Wikipedie:Pidipedie/Měsíc

Kolik měsíců má Země?

Víš, že…

S velkým nebo malým písmenem?
Název naší přirozené družice se musí psát s velkým počátečním písmenem: Lidé se chtějí vrátit na Měsíc. Když ale myslíme družici jiné planety nebo mluvíme v množném čísle, pak se naopak musí napsat písmeno malé: Jupiter má 63 měsíců.

Měsíc je jediná přirozená družice Země. Při pohledu na oblohu ho velmi snadno najdeme, i když jednou za čas na pár dní zmizí. Přestože vypadá velmi jasně, zejména v noci, sám o sobě nevydává žádné světlo: to, co vidíme, je jen odraz světla, kterým na něj svítí Slunce.

Kromě Země je Měsíc jediné místo ve vesmíru, kam se dostali lidé. Poprvé se tak stalo 20. července 1969, kdy na Měsíc vstoupil americký kosmonaut jménem Neil Armstrong.

I jiné planety ve sluneční soustavě mají své družice, kterým se říká měsíce. U nich to už ale není vlastní jméno a proto ho píšeme s malým písmenem „m“. Družici naší planety ale píšeme s velkým písmenem „M“, protože je to její název.

Vlastnosti

Náš Měsíc je pátá největší družice ve sluneční soustavě. Jeho průměr je 3474 kilometrů, takže je sice čtyřikrát menší než Země, ale pořád je větší než třeba Pluto. Díky své velikosti má Měsíc na naši planetu velký vliv. I když je Měsíc 400krát menší než Slunce, na obloze se nám Měsíc a Slunce zdají být stejně veliké. Je to dáno tím, že Měsíc se zároveň nachází 400krát blíž k Zemi než Slunce.

Měsíc obíhá okolo Země ve vzdálenosti asi 384 400 kilometrů a ze Země vidíme pořád jeho stejnou stranu. Teploty na Měsíci nejsou pro člověka příliš vhodné: panují zde teploty od -248 do 123 °C. Měsíc se pro člověka příliš nehodí i z dalších důvodů: Nemá atmosféru a nemá ani vzduch, který bychom mohli dýchat. Je také plný prachu a kamení, což je pro kosmonauty nebezpečné. Prach se totiž zachytává na jejich vybavení a kameny zase mohou kosmonautům snadno rozřezat oblečení. A pokud by se jim něco takového přihodilo, je malá šance, že by to přežili.

Na povrchu Měsíce existují dva druhy krajiny, nazývané „pevniny“ a „moře“. Pevniny mají světle šedou barvu a nacházejí se v nich hornaté oblasti, hromady skal a množství kráterů. Moře jsou naopak obrovské plochy tmavé barvy a jsou plné prachu. Není v nich tedy žádná voda, ale přesto se jim říká „moře“. Když totiž dávní astronomové pozorovali Měsíc dalekohledy, mysleli si, že tyto tamnější oblasti na jeho povrchu jsou skutečná moře. Měsíční moře ve skutečnosti mají tmavou barvu díky lávě, která se v nich rozlila, když se Měsíc utvářel.

Fáze neboli období Měsíce

**Nov:** 1
**První čtvrt:** 2–3–4
**Úplněk:** 5
**Poslední čtvrt:** 6–7–8

Vzhled Měsíce se v čase proměňuje. Mění se směr slunečního světla, které na něj dopadá, a proto pro nás Měsíc při pohledu ze Země vypadá pokaždé jinak.

Rozlišujeme čtyři období:

Nov neboli Novoluní: Měsíc není vidět, protože se nachází mezi Zemí a Sluncem. Ze Země tedy nevidíme žádné sluneční světlo, které na Měsíc dopadá.
První čtvrt: Období od chvíle, kdy začíná být Měsíc vidět, až do okamžiku, kdy nastane úplněk. Toto období trvá 14 dní. Měsíc tehdy vypadá takto: Protože se podobá písmenu D, říkáme o něm, že dorůstá.
Úplněk neboli Plný Měsíc: Je to doba, kdy vidíme Měsíc plně osvětlený.
Poslední čtvrt: Po úplňku se osvětlená část Měsíce postupně zmenšuje. I toto období trvá 14 dní. Měsíc vypadá takto: . Protože se podobá písmenu C, říkáme o něm, že couvá.