Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2018/02

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Uživatelské diskusní stránky jako pískoviště

Uživatelské diskusní stránky jsou určeny k diskusím s daným wikipedistou, s příspěvky opatřenými podpisem.
Jaký je názor vytvářet z diskusí pískoviště, jak provedl kolega Silesianus na diskusi? Zabalení na podstatě nic nemění. Navíc, počet pískovišť uživatele je neomezený. --Kacir 13. 11. 2018, 15:14 (CET)

Z mého pohledu je to především matoucí vůči přispěvatelům na diskusi. Zatím snad všichni rozlišovali smysl stránek, rozdíl mezi diskusí a pískovištěm. Dosud nebylo ani nutné na WP:DS upozorňovat, že se nejedná o pískoviště určené pro psaní hesel. --Kacir 13. 11. 2018, 15:14 (CET)

Diskusní stránka by se jako pískoviště používat neměla, k tomu slouží pískoviště a pískovišť je možno zřizovat víc, prakticky jakékoli podstránky uživatelské stránky. Ale nikoli diskusní stránky. To je matoucí a v důsledku nežádoucí. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2018, 15:26 (CET)

Souhlasím s předřečníky, revertoval jsem na obsah diskusní stránky a bábovičky přesunul na Wikipedista:Silesianus/Pískoviště2. --Dvorapa (diskuse) 13. 11. 2018, 16:34 (CET)

PS: Pokud by Silesianus chtěl mít odkazy na obě/všechna pískoviště v horní liště vedle sebe, existuje k tomu udělátko. --Dvorapa (diskuse) 13. 11. 2018, 16:56 (CET)

Diskusní stránka slouží k diskusi s ostatními wikipedisty, pískoviště k vlastním pokusům. Čili chce-li daný wikipedista dělat pokusy před vložením do hlavního jmenného prostoru, nechť využívá vlastní pískoviště, chce-li jej někdo kontaktovat, nechť mu píše do diskuse. Jde o komunitní projekt, takže každý by měl akceptovat, že mu druzí mohou psát, a to konkrétně do diskusní stránky. K ničemu jinému ostatně není určena. (Nechápu, proč je nutné rozebírat takové samozřejmosti.) --Vlout (diskuse) 14. 11. 2018, 10:55 (CET)

Z mého pohledu asi takhle: CO JE VÁM SAKRA DO TOHO, CO MÁ KDO NA DISKUSNÍ STRÁNCE? Možná byste si měli dát na chvíli pauzu, tohle je fakt moc.--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 06:29 (CET)

Na druhou stranu nám tím dává Silesianus jasně najevo, že se s námi bavit nechce, když místo odpovědi na příspěvky kolegů ty příspěvky smaže a na jejich místě si začne zkoušet nějaké pokusy. Asi bychom to měli přijmout jako fakt a také se s ním nebavit. --Dvorapa (diskuse) 16. 11. 2018, 10:50 (CET)

A proč by se s váma měl chtít bavit? Bavili jste se s ním vy? Nic tam nevidím, prostě jste se mu v tom začali vrtat. Když už vám tahle kravina tolik trhá žíly, proč jste to neudělali napřed nějak takhle?--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 18:10 (CET)

Ještě poznámka ke Kacirovu Zatím snad všichni rozlišovali smysl stránek, rozdíl mezi diskusí a pískovištěm. Na pískoviště místo diskuse nebo uživatelské stránky jsem tady narazil už víckrát, ovšem vopruzovat kvůli tomu dotyčného mě nikdy nenapadlo.--Rosenfeld (diskuse) 16. 11. 2018, 18:21 (CET)

Přesně tak, v historii té diskusní stránky vidím dost často, že někdo vytvořil nové vlákno diskuse a Silesianus, někdy i místo aby odpověděl, vlákno smazal, případně jej ještě nahradil nějakým pokusem. Kdybych mu do diskuse napsal já a dopadlo to takto, oprávněně bych se urazil. Proč jsme to neřešili takto? Protože tušíme, že by to dopadlo stejně. Krom toho na začátku této diskuse to ani nemohlo být řešeno takto, protože na diskusní stránce Silesiana byl článek. No my bychom uživatele neopruzovali, kdyby s našimi příspěvky do jeho diskusní stránky nenakládal jako s odpadem. --Dvorapa (diskuse) 16. 11. 2018, 18:23 (CET)

Je mi úplně jedno co má kdo na diskusní stránce (pokud to samozřejmě nejsou věci zjevně přes čáru jako copyvia, hrubé urážky nebo pomluvy), neřeším to, nic mi do toho není a nevím, proč by do toho něco mělo být vám. Ano, člověka to trochu zmate, když je místo diskuse článek, ale není to nic hrozného, co by se nedalo rozdejchat, a nikomu to nebrání kliknout na editovat a prostě tam něco napsat. To co jste předvedli vy je prachsprosté otravování druhých kvůli úplné nicotnosti, absurdní wikihujerství ve stylu žárovky.--Rosenfeld (diskuse) 18. 11. 2018, 08:37 (CET)

Váažený kolego Rosenfeld , Váš názor já osobně nepovažuji za konsensuální a nelíbí se mi, že to na této diskusi tak vyznívá. Kolega Silesianus je natolik zkušený, že může rozpoznat poslání stránky diskuse s wikipedistou a pískoviště wikipedisty. Pokud poslání těchto stránek zaměňuje, je v tom úmysl, nikoliv neznalost. K užívání CapsLock nevidím dostatečný důvod. --Kusurija (diskuse) 18. 11. 2018, 11:11 (CET)

Názvy politických stran

Chtěl bych se zeptat, jak řešit názvy politických stran zaregistrovaných velkými písmeny? Nechat ty co jsou: ALTERNATIVA, ČESKÝ POLITICKÝ STŘED, NEZÁVISLÍ a upravit např. Cesta odpovědné společnosti, nebo ty uvedené upravit do podoby s prvním písmenem velkým? --Otaznick (diskuse) 16. 11. 2018, 10:14 (CET)

Upravit na malá písmena dle pravidel pravopisu. Totéž se celkem nedávno diskutovalo ohledně názvů firem. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 11. 2018, 10:28 (CET)

Podobný případ, i když ne tak do očí bijící, ovšem u o to významnější a známější strany, je Strana Práv Občanů a její registrovaný zápis se všemi třemi začínajícími písmeny velkými vs. běžně v textech užívaná forma vyhovující pravidlům pravopisu. V tamní diskusi to bylo jen lehce nakousnuto, ale nějak systematicky dosud neřešeno. Jen do úvodního textu jsem přidal zmínku o běžně rozšířeném zápisu. --Bazi (diskuse) 16. 11. 2018, 11:19 (CET)

@Otaznick: Obdobný problém máme u všech typů kodifikovaných názvů: do jaké míry se držet oficiálně zapsaného názvu, a do jaké míry ho přizpůsobovat těm či oněm pravopisným, typografickým nebo gramatickým zásadám? V širším smyslu sem patří i otázka počešťování, transkripce a případně přechylování osobních jmen, otázka českých exonym pro názvy států, měst a obcí, ale zde konkrétně nám jde především o případy, kdy do různých rejstříků právnických osob (obchodní rejstřík, rejstřík politických stran, náboženských společností, spolkový rejstřík atd.) mohou být zapisovány názvy porušující běžné typografické a pravopisné zásady – nebo dokonce zákon jejich porušování výslovně vyžaduje (chybějící mezery ve zkratkách formy obchodní společnosti). Pokud vím, převažující praxe je v názvu článku typografii korigovat, ale v infoboxu či v úvodu článku ji spíše ponechat v co nejvěrnější podobě. Ovšem ta korekce naráží na řadu problémů, pokud názvem společnosti je například zkratkové slovo ne zcela jasného původu či povahy; případně může být volba ovlivněna i převažující formou používání názvu v logu či sebeprezentaci subjektu nebo v textech o něm atd. (například ČEDOK jako zkratku bychom spíše ponechali psaný velkými písmeny, ale v notoricky známém logu se uvádí jako Čedok). Na podobný problém narážíme i v názvech článků o ulicích (některá města a obce nepoužívají v názvech s předložkami moderní školní pravopis, ale drží se původního pravopisu, dnes pravidly připuštěného jen pro odborné užití), stejně tak se na Wikipedii a zejména v Commons musíme potýkat s otázkou, zda použití zkratky v zapsaném názvu chápat jako závaznou formu psaní názvu, nebo v původním smyslu jako zástupný zápis plného slova, tedy s plným zápisem rovnocenný a zastupitelný. V „době předpočítačové“ se názvy „nám. Svatopluka Čecha“ a „Čechovo náměstí“ považovaly za prakticky totožné, dnes to vnímáme jako dva různé názvy. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:41 (CET)

K tématu bych přidal otázku, jestli skutečně všechny existující strany (a existující články o nich) je vhodné uvádět v navboxu {{České politické strany}}. S kolegou Otaznickem jsme se v tamní diskusi neshodli. Podporuji dodržování už dříve nastavených (a takto konsenzuálních) kritérií pro výběr neparlamentních stran, které jsou uvedené v dokumentaci v šabloně, kolega to vidí jinak. --Bazi (diskuse) 16. 11. 2018, 12:39 (CET)

Tento problém se může obecně týkat prakticky všech navigačních šablon či seznamů, kde neexistuje konsensus o tom, že by měly obsahovat kompletní výčet. Ideální řešení a nezpochybňovanou ostrou hranici většinou nenajdeme. Já bych v této souvislosti hlavně zdůraznil, že pokud jde o objekty různé významnosti, pak je nejhorším řešením abecední řazení všech dohromady.

Pokud by subjektů bylo příliš mnoho, pak je samozřejmě nutné v navigační šabloně uvést jen objekty větší významnosti (například strany, které alespoň jednou byly parlamentní nebo dosáhly nějaké jiné definovatelné hranice významnosti) jmenovitě, a ty méně důležité zahrnout pouze odkazem na nějaký podrobnější seznam, už mimo navigační šablonu. Ovšem i ten nejpodrobnější seznam by měl být řazen nějak smysluplněji než jen abecedně. Abecední řazení je vždy až ta poslední a nejzoufalejší možnost. Obecně není důvod z navigační šablony některé jasně významné subjekty vymazávat jen proto, že zatím nemají samostatný článek, ovšem u méně významných subjektů může to, že svůj článek už mají, být relevantním důvodem k tomu, aby pro uvedení v šabloně byly preferovány. Právě proto, že primárním účelem navigační šablony je navigovat (mezi existujícími články), nikoliv například něco definovat. --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:41 (CET)

Památkou od 3. května 1958

Do spousty článků se dostala nepravdivá informace, že ta či ona kulturní památka byla 3. května 1958 zapsána jako kulturní památka České republiky (či do seznamu kulturních památek České republiky). To je několikanásobná věcná chyba. A z Wikipedie pak tyto nesmysly opisuje spousta dalších zdrojů, které pak jsou leckdy zpětně použity jako zdroj pro Wikipedii.

• ve skutečnosti 3. května 1958 je pouze datum počátku účinnosti tehdejšího památkového zákona. Všechny zapsané památky byly zapsány do státních rejstříků v 60. letech nebo později. Údaj "památkou od 3. května 1958" v MonumNetu a v Památkovém katalogu je pouze fikcí (kterou snad nelze ani nazvat právní fikcí) vycházející z předpokladu, že co bylo někdy později (do roku 1988) jako památka zapsáno, to mělo památkovou hodnotu odjakživa, i před zápisem do rejstříku. Ovšem tuto fikci uplatňoval MonumNet a Památkový katalog dokonce i u objektů, které 3. května 1958 ještě ani neexistovaly (třeba Palác kultury v Praze). Je možné spekulovat o tom, že většina později zapsaných objektů skutečně už před zápisem kulturními památkami ve smyslu tehdejší zákonné definice i bez zápisu byla, ovšem rozhodně není možné tvrdit, že byly 3. května 1958 někam zapsány. MonumNet vůbec neumožňoval zjistit datum zápisu památky do státního rejstříku - Památkový katalog to již umožňuje, ale tento údaj se nepropisuje do parametrů, podle nichž je v Památkovém katalogu možné vyhledávat, a asi by nebylo jednoduché tento údaj od NPÚ v nějaké strojově zpracovatelné databázové podobě získat.
• Česká republika samozřejmě 3. května 1958 ještě neexistovala, a tudíž k 3. květnu 1958 ani žádný objekt nemohl být kulturní památkou České republiky. Československý zákon č. 22/1958 Sb. měl celostátní působnost a nijak nerozlišoval status památek v českých a moravských krajích od statusu památek ve slovenských krajích. Novelizace zákonem ČNR č. 146/1971 Sb. pouze postavila národní výbory tří měst na roveň krajských národních výborů, ale rovněž nezaváděla žádný národní status kulturních památek (které byly stále vedeny v krajských státních rejstřících), třebaže památková péče při federalizaci spadla do působnosti národních republik. Teprve zákon 20/1987 byl zákonem České národní rady a přenesl k 1. lednu 1988 status památek plně na úroveň národní republiky, i když termín "kulturní památka České republiky" dodnes není žádným oficiálním termínem a v zákoně celé toto sousloví není zmíněno (navíc neznalí novináři i autoři osvětových textů si ho mnohdy chybně překládají jako "národní kulturní památka", protože mylně navozuje dojem celonárodního významu kulturní památky).

Nechce se někomu dohledat všechny výskyty data 3. května 1958 a tyhle chyby opravit? Nebo aspoň sestavit nějaký jejich pracovní seznam k postupné úpravě? --ŠJů (diskuse) 18. 11. 2018, 15:16 (CET)

Dá se použít třeba "3.+května+1958". Sám občas něco opravím, když na nějaký takový článek narazím. Datum beru z PK. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 17:32 (CET)

Případně ještě skloňování: [1] a [2]. --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2018, 17:37 (CET)

Je tam vidět i kuriózní věta: „...počátek památkové ochrany k 3. květnu 1958, tedy již před počátkem výstavby.“ Achjo. --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2018, 17:38 (CET)

Odkazovaný výskyt samozřejmě není vše, horší to bude s články, kde není uvedeno konkrétní datum, jen rok 1958. Např. "v+roce+1958"+intitle%3A"kostel", "roku+1958"+intitle%3A"kostel", apod. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 18:28 (CET)

Možná ještě PetScan: https://petscan.wmflabs.org/?psid=6471451 - články v podkategoriích Kategorie:Kulturní památky v Česku, obsahující šablonu MonumNet a odkaz na 1958. --Harold (diskuse) 18. 11. 2018, 18:33 (CET)

Jaký má vůbec smysl uvádět datum zapsání do seznamu? Považuji to za zbytnou informaci, obzvlášť v úvodu článku (kde se v 99 % nachází).--RomanM82 (diskuse) 18. 11. 2018, 20:00 (CET)

V článku o katedrále sv.Víta to samozřejmě do úvodu nepatří, ale pro mnoho "menších" památek je jejich zařazení do seznamu poměrně přelomovou událostí, která často rozhoduje o jejich dlouhodobé existenci --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 11. 2018, 20:20 (CET)

U NKP možná, tam je nárok na nějaký státní příspěvek, ale vyhlášení KP zas tak moc neznamená. Naopak často památka zcela zanikne, protože majitel si nemůže/nechce dovolit rekonstrukci podle nesmlouvavých požadavků památkářů.--RomanM82 (diskuse) 18. 11. 2018, 22:13 (CET)

Tituly starostů

Zdravím všechny. Jaký je pohled komunity na ne/uvádění titulů starostů v infoboxech obcí? Je to napříč obcemi naprosto nejednotné, osobně je neuvádím, ale naopak se objevila snaha je cíleně doplňovat (Speciální:Příspěvky/88.102.114.26). Osobně si myslím, že je to zcela zbytné a někdy to vypadá i poněkud komicky ([3]). --Harold (diskuse) 20. 11. 2018, 22:30 (CET)

Já je uvádím, když u nějaké vesnice narazím na chybějící, obvykle doplním - záleží na tom, jak je uváděn starosta v kontaktech/seznamu zastupitelů atp. Obdobná praxe je i u článků - do infoboxu tituly ano. Z praxe - občas s různými starosty jednám, a pokud má starosta titul, většinou se s ním dá bavit odborněji, než když je starosta traktorista. JAn (diskuse) 20. 11. 2018, 23:12 (CET)

Běžně neuvádět. Tituly mají být uvedeny v biografických článcích o politicích, jsou-li encyklopedicky významní. Ale jinak to obvykle při pouhé zmínce nějaké osoby v textu k jinému tématu neděláváme. Snad svýjimkou nějakých vědeckých, akademických oblastí, kde by to mohlo mít větší opodstatnění. Např. u výčtu děkanů fakulty (i když např. ani v seznamu rektorů UK tituly naopak nejsou). Starosta není akademická funkce, tituly bych - obzvlášť jen v infoboxech - neuváděl. --Bazi (diskuse) 20. 11. 2018, 23:17 (CET)

Jenže i kdybychom se shodli na neuvádění, vždy se najde někdo, kdo je tam doplňovat bude. Obzvlášť tací, co si na titulech zakládají - někde jsem zaznamenal i postupné aktualizace - ke starostovi přibyl chybějící Bc. a po čase to opět IP adresa aktualizovala na Mgr.

Pokud zachováme status quo, nic tím nezkazíme. Pokud tituly odstraníme, budou je čtenáři časem doplňovat zpět. Pokud je budeme revertovat, odradíme potenciální přispěvatele a ještě se bude v různých diskusích mimo wiki objevovat další spousta výkřiků jak Wikipedie cenzuruje a vůbec není otevřená. A i na wiki budou diskuse typu Jaktože starosta Dolní Lhoty má uvedeno že je Mgr. a starosta Horní Lhoty nemůže mít uvedeno, že je Ing. JAn (diskuse) 21. 11. 2018, 07:50 (CET)

Tak možná by to stálo za doplnění do vhodného doporučení, aby k tomu byla zřetelná psaná opora a dalo se to pak snáz vysvětlit nebo obhájit proti případnému revertování. Samozřejmě že činnost náhodných editorů, kteří se nezajímají o Wikipedii jako celek, ale jenom o nějaké své téma, těžko kdy budeme mít plně pod kontrolou. Ale spíš jde o to, aby byly nastavené nějaké standardy, které budou mít vnitřní logiku a budou korespondovat s dalšími prvky na Wikipedii.

