Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Josephsonův jev

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Jann 4. 4. 2011, 16:45 (UTC)

Josephsonův jev

Tématem je jev z oblasti fyziky nízkých teplot, který umožňuje ta nejjemnější dostupná měření magnetických polí. Přes řadu praktických aplikací i značný vědecký význam se jedná o docela speciální záležitost, kterou je těžké vysvětlit populárními slovy. Má motivace k napsání co nejkvalitnějšího článku měla dvě hlavní složky: šlo o poslední červený odkaz v hesle elektronvolt a zároveň se téma objevilo na seznamu soutěže.

Domnívám se, že článek už nepotřebuje výraznější úpravy, že je prakticky hotový. Bezmála měsíc je označen DČ, o recenzi jsem žádal a na všechny připomínky jsem zareagoval, viz diskusi. Jako todo list je tam i stručný popis úprav, které proběhly od označení DČ. Rád bych stihl uzavření nominace do konce března, tedy začít hlasování už 17.3.

Při této příležitosti děkuji Miracetimu, který k textu připravil vektorové obrázky.

--egg 6. 3. 2011, 22:32 (UTC)

Hlasování

Hlasování 14 dní, tedy do 3. dubna 2011. --Jann 20. 3. 2011, 16:40 (UTC)

Pro zařazení

Děkuji všem za cenné připomínky. --egg 20. 3. 2011, 13:46 (UTC)
Jako jo. Standardní Eggova práce, takže na zdejší poměry supr. Už jsem se napřipomínal více než dost. Miraceti 20. 3. 2011, 14:16 (UTC)
Určitě ano, kvalitní článek patřící právem mezi nejlepší :-) ♥ K123456 20. 3. 2011, 16:20 (UTC)
Velice kvalitní článek.--Mirek256 20. 3. 2011, 16:43 (UTC)
Petr Karel 21. 3. 2011, 14:58 (UTC)
Určitě pro, precizně zpracovaný článek. Článků s fyzikální tematikou není nikdy dost. Leotard 22. 3. 2011, 18:17 (UTC)
Hlasuji pro. Fakt, že článek nemá bůhví kolik stran neznamená, že by nemohl být nejlepší. Nelze o každém tématu napsat dlouhosáhlý epos... -Gothic2 31. 3. 2011, 16:22 (UTC)
Pěkný článek, je jen dobře že není přehlcen textem! A s cenami to podle mě vůbec nesouvisí, ocenění wikiprojektu kvalita nemá na porotu Cen žádný vliv. --Vojtech.dostal 2. 4. 2011, 18:20 (UTC)
Velmi pěkný článek navíc na zajímavé téma. --Kyknos (labuť stěhov 3. 4. 2011, 13:19 (UTC)

Proti zařazení

Dlouho jsem se rozmýšlel, zda se k tomuto vyjádřit, ale nakonec máme demokracii (dokonce i na wikipedii), takže proč ne. Ve Wordu to nemá ani tři a půl stránky vlastního textu, což se mi zdá málo na nejlepší článek. A obzvláště málo se mi to zdá, pokud za to má autor dostat cenu v hodnotě cca. 10 000,- Kč, což je hlavní důvod, proč to sem předložil k hlasování.--Honzi84 22. 3. 2011, 21:58 (UTC)
Vzhledem k svému omezenému rozsahu tento článek nemá nárok být zařazen mezi nejlepší, na tomto svém názoru nadále trvám.--Honzi84 24. 3. 2011, 16:29 (UTC)
Proti, zásadně proti. Tento článek, i když třeba správně zpracovaný, pojednává o dosti specifickém jevu, který může být pro leckteré čtenáře nesrozumitelný na hranici sci-fi zázraku moderní technologie. Pro výklad takového hi-obsahu je stávající rozsah zcela nedostačující a není o nic obsažnější než laboratorní práce. Nechci upírat právo na hlasy nikomu, kdo hlasoval pro, ale v porovnání s touto diskusí, kde se nedaří vyřešit viditelnost objektu v tělese a mnoho z vás reaguje tím, že není odborník a nemůže spor rozsoudit nebo vyhodnotit se táži: Kde se najednou vzalo tolik odborníků na supravodivost, když v jiném elementárním problému je jich nedostatek a tento článek z oblasti supravodivosti dokáží hodnotit? --W.Rebel 3. 4. 2011, 20:46 (UTC)

