespoň trochu zjednodušil zdejší práci. Zbytek už je na uživatelích, jak s tamními informacemi naloží.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23. 12. 2010, 13:17 (UTC)
Souhlas. Myslím, že že diskuse dozrála do stadia, kdy by se měli všichni, kteří na to mají vliv vyjádřit, zda je můj návrh přínosný, zda je možné ho realizovat a zda se bude realizován. Diskutovat můžeme klidně dál... Vyjádřete se však, zda Vás návrh oslovil.--Dendrofil 25. 12. 2010, 12:07 (UTC)

Rychlost načítání stránek

Vždy, když vstoupím na jakoukoliv stránku wikipedie, její malá část se načte a IE přestane reagovat. Nevím, čím to je, ale děje se tak od doby, kdy se na wiki kompletně změnil vzhled. Ocenil bych vrácení rychlosti načítání stránek, neb je to teď docela "čekárna".

Doporučuji používat prohlížeč, který není rozbitý, tedy v podstatě cokoliv moderního kromě IE. --Kyknos (labuť stěhov 16. 12. 2010, 17:16 (UTC)
Wikipedie by měla vycházet vstříc uživatelům, nikoli naopak. Fakt je ten, že nejrozšířenější je (z různých důvodů, se kterými je možno i nesouhlasit) IE, wikipedie by proto i na něm měla být dobře zobrazitelná. Laciná arogance vůči uživatelům IE není na místě.--Petr Karel 17. 12. 2010, 08:44 (UTC)
To je ovšem problém vývojářů Microsoftu, doporučuji se obrátit tam. --Kyknos (labuť stěhov 17. 12. 2010, 16:45 (UTC)
Mně to IE nedělá, ale je fakt, že mám nastavený starý vzhled.--Ben Skála 16. 12. 2010, 17:18 (UTC)
Ano, toto je návod. Když tedy užíváte IE a nechcete prodlevy při načítání, navolte si v Nastavení>Vzhled např. MonoBook. Přijdete sice o několik nových "vymožeností", které však ono zpožďování při načítání způsobují.--Petr Karel 17. 12. 2010, 08:44 (UTC)
Doporučuji prověřit PC na malware zvláště adware. Chování prohlížeče není úplně normální. Třeba musí nejprve odeslat někam nějaké informace, a proto se opožďuje.--Dendrofil 17. 12. 2010, 16:38 (UTC)
Mě to u Microsoftu nezlobí, na Commons mám nový vzhled, tady jsem nechal starý vzhled, načítá se obojí stejně dobře. Problém bude u Vás.--Zákupák 17. 12. 2010, 16:52 (UTC)
Je možné že máte dost zaplněný C disk a už se to nemá kam ukládat. Jinak ano, IE nedodržuje webové standardy, což může způsobit, že stránky Wikipedie se vám nezobrazí tak hezky jako v jiných prohlížečích (např. Mozilla Firefox či Google Chrome). Navíc co si pamatuju tak ještě IE 7 nedokázalo zachránit text při editaci nebo psaní e-mailu. Víte jaká je to pohoda, když se náhodou uklepnete a přejdete na jinou stránku Wikipedie aby jste aniž by jste ji uložili? Mozilla si vše pamatuje v IE 7 by byla veškerá práce ztracena.--Juan de Vojníkov 22. 12. 2010, 05:48 (UTC)

Kategorie Organizmy žijící v...

Chtěl bych navrhnout přejmenování sady příslušných kategorií (jako např. Kategorie:Organizmy žijící v neogénu) a změnit to na Organismy. Současný pravopis těch kategorií mi vyloženě rve oči, že se na to až nedá dívat...
Pokud jde o rekat článků do nich náležejících, klidně se toho sám ujmu a vše osobně rekategorizuju, bude-li změna schválena.

Jako podporu pro tuto změnu v pravopisu celé řady kategorií si beru samotný článek Organismus, který je nadepsán a napsán pomocí nepaskviloidní pravopisné alternativy.
A jako další podporu pro tento svůj návrh zde připomínám velmi těsnou souvislost přípon -ismus a -ista, takže vás všechny nabádám, buďme realizti (ne alibizti schovávající se za SSČ) a schvalme co je správné.

Děkuji

N i u s e r e s e t   21. 12. 2010, 22:25 (UTC)

Já bych řek, že pravopis se vyvíjí tak, že se přizpůsobuje fonetice. Takže to asi není gramaticky špatně tam psát Z.--Juan de Vojníkov 22. 12. 2010, 05:49 (UTC)
Já osobně k tomuhle novému pravopisu chovám silný odpor. Navíc samotný článek Organismy používá původní variantu a tudíž v rámci zachování jednotnosti terminologie jsem chtěl přejmenovat ty kategorie do správné varianty. V zájmu zachování správného pravopisu jsem ochoten si veškerou rekategorizaci vzít osobně na triko.
N i u s e r e s e t   22. 12. 2010, 18:02 (UTC)
Souhlas s přejmenováním. --Kyknos (labuť stěhov 22. 12. 2010, 18:04 (UTC)
Také souhlasím, pokud používáme u hlavního článku "s", pak je to jenom matení a nejednotnost v neočekávaných názvech kategorií. Šablona:Přejmenovat kategorii. --Elm 23. 12. 2010, 11:28 (UTC)
Souhlasím i já, taky se mi to nelíbí, i když jinak jsem spíš progresista – tedy pro používání "z". Jirka O. 23. 12. 2010, 11:40 (UTC)
Rozhodně souhlas s přejmenováním. --Faigl.ladislav slovačiny 23. 12. 2010, 12:45 (UTC)
Gramaticky je obojí správně, ale už jen kvůli sjednocení jsem pro přejmenování. --Draffix 25. 12. 2010, 12:01 (UTC)
Souhlas s přejmenováním.--Ben Skála 25. 12. 2010, 12:03 (UTC)