A když třeba soustavnému přidávači titulů vysvětlujeme, že je nemá dávat do úvodu článků, ale jen do iboxu, podobně můžeme zkusit vysvětlit jiným, že tituly u starostů uvádět nemají. Protože např. u herců v infoboxech film taky neuvádíme jejich tituly, i když vysokoškolské vzdělání často mají. A nejen u herců (protože v kulturní oblasti je skutečně obecným zvykem tituly spíš neuvádět), ale i u těch politiků (což starostové jsou). K Andreji Babišovi neuvádíme prakticky nikde titul (samozřejmě kromě nadpisu jeho vlastního iboxu, ale např. v iboxu Předseda vlády České republiky, První vláda Andreje Babiše, Druhá vláda Andreje Babiše,... tam nikde titul nemá). Proč se teď wikipedisté neptají, proč by měli psát titul u starosty, když ho ani předseda vlády nemá? --Bazi (diskuse) 21. 11. 2018, 11:50 (CET)

Taky bych tituly v infoboxu neuváděl; důvody jasně a hezky shrnuje Bazi. Podobně jako se nepíšou v jednotlivých heslech, když se mluví o nějakých osobách (možnými výjimkami, kde je to vhodné/nezbytné). --Pavouk (diskuse) 21. 11. 2018, 12:18 (CET)

@88.102.114.26: Co si o tom myslí velmi aktivní anonymní autor těchto změn (bohužel neozdrojovaných)? --YjM | _d^p 21. 11. 2018, 18:56 (CET)

Pingovat IP nelze, tedy pokud se nic nezměnilo. --Harold (diskuse) 22. 11. 2018, 10:17 (CET)

Jak už bylo zmíněno v úvodním příspěvku, tituly u starostů neuvádím a a ani bych je neuváděl, tím spíš když to neděláme ani u mnohem významnějších osob (prezidenti a premiéři v infoboxech i např. v samostatných seznamech, apod.). Nějak k tomu nevidím encyklopedický důvod, naopak spíš to vnímám jako jisté PR dotyčné osoby. JAnovy zkušenosti z praktických jednání chápu, ale to podle mého není účel Wikipedie. Navíc, tituly jsou další informace, která by potřebovala ověřovat, hlídat a aktualizovat (=více práce). Pokud by byli starostové v infoboxech řešeni přes Wikidata, s největší pravděpodobností by to bylo bez titulů. Že to pořád bude občas někdo doplňovat, to je asi pravda, na druhou stranu "náhodní kolemjdoucí" dokážou na WP vložit téměř cokoli (zrovna před pár dny jsem z cca 10 článků o obcích odstraňoval vyplněný neexistující parametr "místostarosta"), čili bych to nepovažoval za nějaký zvlášť pádný argument. Spíš jde o to, zda si dokážeme nastavit nějaké standardy a encyklopedickou jednotnost projektu, nebo to bude roztříštěné. --Harold (diskuse) 22. 11. 2018, 10:17 (CET)

Domnívám se, že neuvádění titulů v infoboxu u prezidentů a premiérů není příliš šťastný argument pro neuvádění u starostů. Tentýž argument bych zrovna naopak viděl jako důvod k uvádění u starostů. Cílem encyklopedie není dávat osobám prostor v závislosti na tom, v jak vysoké politice se pohybují, ale předávat informace čtenáři. V případě prezidentů a premiérů vždy existuje samostatný článek, kde si čtenář může tituly zjistit. Právě u starostů, kteří v nemálo případech nejsou encyklopedicky významní, se tuto informaci nemá čtenář jak jinak dozvědět. Přijde mi proto pochopitelnější, smysluplnější a logičtější uvádění titulů v infoboxech u starostů než u prezidentů. --Xth-Floor (diskuse) 22. 11. 2018, 10:45 (CET)

Osobně jsem pro uvádění titulu starostů v případech, kdy je uveden na webu volby.cz, tedy na podané kandidátce a následně na webu obce či dokumentech zastupitelstva. Jde o ověřitelný údaj ozdrojovaný a nevidím důvod ho neuvádět.--OISV (diskuse) 22. 11. 2018, 12:18 (CET)

Pokud tu někdo má vlastní článek, je to proto, že je encyklopedicky významný, tedy i další informace o něm tu mají být a zaslouží si samostatný článek. Pokud tomu tak není, nevidím důvod „vynahrazovat“ jakousi domnělou křivdu, nespravedlivost nebo cokoli zrovna pouze a jenom ohledně akademických titulů. Člověk nemá nějaké právo být uváděn s akademickým titulem, které bychom mu upírali. Infobox k obci má shrnovat nejzákladnější údaje o té obci samotné. A k obci má vztah jen ta skutečnost, kdo je jejím starostou, tedy identifikace osoby. Vzdělání té osoby samotné už je údaj nadbytečný, k obci se nevztahující. Podobně bychom třeba mohli chtít uvádět v iboxu datum starostova narození, což by podle mě pro samotnou identifikaci osoby byla informace užitečnější (v případě různých shod jmen). Jinak pokud jsou a budou starostové u obce uváděni i na Wikidatech, tak tam nezbytně budou muset mít vlastní datovou položku. A v té položce už by klidně i ti nespravedlivě ukřivdění mohli mít uveden titul včetně řádného zdrojování. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:34 (CET)

Já bych plošné ruční uvádění starostů v infoboxech zrušil. Pokud existuje úřední databáze, ze které můžeme načíst na Wikidata, nechť se převezme v podobě, jaké jsou v databázi. Jinak ať si lidé jméno starosty zjišťují na stránkách úřadu, stejně je v současnosti informace na WP nespolehlivá=nepoužitelná. Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 12:14 (CET)

@Matěj Orlický: Právě, že dostupná a použitelná úřední databáze zřejmě neexistuje, viz Diskuse_k_šabloně:Infobox_-_česká_obec#Starosta_z_Wikidat\diskuse. Informace na stránkách obce taky občas nejsou úplně spolehlivé (aktualizace dlouho po volbách). A uvádění v infoboxu má jedno plus - lze snadno odkázat na encyklopedicky významného starostu (či primátora). Naopak neuvádění je zbytečné neuvádění podstatné informace, takto lze identifikovat obce, kde není starosta a je dosazen správce. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 13:07 (CET)

Mně právě nepřijde šťastné suplovat informační stránku obce. Moc si nedokážu představit, jak jdete za tím starostou: Dobrý den, pane inženýre Vodičko – já jsem Turek, traktorista – aha, tak pardon, na Wikipedii asi ještě neopravili. Prostě aktuální informace jako starostu si raději přečtu na oficiálních stránkách, a jestli to mají špatně, je to jejich chyba a ne moje faux pas. Na WP si chodím pro jiné informace – jakou má hodnot políčko IB starosta, když se nemůžu spolehnout, že platí? Ani jako zkušený uživatel nevím, jak bych si měl aktuálnost ověřit – hledáním v historii? Jak můžete identifikovat obce se správcem, když nevíte, zda je parametr ne/vyplněn správně? Jinak jsem ale psal „plošné“, čímž jsem myslel, že ve vybraných případech ano – EV osoba starosty, obecněji významný post (např. krajská města nebo tam, kde by byl EV článek Seznam starostů obce xy). Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 13:28 (CET)

Starosta je něco jako jednatel firmy, je to hlava samosprávy, zastupuje obec navenek. Tak jako do infoboxů různých firem i spolků nebo politických stran patří jejich ředitel, předseda apod., starosta k obci IMHO taky patří. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:42 (CET)

To nic nemění na tom, že komunita nedokáže individuálními editacemi zajistit, že informace bude (až na výjimky) relevantní. (Kromě toho se domnívám, že ve většině případů (viz mé vymezení „plošné“) je informace o osobě starosty encyklopedicky dosti nevýznamná. Pomíjivá informace jejíž relevance končí s volebním obdobím.) Matěj Orlický (diskuse) 22. 11. 2018, 15:25 (CET)

Teda, najít shodu v této věci dá příšernou práci, a přitom taková blbost co? Nevím, co tu tak sáhodlouze řešíte. Pokud zdroj uvádí titul, pak je úplně jedno, jestli ho převezmu nebo ne, protože podstatná informace o dané obci (např. pro dohledání daného člověka) je starostovo jméno a příjmení.

Pokud převezmu ze zdroje i titul, bude se snáze dohledávat např. při shodě jmen, ale nutná podmínka to vůbec není. Řekněme každý dle svého uvážení. Podobně jako čím více údajů v citaci, tím lépe se zdroj dohledává. Ale pokud člověk uvede v citaci jen jméno a příjmení autora a název titulu, svět se také nezblázní, dost často víc potřeba není.

Co se týče diskutovaných úprav, každý by měl respektovat autory předchozích editací. Pokud tedy někdo aktualizoval starostu a ze zdroje převzal i titul, nikdo by neměl následně jen tak bez jakéhokoliv upozornění tituly mazat. A naopak. Výjimkou by bylo dosažení konsensu v dané věci, což se zdá se tady nekoná. Doporučuji tedy revert do původního stavu těsně po doplnění nově zvoleného starosty. --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 14:59 (CET)

Bohužel ten argument v posledním odstavci (ještě k tomu zvýrazněný ztučněním) nedává mnoho smyslu, naopak bych řekl, že je v příkrém rozporu se základními principy Wikipedie. Wikipedie:ESO: „Nesmíte si však myslet, že to, co vy napíšete do článku, nemůže být během jedné minuty nemilosrdně změněno.“ To se týká jak prvotního vložení starosty, tak jakýchkoli dalších úprav. Všechny mohou být kdykoli změněny, jde spíš o to, s jakým zdůvodněním, s jakým zdrojováním a jestli změna přispěje k vylepšení Wikipedie. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 15:08 (CET)

Neříkám uctívat nebo považovat za 100% správné. Pouze respektovat. To vůbec není v rozporu s ESO, naopak. Respektování autorů předešlých editací máme zakořeněno i v některých pravidlech, kdy umožňujeme editorům svobodnou volbu z více variant, např. u závěrečných sekcí: ...považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným v samostatné editaci (oproti pravidlu trochu zkráceno). Obdobně pokud má editor svobodnou volbu mezi převzetím starosty s tituly nebo bez (zdroj je uvádí), pak bych považoval za nevhodné, kdyby něčí editace spočívala pouze v tom po tomto editorovi tituly mazat nebo naopak doplnit. --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 15:37 (CET)

Ovšem zmíněný případ závěrečných sekcí je výjimkou potvrzující pravidlo, nikoli pravidlem. V tom případě se k tomu došlo proto, že byla komunita rozdělená, nechtěla či nedokázala se přiklonit k jednomu z možných řešení, která jsou víceméně rovnocenná (i když já bych si dovedl představit ještě jinou formu jakési střední cesty). Je to tak způsob, jak utnout nekonečné revertovací války kvůli malicherné formální úpravě. A týká se to opravdu jen čistě formální úpravy nadpisů, nikoli informací zahrnovaných či vylučovaných z obsahu článku. V mnoha jiných věcech naopak komunita k nějaké standardizaci dospěla a upřednostňuje jeden mustr. Tady máme přitom poměrně snadné porovnání prakticky se všemi ostatními infoboxy, kdy snad v žádném z nich není u osoby uváděn titul, není standardně vyžadován ani doporučován, ani se snad v praxi ve větším měřítku nevyskytuje. Tituly u starostů tak jsou spíš anomálií. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 15:55 (CET)

Dobře, ovšem tady to vypadá bohužel taky na dvě názorově rozcházející se poloviny, a jak už jsem napsal výše, také jsou obě varianty víceméně ekvivalentní. Proč tedy nenechat svobodu na editorovi přebírajícím informaci ze zdroje (a jeho volbu poté respektovat)? --Dvorapa (diskuse) 22. 11. 2018, 16:08 (CET)

Už jsem vysvětlil, proč ne. Žádné masivní nesmiřitelné poloviny komunity nevidím. Vede se tu (zatím poměrně krátce) diskuse, která může dojít k rozumnému závěru, tak hned se netvařme, že je všechno zablokované, a nestahujme kalhoty, dokud nejsme u brodu. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 16:27 (CET)

Neuvádět. --frettie.net (diskuse) 22. 11. 2018, 18:22 (CET)

Papoušek

Ahoj, na titulní stránce je u papouška popis, ve kterém se píše "následně jej pak přeřadil". Slova "následně" a "pak" znamenají skoro přesně totéž, takže je to vyjádření neobratné, tautologické. Lepší by bylo buď "následně jej přeřadil" anebo "pak jej přeřadil", případně i "později jej přeřadil", což bych preferoval. Nevím, jak se to opravuje, tak to dávám k lepšímu, snad se toho někdo ujme. A bylo by dobré mít na Wikipedie:Článek týdne instrukci, kam se má člověk obrátit, když v článku týdne objeví chybu.Jan Spousta (diskuse) 22. 11. 2018, 13:59 (CET)

Díky za připomínku. Chyby v anotacích článků týdne by především měly být opravovány už předem, od chvíle, kdy je článek navržen, až do momentu uvedení na Hlavní straně. Krom jiného by tomu mělo napomáhat i zobrazení článku připraveného na následující týden na stránce Wikipedie:WikiProjekt Kvalita. A taky samotná stránka s přehledem navrhovaných článků je tomu lépe uzpůsobena, u každého jednotlivého návrhu jsou odkazy ke zobrazení, editaci, diskusi ad.

K instrukcím: Když se člověk dívá na Článek týdne na Hlavní straně, měl by prostě kliknout na nadpis „Článek týdne“. Tam v sekci Další Články týdne jsou tři základní odkazy. Protože se jedná o už vybraný a na Hlavní straně zobrazený článek, měl by člověk jít do Přípravy. Najde si příslušný článek, obvykle na konci seznamu, a tlačítkem „editovat“ vpravo nad obrázkem se dostane právě k editaci samotné stránky s anotací. Obecně vzato vlastně není zas tak žádoucí, aby úprava už publikovaných Článků týdne byla příliš snadno dostupná, to aby na nich nezkoušel kdekdo experimentovat. Proto se taky polozamykají. Ale znalý wikipedista to najde. Může jít i jinou cestou: Kliknout na samotný článek týdne a u něj přejít do diskusní stránky. Tam bývá v úvodu cedule oznamující, že tento článek je Článkem týdne. A odkaz z čísla týdne vede rovnou na podstránku s anotací, která se pak už standardně dá editovat. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 14:22 (CET)

@Bazi: Ahoj, ta Příprava je popsaná tak, že se tamodtud článek v budoucnu vybere, ne že je už vybraný. Takže je to matoucí. Mně vůbec nenapadlo, že by se tam mělo jít. A navíc co když ten dotyčný, kdo si všimne chyby, není wikipedista a neví, jak to tady chodí? Oznamování chyb na hlavní straně by mělo být mnohem jednodušší. Hlavní stranu vidí mraky lidí, mnozí z nich lepší odborníci na danou oblast, než jaké tady máme mezi wikipedisty, a to by se mělo podchytit.Jan Spousta (diskuse) 23. 11. 2018, 09:43 (CET)

Samozřejmě stačí napsat upozornění na Diskuse:Hlavní strana, on se toho někdo zkušenější ujme. --Matěj Orlický (diskuse) 23. 11. 2018, 09:52 (CET)

Je to tak, že v Přípravě jsou články, které už byly vybrány a připraveny k uvedení na Hlavní straně - a v pravý okamžik budou uvedeny. Proto se tam píše, že „jsou připraveny k automatickému zveřejnění“ (zvýraznil Bazi). Obecně, když někdo neví, jak to tady chodí, píše třeba do diskuse k Hlavní straně (jak zmínil Matěj Orlický) nabo na Nástěnku správců, Pod lípou, na Potřebuji pomoc. Ale taky platí, že máme ty další procesy, které by měly pravděpodobnost chyby na Hlavní straně minimalizovat. Zkušení wikipedisté si můžou návrhy prohlížet, upravovat je, můžou je „recenzovat“, pak se ještě na poslední chvíli připomene těm, kteří sledují projekt Kvalita. Nevím, možná by na úvodní stranu rubriky Článek týdne stačilo přidat stručnou instrukci, že pokud někdo narazil na chybu a neví, jak ji opravit, nechť napíše do diskuse? --Bazi (diskuse) 23. 11. 2018, 12:29 (CET)

@Jan Spousta: Wikipedie:Název sekce/rok/týden (Wikipedie:Článek týdne/2018/47). OJJ, Diskuse 23. 11. 2018, 13:19 (CET)

@Bazi:, @OJJ:, @Matěj Orlický:: Dík, myslím si, že by bylo na Wikipedie:Článek týdne dobré napsat, co se má dělat v případě, že mám jistotu nebo podezření chyby a nejsem s to to opravit sám. Asi není úplně dobré chtít od průměrného člověka, aby nám sahal rovnou na hlavní stranu, když se domnívá, že by tam mohla být chyba. Spíš jde o možnost někam napsat návrh.Jan Spousta (diskuse) 23. 11. 2018, 14:15 (CET)

Průzkum k seznamu přání komunity

The Community Wishlist Survey. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka.

Ahoj všichni,

Průzkum přání komunity je proces, ve kterém mohou jednotlivé komunity rozhodnout, na čem bude Community Tech Wikimedia Foundation pracovat příší rok.

Tým Community Tech se zaměřuje na nástroje pro pokročilé editory. V první fázi průzkumu navrhli uživatelé mnoho návrhů na technická vylepšení. Nyní je možné, až do 30. listopadu, o návrzích hlasovat. Více na stránce průzkumu.

/User:Johan (WMF)

22. 11. 2018, 19:13 (CET)

Volně přeložil JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:29 (CET)

Každý registrovaný uživatel nyní může podpořit libovolné množství návrhů, stačí u návrhu kliknout na tlačítko a váš hlas se automaticky přidá. Přehled aktuálního stavu hlasování najdete zde. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:29 (CET)

Obyvatelů?

Dobrý den, takovou pravopisnou chybu, kterou jsem již opravoval v mnoha článcích, by si podle mě Wikipedie opravdu neměla dovolit. Nehledě na to, že to tam vydrželo 10 let... 194.228.13.38 22. 11. 2018, 19:24 (CET)

Wikipedie je projekt založený na dobrovolnické práci relativně neomezeného okruhu lidí. Pokud najdete chybu, opravte ji. Aneb: Editujte s odvahou. Konkrétně článek Ecser byl od svého založení editován téměř výhradně jen roboty. Pokud mu tedy málokdo věnoval pozornost, ani té chyby si nemusel nikdo všimnout. A co se týká chybnosti toho tvaru, Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd uvádí obyvatel i obyvatelů jako přípustné varianty, doslova pak píše: „vedle častějšího tvaru obyvatel (zejména při udávání počtu) můžeme užít i pravidelný tvar obyvatelů“. Jako příklad uvádí snahu o zdůraznění mužského rodu, což asi není náš případ. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2018, 20:22 (CET)

Projel jsem to robotem, v některých případech mi přišel tvar s ů o něco stylisticky lepší, v jiných jsem nahradil. JAn (diskuse) 22. 11. 2018, 20:39 (CET)

Aktualizace starostů a primátorů

Po čtyřech letech se blíží opět ustavující zasedání obecních a městských zastupitelstev. Nepostřehl jsem zatím, zda je někde domluvený postup při aktualizaci, zda se bude postupovat obdobně jako v listopadu 2014? Díky za odkaz--OISV (diskuse) 26. 10. 2018, 19:30 (CEST)

Postup aktualizace zatím domluvený není, něco málo se diskutovalo na diskusi k šabloně.

Jméno starosty je třeba ověřit, nejlépe na stránkách obce v zápisu z ustavujícího zastupitelstva, často se totiž stává, že kontakty aktualizují později, než uveřejní zápis.