Diskuse během hlasování

Délka textu

Článek jsem nominoval hlavně proto, že si jej přečte více wikipedistů a získám více připomínek, které umožní heslo vylepšit. Proto děkuji i Honzovi84 za kritiku. Nicméně s touto kritikou věcně nesouhlasím, je podle mě postavená na nevhodných kritériích. Honzi84 se zde věnuje dějinám, tedy humanitní vědě. Stará se svědomitě o NČ Byzantská říše, jehož téma je velmi široké a rozsah textu (pro mě) ohromující. Já se věnuji exaktním vědám, hlavně fyzice, kam patří také heslo Josephsonův jev. Na školách, které jsem studoval, není délka práce významným kritériem při hodnocení. Stručnost vyjadřování (při zachování srozumitelnosti a přesnosti) je považována za klad. Zbytečně rozsáhlý text o malém tématu obvykle znamená přítomnost slovní vaty, která při studiu jen překáží. Podobně smýšlejí i mí přátelé, kteří se o exaktní vědy zajímají. Proto očekávám tento přístup i od majority čtenářů fyzikálních hesel v encyklopedii a s ohledem na to hesla vytvářím. Stručnost a přehlednost je mým záměrem, jejímu zachování cíleně věnuji čas při tvorbě hesla. Můj předchozí NČ elektronvolt po různých připomínkách už nabral takovou délku, kdy se začínám obávat snížení počtu lidí, kteří jej dočtou dokonce. Rozsah článku by měl odpovídat rozsahu tématu, takže text o jednom speciálním fyzikálním jevu by podle mého neměl být tak epický jako třeba Byzantská říše. Tam je velký rozsah v pořádku a čtenář také něco jiného očekává, ale stejná kritéria nejde přímo aplikovat na heslo Josephsonův jev.

Jiná věc by byla, kdyby Honzi84 kritizoval neúplnost článku, tedy že něco podstatného v textu schází. V tom případě bych ale chtěl slyšet konkrétně, co to je. --egg 23. 3. 2011, 13:35 (UTC)

Musím se zastat egga. Fyzika není historie a více textu v ní neznamená lepší informaci či větší pracnost, často je tomu naopak. Existuje jen pár témat (z jevů např. světlo, z veličin např. energie - na wikipedii doposud chudě zpracovaná), která mají široký záběr - více aspektů a přesahy do více oborů fyziky - aby bylo vhodné je pojednat jako rozsáhlý článek, protože jejich atomizací na dílčí články by se ztratil jistý nadhled integrující různé souvislosti. Atomizovatelná témata je naopak lepší podat stručněji v kratších oddělených článcích a využít wikiodkazů - pro čtenáře je to uživatelsky příznivější. Začleňováním podrobnějších pasáží o dílčích souvisejících fyzikálních tématech (např. o cooperovském párování fermionů, o vlnové funkci supravodivého kondenzátu, o elektronickém šumu apod. nebo např. teoretické kvantově-mechanické odvozovací pasáže) by článek znepřehlednilo a tím snížilo jeho informační kvalitu. Z nefyzikálních souvislostí považuji pasáže o historii a technických aplikacích za dostačující.--Petr Karel 23. 3. 2011, 14:14 (UTC)

V prvé řadě chci zdůraznit, že si vážím úsilí kohokoli, ovšem při udělování poct a odměn je třeba přihlížet k reálně vykonané práci. Proto buďme realisté. K sepsání tak rozsáhlého článku, jako je tento, se člověk nemusí nijak zvlášť přetrhnout, což vím velmi dobře z vlastní zkušenosti. Předpokládal jsem, že tento článek asi ani nemůže být o mnoho delší, a i kdyby byl, stěží by ho to dále obohatilo. Většina wikipedijních hesel jednoduše nemá potenciál (z hlediska své možné maximální délky) na to, aby mohla patřit mezi nejlepší. A to je podle mého mínění i případ tohoto článku.

Děkuji vám za něj, avšak nemyslím si, že byste na něm předvedl, resp. že byste na něm vůbec mohl předvést (vzhledem k potenciálu daného tématu) takový výkon, jenž by byl hoden ocenění, které se pro vás chystá. Tím vaši snahu nechci zpochybňovat. Každé ocenění ale musí být adekvátní rozsahu vytvořeného díla a množství vynaložené energie a námaze.--Honzi84 23. 3. 2011, 18:15 (UTC)

Nevím, jakou máš zkušenost se psaním podobných článků. Z vlastní zkušenosti vím, že napsat takto dlouhý článek je záležitost na několik velmi perných dní. Je to těžká práce.