Všem zúčastněným děkuji za vyslovení názoru. A protože většina se vyslovila souhlasně, s přejmenováváním kategorií jsem již započal a v nich nalézající se články rekategorizoval. Původní kategorie, které již mají svůj vhodný protějšek, byly označeny nálepkou Zastaralá kategorie.
N i u s e r e s e t   4. 1. 2011, 18:34 (UTC)

Dokonáno jest. Všechny kategorie byly přetvořeny do vhodné pravopisné podoby, vše do nich patřící bylo řádně překategorizováno a kategorie pod původními názvy za pomoci správců eliminovány. Termonologie byla sjednocena a strom kategorií, který navrhl a vytvořil wikipedista Vojtech.dostal, byla zachována.
N i u s e r e s e t   4. 1. 2011, 22:00 (UTC)

Kategorie Wikipedistů z Univerzit

Na uživatelské stránce mi straší nepříjemně dlouhá Kategorie:Wikipedisté podle alma mater: Univerzita Palackého v Olomouci. To mi příjde příšerně nepraktické. Chtěl bych navrhnout přejmenování teto a podobných kategorií na Wikipedisté z <Jméno univerzity>.--Fafrin 25. 12. 2010, 11:16 (UTC)

To by mohlo imho evokovat, že daní Wikipedisté jsou součástí tamní akademické obce. --Faigl.ladislav slovačiny 25. 12. 2010, 11:36 (UTC)
Napadá vás nějaký jiný, kratší název? A kromě toho, nejsou?--Fafrin 25. 12. 2010, 20:33 (UTC)
Současný název kategorie ve mně evokuje kategorii těch wikipedistů, kteří na dané universitě studovali nebo studují, ne že tam učí.
Niusereset 25. 12. 2010, 20:45 (UTC)
Nic jiného než Kategorie:Absolventi Univerzity XY (pro ty, co už absolvovali) a Kategorie:Studenti Univerzity XY (pro ty, co ještě studují) mě nenapadá. Osobně ale příznivec takových kategorií moc nejsem, neboť jejich vypovídací hodnota mi přijde sporná (a stejně je wikipedisté obecně nepoužívají, včetně mě). Jirka O. 25. 12. 2010, 21:06 (UTC)
To už mi přijde i poněkud zbytečný dělit to na studující a absolventy. Spíš už to kdyžtak sloučit do Kategorie:Studenti/absolventi Univerzity XY či tak nějak.
Niusereset 25. 12. 2010, 21:12 (UTC)
Taková kategorie by byla ještě o tři znaky delší, než dosavadní (muselo by se to jmenovat Kategorie:Wikipedisté...).--Zdenekk2 25. 12. 2010, 22:01 (UTC)
Je otázka, jestli tam chceme mít jenom současné a bývalé studenty a nebo i učitele. Obecně k čemu mají tyto kategorie být. Týká se případně i obdobných gymnaziálních kategorií.--Fafrin 26. 12. 2010, 11:23 (UTC)

Mě by stačilo Wikipedisté podle oborů. Potřebuji se poradit o článku s historikem, botanikem, geologem - jednoduše ho najdu podle kategorie. Alma mater, je jen věc česti.--Juan de Vojníkov 26. 12. 2010, 04:12 (UTC)

Taky pravda.--Fafrin 26. 12. 2010, 11:23 (UTC)

Kategorizace hrad versus zámek

V mnoha případech se hrad přestavbami změnil v zámek a třeba Lipý byl vodní hrad, pak hrad, pak zámek a teď je zříceninou hradu. Je takových sídel mnoho. Třeba hrad Houska je zámkem, ale ve zvyku jej označujeme hradem, viz jeho web. Nicméně je řadíme vždy jen do jedné kategorie, ač by mohly mít kategorií více. Problém je pak další kategorie zříceniny hradu či zámku, občas je wikipedisté u hesel mění. Nikde jsem nenašel dohodu, že kategorizujeme jen podle aktuálního stavu, že přidávání kategotií reagující na historický vývoj objektu je nevhodné. Pokus se mýlím, prosím odkaz na text doporučení. Díky--Zákupák 28. 12. 2010, 09:51 (UTC)

Souhlasím s názorem, že pojem - heslo může mít více souřadících kategorií, pokud odpovídají skutečnosti a nelze jednu z nich jednoznačně upřednostnit.--Dendrofil 29. 12. 2010, 10:09 (UTC)

Kategorizace dinosaurů a podobných

Díky {{taxobox}}u jsem jednoduchou změnou přelil všechny dinosaury (a jiné vyhynulé fosilní druhy) do nové Kategorie:Paleozoologie.(Celkem 310 článků) Zajímalo by mě, k čemu taková brutální automatická kategorizace je. Většina těchto článků je velmi dobře kategorizována ve svých příslušných taxonomických kategoriíích. Nebylo by lepší tuto automatickou kategorizaci zrušit, nebo nahradit nějakou Kategorie:Fosilní druhy, která bude přeplněná, ale dostatečně popisná a úzce zaměřená, aby to nebránilo nalezení nosných článků v jiné kategorii (Paleoontologie)?--Fafrin 31. 12. 2010, 00:13 (UTC)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Pod_lípou_(návrhy)/archiv_2010-2&oldid=12264718“