Pokud je v infoboxu uveden aktuální starosta (buď zůstal stejný, nebo je aktualizováno jméno), je třeba změnit v infoboxu parametr infoaktual na hodnotu | infoaktual = 2018.

Zároveň je vhodné, zvláště, pokud již v článku takový odstavec existuje, aktualizovat seznam bývalých starostů. Přehled obcí, kde není starosta zkontrolován, je v kategorii Kategorie:Údržba:Aktualizovat_starostu, aktuální starostové a procentuální vyjádření postupu aktualizace jsou v Kategorie:Monitoring:Starosta aktuální.

Pro rychlou kontrolu je možné si přidat do svého stylopisu následující sekvenci

#Sablona__InfoAktual
  {
  background-color: #080;
  height: 10px;
  left: 0;
  position: fixed;
  top: 0;
  width: 8px;
  }

, v levém horním rohu zkontrolované stránky se vám objeví malý zelený obdélníček. JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 11:00 (CET)

Jen doplnění, že v Kategorie:Monitoring:Starosta aktuální je nyní 25 článků, které někdo již v průběhu letošního roku upravoval. Čili je potřeba je pohlídat a případného nově zvoleného starostu aktualizovat. (Čestlice, Dobročovice, Horní Rápotice, Hranice (okres Cheb), Choceň, Jetětice, Kolaje, Krásné (okres Chrudim), Lochovice, Loza, Lužice (okres Olomouc), Lužná (okres Vsetín), Mikulášovice, Načešice, Oloví, Radňovice, Ratboř, Rokycany, Samotišky, Spojil, Tatiná, Tehovec, Vejprty, Všeň, Znojmo) --Harold (diskuse) 30. 10. 2018, 11:44 (CET)

Případy, kde jsem se unáhlil, si beru za své.

@JAn, Dvorapa:Pokud se nezdaří import do wikidat, uvítám unixovský dotaz ustavující/ustanovující zasedání.--Tomas62 (diskuse) 30. 10. 2018, 23:07 (CET)

Seznam ještě nemusí být kompletní, než se zaktualizuje cache (robot jede). JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 11:54 (CET)

Ve dvou z těchto obcí již zastupitelstvo dokonce proběhlo, ale zatím není zápis. U ostatních proběhne nejčastěji dnes, zítra nebo 5. listopadu. JAn (diskuse) 30. 10. 2018, 12:17 (CET)

Infobox ve článku Samotíšky teď hlásí chybu "Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor >". Netuším dělá-li to šablona či nějaký externí kód... (Podobně i Choceň) --Pavouk (diskuse) 30. 10. 2018, 15:51 (CET)

A není toho málo: 69 výskytů --Dvorapa (diskuse) 30. 10. 2018, 16:13 (CET)

Už dávno nemuselo. Matěj Suchánek (diskuse) 30. 10. 2018, 17:29 (CET)

Vymýšlíme s @JKlamo: a @Vojtěch Dostál: způsob, kde získat aktuální starosty a následně je nasypat do Wikidat. Zatím to vypadá, že snad by měli být uvedeni v https://portal.gov.cz, bohužel ta data ještě k dispozici nejsou. A kdoví jak. Kdyby někdo věděl, kde ta data jsou, či kdo je má spravovat. Tak budeme rádi za info.--frettie.net (diskuse) 30. 10. 2018, 21:40 (CET)

Možná, že to někdo chtěl publikovat na opendata.gov.cz pro kraj Vysočina, ale pak se na to vy**al: [4]. Je to asi jediný dataset, který nelze stáhnout. --YjM | _d^p 31. 10. 2018, 13:20 (CET)

@YjM: No, já nakonec studoval i metodiku pro obecní úřady, výklad zákona, zákon o obcích a asi nikde není přímo uvedeno, kdo a jak zodpovídá za to, že tenhle údaj (a kam) zadá. Vypadá to, že by to měl asi zavést tajemník nebo obecní úřad (jako orgán) a nejspíš právě do portal.gov.cz. Kam mají přihlášení - sankce, když to neudělá, jsem už nezkoumal. Sem tam se dá něco najít, ale jak to není centralizovaný, tak to pro mě nemá smysl.--frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)

A na Risy.cz je starosta aktuální jak moc? --Dvorapa (diskuse) 30. 10. 2018, 23:16 (CET)

risy ... těžko říct. --frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)

@Dvorapa: Když kouknu na ML, tak asi moc ne – Vojta Franta už není starostou asi 3 roky a Martin Hurajčík není místostarostou skoro 2 roky (zdroj). --YjM | _d^p 31. 10. 2018, 12:59 (CET)

Skvěle, díky za info. Odtud aktuální info tedy nezískáme. --Dvorapa (diskuse) 31. 10. 2018, 13:02 (CET)

Mimochodem když už jsme u toho a vím, že už se to řešilo mnohokrát, proč u mnoha obcí máme stále data ze sčítání 2001, když už dávno existují dostupné výsledky sčítání 2011? --Dvorapa (diskuse) 31. 10. 2018, 13:02 (CET)

No, asi to nikdo nesmáznul z infoboxu. Ta data na Wikidatech jsou, snad u všeho. --frettie.net (diskuse) 31. 10. 2018, 17:02 (CET)

Spíš půjde o části obce. U nich to v infoboxech, myslím, nikdo hromadně nemazal, takže se tam vyskytují údaje ze sčítání 2001 (a ani nevkládal do úvodu {{počet obyvatel}}). --Harold (diskuse) 2. 11. 2018, 10:06 (CET)

Jde jen o části obcí, vlastní obce jsou aktuální k roku 2018. U částí jsou data jen ze sčítání, takže někde 2001 a někde 2011, podle toho, jak se to kdy kde doplňovalo. Netuším, jestli i u částí obcí jsou Wikidata naplněná. Mimochodem, Frettie, na Wikidatech jsem u Blanska, Kroměříže, Třebíče a Vyškova odmazal další dvoje data k počtu obyvatel v roce 1890 – projevovaly se totiž v článcích u grafů vývoje počtu obyvatel tak, že mezi roky 1880 a 1900, kde byly hodnoty např. 15 tisíc, vystřelila čára až k 30 tisícům, aby vzápětí klesla zpět. Kdybyste měl čas, mohl byste to zkontrolovat i u dalších obcí, jestli tam v grafech nejsou taky takové chyby. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2018, 17:22 (CET)

Vloute, nemůžete jen tak odstranit z Wikidat data, která považujete za špatná - jsou správná, jen jim nerozumíte. Čísla se pravděpodobně týkají územní členění platné v době, k níž se údaj vztahuje (Q56229415), jejichž import jsem na žádost Jana Kameníčka připravoval více než týden a vy ta data šmahem bez optání smažete. Kdo ví, kdy bychom na to přišli, když byste se zde "nepřiznal" :-) Prosím dávejte na to pozor.--Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 17:27 (CET)

Ta data jsou samozřejmě špatná, protože v danou dobu ty města tolik obyvatel neměla. Mrkněte se prosím na články Třebíč, Kroměříž, Vyškov a Blansko, konkrétně na grafy počtu obyvatel, jakou to tam teď dělá paseku. --Vlout (diskuse) 2. 11. 2018, 17:34 (CET)

Podívám se na to systematicky, už jsem vás označil v příslušné diskuzi. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 11. 2018, 17:38 (CET)

Jak se vypořádat s obcemi, kde volby neproběhly (17 případů)? starostu odmazat, to je jasné, ale dávat tam datum aktualizace nebo jej raději smazat? Sám váhám, obojí má své pro i proti. Jiné názory? JAn (diskuse) 2. 11. 2018, 08:36 (CET)

Tak jsme nahradil starosty za – a dal datum aktualizace. Jsou v Kategorie:Monitoring:Obec bez starosty. JAn (diskuse) 6. 11. 2018, 11:51 (CET)

@Frettie, Vojtěch Dostál, Matěj Suchánek, JAn, Dvorapa: Na Kategorie:Údržba:Aktualizovat starostu/seznam jsem z WD vygeneroval seznam všech obcí (ListeriaBot na to nelze použít, protože zvládne jen 5000 položek a obcí je přes 6000). Teď by to ještě chtělo bota, co by podle aktuální naplněnosti kategorie vyplňoval v tabulce sloupeček "aktuální".. U KvK je nástin toho, jak si představuji využití tabulky. Výhodou oproti kategorii je roztřídění na kraje a okresy. Jestli je to over-kill, tak mě zastavte, jestli jsem začal na špatném místě nebo ze špatného konce, tak mě prosím opravte --YjM | _d^p 2. 11. 2018, 16:11 (CET)

@YjM: Nějak nevím, k čemu by taková tabulka byla. Jednak je dost nepřehledná, jednak vyžaduje strašně moc práce navíc: otevřít článek, z něj otevřít stránky obce, zjistit, kdy bude zastupitelstvo, dopsat do tabulky...

To spíš dělat podle nějakého systému (dle okresů a abecedy) a obce, kde bude zastupitelstvo později, si psát do seznamu. Beztak jsme zatím limitovaní neexistencí zdrojů - u větších měst proběhne zpráva v tisku, u menších obcí se to dozvíme až se někdo uráčí zveřejnit zápis ze zastupielsva nebo aktualizovat stránky. Nebo sis to představoval jinak? JAn (diskuse) 2. 11. 2018, 16:44 (CET)

No, ještě by to mohlo být taky tady ... https://cro.justice.cz/ --frettie.net (diskuse) 2. 11. 2018, 19:05 (CET)

:-O smekám, tam by se to opravdu objevit mohlo. @JAn: No, já právě nevěřil na zázrak (nalezení centrálního zdroje dat) a začal se chystat na systematickou mravenčí práci, tj. právě to procházení webových stránek obcí jednu po druhé. Z Chebska jsem jich prošel 10, z toho u 2 jsem našel potřebný zápis z ustavující schůze zastupitelstva, u zbytku buď zatím ještě neproběhlo nebo zatím nebyl zveřejněn zápis. Proto ta tabulka. Byla by škoda tak otrockou práci ještě duplikovat. --YjM | _d^p 2. 11. 2018, 19:26 (CET)

Blbý je, že tam není asi žádný oficiální API, asi by se to dalo ojebat, je tam poměrně slušnej přístup k JSON datům, tak by se to dalo vyzobat. Ale byl by to asi docela opruz. Ale šlo by to. --frettie.net (diskuse) 4. 11. 2018, 00:12 (CET)

Jo? Já ten přístup k JSONu nenašel. No, vždycky můžeme (WMČR) zkusit jednat s ministerstvem. Třeba by nám dali (omezený) přístup k nějakému internímu API systému... --YjM | _d^p 4. 11. 2018, 23:07 (CET)

https://cro.justice.cz/verejnost/api/funkcionari?sort=created&order=DESC&page=1&pageSize=10 a podobně.--frettie.net (diskuse) 5. 11. 2018, 13:31 (CET)

No, tak vytáhnout to jde na pár řádcích. Blbý je, že nejsou (a nebudou) uvedena data narození a místa narození. A hlavně - není přímé napojení na obce (resp. zřejmě není k dispozici číselník). :/ Takže jako špatný.--frettie.net (diskuse) 6. 11. 2018, 11:30 (CET)

Co jsem namátkou koukal, aktualizace jsou tak jednou ročně o prázdninách. Tedy opět problém s aktuálním zdrojem... JAn (diskuse) 6. 11. 2018, 11:51 (CET)

Aktualizace jsou v době, kdy to mají povinně aktualizovat ti, kterých se to týká. To, že na to soustavně kašlou (ale podle textu je hrozba potrestání donutila skoro všechny), je věc druhá. --frettie.net (diskuse) 6. 11. 2018, 14:57 (CET)

A co takhle vytvořit zvlášť infobox „Starostové obce“, kde by byli starostové chronologicky řazeni. Informace, který starosta od kdy do kdy, je celkem relevantní.--Juniperbushman (diskuse) 2. 11. 2018, 19:39 (CET)

Spíš tabulku do článku než infobox. Ten by dopadl asi podobně jako infobox příbuzní (DoS s výsledkem smazat). --Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2018, 19:42 (CET)

@JAn Dudík: Ahoj, na druhém listu - dokumenty tohoto google docu je seznam dokuemntů z úředních desek úřadů s textem "ustavuj" v názvu. --frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 10:58 (CET)

Ještě postupně do dalších listů vyzobávám dokumenty dle okresů.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 11:04 (CET)

Udělám to jinak.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 11:12 (CET)

V dokumentu výše lze v poli E3 vyplnit např. Okres Třebíč nebo jinak či případně Město Třebíč, následně se v téže listu zobrazí výsledky hledání.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2018, 12:15 (CET)

Uvádět zdroj (odkaz na usnesení)? Pokud ano, kam? --DaRe (diskuse) 25. 11. 2018, 20:29 (CET)

Dobrý den, za mě do textu - spolu s případným uvedením, že předchozí starosta vládl do letošního (nebo jiného) roku. --frettie.net (diskuse) 25. 11. 2018, 20:46 (CET)

Já bych se přimlouval za vyplňování referencí k příslušným tvrzením na Wikidatech. --YjM | _d^p 29. 11. 2018, 18:18 (CET)

Přechylování

Nevím jestli to víte pseudochytráci, ale Češi si díky přechylování cizích ženských jmen (nauka o Českém jazyce 1. stupně ZŠ) dělají z české Wikipedie srandu. --Saldenio (diskuse) 26. 11. 2018, 06:22 (CET)

Jména jsou jména a ta se nadále neupravují. Co máme v matričním listu, to platí a přes to nejede vlak, ať se to komu líbí nebo ne. Teď tu je paradoxně Češka Eva Smetana, ale Američanka Lindsey Vonnová. Božhe můj. Školství jde do háje. --Saldenio (diskuse) 26. 11. 2018, 06:38 (CET)

Platí zde pravidla jako všude jinde, pokud se více setkáváme ve zdrojích, médiích a tisku s přechýlenou variantou, použijeme tu, pokud s nepřechýlenou, použijeme tu, pokud je to dost podobné, raději přechýlíme. U Češek pak použijeme skutečné jméno. Viz Wikipedie:Přechylování ženských příjmení. Svůj názor můžete napsat sem, ale to je tak asi všechno, co můžete udělat. --Dvorapa (diskuse) 26. 11. 2018, 10:29 (CET)

Když má někdo v matričním listu třeba ‏أسامة بن محمد بن عوض بن لادن‎, tak bychom to taky neměli upravovat? A rozuměl by pak tomu běžný čtenář? :-) V zásadě je matriční list pro Wikipedii poměrně málo důležitý. Důležitější je, jak se ta osoba obvykle označuje ve spisovném českém projevu. No a protože spisovná čeština obvykle přechyluje, tak se to tak dělá i na Wikipedii.Jan Spousta (diskuse) 26. 11. 2018, 10:47 (CET)

Tak to asi nežiju mezi Čechy, ale ufouny. Ať si ti vaši Češi učivo 1. stupně ZŠ zopakují, případně ať vyčkají až do 1. stupně školy dorostou; seznámení se základy české gramatiky by jim třeba pomohlo. (Příležitostně jim můžete prozradit, že skloňování a přidávání koncovek není žádné české specifikum, ale ve světě poměrně běžný gramatický jev; neříkejte jim však o lotyšštině, její pravidla ohledně příjmení by asi nepřežili). --Jann (diskuse) 26. 11. 2018, 15:15 (CET)

Advanced Search

Dne 28. listopadu se na vaší wiki stane pokročilé vyhledávání součástí běžných funkcí. Toto nové rozhraní vám umožní na stránce hledání provádět specializované dotazy, aniž byste museli znát vyhledávací syntaxi. Pokročilé hledání pochází z projektu technických přání německé komunity. Běžnou funkcí již je na Wikipediích v němčině, arabštině, farsí a maďarštině. K tomu testovalo více než 40 000 uživatelů na všech wiki betaverzi. Vaše názory uvítáme v centralizované diskusi.

Johanna Strodt (WMDE) (talk) 26. 11. 2018, 11:57 (CET)

Strany v Estonsku

Ahoj,

všimla jsem si, že strany v Estonsku mají na wikipedii zastaralé informace, zejména jména leaderů. Bohužel jsem na wiki nikdy nepřispívala a chyby neumím opravit. Byl by prosím někdo tak hodný a opravil je např. podle anglické wikipedie? :-) Díky!

MsAndy33 (diskuse) 27. 11. 2018, 20:06 (CET)

Vzhledem k tomu, že máme na Wikidatech asi jen tři články o estonských politických stranách, asi to nebude takový problém :-). Tím samozřejmě nechci komentář zlehčovat, je to fér připomínka.--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2018, 20:54 (CET)

Můžete vyzkoušet novou verzi nástroje Překlad obsahu

Překlad: Matěj Suchánek

Na české Wikipedii se pravidelně používá nástroj Překlad obsahu, s jehož pomocí zde bylo vytvořeno více než 2 500 článků. Odteď si můžete zapnout novou, vylepšenou verzi tohoto nástroje, a to kliknutím na „⧼cx-dashboard-sidebar-newversion⧽“ v panelu „Potřebujete pomoct s překladem?“ na nástěnce. Tímto způsobem budete novou verzi používat k dalším novým překladům, překladů s předchozí verzí nástroje se to netýká.

Zajímá nás zvláště zpětná vazba od komunity české Wikipedie, protože nová verze obsahuje mnoho funkcí z těch, o které uživatelé předchozí verze žádali nejvíce. Česká Wikipedie je navíc jedním z projektů, na které se zaměřuje výzkum Zkušenosti nových wikipedistů. Editace v nové verzi je spolehlivější a nová verze uživatele lépe navádí k vytváření velmi kvalitních překladů.

Tímto bychom vás chtěli požádat, abyste si zapnuli novou verzi, zkusili si ji na několika článcích a sdíleli své dojmy. Během následujících dvou týdnů zpětnou vazbu zpracujeme a zahrneme ji do svých plánů do budoucna.

Stránky vytvořené novou verzí budou označeny značkou „nástroj Překlad 2“. Stránky, u nichž možná nebyla provedená dostatečná korektura strojového překladu, budou zařazeny do Kategorie:Údržba:Stránky s nekontrolovanými překlady.

Své názory prosíme sdílejte na diskusní stránce k nové verzi, v libovolném jazyce.