Velmi kvalitní text nemusí být dlouhý. Často platí naopak. Tvoje kritérium je _velmi_ špatné. Ostatně si to můžeš zkusit: Cooperovy páry, koherenční délka, Aharonovův-Bohmův jev, Nové definice SI, fyzika nízkých teplot, BCS teorie, dalekohled Williama Herschela, Shorův algoritmus - možností je spousta. Miraceti 23. 3. 2011, 18:41 (UTC)

2Miraceti: Mám třeba zkušenosti s napsáním článku Caligula, ale myslím, že to je vám dobře známo.

Co jsem chtěl napsat, to jsem napsal, nemám nic dalšího, co bych k tomu dodal. --Honzi84 23. 3. 2011, 19:19 (UTC)

Dovolil bych si připomenout, že na tomto místě neposuzujeme ničí zásluhy a nerozhodujeme o odměnách. Kdyby to tak bylo, neměl bych tu drzost sám hlasovat. (O Cenách rozhoduje porota a ta snad ví, proč je Josephsonův jev na soutěžním seznamu.) Tady rozhodujeme o článku, jestli má být označen jako kvalitní. To není nic víc (a nic míň) než informace pro čtenáře, že heslu se dá věřit a nic podstatného mu nechybí. V kritériích se k délce textu říká:

„

V náležitých proporcích podle významnosti zmiňuje všechny důležité publikované aspekty tématu, neobsahuje zbytečné duplicity. Jeho délka je přiměřená rozsahu zpracovávaného tématu. Obsahuje všechny nejdůležitější informace o stanoveném tématu.

“

--egg 23. 3. 2011, 19:41 (UTC)

Náhodně jsem z toho článku vybral odstavec:

„

Strohost Tiberiovy vlády, legendární jméno Germanika a pokrevní příbuzenství s Augustem učinily Caligulu jediným možným pretendentem trůnu. Jiní potenciální kandidáti zahynuli nebo byli zabiti, takže Tiberius neměl při řešení otázky nástupnictví prakticky na výběr. Přesto Caligulu ani Gemella neobdařil patřičnou průpravou k zastávání role ve veřejném životě. Potvrzením volby pretoriánské gardy předali senátoři moc někomu, kdo se na první pohled zdál být poddajným mladíkem, nicméně ve srovnání s Augustem a Tiberiem postrádal ochotu respektovat dosavadní pečlivě udržovanou rovnováhu mezi císařem a senátem. Jestliže Římanům bylo zapotřebí zralého státníka, jenž by mohl projevit smířlivost k Tiberiovu odkazu a zároveň by povolil senátu účast na správě říše, nový císař, vystavený vlivu bezohledných propuštěnců, vládl pomocí násilí. Absolutní moc náležející císařům tedy nemohla být potlačena fikcí o sdílení vlády senátem a principem. Caligula se tak stal prvním zvěstovatelem postupně se utužující autokracie.

“

Tak takhle se články o fyzice psát opravdu nedají. Z toho by dostal čtenář psotník. Ostatně stejně jako by dostal čtenář článku Caligula, kdyby v něm našel vzorečky. Miraceti 23. 3. 2011, 22:44 (UTC)

Copak označení článku za nejlepší podle vás není ocenění resp. odměna za vykonanou práci? --Honzi84 23. 3. 2011, 19:55 (UTC)

Jistěže pak autoři mohou mít dobrý pocit z výsledků práce, takže z psychologického hlediska je to odměna. Ale je to prostě značka, že článek splňuje určitá kritéria, a v těch nevidím žádné předepsané normostrany nebo člověkohodiny. Howgh. --egg 23. 3. 2011, 20:30 (UTC)

Což však nevyvrací pochybnosti ohledně přiměřenosti ocenění. Přes všechnu vaši obhajobu musím na závěr opět připomenout, že svým rozsahem tento článek stěží dosahuje třech a půl stránek textu. Nechť na to tedy každý při úvahách o tom, jak tento článek a tím i autora vyznamenat, dobře pamatuje.--Honzi84 24. 3. 2011, 16:29 (UTC)

Musím podpořit argumenty Egga. Titul NČ, resp. DČ je pouze značka kvalitativní úrovně článku přidělovaná či odebraná při překročení či nedosažení určené laťky. Je-li téma zpracováno kompletně a článek je úplný ve smyslu bodů Výklad a Proporce kritérií, není stručnost na závadu. Na velikost námahy při tvorbě se při hodnocení kvality článku nebere ohled. Při úvaze jak a čím autora vyznamenat však jistě bude bráno v úvahu. --Jann 24. 3. 2011, 20:04 (UTC)