Děkujeme! --Amir E. Aharoni (WMF) (diskuse) 27. 11. 2018, 22:32 (CET)

Odkazy na různé dokumenty

Zajímá mě, zda je či není přínosné nahrazovat již funkční odkazy stejným odkazem, který je jen v jiné formě. Výsledek je stejný, bez zjevného vylepšení a přínosu. Děkuji za názor.--Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 15:28 (CET)

Jestli se dobře dívám, tak jde o to, že kolega Vlout vámi vložený jednoduchý odkaz nahrazoval stejným odkazem vloženým pomocí {{citace elektronické monografie}}. Pokud ano, tak tam je přínos v tom, že jsou poskytnuty další doplňující informace o zdroji a díky tomu se mj. dá zdroj v budoucnu znovu dohledat, pokud odkaz přestane být funkční. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 15:40 (CET)

Kolegovi jsem již odpověděl zde, snad si to pravidlo přečte. --Vlout (diskuse) 26. 11. 2018, 15:51 (CET)

Beru na vědomí a více již nebudu vyhledané matriční odkazy vkládat do referencí, ale do externích odkazů - * Matriční záznam o narození a křtu Metoděje Hrabáně farnosti Huštěnovice. Tímto nepůjdu proti proudu a nikdo nebude muset nic měnit. --Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 16:08 (CET)

Uniká mi podstata problému/sporu, nicméně citační šablony se používají v Externích odkazech stejně jako v referencích. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 16:19 (CET)

Pro nechápajícího "Matěj Orlický" osvětlím spor - mnou prvovložený odkaz pomocí reference (funkční) byl nahrazován stejným odkazem reference pomocí citace elektronické monografie. Nelíbilo se mě, že někdo nahrazuje funkční referenci stejnou referencí. Zbytečná práce, čitatel se nedozví nic podstatného o rozdílech. Tyto opravy jsem revertoval a spor byl na světě. Už vidím čitatele jak zkoumá rozdíly, koukne na zápis o narození či úmrtí a stejně starší záznam nerozluští.--Martin wolf (diskuse) 26. 11. 2018, 18:28 (CET)

@Martin wolf: Možná ti nepřijde, že tam není rozdíl, ale z hlediska ověřitelnosti je rozhodně lepší vložit odkaz pomocí šablony, která obsahuje rozšířené informace o zdroji. Převod prostých externích odkazů na šablony rozhodně není plýtváním energie, zde je mj. vysvětleno proč. — Draceane ^diskuse_příspěvky 26. 11. 2018, 18:42 (CET)

Nemyslím si, že odkaz na matriky patří do externích odkazů, reference je mnohem vhodnější. Mimochodem, bylo by podstatně lepší také uvádět nejen obecné "Matriční záznam o narození a křtu Franty Nováka farnosti Horní Dolní", ale i archiv, kde se daná kniha nachází, signaturu knihy, typ knihy (NOZ), rozsah let, paginaci/foliaci, číslo snímku... Onen odkaz už zítra může být nefunkční (z různých důvodů) nebo vést na jiný snímek (naskenované a vložené nové snímky). Ano, je to pracnější. --Harold (diskuse) 26. 11. 2018, 18:48 (CET)

Zdá se, že jsem tedy pochopil správně, že jde o použití citační šablony jako v tomto případě. Evidentně se tam člověk něco navíc dozví: ve kterém archivu je dokument uložen a kdy z něho byla informace čerpána/ověřována. Tedy informační přínos (pro pokročilého čtenáře/editora) tam vidím. Další věc je použití šablony: jejíž použití je doporučeno doporučením Wikipedie:Reference (a to píšu s tím, žá sám osobně žádným velkým fandou citačních šablon nejsem). --Matěj Orlický (diskuse) 26. 11. 2018, 18:50 (CET)

Že údaj z matrik patří do reference hned za příslušný údaj o * či † je jasné. Něco víc v citační šabloně proti obyč. odkazu asi je, ale koho zajímá že matrika je tam a tam na stránce té a té. Když je jednou digitalizována, tak stejně nebude v archivu předložena ke studiu. Jediné co se v budoucnu může stát s odkazem na příslušný matriční údaj je, že může být zpoplatněný přístup. Citační šablona je složitá a pracná s vyplněním a navíc kolik lidí ty údaje navíc zajímají, 10, 100 nebo 1000 lidí? Wikipedie by měla být ve své tvorbě jednoduchá a tím přívětivá k těm, kteří chtějí přispívat. Já však pociťuji opak, složité vyplňování šablon a atd. Štve mě když to co funguje je nahrazeno skoro stejným, a to co je navíc běžného uživatele stejně asi nezajímá. --Martin wolf (diskuse) 27. 11. 2018, 12:23 (CET)

Jak jsem psal, webové stránky jim nemusí jet, může jim spadnout dlouhodobě server, mužou doplňovat nové snímky (na moje upozornění ohledně chybějících stránek v několika matrikách MZA zareagovalo během asi 2 dnů, naskenovali je a doplnili, čímž posunuli stránkování), můžou za rok, dva zcela změnit web a strukturu URL adres, pak ty jednoduché odkazy typu "Matriční záznam o narození a křtu Franty Nováka farnosti Horní Dolní" budou mrtvé a hodnota jejich popisu dost malá. Tyto údaje by se, podle mého, měly vyskytovat i v referencích, které šablonu nepoužívají. Když používám jako zdroj nějakou knihu, tak nepíšu jen název. Ano, je to pracné, ale má to nějakou hodnotu. --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 12:58 (CET)

Rozumím tomu, vše se může stát, ale zatím to vcelku až na vyjímky chodí (matriky) a tedy je lepší tam referenci nevkládat, nebo jí vložit bez pomoci citační šablony a kdo má chuť ať to předělá. Já za sebe říkám, že citační šablony používat nebudu. Neumím to a učit se to nechci. Víc se k tomuto problému vyjadřovat nebudu. --Martin wolf (diskuse) 27. 11. 2018, 15:34 (CET)

Pokud náhradou nedojde ke zhoršení informace, může to být na pohled zbytečná práce, ale to mne nemusí zajímat. Obdobně, jako když na stránce provedu nějakou malou údržbovou editaci, která se neprojeví v obsahu, ale zlepší se čitelnost kódu, odstraní se zbytečné přesměrování, nahradí se jpg obrázek za svg apod.

BTW, třeba by se mohly ty snímky i nahrát na commons... 27. 11. 2018, 19:59 (CET)

Také já občas matriční záznam nahraji na commons, hlavně když matrika není přístupná na internetu. Většinou jde o matriky uložené v SOA Zámrsk. Zájemce si musí matriku nahrát na své PC a dál s ní pracovat. V tomto případě jsou dvě možnosti zveřejnění na Wikipedii, commons nebo internetové úložiště.--Martin wolf (diskuse) 28. 11. 2018, 13:16 (CET)

Není nahrání na Commons problematické s ohledem na autorská práva? Situaci v Zámrsku neznám (vzhledem ke způsobu digitalizace to asi nebude jednoduché...), ale u plzeňských matrik by to rozhodně problém byl. --Pavlor (diskuse) 29. 11. 2018, 12:00 (CET)

Myslím, že ne. Matrika a zápis v jí je veřejná listina a navíc zapisující (matrikář/kněz) je povětšinou neznámí (matriky narozených jsou veřejně přístupné, je-li záznam starší 100 let u záznamu o *). Matriky jsou majetkem státu a ten který archiv je má ve zprávě. Mohu se však mýlit.--Martin wolf (diskuse) 29. 11. 2018, 18:08 (CET)

Měl jsem na mysli autorská práva na samotný snímek. Zpřístupňování archiválií se řídí archivním zákonem a navazující vyhláškou, setkal jsem se i s názory (někteří lidé z archivní správy), že zveřejňování archiválií na portálech jako actapublica těmto normám odporuje (nebyl vyplněn badatelský list). Za pár snímků z matrik na Commons nám nikdo hlavu neutrhne, ale nejsou to (pravděpodobně) obrázky s Commons kompatibilní licencí. Každopádně užitečnost takového snímku je stejně značně omezená - bez plné citace původního dokumentu vlastně nic nedokládá (pokud už by někdo informaci ověřoval, s obrázkem jedné strany si nevystačí). Navíc řada starších zápisů bývá pro laika prakticky nečitelná. Z mého pohledu je tedy jednoznačná citace originálního dokumentu důležitější než hypertextový odkaz na snímek přímo v matrice. --Pavlor (diskuse) 30. 11. 2018, 14:29 (CET)

Obsáhlý rozcestník s tabulkou

Chtěl bych navázat na diskuzi ohledně seznamu uvedeného na stránce Kostel Nejsvětější Trojice. Jde mi o to, zda je nutné trvat na jednotném vzhledu i u skutečně rozsáhlých rozcestníků a zakládat novou stránku s obdobným seznamem, která by usnadnila vyhledávání kostelů podle okresů, nebo zda to nesjednotit dle stávající úpravy, která usnadňuje aktualizaci (při převodu pár položek uvedených v příslušné kategorii chybělo, jednou byla omylem uvedena kaple a jednou zbořený kostel).--Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 11:23 (CET)

Upřesnění k druhému dotazu: nejedná se o rozcestníky podle okresu, ale rozcestník na místě názvu s obvyklým rozlišovačem obec, konkrétně Kostel xxxzasvěcení (Praha), ale potažmo i např. Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice). --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 12:39 (CET)

Osobně varianty typu "Kostel Panny Marie (Lhota)" přesměrovávám na hlavní rozcestník "Kostel Panny Marie". --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 12:49 (CET)

No, tam aspoň najdu za sebou rozlišovače: Lhota, okres xxx a Lhota, okres yyy; přesto je otázka, v čem je řešení s přesměrováním lepší. Ale v případě Prahy jsou tam obvykle rozlišovače jako Vinohrady nebo Hrdlořezy a pak ten správný pražský kostel určitého zasvěcení přes rozcestník najdu dost těžko. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 13:05 (CET)

Neříkám, že je lepší. Byl to jen příklad z praxe, když založím nějaký kostel a je to tento případ, tak vytvořím i redirect na hlavní rozcestník. Rozcestníky typu "Kostel Panny Marie (Lhota)" se mi zdají zbytné, redirecty mi připadají lepší, ale v zásadě je mi to jedno. (Vinohrady a Hrdlořezy bych v hlavních rozcestníku zařadil pod nějaký "nadpis" Praha.) --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 13:32 (CET) Doplnění: Podobně se postupuje i u jiných témat, lidé, filmy, atd. Nezakládá se rozcestník "Jaroslav Svoboda (fotbalista)" pro dva fotbalisty narozené v různých letech, ani rozcestník "Masaryk (film)" pro různé filmy, ale založí se redirecty na hlavní rozcestníky. --Harold (diskuse) 27. 11. 2018, 13:37 (CET)

Netoužím rozjíždět širší diskusi. Ale rozcestníky přeci mohou mít různé rozlišovače a Kostel Panny Marie (Lhota) podle mě lépe odpovídá definici účelu rozcestníku než Kostel Panny Marie, který obsahuje soupis všech českých kostelů toho zasvěcení, bez popisků a bez většiny zahraničních kostelů toho zasvěcení. A na tom řazení Hrdlořez pod Prahu taky není konsensus, resp. ani jasný úzus. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 14:26 (CET)

Asi bych byl pro zachování jednotnosti rozcestníků a pro jiné řazení bych vytvořil novou stránku "Seznam kostelů Nejsvětější Trojice v Česku" i s nějakým popisem tématu. Vždycky se někdo může ptát, proč kostely řadit právě podle okresů a ne podle krajů, diecézí, děkanátů, stavebních slohů, data stavby či svěcení... Jako vzor dobrého seznamu máme například zde. --Radek Linner (diskuse) 27. 11. 2018, 12:51 (CET)

Vycházel jsem z toho, že některé odkazy nemají články a pokud návštěvník hledá kostel v konkrétním území, bude se v takovém množství nejsnáze orientovat podle okresů. Řazení podle krajů je moc hrubé, diecéze a děkanáty moc neřeknou obvyklému uživateli, stavební slohy pro kostely daného názvu podle mě nemají větší smysl. Data postavení a vysvěcení neulehčí vyhledávání. Jde mi právě to, zda je přednější jednotný vzhled nebo snazší vyhledání, když např. vím o zajímavém kostelu u kterého si pamatuju název a přibližnou polohu, ale už nevím v jaké byl obci, nebo mě zajímá, kde je nejblíž kostel podobného jména apod.--Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 13:21 (CET)

Osobně by mi přišlo nejlepší mít to už předsrovnané, takto by to mohlo vypadat na stránce rozcestníku Kostel Nejsvětější Trojice: [5]. Pokud je více kostelů stejného jména v jednom městě, očekával bych jako čtenář i rozcestník pro dané město. Pokud by měl vědle toho ještě existovat nějaký seznam obsahující tabulku, rozhodně by měl obsahovat informaci navíc, třeba roky založení či vysvěcení nebo diecézi či co, ne jen obec a okres. --Dvorapa (diskuse) 27. 11. 2018, 13:15 (CET)

Tohle dává smysl. Sice se ztratí abecední řazení míst, ale to asi není tak důležité. --Otaznick (diskuse) 27. 11. 2018, 13:23 (CET)

Splnily by se tím základní předpoklady pro snadné vyhledání podle místa (okresu) i zachování jednotného vzhledu rozcestníků. Už pak je docela jedno, jestli u okresu Praha bude odkaz na další rozcestník nebo přímo seznam (byť se přikláním k první variantě), protože kritérium snadného nalezení podle místa bude tak jako tak splněno. --Dvorapa (diskuse) 27. 11. 2018, 13:32 (CET)

@Otaznick: To je během pár hodin už druhý návrh na podstatnou úpravu zavedené podoby rozcestníků, který ihned uvádíte do praxe v hl. jmenném prostoru. Bylo by dobré nechat prostor diskusi a se zaváděním změn počkat na na případný konsensus o změně. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2018, 15:30 (CET)

Že by další adept na ukázkový seznam z Wikidat? JAn (diskuse) 27. 11. 2018, 20:12 (CET)

Na Wikidatech evidujeme 175 českých kostelů svaté trojice, zde jsou v tabulce. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2018, 20:51 (CET)

Na Commons ještě o 5 více. --Radek Linner (diskuse) 29. 11. 2018, 17:40 (CET)

Spíš jsem si všiml, že Vojtův wikidatový dotaz obsahuje 175 kostelů+kaplí (s vyplněným tvrzením P417 Patron), zatímco na Commons máme kategorie pro 181 kostelů + 153 kaplí. --Harold (diskuse) 30. 11. 2018, 07:46 (CET)

No to je právě ono. O 5 více, tj. 180 + 1 kategorie kaplí. Commons má tady o chlup lepší evidenci než Wikidata. --Radek Linner (diskuse) 30. 11. 2018, 20:09 (CET)

No ale já mám v tom seznamu i nějaké kaple. Moc jsem to nestudoval, ale asi mají Wikidata ještě velké rezervy :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 11. 2018, 23:39 (CET)

Shrnutí editace

Reaguji na současné shrnutí:

Shrnutí editace (max. 500 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili, důvody, které vás k nim vedly, případně zdroje, z nichž jste čerpali

Bylo by fajn to upravit. Zdroje by měly být základ a mají být uvedeny v článku. Setkávám se s tím, že je někdo jen vypíše do shrnutí, ale to pak třeba za rok nikdo nenajde. Jsem pro upravit to tak, aby lidé vkládali do článku. OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 11:08 (CET)

Souhlasím, podle mě správná připomínka.--Ladin (diskuse) 4. 12. 2018, 11:13 (CET)

Souhlas. Zároveň by bylo vhodné to lidem připomenout. Proto by tam mohlo být něco jako:

• Shrnutí editace (max. 500 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili a důvody, které vás k nim vedly.
• Do značek <ref></ref> za vámi aktualizované informace přidejte případné zdroje, z nichž jste čerpali.

Snad by tam na to byl prostor? --Palu (diskuse) 4. 12. 2018, 11:23 (CET)

@Palu: To mi přijde rozumné. OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 11:32 (CET)

Podobnou věc jsem tu navrhoval asi před rokem, tehdy to neprošlo. Samozřejmě že stále podporuji, praxe popisovaná OJJem je víc než běžná... — Draceane ^diskuse_příspěvky 4. 12. 2018, 12:31 (CET)

Souhlasím, možná by bylo dobré to pro anonymní a neprověřené uživatele i nějak zvýraznit (lze-li to). --Hugo (diskuse) 4. 12. 2018, 12:41 (CET)

Souhlasím s úpravou, ale výše navržené znění se značkami <ref></ref> nepovažuji za vhodné - už proto, že se shrnutí má vyplňovat i ve VisualEditoru (a tato hláška se tam zobrazuje), ale s najěkými značkami se tam přitom vůbec nepracuje. Byl bych spíš pro obecnější formulaci, např. „zdroje, z nichž jste čerpali, uveďte v článku“ (pokud by tam byl odkaz na nápovědu, bylo by to asi lepší, než se snažit postup vysvětlovat už tady).

Pro srovnání, např.

• enWiki má „Edit summary (Briefly describe your changes)“ (s odkazem na nápovědu ke shrnutí editace),
• frWiki má „Afin que les participants à cette page puissent rapidement comprendre vos modifications, merci de les résumer ci-dessous (par exemple, ajout d'un paragraphe, mise en forme…)“ = jen strojově: „Aby účastníci na této stránce rychle pochopili vaše změny, shrňte je níže (například přidání odstavce, formátování ...)“,
• deWiki má pouhé „Zusammenfassung und Quellen“ = „Shrnutí a zdroje“ (s odkazem),
• esWiki má „Resumen de edición (describe brevemente los cambios que has realizado y la fuente de información que has utilizado)“ = strojově: „Úprava zápisu (stručně popište změny, které jste provedli, a zdroj informací, které jste použili)“ (a místo odkazu mají bublinovou nápovědu s dalším vysvětlením)

Ono jde o to, že i ve shrnutí klidně může editor popsat, z jakého zdroje vycházel, spolu s těmi důvody. Chyba nastává ve výkladu, že by mohlo stačit uvést ten zdroj pouze ve shrnutí. Nemyslím ale, že by k tomu tolik vedla výzva u shrnutí, jako spíš to, že vkládání referencí není úplně triviální operací pro nováčky. A to se pouhou přeformulací asi nějak zásadně nezmění. Takže od ní nemějme zbytečně přehnaná očekávání. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2018, 14:13 (CET)

@Bazi: Ano, odkaz na nápovědu by byl asi nejvhodnější. Domnívám se, že vkládání referencí by měl být hned ze začátku jeden z automatických základů práce tady. Vůbec nejlepší jsou shrnutí jako toto, i když to už je zase trochu něco jiného. :-) Osobně se nedomnívám, že to něco bude řešit, ale minimálně reformulace by byla vhodná. V současnosti to pro mě vyznívá tak, že zdroje mám uvádět ve shrnutí a je to vlastně celkem nepodstatná záležitost. --OJJ, Diskuse 4. 12. 2018, 16:55 (CET)

Wikisraz v ČB

Bude opět někdy v nejbližší době Wiki sraz v Českých Budějovicích? @Wikipedistka:Czeva, @Wikipedista:JAn Dudík, @Wikipedista:Xth-Floor, @Wikipedistka:Anaj7, @Wikipedista:Feťour, @Wikipedista:Filip Havlíček

--37.188.159.84 5. 12. 2018, 23:10 (CET)

doporučuji sledovat Wikipedie:Pod_reálnou_lípou/České_Budějovice, případně se zaregistrovat (včetně mailu) a přidat se mezi zájemce.

Takový sraz musí někdo navrhnout a svolat. I vy tam můžete zkusit navrhnout termín a - pokud se dohodneme alespoň tři - můžeme sraz vyhlásit. JAn (diskuse) 6. 12. 2018, 08:50 (CET)

Wikipedista:JAn Dudík: Nevím kde a kdy.. Já bych rád ještě před Vánoci. --37.188.159.84 6. 12. 2018, 10:44 (CET)

Tak přemýšlejte přemýšlejte, až něco vymyslíte, dejte mi vědět na DS. ;) --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 13:18 (CET)

Wikipedista:Filip Havlíček: A což takhle že byste mi poradil jako Wikipedista z Českých Budějovic kde by tak mohl sraz být? --37.188.159.84 6. 12. 2018, 14:04 (CET)

S tím já Vám, bohužel, neporadím. Odsazujte odpovědi, jinak je to tu velmi nepřehledné. A navíc z ČB přímo nejsem, ale studuji zde a tak vím, že máte široký výběr. Případně se zeptejte jiných wikipedistů. --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 14:10 (CET)

Omlouvám se to mi trochu ujelo, což takhle dékáčko v ČB? --37.188.159.84 6. 12. 2018, 14:22 (CET)

S ním nemám vůbec žádnou zkušenost, ale loni se nám velmi dobře osvědčila Horká vana - dali nám k dispozici celý velký salónek a byl tam klid na práci i povídání a k dispozici projektor. --Czeva (diskuse) 6. 12. 2018, 14:59 (CET)

Dékáčko bych nedoporučoval, když je to otevřená kavárna bez salonku. Spíše bych asi navrhl to, co Czeva. V Horké vaně jsem byl jen jednou (ne však na Wikisrazu), a tak si myslím, že by to bylo lepší tam. --Filip Havlíček (diskuse) 6. 12. 2018, 15:29 (CET)

Rád bych se na slet zastavil, vítám iniciativu.--frettie.net (diskuse) 7. 12. 2018, 09:56 (CET)

New Wikimedia password policy and requirements

Nová pravidla a požadavky na hesla na projektech Wikimedia

Bezpečnostní tým nadace Wikimedia připravuje nová pravidla a požadavky na hesla. Více informací o tomto projektu se můžete dozvědět na MediaWiki.org.

Tyto nové požadavky se budou vztahovat na nové účty a na privilegované účty. Nové účty si budou muset vytvořit heslo o minimální délce osm znaků. Privilegované účty budou vyzvány, aby si heslo změnili na nejméně desetiznakové.

Platnost těch změn je plánována k 13. prosinci. Pokud si myslíte, že vaše činnost či nástroje budou touto změnou dotčeny, dejte nám prosím vědět v diskusi.

Děkujeme!

CKoerner (WMF) (talk) 6. 12. 2018, 21:02 (CET)

Sóskút-ostuda

Dobrý den,

zrovna jsem narazil na článek Šoškút, a musím říci, že to byla a dosud to je ostudou české Wikipedie. Především tím názvem. Proč bychom měli mít u takovýchto obcí počeštěné/poslovenštěné názvy, když u velkých, mnohem významnějších měst je nemáme? Podobnou situaci máme u článku Ďarmoty (správně by mělo být Balassagyarmat), u toho lze ale projevit toleranci v tom, že se obec nachází těsně u slovenských hranic a dříve i Slovensku patřila, což o Sóskútu rozhodně neplatí. Navrhuji, aby byl článek přesunut na maďarský název, který je pro identifikaci nejlepší.

Další neskutečná chyba je to, že ve článku byl napsán 1x špatný a dokonce 1x neexistující (!) okres. Ne, obec není ani v okrese Budakeszi, ani v neexistujícím okrese Budaörs, ale v okrese Érd.

Dále bych určitě smazal tu opravdu nesmyslnou tabulku na konci. Jakou souvislost s obcí má to, kolik názvů v maďarštině obsahuje slovo kút? I kdyby to tam patřilo, stejně je tam jedno políčko špatně (Kutas není Kútas). To opravdu není potřeba. To by tam mohla být tabulka s maďarskými názvy obsahujícími sós, ósk, skú, só, ós, sk, kú, út, s, ó, k, ú či t? Nezní to poněkud absurdně? Opravdu bych to smazal.

Každopádně ale doufám, že toto je výjimka a takovýchto článků tu není více. Děkuji. 194.228.13.147 7. 12. 2018, 21:59 (CET)

Název má být očekávatelný. V případě cizího názvu, ke kterému existuje české exonymum, je důvod dát přednost té české variantě. Výjimkou bude asi jen případ, kdy i v české literatuře bude výrazně převažovat varianta cizí před tou českou. Např. Linec máme taky „český“, dokonce i Štýrský Hradec. Ostatně když odkazujete na článek Szeged, právě u toho už je také nějaký čas navržen přesun na český tvar. Z čeho vycházel zakladatel článku Šoškút VitVit, když jej zakládal právě na tomto názvu, nevím. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2018, 22:10 (CET)

Podle mě rozhodně název Šoškút není očekávanější než Sóskút. Nevím, proč by měl čtenář maďarské obce očekávat a hledat pod slovenským názvem. Linec i Štýrský Hradec jsou velká města, u kterých bych český název rozhodně očekával. Rozhodně bych jej ale neočekával u malé obce s +- 3000 obyvateli, která nemá ani status města. Podle mě by měl být český (nikoliv slovenský) název přítomen pouze tehdy, je-li český název vžitý a velice používaný (Budapešť, Debrecín), popř. známý z historického hlediska (Moháč). 194.228.13.147 8. 12. 2018, 09:34 (CET)

Použití českého názvu na české Wikipedii není nikdy ostudou. Možná je nevhodné, protože je daný název přeci jen výrazně méně používaný, ale to z jeho použití nedělá ostudu. Slovenský název Šoškút mají Slováci na seznamu exonym a dodnes v obci žije slovenská menšina (odhadem asi o sto lidech, počítám-li dle maďarského článku správně), takže na slovenské wikipedii se asi ani nesnažte.--Tchoř (diskuse) 8. 12. 2018, 14:31 (CET)

Rozhodně Slovákům neubírám právo, aby měli obec takto pojmenovanou. Přeci jenom Slovensko dříve Maďarsku patřilo (viz Horní Uhry), takže rozhodně mají mnoho exonym k maďarským obcím, stejně jako Maďaři mají vlastní název každé slovenské vesnice a každého slovenského města, stejně jako každého sídla blízko maďarských hranic. Na druhou stranu Česko nemá takové výrazné spojení s Maďarskem jako Slovensko, tudíž takové množství skutečně vžitých exonym nemáme. Hlavní vžitá exonyma (pro Čechy) jsou Budapešť, Debrecín, Segedín, Miškovec... Šoškút nikoliv. Dále ještě nesmíme zapomenout, že Česko není Slovensko, tudíž slovenské názvy nejsou českými. To je stejné, jako bychom to udělali obráceně: Kdo z Čechů by nazýval Bratislavu jako Pozsony? 194.228.13.147 9. 12. 2018, 17:34 (CET)

Jestli se použije název Sóskút nebo Šóškút, není zase až tak podstatné, hlavně aby existovalo přesměrování, které případnému zájemci umožní článek najít. Každopádně by nebylo špatné trochu ubrat ohledně těch expresivních hodnocení kvality wikipedie („Nesuďte a nesnažte se Wikipedii změnit dříve, než jí porozumíte.“ Wikipedie:Časté chyby). Wikipedie si nikdy nedělala nárok na neomylnost (viz Wikipedie:Vyloučení odpovědnosti), její kvalita bude vždy přesně taková, jak kvalitní práci zde budou schopni a ochotni vytvořit neplacení dobrovolní editoři.--Hnetubud (diskuse) 11. 12. 2018, 17:41 (CET)

Endemity

Zdravím všechny, při kategorizování článků jsem narazil na to, že máme dvě vzájemně nekorespondující kategorie pro endemické druhy, srov. např. Kategorie:Endemity_Číny a Kategorie:Endemity_flóry_Číny. Ta druhá je určená výhradně pro flóru v rámci stromu Kategorie:Flóra podle kontinentů Kategorie:Flóra_podle_kontinentů, do té druhé v rámci stromu Kategorie:Endemity Kategorie:Endemity se hází dohromady vše. Takže u té Číny teď polovinu endemických jehličnanů máme v jedné kategorii a polovinu v druhé. Má někdo nějaký nápad, jak to elegantně řešit? Napadá mě endemickou flóru subkategorizovat pod příslušný endemit a pak to protřídit, nebo si někdo chce dát práci i s kategorizací živočichů? --Borzywoy (diskuse) 9. 12. 2018, 20:15 (CET)

Já to řeším jednoduše, všechny endemické rostliny např. Madagaskaru kategorizuji jako Endemity flóry Madagaskaru (s nadřazenou kategorií Flóra Madagaskaru) a kategorii Endemity Madagaskaru nechávám živočichům. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 12. 2018, 20:27 (CET)

@Vojtěch Zavadil: Já to tak taky dělám, ale dnes jsem narazil na tohle, co už tu nějakou dobu je. Takže řešení by bylo vše překategorizovat? Krom toho třeba pro Balkán příslušná floristická kategorie zatím není a padá tam též všechnoː https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Endemity_Balk%C3%A1nu a takových věcí bude určitě víc. --Borzywoy (diskuse) 9. 12. 2018, 20:38 (CET)

@Borzywoy: Směšovat endemické živočichy a rostliny mi nepřipadá moc praktické a za sebe pro to nehlasuji. Držel bych se zajetého mustru i v případě Balkánu: kategorii Endemity flóry Balkánu lze přece zařadit do kategorie Flóra jihovýchodní Evropy podobně jako třeba kat. Endemity flóry Řecka. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 12. 2018, 20:50 (CET)

Doporučil bych kategorie pro endemity fauny přejmenovat z Endemity na Endemity fauny (např. Endemity fauny Číny) nebo nějaký takový podobný název, aby se to nepletlo. Poté samozřejmě ty kategorie fauny protřídit, jestliže obsahují i články o flóře (a ty přesunout). Na závěr mohou být ty dvě kategorie pro faunu a flóru propojeny buď novou nadkategorií Endemity Číny nebo mohou být jen propojeny šablonou {{Související kategorie|Endemity flóry Číny}}, to už je jen třešnička na dortu, která se laikům může líbit, ale odborníkům může přijít zbytečná, nevím, nejsem biolog. Asi by byla lepší ta šablona, nechceme mít další směs článků v nadkategoriích. --Dvorapa (diskuse) 9. 12. 2018, 21:04 (CET)

Může to přejmenování živočišných endemitů udělat nějaký robot s tím, že by se to pak prošlo a překategorizovaly se rostliny? Ještě upozorňuji, že zařazení článků přímo do kategorie Endemity (zde) je nonsens - pojem endemit se vztahuje vždycky k nějakému území, ať už se jedná o horu Olymp nebo třeba o Eurasii. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 12. 2018, 10:59 (CET)

(s e.k.)To je rozhodně další závažná připomínka, jež by se měla vzít v potaz; toto by opravdu měla být pouze zastřešující kategorie bez konkrétních článků. (Vidím ovšem, že jsou v ní řazeny dokonce i některé Dobré články...) Každopádně, co tedy teď dál? Přesázet rostliny do příslušných kategorií flóry, s tím se asi může začít i hned, ono to nějakou dobu zabere. To, co zbude, se potom může podle návrhu přejmenovat na celý strom Endemity fauny oblasti XY, v tom případě ale bude nutné to pak ještě důkladně projít a ujistit se, že tam kromě živočichů nejsou třeba i houby nebo nějaké další potvůrky. Případné následné propojení šablonou se mi líbí, fauna i fóra jdou beztak vždy ruku v ruce. --Borzywoy (diskuse) 10. 12. 2018, 19:26 (CET)

Souhlasím.Také by se daly všechny kategorie endemických rostlin i živočichů vřadit do zastřešující všeobsáhlé kategorie Endemity. Vojtěch Zavadil (diskuse) 10. 12. 2018, 19:52 (CET)

Viz řešení podle enwiki/dewiki/frwiki, v kategorii Endemity pouze obecné články, poté podkategorie flóra a fauna, poté kategorie podle zemí/oblastí.--Jklamo (diskuse) 11. 12. 2018, 09:47 (CET)

Úprava vzhledu šablony mandátů

Odkazuji na diskusi k úpravě vzhledu šablony mandátů, pokud by se chtěl někdo zapojit.--Kacir 10. 12. 2018, 19:22 (CET)

Data o Harry Potterovi

Dobry den vespolek :-),

koukala jsem na stranky o Harrym Potterovi, uvadi se na nich datum narozeni 31. 7. 1980. Nepamatuji si knizky do detailu, ale pokud v nich nekde neni vyslovne receno, ze se narodil 31. 7., pak mam za to, ze jde o chybne datum. V 1. dile se Harry probudi v majaku a Hagrid mu preje vsechno nejlepsi. Harry odejde s nim, jdou nakupovat skolni pomucky, s nimi jde na vlak, odjede do Bradavic a vecer je privitani studentu 1. rocniku. Takze jestli v Britanii skolni rok nezacina 31. 7., coz nezacina (resp. zacina v zari jako u nas), tak se Harry nemohl narodit koncem cervence...

Co na to skalni znalci HP? (Ja se za tokoveho rozhodne nepovazuji, jen mne to zaujalo.)

--89.24.48.114 11. 12. 2018, 18:50 (CET) proforma

Datum, které je uvedeno v článku Harry Potter (postava), odpovídá i tomu, které uvádí anglická Wikipedie: Harry Potter. Určila si ho sama autorka J. K. Rowling, viz např. [6] --Bazi (diskuse) 11. 12. 2018, 19:07 (CET)

V jakém rodu psát o GQ?

Ahoj, mám menší dotaz: V jakém rodu bych měl psát o lidech s nebinární genderovou identitou? --Walter Klosse (diskuse) 10. 12. 2018, 21:18 (CET)

Chtějí-li být extra, tak se střední rod nabízí :-D. JAn (diskuse) 10. 12. 2018, 23:45 (CET)

Osoba X byl/a/o? --frettie.net (diskuse) 11. 12. 2018, 12:41 (CET)

Osoba je femininum. Muselo by se použít "stvoření" nebo "individuum".--Shlomo (diskuse) 12. 12. 2018, 21:05 (CET)

Konzultoval jsem to, střední rod je určitě nevhodný, v psané formě se používají oba rody, přičemž se buď můžou střídat (což by pro čtenáře i editory bylo asi trochu matoucí), nebo se jako vyjádření spektra používá hvězdička či podtržítko - namísto toho binárního lomítka. Čili ideálně třeba „XY vystudoval*a školu a začal*a pracovat tam a tam, zároveň působil*a i v...“ Obecně se (tím spíš v mluveném projevu a přímé komunikaci) zjišťuje, kterým rodem si konkrétní osoba přeje být oslovována. Viz třeba Queer: Fluid. --Bazi (diskuse) 11. 12. 2018, 16:07 (CET)

<ironie>Já myslím, že by se příslušné sloveso mělo nastylovat tak, aby v půlsekundovém intervalu přeblikávalo mezi oběma variantami. Pokud by se měl*o použí_t hvězdičk@a nebo podtržítk0, tak by bylo potřeba vyřešit také audio výstup pro čtečky. Navrhuji nastylovat hvězdičku jako cinknutí a podtržítko jako zatroubení na šófar.</ironie> Ale vážně: čeština má pravidlo, že připadá-li v úvahu použití více gramatických rodů, používá se přednostně rod mužský, aniž by tím by to jakkoli implikovalo pohlavní identitu subjektu či její absenci. Proto říkáme: „Byli tam na mě hodní“ bez hvězdičky, lomítka či podtržítka. Stejně tak pokyn: „Kdyby večer někdo volal, odpověz mu“ zahrnuje telfonáty nejen od pánů, ale i od dam, děvčat, dětí, hermafroditů, kleštěnců, robotů, úředních osob, hlav států atp.--Shlomo (diskuse) 12. 12. 2018, 21:05 (CET)

Nelíbí se mi sice Shlomův tón jeho příspěvků (hlavně toho prvního), ale musím s ním souhlasit. Zatímco v němčině a angličtině fungují docela dobře s neurčitými výrazy (vizte en:Gender neutrality in languages with grammatical gender), u slovanských jazyků je pohlavní dualita až příliš hluboko zakořeněna, než abychom ji dokázali obejít. Naštěstí pro nás čeština preferuje to, co již popsal Shlomo výše. Ale samozřejmě nechceme urazit takové, kteří (<- přesně o tom Shlomo mluví: „kteří“ jsem napsal automaticky a až při náhledu jsem se tomu začal smát) si přejí být nazývání ženským rodem. Proto ale nemusíme zavádět novotvary s hvězdičkou a podtržítkem z němčiny, když máme klasické české tvary: „Byl(a) studentem/kou obchodní akademie, promoval(a) na Univerzitě v Oxfordu.“ Dle mého je tedy volba jasná: budeme všude užívat mužský rod anebo české neurčité tvary v závorce či za lomítkem? --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2018, 21:37 (CET)

PS k Bazimu: lomítko je binární, ale vzhledem k tomu, že jiný než mužský a ženský rod v češtině nemáme a střední nelze použít, pak nemáme více voleb. A tito lidé se s tím musí spokojit, že pro ně čeština nemá čtvrtý rod a musí přijmout fakt, že dokud nezjistíme, jak si přejí být nazýváni, budem i my binární. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2018, 21:41 (CET)

My ale máme více voleb. Ano, čeština není úplně uzpůsobená nebo zvyklá na některé jevy, jako třeba když je zdravotní sestrou muž, spousta lidí se bude ošívat a tápat (nemluvě o tom, že lidé často tápou i v mnoha úplně jednoznačných věcech, jako je třeba shoda přísudku s podmětem). Ale právě proto se u těch velmi specifických případů hledají způsoby, jak to vyjádřit. Ostatně podobnou motivací vedený je i běžný princip přejímání cizích slov, protože prostě pro dané věci dosud čeština slovo vlastní nemá (třeba brexit, skener, dříve skútr ad.). Takže se nebojme, že něco čeština neumí - ona se to umí doučit (a třeba i lidé tu češtinu používající se to možná doučí, i když ne všichni). :) --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 00:20 (CET)

Ne, nemáme. Jsme limitováni tím, že používáme češtinu v té podobě, v jaké existuje. Pokud se slovesné tvary s hvězdičkou a/nebo podtržítkem jednou v české jazykové teorii a praxi prosadí (tedy pokud se to jednou, jak píšete, „doučí“), budeme je moci použít i na Wikipedii; dříve ne.--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)

My jako uživatelé čestiny máme ty možnosti. My jako wikipedisté rovněž máme ty možnosti právě díky tomu, že máme odrážet jazykovou realitu, nikoli jen jakási teoretická pravidla. Hledáme způsob, jak v jazyce nakládat s označením lidí s nebinární genderovou identitou. Tedy se řiďme tím, jak jsou tito lidé reálně označováni. Nevymýšlejme si vlastním výzkumem, jak bychom si asi my aplikovali nějaká pravidla na něco, co ta pravidla nejsou s to zpracovat. Tedy, kolegové, hledejte a dodejte zdroje, které podporují Vaši představu, že by se měli lidé označovat třeba středním rodem. Nebo že by se jim měl vnucovat mužský rod (a teď pomíjím generické maskulinum pro množné číslo, protože - jestli to chápu správně - dotaz směřoval na označování v jednotném čísle). Jinak je to jen vlastní výzkum. A ano, ten jsem učinil i já, ovšem tázal jsem se lidí, kteří se tím reálně zabývají. Zatím pátrám dál po ověřitelných zdrojích. Ale každopádně tak jako se kolega Dvorapa místo pouhých vlastních dohadů aspoň dopátral článku en:Gender neutrality in languages with grammatical gender, věřím, že i pro češtinu bychom měli zodpovědně hledat zdroje dokládající skutečnou práci s jazykem v těchto případech, ne na to rezignovat a jen to nahradit vlastními POV domněnkami. Tedy hledejme, to je zodpovědný přístup wikipedisty. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 13:42 (CET)

Mimochodem když už jsme u toho anglického článku, bylo by hezké až nalezneme nějaké zdroje, připsat do onoho článku kapitolku o češtině. Ze slovanských jazyků tam je zatím myslím jen ruština a srbština. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2018, 19:17 (CET)

Klidně. A ještě spíš se bude hodit zapsat to do českého článku na české Wikipedii, aby tady nechyběl. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 19:21 (CET)

Samozřejmě. On by se dal i přeložit ten anglický. No hodil jsem to zkusmo do Googlu: genderová neutralita v češtině a na první stránce mě zaujala především prezentace nějaké studentky či zaměstnankyně CUNI (odkaz). Informacím v prezentaci bych příliš pozornosti nevěnoval (byť je to čtení zajímavé), ale zcela správně poslední dvě stránky obsahují zdroje a literaturu, ze které bychom mohli čerpat i my. Na druhé stránce pak byla shoda s několika pasážemi z knihy Genderové aspekty ve slovanské frazeologii (Kedron K., 2014). I v ní by se dalo leccos najít. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2018, 19:36 (CET)

Už při původním pátrání jsem kromě výše odkazovaného televizního pořadu narazil taky na tuhle diplomku z letošního roku. V kapitole „Jazyk a gender“ se tím zabývá - i když vzhledem k zaměření práce se soustředí spíš na popis žité reality z hlediska těch osob a na návrh nějakého jazykového „řešení“ neaspiruje.