Diskuse

Dobrý den, moje nápady na zlepšení:

Úvod by měl také v krátkosti shrnovat obsah celého článku - chtěl by trchu prodloužit
- Tento názor nesdílím, úvod má podle mě jen vysvětlit, oč jde, tedy definovat předmět článku a uvést základní informace o něm. Kdyžtak bych prosil konkretizovat, které informace by tam neměly chybět.
Definujete: "Josephsonův jev je v kvantové fyzice vznik elektrického proudu..." Existuje nějaký jiný Josephsonův jev mimo kvantovou fyziku? Pokud ano, je třeba ho zmínit, pokud ne, tak tu kvantovou fyziku musíte vypustit nebo posunout do další věty ("...je vznik el. proudu ..., který Josephson předpověděl a vysvětlil metodami kvantové fyziky")

Souhlasím, je to častý jazykový obrat používaný na Wikipedii, ale v podstatě deformuje češtinu. Dal jsem to pryč.

Text na mě působí hodně graficky rozbitě. Chce to odstranit příliš krátké kapitolky (nahradit je odstavci) a něco udělat s obrázky - všechny se tak trochu bez ladu a skladu nahloučily k pravému okraji.
- Mně to celkem vyhovuje, ale je mi jasné, že jako grafik bych se neuživil. Jestli to někdo zvládne přeskládat k lepšímu, budu rád.
V úvodu se říká "oddělenými několik nanometrů tenkou vrstvou izolantu", zatímco dále je psáno "Musí být menší než koherenční délka, která je u kovů řádově stovky až tisíce nanometrů, jinak se Cooperovy páry rozpadají. Nesmí ale být příliš tenká, jinak je Josephsonův jev velmi slabý." Není to rozpor? Neměla by ta izolační tloušťka být tedy spíš desítky nebo stovky nm?
- Vycházel jsem z reference 3, taky mi to přišlo trochu divné. Zkusím pohledat ještě další zdroje.

Opraveno, reference mírně změněna.

Čím se projevuje na chování přístroje to, zda ho chladíme héliem nebo dusíkem? Je s dusíkem méně přesný, méně stabilní nebo co vlastně?
- V praxi jsou ty vysokoteplotní méně přesné, mají tedy hroší poměr signál/šum, ale provoz je výrazně levnější.
Znaménko minus (i při označení záporných čísel) se píše delší čárkou.

Opraveno.

"Fázový rozdíl je určen teplotou supravodičů a indukcí vnějšího magnetického pole, čehož lze využít k jeho měření." - asi by stálo za to podrobněji popsat, jak to na těchto veličinách závisí, např. uvést vzoreček. Když by někdo chtěl to pole měřit, tak to potřebuje znát.

To jsem bohužel nikde nenašel. Odpověď se pravděpodobně bude lišit podle konkrétní konstrukce, takže je třeba to zjistit z návodu od výrobce. Nepředpokládám, že by někdo zkoušel podle Wikipedie sám vyrábět SQUIDy. :-)

Říkáte "Josephson zjistil, že vlnové funkce kondenzátů ve dvou supravodičích umístěných těsně u sebe nejsou navzájem nezávislé. Supravodiče jsou spolu slabě vázané a jejich vlnové funkce jsou tzv. koherentní, čili udržují si stálý fázový rozdíl." Jde tedy o vlnové funkce kondenzátů nebo vlnové funkce supravodičů?

Jde o vlnové funkce kondenzátů. Ten kondenzát je něco jako mrak volných elektronů v kovu, jenže v supravodiči se elektrony drží za ruku ve dvojicích a navíc je celý ten mrak popsaný jedinou vlnovou funkcí. Vypustil jsem slovo jejich.

"Odvození hlavních rysů Josephsonovy teorie může čtenář nalézt v posledním díle Feynmanových přednášek." - větu bych vypustil, jenom bych dal odkaz na ty přednášky; jistě je to odvozeno i jinde.
- Nevím, že by to bylo i v jiné běžně dostupné publikaci v češtině. V nějakých VŠ skriptech patrně ano, ale ta budou vycházet v malém nákladu a nedají se koupit v normálním knihkupectví. Ty přednášky jsou dost unikátní, proto mají v enwiki vlastní článek a proto jsem na ně explicitně upozornil v textu. Reference málo kdo čte.

Miraceti připomínku podpořil, věta je tedy vypuštěna. Stačí, že je odkaz dole v historické sekci.