Co se týká té prezentace, autorka tam právě na slidu 10 zmiňuje používání hvězdičky (nebo lomítka) v psaném projevu. Ale jsou to opravdu jen poznámky k prezentaci. Ten seznam literatury může být možná k užitku. O Valdrové jako příhodné autoritě v této věci vím. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 23:55 (CET)

Ad P. S. A ano, právě o tom to je, že čeština je do značné míry binární, i to klasické pojetí pohlavnosti je binární. Přitom ovšem tito lidé, tyto osoby se té binaritě vymykají, tedy se vymykají i binaritě jazykové. A právě to jsoucno někde mimo škatulky se vyjadřuje něčím, co taky není úplně běžně zaškatulkované, pro většinu obyčejných binárních případů se to nejspíš nevyužije, proto to taky málokdo zná nebo ovládá. Jako třeba přechodníky. :) --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 00:20 (CET)

Binaritě se vymykají i hlemýždi, láčkovci, prvoci, mravenci, včely, jednodomé rostliny, právnické osoby a řada dalších jevů; přesto si čeština s nimi dokáže poradit stávajícími jazykovými prostředky.--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)

A mimochodem, co mají spisovné, jazykovědci respektované a v jazykové tradici pevně zakotvené, byť v současné době málo užívané přechodníky společného s novátorským, v gramatice nezakotveným, jazykovědci nepopsaným, česky mluvící veřejnosti nesrozumitelým a pouze na základě blíže nespecifikované konzultace propagovaným užíváním nestandardních grafémů?--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 08:21 (CET)

Mají společné to, že si s nimi v praxi mnozí nedokážou poradit, a tak se jim radši vyhýbají natolik, že z praktického užití téměř vymizely. Někteří kolegové se tu snaží tvářit, že bez znalosti „přechodníků“ zkusí aplikovat jiné své znalosti a ty naroubovat na případ hodný „přechodníku“. Místo aby pátrali po tom, jaký ten „přechodník“ správně má být. Takže skončí u nějakých svých pokusů o opis něčeho, co ve skutečnosti má své řešení, jen ho většina z nás nezná. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 13:42 (CET)

A s kým jste to konzultoval? Wikipedie by neměla být nástrojem k propagaci nových gramatických pravidel, které nejsou v souladu se závazným pravidlem. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2018, 22:11 (CET)

Ono ovšem ani tak nejde o propagaci nových pravidel, jako spíš o hledání způsobu, jak se čeština v praxi vypořádává s něčím, co psaná pravidla neošetřují. Ostatně proto tady ten dotaz byl vůbec (naprosto pochopitelně) vznesen. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 15:02 (CET)

To, co jste uvedl, není řešení (údajného) lingvistického problému, ale umělý, nepřirozený kostrukt, který zřejmě někdo prosazuje a jeho použití na WP by proto bylo jeho propagací. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 15:59 (CET)

Zajímavá domněnka. Jenže on to lingvistický problém je, nikoli jen „údajný“. A Vy jste, při vší úctě, kolego, žádné jiné, lepší, přirozenější, prostě nijaké řešení nenavrhl. Pak samozřejmě nelze ani namítnout, že byste jej chtěl propagovat, když prostě nic nemáte. S otázkou, která byla nadnesena, nám to tedy nijak nepomohlo. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 16:28 (CET)

To nic nemění na tom, že používání toho konstruktu je nepřijatelné, z hlediska jazykového i pravidel Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 16:53 (CET)

Promiňte, kolego, ale proč do srhnutí editace argumentujete nějak a v textu zase jinak, resp. píšete něco dalšího? Tak to normálně napište všechno sem, nevyřizujte si to monologicky ve shrnutí editace. Díky. A ten svůj dojem o nepřijatelnosti opíráte konkrétně o co? A třeba páně Dudíkovic představu o použití středního rodu chcete opřít v pravidlech o co? Nebo jaké vůbec řešení navrhujete, ať se tedy od pouhého rozkopávání cizích báboviček posuneme někam dál... Má snad být řešením, že o těch lidech nebudeme na české Wikipedii pro jistotu vůbec psát, když nevíte jak? --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 17:06 (CET)

Protože se nechci nechat dotlačit k tomu, že tu budu muset obhajovat nějaké řešení údajně jazykového problému, abych mohl upozornit na možné porušení pravidel. Nepřijatelnost opírám o pravidla českého pravopisu a pravidla Wikipedie. Neexistuje žádný prvek jazykového projevu, který by se měl popsaným způsobem zaznamenat v psaném textu. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 17:55 (CET)

Hm, skutečně? Co přesně v závazném pravidle Wikipedie:P má být porušeno? Jaksi tam nic nenacházím. A které přesně pravidlo pravopisu má být porušeno? Kde je tam psáno, jak se má a nemá psát o osobách s nebinární genderovou identitou? Sem s tím, ať se nebavíme jen o jakýchsi apriorních subjektivních dojmech. Nelze porušit pravidlo, které neexistuje. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 18:02 (CET)

Sloveso musí mít správnou koncovku a ta (v dotyčných případech) odpovídat jednomu ze tří jmenných rodů. To platí bez ohledu na vnější okolnosti, tedy i bez ohledu na identitu osoby, která je podmětem. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 19:45 (CET)

Zajímavé. Pochyboval bych o striktním „musení“, ale to by byla až příliš filozofická debata. Každopádně skutečnost je taková, že sloveso koncovku má, ta koncovka je správná a odpovídá ne jednomu, ale dokonce hned dvěma jmenným rodům. Co víc by si mohl člověk přát? :) A psaná čeština ten model dobře zná, jenom se častěji uplatňuje a je zaužívaný v té lomítkové variantě. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2018, 23:55 (CET)

Je nutné to v tuto chvíli řešit obecně? Nestačí se řídit tím, jak o dané osobě píší běžné české zdroje? Těch nejasných případů budou zatím jednotky, ne? --Tchoř (diskuse) 13. 12. 2018, 22:38 (CET)

Pokud zůstaneme u původní otázky „jaký rod použít“ tak myslím stačí. Na otázku „jakou gramatiku a pravopis použít“ máme pravidla Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2018, 22:59 (CET)

Sjednocení názvů

Navrhuji sjednocení názvů v kategorii Seznamy lidí podle města v Česku podle vzoru "Seznam osobností Čáslavi, Poděbrad, Dolní Lhoty...". Můžu se do toho pustit? --Radek Linner (diskuse) 12. 12. 2018, 23:52 (CET)

Díky za přeptání. Ano, pokud tam jsou uvedené významné osobnosti tam rozené i tam působící, zní to takto dobře. S pozdravem --13. 12. 2018, 01:27 (CET), Utar (diskuse)

Ano, souhlasím. --Jan Polák (diskuse) 13. 12. 2018, 10:57 (CET)

Odkazuji minimálně na Wikipedie:Pod_lípou/Archiv_2017/02#Lidé_či_Osobnosti. Plus nedávno jsem měl spor s jedním člověkem, který vyhazoval se seznamu osobností svého města jednoho politika SPD, protože osobnost je někdo, koho si může vážit a dotyčného si vážit nemůže. JAn (diskuse) 13. 12. 2018, 14:30 (CET)

Volby do Arbitrážního výboru

Milé kolegyně a milí kolegové,

tímto oznamuji, že jsem vyhlásil třinácté řádné volby do Arbitrážního výboru. Do jejich začátku, tj. do 22. ledna 2019, je možné podávat kandidátky na funkci arbitra, a to na této stránce.

Vyzývám všechny, kteří by chtěli Wikipedii pomoci řešit spory, aby se přihlásili.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2018, 17:00 (CET)

[Zkušenosti nových wikipedistů] Uvítací dotazník bude brzy nasazen

Ahoj všem,

jak jsem již psal, nováčkům bude již brzy zobrazen uvítací dotazník. Ten je možné si vyzkoušet na mojí testovací wiki. Dotazník bude během několika hodin nasazen na české Wikipedii a měl by se zobrazovat půlce nováčků, aby bylo možné změřit účinek dotazníku na počet dokončených registrací.

V případě jakýhkoliv dotazů týkající se této funkcionality se prosím ozvěte mě.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador pro českou Wikipedii, 19. 11. 2018, 17:11 (CET)

Rychlé dotazy: některá témata nejsou přeložená. Rámeček začít s editací obsahuje několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Také bych jej umístil nad rámeček ochrany os. údajů. Oba rámečky by možná také mohly plavat? (mít fixní pozici na stránce - position:fixed)? Tlačítko na finální stránce by mělo obsahovat spíš něco jako Zavřít a jít zpět na stránku něco. Třeba takový nápis Zavřít a jít zpět na Pravčická brána vypadá nečesky. Vše ale drobné chyby, celkově ten dotazník vypadá ok. --Dvorapa (diskuse) 19. 11. 2018, 23:25 (CET)

@Dvorapa:Ahoj, omlouvám se, úplně jsem tvou reakci tady přehlédl. Budu jen rád, když překlady budou upravovat i další na Translatewiki. Já už nic nepřeloženého nevidím (ani tady), ale mohu se mýlit. Připomínku týkající se nečeské formulace zavíracího tlačítka jsem implementoval, do týdne by se nám měla projevit. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 11. 2018, 23:04 (CET)

Díky za odkaz, opravil jsem několik překlepů a pravopisných/stylistických chyb. Ano, vše vypadá nyní již přeloženě. --Dvorapa (diskuse) 26. 11. 2018, 23:39 (CET)

@Martin Urbanec: pošleš prosím link na testovací wiki přímo na dotazník? Nechci kvůl opětovnému testu dotazníku zakládat nové účty. Díky --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 21:10 (CET)

Už jsem to našel. V kollika Wikipediích existuje dotazník? --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 21:20 (CET)

@Patriccck:Ve dvou, česká a korejská verze. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 12. 2018, 21:53 (CET)

Mobilní logo

Ahoj, Patriccck přišel na to, že v mobilní Wikipedii máme anglické logo. Připravil jsem tedy logo české, nyní však musíme sehnat konsensus. Kdo je pro české logo? --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 10:58 (CET)

1. Pro Pro --Martin Urbanec (diskuse) 3. 12. 2018, 11:02 (CET)
2. Pro Pro I když si už začínám o těch hlasováních o prkotinách myslet svoje.OJJ, Diskuse 3. 12. 2018, 11:09 (CET)
3. Pro Pro --Hugo (diskuse) 3. 12. 2018, 12:31 (CET)
4. Pro Pro o této drobnosti netřeba hlasovat --Podroužek (diskuse) 3. 12. 2018, 13:11 (CET)
5. Pro Pro (navrhovatel změny) netřeba hlasovat Patriccck ✉ 3. 12. 2018, 14:11 (CET)
6. Pro Pro tedy i já. Beru to po vzoru srbské Wikipedie, kde vývojáři po několikadenním rokování a hádání se dospěli k závěru, že je konsensus srbů nutný, protože pomůže například v návrhu loga objevit překlepy apod... --Dvorapa (diskuse) 3. 12. 2018, 18:25 (CET)
7. Pro Pro JAn (diskuse) 3. 12. 2018, 22:36 (CET)
8. Pro Pro --Walter Klosse (diskuse) 12. 12. 2018, 19:27 (CET)

Když už se tady hovoří o mobilní verzi, hlasování je v tomto připadě fakt zbytečné, tak jsem si všiml, že tam nejsou třeba zajímavosti (Víte že...). B.mertlik (diskuse) 3. 12. 2018, 22:48 (CET)

Ano, na mobilní hlavní straně jsou na všech Wikipediích jen článek týdne a aktuality. Změnit to můžeme jedině požádáním vývojářů. --Dvorapa (diskuse) 4. 12. 2018, 10:34 (CET)

Nové logo již nasazeno :) --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 15:25 (CET)

Problém s přihlášením přes program VicuñaUploader

@Jakub Holzer (WMCZ), Hana Kašpaříková, Juandev, Packa: Ahoj, chtěl jsem nahrát fotografie z letošního WikiMěsta na Wikimedia Commons pomocí programu VicuñaUploader, nicméně již několik hodin se mi nedaří v prostředí programu přihlásit na Commons. Máte někdo stejný problém, či snad dokonce víte, jak jej odstranit? Díky. --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:13 (CET)

Mně se přihlášení daří. Pamatuji si ale, že jsme všichni měla asi před 2 lety podobný problém a trvalo pár dní, než to autor opravil. --Packa (diskuse) 15. 12. 2018, 01:22 (CET)

@Packa: Tak to se máš. Máš také jako já verzi programu 1.23? --Jan Polák (diskuse) 15. 12. 2018, 01:25 (CET)

@Martin Urbanec, OJJ: Tak už jsem to rozchodil. Problém byl zřejmě v krátkém stávajícím (pouze devítiznakovém) hesle. Ona teď byla nějaká změna podmínek na podobu hesla? Doposavad mi to totiž na původní heslo fungovalo bez problémů… --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:17 (CET)

Ano, pro správce a výš je vyžadované devítidesítiznakové heslo. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 17:18 (CET)Přepis opravil --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)

No to jsem právě měl a nešlo mi to. Změnil jsem ho a už to funguje. --Jan Polák (diskuse) 16. 12. 2018, 17:35 (CET)

Já jsem se přepsal, mělo to být "desítiznakové". Opravil jsem. Více viz [7]. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 12. 2018, 23:30 (CET)

Děkuji za vysvětlení. Tahle zpráva mi unikla. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)

Už nejméně před dvěma roky jsem měl nějaký problém s nefunkčním VicuñaUploaderem a proto si stále držím verzi 1.20. Na povahu problému si už nevzpomínám, ale byl celý nepoužitelný. Teď si ale říkám, jestli se se starou verzí náhodou o něco nepřipravuji... Jsi s ní spokojený? Jsou tam nějaké užitečné vychytávky? --Radek Linner (diskuse) 16. 12. 2018, 20:28 (CET)

Přiznám se, že nevím, co bylo ve verzi 1.20, nicméně bych řekl, že nějaký velký rozdíl v tom nebude. --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 02:13 (CET)

@Radek Linner: Přeci jen jedna věc zlobí ve verzi 1.23 (nevím, jak na tom byla ve verzi 1.20). Pokud si k fotografiím dodáš i GPS souřadnice a pak si necháš relaci uložit, uloží se i s GPS souřadnicemi. Potud je to v pořádku. Pokud si ale dáš relaci načíst, GPS souřadnice se již nenačtou. Buď je to chyba programu nebo dělám něco špatně (a nevím co). --Jan Polák (diskuse) 17. 12. 2018, 15:46 (CET)

No, můj problém byl určitě zásadnější. Buď jsem se nemohl přihlásit nebo se uploader vůbec nechtěl spustit. Nešlo o nějakou jednu drobnou funkcionalitu. Relace si neukládám. Najednou zpracovávám maximálně kolem 30 fotek, takže to rovnou bez uložení relace uploaduji na Commons. GPS tam dodávám ručně dle mapy. Nevím, jestli by se to chovalo jinak, kdyby se souřadnice natáhly z EXIFu. Verze 1.20 je stále funkční, takže upgrade není nutný. Ale je dobré vědět, že 1.23 funguje a problém byl nebo je pouze u mě. --Radek Linner (diskuse) 17. 12. 2018, 23:57 (CET)

Já také souřadnice vkládám zkopírováním z Mapy.cz. Pokud nahráváš jen třicet fotek, tak to asi není třeba ukládat. Já teď nahrával i více než sto snímků (jejich příprava – popisování a dohledávání souřadnic a kategorií – trvala přes hodinu), tak to si radši uložím. Stát se může cokoliv (zamrznutí počítače, výpadek elektřiny). --Jan Polák (diskuse) 18. 12. 2018, 01:07 (CET)

Aha, tak v tomto je možná mezi námi rozdíl. Když jsem psal, že souřadnice dodávám podle mapy, nemyslel jsem nějaké externí mapy. Když načteš fotky do uploaderu, pak pod náhledem každé fotky máš tři ikony. Hned ta první zleva se jmenuje "Nástroje pro souřadnice" a když u ní zvolíš "Vložit", objeví se Ti mapa, přes kterou souřadnice zadáš. (Kolečkem myši přibližuješ, pravým tlačítkem posouváš mapu a levým označíš bod, ze kterého jsi fotografoval.) Mapa je použitelná, jsou tam názvy ulic i čísla domů. Zkus, jestli to pomůže. Možná to má nějaký vlastní souřadnicový formát, který zkopírováním z Mapy.cz nedodržíš. --Radek Linner (diskuse) 18. 12. 2018, 15:44 (CET)

Návrh nových šablon

Zde předkládám první návrh na sloučení vítacích šablon a upozornění na urgenty, návrh je předveden na sloučení {{Vítejte}} a šabloně {{Subpahýl autor}}, podobně by se o udělalo u dalších urgentů. Byl bych rád za vaše názory a připomínky, nezapomínejte však že to je jen nástřel. Asi tam budu mít i technické chyby a ocenil bych pomoc se šablonou. Zatím to je na mém 5. písku zde, asi by bylo dobré to přesunout jinam, ale moc nevím kam :-). Zde to je:

Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku {{{1}}}. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky.

Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání.

Vždy a rádi přijmeme vhodné příspěvky, které jsou Vaším dílem. Pokud si nevíte rady, přečtěte si několik stránek, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

Tlačítko vkládání podpisu

• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit kliknutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte, těšíme se na Vaše vlastní příspěvky a doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Khamul1 (diskuse • příspěvky)

PS: Tento návrh se již řeší pod návrhovou lípou, budeme asi rádi, když se vyjádříte tam. --Dvorapa (diskuse) 20. 12. 2018, 14:48 (CET)

Já chtěl návrh přenést na hlavní stůl, aby nebyli námitky že se to projednává mezi úzkou skupinou lidí, ale tak dobrá :-) --Khamul1 (diskuse) 20. 12. 2018, 16:02 (CET)

Takto je to taky super, zde jsme upozornili odkazem a diskuse běží dál tam :) --Dvorapa (diskuse) 20. 12. 2018, 17:37 (CET)

Wikikonference 2019

Ahoj všem, Wikikonference 2018 je za námi a Wikimedia ČR se pomalu začíná připravovat na Wikikonferenci 2019. Ve kterém městě byste Wikikonferenci rádi viděli? Chtěli byste s její organizací pomoci? Prosím, podívejte se na Wikipedie:Wikikonference/2019. Děkuji. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 20. 12. 2018, 23:17 (CET)

Já jsem pro Pardubice. Cepice (diskuse) 21. 12. 2018, 21:48 (CET)

Děkuji, ale poprosím o vyjádření se přímo na odkazované stránce :-). Díky, --Martin Urbanec (diskuse) 22. 12. 2018, 02:16 (CET)

Hoaxy

Trošku z hoaxů, co byly na Wikipedii.

Hamele (2010 až 2018, smazal jsem dneska, přičemž četlo několik správců nebo kandidátů na správce! Označeno nedávno na UO, smazal jsem, páč jde o jasný nesmysl.)

{{Upravit}} Hamele je rod, který pochází z jižní Francie. Tento rod je šlechtického původu (první Hamele byl rytíř - 1067) a má velmi pestrou historii. Za velké Francouzské revoluce Thomas Hamele souhlasil s republikou a dal jí půlku svého majetku. První člen Rodu Hamele se účastnil první křížové výpravy (Jan Hamele 1. Hamele) a padl v boji při obléhání Antiochie. V dnešní době tento rod je roztroušen po celé Evropě. Znak rodu je dochován, ovšem zde se neobjeví. {{Pahýl}} [[Kategorie:Francouzské šlechtické rody]]

Ondatrius Efezský (2013 až 2016, nikdo takový vlastně neexistoval, s daným autorem se správce setkal osobně)

Ondatrius Efezský Učitel církve Narození kolem 280 Konya Úmrtí kolem 325 u Efezu Svátek 3. května Uctíván církvemi řeckokatolická církev; pravoslaví Atributy pustina; kožešina Patronem včelařů (v pravoslaví); studentů teologie Východu Chybí svobodný obrázek. Ondatrius Efezský (kolem 280, Konya, Turecko – 325, Efez); je jeden z prvokřesťanských pouštních otců a asketů. Jeho texty jsou obsaženy v souborném díle zvaném Filokalia. Je uctíván v tradici východního křesťanství. == Biografie == === Raný život === Pocházel z Konyi v oblasti Malé Asie, kde se narodil přibližně kolem roku 280 n.l. do rodiny bohatého obchodníka. Jeho otec mu zaplatil vzdělání ve filozofické škole, kde se setkával s křesťanským učením, které ho velmi oslovilo a mladý Ondatrius se přidal k podzemní prvokřesťanské církvi. Po dovršení dospělosti zastupoval svého otce při obchodních cestách a navštívil tak mimo jiné Korint, Smyrnu, Pergamon a také Efez. Zde došlo k tomu, že byl prozrazen jako křesťan a měl být zatčen a uvězněn. Zázrakem se ale ocitl několik kilometrů od Efezu, poblíž jeskyně sedmispáčů, která je už od prvního století spojena s raným křesťanským kultem. Zde pak zahájil svůj eremitský (poustevnický) život. === Poustevníkem === Pro svou zbožnost a moudrost byl pak hojně navštěvován. Jeho texty – sepsané jeho učedníky – se také objevují mezi otci ostatních pouštních otců a asketů ve spise východního křesťanství, Filokalii. Hlásal pravou zbožnost pramenící ze zavrhování lidských slabostí a nectností a vypráví se o něm, že byl natolik cudný, že se koupal v bobřích kožešinách, aby se nepohoršil pohledem na své nahé tělo. === Konec života === Na sklonku svého života byl pozván k účasti na koncilu v Nikaji, protože se o něm doslechl při návštěvě Efezu císař Konstantin a – podle legendy – ho osobně na koncil pozval. Bohužel, několik měsíců před koncilem tento asketa umírá a je pochován v kostele Narození Panny Marie. == Odkazy == === Literatura === SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  ŠPIRKO, Jozef. Patrológia. Praha: [s.n.]  DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.  DATTRINO, Lorenzo. Patrologie (skripta). Katolická teologická fakulta UK, Praha: [s.n.], 1994.  CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Die Heiligen und ihr Kult im Mittelalter. Praha: Colloquia medievalia Pragensia, 2010. ISBN 978-80-7007-292-9..  == Externí odkazy == Texty Dobrotoljubije (rusky) via web.archive.org Φιλοκαλία, 1782 Portály: Křesťanství | Byzantská říše [[Kategorie:Narození 3. století]] [[Kategorie:Úmrtí 3. století]] [[Kategorie:Učitelé církve]] [[Kategorie:Křesťanští svatí]] [[Kategorie:Byzantští teologové]] [[Kategorie:Muži]]

Sturz (šlechtický rod) (2018 až 2018, pravděpodobně bude dnes smazáno)

{{DoS}} {{Celkově zpochybněno}} {{upravit|externí odkazy z textu nebo jako reference}} Sturz Země Sasko, Livonsko, Polsko, Prusko, Rakouská monarchie Mateřská dynastie Sturz von Buchholz Tituly baronát Zakladatel Johann Sturz von Buchhollz (15. století) Konec vlády dosud Karel František svobodný pán ze Sturzů (Karl Franz von Sturz) A.Claret, pastel Sturz (také von Sturcius, Sturtz, Sturc, Šturc) je jméno šlechtického, původně měšťanského rodu, pocházejícího z Saska, od konce 19. století usazeného rovněž v Českých zemích. == Historie == Za prapředka je považován Johann, měšťan a majitel dolů v Buchholzu u Annaberku. Jeho syn Georg Sturz (okolo 1470 – 1548) proslul jako humanistický vzdělanec a lékař, přítel Martina Luthera, od roku 1525 také rektor univerzity v Erfurtu. Na doporučení Georga Agricolly krátce působil jako lékař a lékárník v Jáchymově. Georgův bratr, po otci rovněž Johann, je praotcem šlechtické linie rodu. Jeho syn Christoph působil v Livonsku (dnešní Lotyšsko), ve službách rižského arcibiskupa Viléma Braniborského, na jehož popud také vystudoval práva. Christophova syna Wilhelma uvedl roku 1559 polský král Štěpán Báthory do šlechtického stavu. Christoph Sturz (mladší) (1557–1602) působil jako profesor historie v Rostocku a poradce polského a dánského krále. Vedle odborných historických spisů je známa také jeho korespondence s Tychonem Brahe. V dalších generacích působili Sturzové ve službách pruských králů. Wilhelm Christoph obdržel roku 1762 pruský baronát. Karl Franz Sturz se objevuje před polovinou 19. století v Rakousku jako císařský drážní odborník a inspektor. Karel Sturz (1897 – 1967) také již psán česky byl v Československých legiích v Rusku, což lze vzhledem k rodovému stavu považovat za kuriozitu, jeho syn Karel (1924 – 2000) byl malířem-krajinářem, představujícím osobitou syntézu výtvarného autodidakta a sofistikované klasické krajinomalby. == Odkazy == === Reference === ===Externí odkazy === Obrázky, zvuky či videa k tématu Pod lípou/Archiv 2018/02 na Wikimedia Commons Dílo ADB:Sturtz ve Wikizdrojích (německy) [[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Německé šlechtické rody]]

Jiří Bismährk (2018, původně založeno beze zdroje, pak zdroje jen k obecným tvrzením bez souvislosti s osobou)

{{AfD}} Jiří Bismährk Narození 25. května 1897 Převýšov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Úmrtí 17. prosince 1976 (ve věku 79 let) Ruislip Spojené království Spojené království Národnost česko-britská Občanství britské Znám(á) jako matematik, fyzik, filosof Děti bezdětný Rodiče Alfred Bismährk, Magdalena Třetínková Chybí svobodný obrázek. Jiří Bismährk (25. května 1897 Převýšov – 17. prosince 1976 Ruislip) byl česko-britský matematik, fyzik a filosof. Zabýval se naivní teorií množin, aritmetikou, později výrokovou logikou. Poté, co byl vynalezen tranzistor, usiloval o sestrojení integrovaného odvodu), který by uměl základní matematické operace (sčítat, násobit), na základě Boolovy algebry, již však marně. První integrovaný obvod byl následně vyroben firmou Texas Instruments, konkrétně Jackem Kilbym v roce 1958. Často se zabýval projekty, které v tehdejší době zdánlivě vedly na scestí (nevedly k žádnému pokroku), ale s odstupem času a technologickým pokrokem byly některé teorie nadčasové. Jeho pojmy jsou univerzální multiplikátor FAX, Bismährkova množina. == Reference == Portály: Lidé | Spojené království | Česko | Matematika | Fyzika {{DEFAULTSORT:Bismährk, Jiří}} [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští filozofové]] [[Kategorie:Britští matematici]] [[Kategorie:Britští fyzici]] [[Kategorie:Britští filozofové]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Narození 1897]] [[Kategorie:Narození v Převýšově]] [[Kategorie:Úmrtí 1976]] [[Kategorie:Úmrtí v Londýně]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození 25. května]] [[Kategorie:Úmrtí 17. prosince]]

Tak, s tolika hoaxy jsem se setkal během mé wikikariéry, po posledním píšu sem. Zase tolik toho není, ale i tak nám to dělá ostudu. Otázkou zůstává, kolik podobných článků tady ještě je. Upozorňuji, že žádnou z těchto osob/rodů nenašel ani Google, ani Google Books či jiné periodikum a dotyčným správcům, co to kontrolovali, by stačilo jenom zadat termín do Googlu a pak případně vlepit Urgentně ověřit. Články byly založeny beze zdrojů. Já osobně nejsem dokonalým wikipedistou. Povedlo se mi už několikrát přepsat se (omylem) a napsat nějakou úplnou blbost, třeba zaměnit jednotky nebo špatně přeložit větu a pak jsem to opravil. Když jsem tady úplně začínal, vložil jsem do článku Krakatoa v dobré vůli následující větu. A když jsem se pak podíval po čase do zdroje, tak to byl pavouk a štír tam snad byl zmíněn jinde. Ona je to vlastně drobnost, menší nepřesnost. Otázkou zůstává, proč neplatilo Wikipedie:VTVVD, když jsem byl navíc nový editor, o kterém se neví, jestli je to budoucí vandal nebo budoucí pisatel nejlepších článků.

Celkem zajímavý postup mají Slováci, kdy jakýkoli nový článek beze zdrojů označují na urgentní úpravu a po čase mažou, což se týká i zkušených uživatelů. Pokud by tam správce například přeložil článek beze zdrojů, dopadlo by to asi stejně (ač jsou protipól jejich prehistorické NČ) :). Vzhledem k tomu, že správcuju tady a pozítří budu správcovat i tam, je to zajímavé porovnání. Tak jen tak na přemýšlení v tomto vánočním čase. Ping @Harold, Kacir:, kteří se o to zajímali. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:27 (CET)

@Martin Urbanec: Zajímavé téma pro konference, ne? OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:43 (CET)

Nutno připočíst i Hanryka Batutu. Problém je, že pokud článek obsahuje zdroje třeba ve formě literatury, jako Ondatrius, nedá se ani při podrobnějším čtení snadno odhalit nesmysl. A přiznejme si, kolik wikipedistů běžně zkoumá u nových článků jiných autorů reference? Obzvlášť reference tištěné, cizojazyčné či těžko dostupné? A pokud bude chtít autor hoaxu vypadat opravdu věrohodně, není až takový problém udělat i falešné weby, viz třeba kauza paní Horákové a Mezinárodního dětského kříže. Ostatně WIKIPEDIE NEPOSKYTUJE ŽÁDNÉ ZÁRUKY SPRÁVNOSTI, jak se lze dopídit na každé stránce.

Nehledě na to, že ani Google nemusí být vševědoucí a spousta informací o dřívějších osobnostech má sice dohledatelné zdroje, avšak zatím nezdigitalizované nebo alespoň nezOCRované. JAn (diskuse) 17. 12. 2018, 12:58 (CET)

@JAn Dudík: Nutno připočítat i australského bůžka a Bicholimskou válku, DČ na enwiki. Já to bral jen jako takové pošťouchnutí do kolegů, páč Harold s Kacirem se o tom před pár dny bavili se Sturzy a dneska jsem našel další. Plno lidí na konci roku bilancuje, tak jsem nadhodil takové trochu depresivní téma. :) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:05 (CET)

Nevidím na tom nic až tak depresivního. Čtyři případy (plus nějaké další dodatečně přihozené) za celou osobní wikihistorii je pořád docela slušný stav. Ve srovnání se vším tím, co všechno v průběhu té doby vzniklo za články, kolik článků bylo posunuto na úroveň Dobrých nebo Nejlepších atd. Jen směle vzůru k výškám, i při vědomí, že nic není dokonalé. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2018, 13:41 (CET)

@Bazi: Nutno říci, že se to všechno povedlo odhalit, ač to tedy trvalo. :) OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:53 (CET)

Možná by se hodila nějaká (skrytá) kategorie Podezření na Hoax, pro články určené k bližšímu zkoumání (až si někdo najde čas).--RomanM82 (diskuse) 17. 12. 2018, 14:17 (CET)

@RomanM82: Máme už šablony celkově zpochybněno a urgentně ověřit. Pokud ale někomu přijde ten článek OK... OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 14:54 (CET)

Na en: mají en:Template:Hoax, která články řadí do en:Category:Wikipedia suspected hoax articles. Ale připadá mi, že stávající mechanismy (celkově zpochybněno/UO/DOS) jsou dostačující. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

Ten Google nám (Wikipedii) "sežere" snad všechno. Už vytvořil i úryvek z článku. --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 16:33 (CET)

Taky bych z toho nedělal nějakou antickou tragédii. Asi tu pár kousků ještě někde bude (a to nemluvě o dílčích informacích v článcích), ale to je holt daň za otevřený projekt. Občas se něco podaří odhalit a smazat, a to je hlavní. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

@Harold: Dobré vědět, na enw mají jako hoax označen náš článek Estenští. OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 17:19 (CET)

To našeho článku netýká, na enwiki jde o sekci o nějakých italských "jakošlechticích" o kterých u nás není zmínka. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se patrola kromě marginálií typu nezlomitelné mezery, citační šablony nebo pořadí závěrečných sekcí (což, při vší úctě, opravdu žádného čtenáře nezajímá) soustředila taky na obsah článků...--Hnetubud (diskuse) 17. 12. 2018, 20:27 (CET)

Co vím, tak patrola marginálie typu nezlomitelné mezery, citační šablony a pořadí závěrečných sekcí neřeší a nikdy neřešila. Možná si pletete patrolu se snahou projektu kvalita dotáhnout některé vybrané články na slušnou úroveň... to jsou ovšem dvě rozdílné činnosti prováděné jen v malé míře se překrývajícími okruhy lidí. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)

No já naštěstí ještě nejsem takový senilní popleta. Samozřejmě se zbytečnými formalistními editacemi nezabývá pouze patrola a nezatěžuje tím historii pouze v článcích založených neprověřenými uživateli, ale to na principu nic nemění: pokud se na české wikipedii měří kvalita počtem omalovánek, pak se nemůžeme divit, že jsou články plné kolosálních nesmyslů.--Hnetubud (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)

Patrola by na to potřebovala jasněji formulované úkoly, viz stav textu na Wikipedie:Patrola#Prověřování, které ani neřeší kontrolu změn, jen nových. Podstatou se nezabývá ani doporučení Wikipedie:PAR. Přiznám se, že tak stále poněkud tápu, kde na škále od „nejedná se o zjevný vandalismus a neobsahuje formální chyby“ až po „šel jsem do knihovny ověřit referenci“ moje povinnost při prověřování končí. Samozřejmě patrolář má zkušenosti a pracuje s nějakými indiciemi a pravděpodobností (jako u CP). Ale přesto mi chybí určitější pravidla vytyčující dělící hranici, tedy jaká úroveň prověření je v principu zajištěna bez ohledu na to, který patrolář ji provádí. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 13:21 (CET)

Tak nějak jsem měl vždycky za to, že patrola je tu hlavně kvůli zjevným vandalům a experimentům (resp. zcela neznalým nováčkům). I proto se příspěvky prověřených uživatelů „prověřují“ automaticky. Sofistikovaný plíživý vandalismus patrola IMHO nemá šanci odhalovat a ani bych to neviděl jako její úkol. Poznat nezjevnou chybu by měl dokázat člověk, který příslušnému oboru rozumí, to už je na práci širší komunity. Má-li patrolář podezření, může se poradit, ale těžko v rychlosti bude pátrat po ne úplně snadno dostupných zdrojích, aby posoudil editaci, která není z jeho oboru. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 13:46 (CET)

@Bazi: Já to chápal takto. P+R na vandalismy/copyvia/informace beze zdrojů a odborníci mají svůj watchlist. Ale nějaké nové editace jsem si dával do sledovaných a kontroloval pak. Taky s ostatními adminy nekomunikujeme jenom přes diskusi, ale i mail a opravdu už jsme párkrát i doběhli do knihovny, jestli daný text z knihy není copyviem. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 14:04 (CET)

To je myslím přesné: úkol patroly nemáme jasně formulovaný a tak každý tak nějak má za to, že…. A jen se potvrzuje, jak se ty představy liší, skoro bych mohl (s nadsázkou) napsat, že úroveň patroly kolísá na škále Bazi–OJJ. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 14:31 (CET)

Však proč ne, dobrovolnosti se jistě meze nekladou, jenom si nemyslím, že by to byl přímo úkol patroly, jako spíš reálná praxe nad rámec „povinností“. Takže pokud to tak někdo dělá, je to asi jenom dobře, ale zároveň pokud nedělá nebo pokud by to tak ne(za)fungovalo, nemůže se nikdo divit nebo zlobit. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 14:52 (CET)

Jakým způsobem formulovat ten minimální rozsah povinností patroláře jsem naznačil na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 15:32 (CET)