"Josephsonův proud zjevně nabývá hodnot od − Ic do + Ic." Možná zjevné Vám, ale čtenáři bych to objasnil.

Nepřipadá mi adekvátní v tomto dost odborném článku vysvětlovat, že hodnoty funkce sinus jsou od -1 do 1. Neučí se to už na základce?

Tady bych se zastal Egga. Úprava [1] mi přijde už skoro jako urážka. Vypadá to tam jako pěst na oko. Miraceti 23. 3. 2011, 09:36 (UTC)

Inverzní střídavý jev by možná chtěl ještě podrobněji vysvětlit. Čím to je, že mikrovlny mají takový vliv?
- Protože jejich frekvence podle toho vztahu odpovídají nějakým normálně měřitelným napětím. Tohle je moc dobrá připomínka, zamyslím se nad nějakým podrobnějším vysvětlením.

Dovysvětleno i s referencí. Důvod je, že se používá rezonanční zesílení signálu a pro běžné parametry Josephsonových přechodů jsou rezonanční frekvence v oblasti mikrovln.

"Pro podrobnosti viz Aharonovův-Bohmův jev." Čtenářům vykáme a věta se mi ani tak nelíbí.

Přeformuloval jsem.

Kapitolky Měření Planckovy konstanty a Měření elementárního náboje by asi patřily spíš pod aplikace, ne?
- Má to úzký vztah k té konstantě. V zásadě to funguje tak, že změříme Josephsonovu konstantu a pak už jen spočítáme Planckovu konstantu a elementární náboj. Nevím, tohle je asi otázka vkusu.
Když je u vzorečku reference, tak to působí rušivě (plete se s exponentem). Navrhuji umísťovat ji pokud možno do věty před vzorečkem.

OK, to by šlo.

SQUID: "magnetická pole slabá až číslo" - to číslo se mi zobrazuje strašně velké, ruší grafiku

Opraveno.

Obrázek "schematická značka pro DC SQUID" - navrhuji popisku zaměnit za "Schematická značka DC SQUID" (s velkým S).

Opraveno. O takové drobnosti se snad ani nemusí diskutovat.

V části Využití jevu bych zrušil bodové seznamy.
- Mně to tak přijde přehlednější, protože ty body na sebe věcně nenavazují, netvoří souvislý text, spíš je to výčet. Počkám na další názory.

Jinak díky, zase jsem se poučil.--Ioannes Pragensis 8. 3. 2011, 10:54 (UTC)

Rádo se stalo a díky za připomínky i drobné úpravy. Chci se zeptat, proč jste odmazal wikilinky na roky v chronologickém přehledu? Podle mě tam patří. Naopak jste linky přidal u jmen některých vědců, ale nemyslím si, že si všichni zaslouží encyklopedické heslo. Co kdybychom jako orientační kritérium vzali, jestli má daná osoba článek na enwiki? --egg 8. 3. 2011, 18:32 (UTC)

K linkům vizte Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat; je otázka, zda všechna ta data mají úzký vztah k tématu článku, mně to nepřipadalo. Co se týče fyziků, tak existence článku na en by určitě mohla sloužit jako první kritérium, pokud nás nenapadne v konkrétním případě nic lepšího. Zdravím,--Ioannes Pragensis 8. 3. 2011, 21:25 (UTC)

Já v tom průvodci nevidím „úzký vztah k tématu“, je tam „jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku“. Když si čtu o historii, je pro mě užitečné mít po ruce kontext v podobě dalších významných událostí té doby. Odkazy jsem proto vrátil. Spielmanovi jsem sebral wikilink, zatím nemá moc historicky významných publikací. --egg 9. 3. 2011, 08:35 (UTC)

"Obvykle se neodkazují ... čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku".--Ioannes Pragensis 9. 3. 2011, 09:02 (UTC)

Ptal jsem se ještě některých wikipedistů soukromě a v podstatě došlo ke shodě, že článek a rok by na sebe měly odkazovat pokud možno vzájemně. Link v článku se podle tohoto názoru hodí právě tehdy, když se událost hodí do kroniky letopočtu. Myslím si, že události z tohoto seznamu si zaslouží uvést i v letopočtových článcích (doplním je tam později), takže bych odkazy ponechal. Jinak jsem v tuto chvíli vyřídil všechny připomínky, které se mi různými cestami povedlo získat, takže bych článek rád přepnul do fáze hlasování. --egg 20. 3. 2011, 13:42 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.