Info: zatím nesmazaný článek Sturz (šlechtický rod) má dohromady 1132 zobrazení, nejvíce hlavně v poslední době, viz statistika zobrazení. 1132 je poměrně dost na hoax článek. --Patriccck ✉ 18. 12. 2018, 15:52 (CET)

@Patriccck: Tak to nakonec prý úplný hoax není, dnes to bylo ověřitelně upravené. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 16:05 (CET)

Zajímavost na hlavní stranu na příští týden

Ke krbu jsem psal, tak kolegům pod hlavní lípu. Hledám zajímavost s obrázkem na příští vánoční týden. Byl by fajn nějaký článek s vánoční tématikou, případně zimní tématikou. Měl by být dobře zdrojován řádkovými referencemi včetně dané zajímavosti a mezi zajímavostmi na HS by měl být poprvé (lze zjistit z diskuse k článku). Lze tam dát cokoli jiného, ale zas mi přijde divné tam na Štědrý den dávat bakterie nebo sportovce. Dík za tipy. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 12:21 (CET)

Co nějakou významnost v českých horách? Třeba rozhlednu, chatu, jezero nebo horskou vodní nádrž s pěknou hrází. Lidé kolem celou zimu běžkují a lyžují, někteří se tam staví na čaj, ale málokdo ví něco o jejich historii, či nějaké zajímavosti třeba z průběhu stavby v minulém nebo ještě předminulém století. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 15:49 (CET)

@Dvorapa: Však klidně. Něco navrhněte, nejlíp do zítřka do odpoledne a já z toho když tak vyberu. Jinak jsem tam dal město z WAM. --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:00 (CET)

Já bohužel nevím, co je pro zajímavosti vhodné a co ne, ale prošel jsem teď pár chat, rozhleden a přehrad v Jizerkách, Krkonoších a Lužkách, kolem kterých často běhám na běžkách a zajímavých věcí je tam hafo. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:09 (CET)

Procházím Horské chaty a hotely v Jizerských horách, Horské chaty a hotely v Krkonoších, Přehradní nádrže v Jizerských horách, Rozhledny v Krkonoších, Rozhledny v Jizerských horách, ale samozřejmě tu máme různé další podobné kategorie pro desítky českých pohoří. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:24 (CET)

PS: Tenhle nápad lze použít kdykoliv v zimě :) --Dvorapa (diskuse) 29. 12. 2018, 21:36 (CET)

@OJJ: A nebo něco sakrálního, takže třeba kostel. A nebo nějaké vánoční jídlo… --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:10 (CET)

@Jan Polák, Dvorapa: Vy furt něco procházíte, dáváte typy na něco a nějaké články, ale já nevím, nač klikáte. :-) --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:12 (CET)

Zatím neklikám na nic. Jen „nahlas“ uvažuji. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:13 (CET)

Například „Víte, že věž kostela svatého Martina v Brtníkách mohla sloužit jako rozhledna, ale nakonec byla stejně zbořena?“ Nebo možná Ty, či Gumideck, přijdete na něco lepšího. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:26 (CET)

Dva ze tří králů

S vánoční tématikou mě napadá třeba betlém. Do kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích se v roce 2017 vrátila po téměř 70 letech část ukradených figur. Tedy vrátila... Potomci "kostelního lupiče" ty figurky prodali a od nového majitele je do Mikulek zpět vykoupil správce kostela. Srdceryvný příběh jako od Rosamundy Pilcher Gumideck (diskuse) 22. 12. 2018, 17:57 (CET)

Třeba vánočka, pokud Lenka Lyalikoff stihne dopracovat. Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2018, 16:29 (CET)

@Matěj Orlický: Tu jsem taky viděl. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:53 (CET)

@Matěj Orlický: Nebudu přes svátky doma, tak jsem šablonu sundala a článek je v podstatě hotový, až se vrátím, tak ho ještě málo upravím. Jinak jsou v něm i zajímavosti (velké vánočky) a pak pod kap. Rakousko-Uhersko vysvětlení, kdy se přestaly dávat vánočkové prezenty úředníkům (tedy i purkrabímu v Praze) - císařské nařízení Josefa II, když už je řeč o těch zajímavostech. Ve zdroji je přesné znění v němčině. (diskuse) Lenka Lyalikoff 23. 12. 2018, 01:02 (CET)

A nechce vánočku spíš @Bazi: jako článek týdne? OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 10:05 (CET)

Mně je to jedno, nikdo ji ani na ČT nenavrhl. Já zrovna uvažoval o nějaké té chcíplé havěti... :)) --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:26 (CET)

@OJJ: Co třeba toto: Víte, že nejprve Marie Terezie a poté i Josef II. vydali zákaz stavění jesliček v kostelích během Vánoc, protože odváděly pozornost od kázání? V článku je to ozdrojováno. --Perid (diskuse) 22. 12. 2018, 16:23 (CET)

@OJJ: Případně něco odtud. --Palu (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)

A co třeba, že první vánoční strom na náměstí stál před 95 lety v Brně z popudu Těsnohlídkova? Nějaké letošní fotky se chystám nahrát, ale i kdybych to nestihl, snad se dá něco vybrat z dřívějších let, minimálně před dvěma lety jsem vánoční trhy fotil cíleně. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:37 (CET) Update: Něco málo už je nahráno. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 13:30 (CET)

@Bazi: To jsou ale parádní fotky! Ale na druhou stranu by se nám to trochu přebíjelo. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 13:39 (CET)

To ano, však pro vánoční strom může být vhodná příležitost i za rok, kdy to bude 100 let od oné události, která postavení prvního stromu na náměstí inspirovala (to bych rád měl i článek měsíce na brněnském portálu). --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 14:10 (CET)

@Jan Polák, Gumideck, Matěj Orlický, Bazi:@Palu: Nakonec jsem tam dal Chrám Narození Páně. Je to vhodné k období, není to „něco ohraného”, na hlavní straně nebyl a je to od kvalitního autora na slovenské Wikipedii. Peridův článek umístím na příští týden. Vánoční strom by se mi taky líbil, ale velké části článků jsou bez referencí. Příběh Rosamundy Pilcher je skvělý, akorát je problém, že Kostal svatého Mikuláše už na hlavní straně byl. Vánočka by případně mohla být článkem týdne, chřástala bych hodil asi až po novém roce.

Díky za pomoc, případně ještě upravte text zajímavosti. Hezké svátky. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 12:31 (CET)

Kluci, hehzký fotky jsou třeba i na https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Christmas_decorations_in_the_Czech_Republic --frettie.net (diskuse) 23. 12. 2018, 20:39 (CET)

Masivní přepisování minulého času

Kolaga Ambroise začal bez ohlášení hromadně přepisovat minulý čas na přítomný. Minimálně měl akci avizovat Pod lípou, naráží to také na prézens historicky ve Wikipedie:ES. Takže by mohl následovat hromadný revert jako masivní neprodiskutovaná změna. Dodatečně tedy dávám sem; objeven dnešní příspěvek z diskuse článku. --Kacir 24. 12. 2018, 17:17 (CET) / + DS příspěvek.--Kacir 24. 12. 2018, 17:29 (CET)

Jo, není zač. Je v tom bordel. V každém jednom článku spadající do řecké mytologie je napsáno u nějaké postavy např. "je" a hned v další větě "byl" a v další větě je to zase naopak - pořád se to takto střídá a nezapadá to do kontextu — bylo to tam zkrátka špatně a já to opravil. Mělo by to být všechno v jednom čase! Podívejte se na to, jak to v těch článcích bylo před úpravou - časový chaos dráždící oči.

Někde se u mýt. postav tady na české wikipedii píše ”je” jindy ”byl.” Dal bych tomu jeden čas a to ten přítomný (”je”) - a to proto, že všechny postavy jsou logicky pořád součástí oné mytologie (resp. helénismu/olympianismu - tj. náboženství založené na řecké "mytologii").

Nedává smysl, když je u nějaké postavy napsáno např: „Zeus byl v řecké mytologie vládce bohů atd...” On JE pořád v té mytologii, proto není možné napsat, že BYL.

Navíc řecká mytologie byla pro starověké Řeky (a nejen je) jejich náboženstvím a dnes se opět obnovuje pod názvem helénismus anebo též olympianismus. Už z toho důvodu by se mělo o postavách z ř. mytologie psát, že "jsou" a ne že "byly."

Stejně jako to mají ostatní mytologie na wikipedii např. severská, ve které je vše psáno v přít. čase, mělo by tomu tak být i v té řecké.

-- Nikétés Ambrosios 24. 12. 2018, 18:21 (CET)

Přítomný čas je u řeckých bohů vhodnější, protože nejde o historické postavy, které v nějaké určité době žily (nejedná se o historický prézens). Ale pokud se to opravuje jako v uvedeném případě Graie, mělo by se tam doplnit xxx jsou +v řecké mytologii…, protože bez toho (jen xxx byly/jsou bohyně) to není (ověřitelně) pravdivé. A to je větší problém než ten slov. čas. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 11:43 (CET)

Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou, v podstatě mrtvou mytologii, tak pokládám především u božstev minulý čas za vhodnější. A dovolím si předpokládat, že takto to bude pojednáno i ve většině českojazyčných zdrojů „Pro staré Řeky byl bohem moře …“. Nikoliv „pro věřící olympianismu je bohem moře …“.

Lidští hrdinové, kde se mýty mísí s reálnými dějinami (Trója), jsou snad v minulém času bez diskuse. A mluvit v přítomném čase o někom, kdo je už i podle mýtů mrtvý, by rovněž nedávalo smysl. ---Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 11:56 (CET)

Dost zvláštní domněnka, že řecká mytologie je mrtvá; proč tu máme tolik článků? A dokud mýtu někdo věří, tak se píše přítomný, když už věřící nejsou, tak minulý? „Chronos je v řecké mytologii bůh času.” – to platí i pro nás.

A Šmak také není drak z Hobita, ale byl, protože už i podle knížky je mrtvý? Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 12:31 (CET)

Řecká kultura silně ovlivnila římskou a tak dále. Dodnes se podle starořeckých mýtů nazývají i vědecké záležitosti, které jsou naprosto nemýtické. Jako náboženství je to mrtvé, ale zůstává to kulturou i dnes respektovanou.

Ano, byl jsem pochopen dobře. Akorát u Hobita bych řekl, že to není mýtus, takže tam bych klidně nechal přítomný – čas knížky není nijak vztažen k realitě, na rozdíl od mýtů s historickou složkou.--Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 12:45 (CET)

Prézens historický to není, mýtus není historie. Co se týče používání časů v mytologických heslech tak podle mě to dává smysl takhle:

• 1) Popis, funkce, příbuzenství a tak dále patří do přítomného času, protože tyto jejich vlastnosti jsou v rámci mytologie trvalé. Stejně tak píšeme v přítomném čase o postavách z pohádek či moderní fikce. Je zhola zbytečné dávat před každou větu zmiňující něco takového „Pro staré Řeky/Seveřany/Kelty/whoever byl bohem moře/byla bohyní se zlatými prsty/byl otcem tohotoatoho“, to snad každý čtenář pochopí že čte heslo o mytologii.
• 2) Převyprávění mýtů ve smyslu příběhů v minulém čase, až na výjimky mluvící o budoucnosti jako je Ragnarok.
• 3) Kult, oslavy, dobové chápání božstva a tak dále v minulém čase. Co se týče novopohanů tak samozřejmě v přítomném, ale jen většinou není novopohanský pohled na konkrétní božstvo natolik encyklopedicky významný aby byla zmínka o něm nutná.--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 13:59 (CET)

Samozřejmě v přítomném čase by měly být pouze ty postavy z mytologie, které jsou nesmrtelné (bohové, titáni, prvotní božstva,...), a to hl. jejich funkce, jejich symboly atd. zkrátka fakta o nich. Pokud jsou zmíněny nějaké jejich činy, které vykonali v nějakém určitém historickém okamžiku, tak se samozřejmě musí napsat v min. čase. Ale viz. příspěvek nad tím mým - ten to uvádí přesně.

Jako vzor se kdyžtak podívejte na anglickou wiki, kde jsou všechny mytologické nesmrtelné bytosti v přítomném čase — alespoň ty základní fakta o nich (to jsou ty funkce; co kdo umí, jaké mají symboly atd....

Šlo mi taky o to, že v těch článcích se ten čas několikrát měnil během pár odstavců i během pár vět... uvedu to na příkladě: „Achlys BYLA v řecké mytologii... BYLA bohyní... JE jednou z nejstarších bytostí...” taklhe se někdy v těch článcích mixoval přítomný a minulý čas. V tomto článku (Achlys) toho až tolik moc nebylo, ale v některých jiných byla třeba polovina článku v přít. čase a ta druhá v minulém - a přitom nešlo o děj, ale jen o fakta („JE v řecké mytologii; BYL synem boha; Jeho bratři JSOU... všichni sourozenci BYLI...” atd). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 (CET)

Ještě dodatek: Není možné říct, že jsou postavy z jakékoli mytologie mrtvé - ony jsou ty postavy mytologické (bájné), to ale neznamená, že se musí uvádět v minulém tvaru. Vlastně se ke každé postavě musí napsat např. „JE v řecké mytologii,” protože kdyby se psalo že „BYL v ř. mytologii” znamenalo by to, že v té mytologii byl, ale pak už z nějakého důvodu nebyl její součástí (jestli víte, jak to myslím). Ony JSOU všechny ty postavy stále v té mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:52 (CET)

Ovšem tak jako nelze psát „byl v řecké mytologii“, tak ani nelze psát jen „je“ bez té řecké mytologie, protože právě a jenom v prostoru vymezeném tou mytologií lze uvažovat o platnosti toho tvrzení. Pokud třeba zahájíme odstavec uvedením do kontextu řecké mytologie, pak už můžeme plynule pokračovat tvrzeními, která budou chápána v tomto prostoru, ale pokud třeba v rámci jednoho odstavce skáčeme sem a tam (třeba když zmíníme, že se postava vyskytla v nějakém novodobém filmu, kde ji představoval ten a ten herec nebo ta a ta herečka), tak při návratu k formulacím platným v rámci mytologie musíme připomenout, že právě tam to platí. Není možné jen tak mechanicky "sjednotit" text jednoho článku (nebo více článků) na přítomný čas bez citlivosti k jazyku a bez zohlednění kontextu. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:01 (CET)

Tak to je snad jasné, že záleží na kontextu - taky už jsem to tu několikrát psal a nejen já. Proto jsem napsal, že do přít. času se musí dát fakta o té postavě atd. No a myslím, že co se týče filmů a kdo koho hrál, to už nespadá pod hlavní text, ale do nového odstavce - např. „Zajímavosti”... Nevím, že by v normálním textu byly nějaké základní informační údaje, do toho by byla vsunuta zmínka i textu, a pak by se zase přešlo k (mýtickým) faktům/informacím, ve kterých by se znova muselo udávat, že jde o mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:24 (CET) -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)

To s tím filmem byl ilustrační příklad. Je ovšem evidentní, že v původním příspěvku odkazovaná editace je ve světle zdejší diskuse špatně. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:32 (CET)

He, tak to dneska pomalu chápu, když nevidím, co je na Graiiích špatně? --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:53 (CET)

To je mi jasné, že to byl příklad. Jen nevím proč by se od faktů přecházelo k filmu a od něj zase k faktům, ve kterých by se zase všechno muselo vysvětlovat (že jde o mytologii). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)

Hm, jestli jsem dobře pochopil co psal Crinkly.sun 25. 12. 2018, 13:59 a Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 první odstavec, tak nějaké plošné sjednocování není možné, ale musí se postupovat s citem a znalostí věci, což se ne vždy podařilo. Např. v Plejády (mytologie) je správně Máia - matka Hermova, kterého otcem je Zeus, protože Maia, Hermes i Zeus jsou nesmrtelní bohové, ale Élektra - matka Dardanova, kterého otcem je Zeus je špatně a má být byl otcem Zeus, protože Dardanus byl smrtelný předek Dardanů, že. --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:48 (CET)

Tak zrovna u těch Plejád jsou ty formulace neobratné, klidně může být Máia - matka Hermova, kterého zplodila s Diem a úplně stejně Élektra - matka Dardanova, kterého zplodila s Diem. Zplození jak boha tak hrdiny je v obou případech v minulosti, ostatně problém s tím jakým užít čas existuje i u historických postav (Filip Makedonský je otcem Alexandra Makedonského - přeci jím nikdy být nepřestal, ani svou smrtí, ačkoliv běžněji užíváme v tomto kontextu minulý čas).--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 18:50 (CET)

Přesně tak. U smrtelných by měl být přít. čas jen v úvodu (je v řecké mytologii) a dál už v min. čase (byl synem boha...). Musí se postupovat, tak aby to bylo logické a zapadlo do kontextu.

A zase u těch nesmrtelných by se min. čas měl psát jen když se to váže k nějaké (bájné) události v minulosti, jinak vše ostatní v přítomnosti (je v řecké mytologii; je synem boha; je bohem např. války, jeho symbolem je havran atd..). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:59 (CET)

Stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc - panel Potřebuji pomoci bude brzy nasazen

Dobrý den,

jak někteří z Vás možná již ví, působím jako komunitní ambasador české Wikipedie a věnuji se projektům majícím za cíl zlepšit pocit nováčků na Wikipedii. Tyto projekty má na starosti tým Growth a jeden z nich se týká i stránky Wikipedie:Potřebuji pomoc.

V průběhu ledna 2019 bude nasazen projekt Panel Potřebuji pomoci, který má za cíl umožnit nováčkům získat pomoc přímo z editačního rozhraní, a to formou odkazu na stránky s nápovědou i možností položit dotaz zkušenému wikipedistovi. Tyto dotazy budou směřovány právě na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. Touto zprávou bychom vás na tento projekt rádi upozornili, abyste věděli o chystaných změnách, které se vás mohou dotýkat.

Více informací o práci týmu Growth naleznete na jeho zprávě, která je na stránce Wikipedie:Zkušenosti nových wikipedistů/Nápady týmu Growth/Prosinec 2018. V průběhu ledna 2019 přineseme informace, jak je vhodné odpovídat na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, aby se nováčci jednoduše dozvěděli o vložené odpovědi.

V případě jakéhokoliv dotazu, návrhu či připomínky mě můžete kontaktovat na mé diskusní stránce nebo na e-mailu martin.urbanecwikimedia.cz.

S pozdravem,

--Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 25. 12. 2018, 23:24 (CET)

---

Tato zpráva vám přišla proto, že často odpovídáte na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc. Nechcete-li žádné podobné zprávy v budoucnu obdržet, prosím, zapište se na blacklist.

Invitation from Wiki Loves Love 2019

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love.

Wiki Loves Love (WLL) is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February.

The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects.

The theme of 2019 iteration is Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.

Sign up your affiliate or individually at Participants page.

To know more about the contest, check out our Commons Page and FAQs

There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love!

Kind regards,

Wiki Loves Love Team

Imagine... the sum of all love!

--MediaWiki message delivery (diskuse) 27. 12. 2018, 11:12 (CET)