Wikipedie:Hlasování o smazání/Šablona:Toxické prvky a jejich sloučeniny

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Hlasování skončilo výsledkem smazat --Reaperman 20:07, 5. 7. 2008 (UTC)

Šablona:Toxické prvky nebo jejich sloučeniny

Hlasovat mohou jen registrovaní uživatelé, kteří v okamžiku zahájení hlasování měli alespoň 25 editací v článcích (komentáře však mohou psát všichni). Nikdo nesmí v jednom hlasování uplatnit více hlasů, a to ani pod různými účty. Vložený hlas je možno po dobu hlasování změnit i zrušit. Je vhodné, aby byl hlas věcně zdůvodněn. Přidání nebo změna hlasu po uplynutí hlasovací doby jsou neplatné. Viz též obecná pravidla účasti v hlasování, pravidla mazání stránek a vyhodnocování hlasů, postup při uzavírání a archivaci hlasování.

Hlasuje se jen a pouze o současné podobě stránky, nikoliv o tématu jako takovém, hypotetické podobě stránky či jak by stránka měla vypadat.

K hlasování podal(a)

--Váš Mostly Harmless 17:22, 26. 6. 2008 (UTC)

Zdůvodnění

Šablona je koncepčně chybně pojatá - je vkládána do bůhvíkolika prvků, jen proto, že jedna jejich sloučenina je náhodou trochu jedovatá. Nenapadá mě využitelnost této šablony, nevím, k čemu by taková informace mohla být užitečná vzhledem k navigaci uživatelů. Navíc, reálně by asi musela být vložena do mnohem víc prvků, třeba "vysoce toxický" kyanid draselný má značku KCN a draslík, jehož sloučenina to tedy je, vůbec není vybarven...

Hlasovací doba

standardní: 7 dní (7×24 h) od vložení návrhu

Smazat

1. --Váš Mostly Harmless 17:22, 26. 6. 2008 (UTC)
2. --ŠJů 18:38, 26. 6. 2008 (UTC) Jako navigační šablona nepřijatelné, krom toho v mém prohlížeči to nějak nefunguje a oranžový je jen vodík. A co je toxické pro jeden organismus, nemusí být pro jiné atd.
3. --Cinik 19:17, 26. 6. 2008 (UTC)
4. --Vojtech.dostal 19:20, 26. 6. 2008 (UTC)
5. odkdy je vodík toxický (nebo dokonce kyslík??), chybně koncipovaná šablona --Wikipedista:BobM _d|p 19:51, 26. 6. 2008 (UTC)
6. Ragimiri 21:05, 26. 6. 2008 (UTC)
7. --MiroslavJosef 04:20, 27. 6. 2008 (UTC)
8. Tedmek 05:53, 27. 6. 2008 (UTC)
9. --H11 06:22, 27. 6. 2008 (UTC)
10. Účel a použití té šablony zdají se mi poněkud nešťastnými. Miraceti 08:31, 27. 6. 2008 (UTC)
11. --Pazuzu 08:56, 27. 6. 2008 (UTC)
12. --Kili 17:40, 28. 6. 2008 (UTC)
13. --Jagro 09:28, 29. 6. 2008 (UTC) Přijde mi to jako nedodělek, proč je oranžový jenom vodík? Také jsem nepochopil systém vkládání do článků...
14. Pokud by to byla toxicita cistych prvku, tak by to i slo. Ale pokud se tam míchají sloučeniny, je to spíš ruleta, co se tam všechno zařadí. Nekoncepční. Miraceti 08:18, 30. 6. 2008 (UTC)
15. Nekoncepční. V podstatě každý prvek má nějaké jedovaté sloučeniny nebo je sám jedovatý. Musely by být oranžové téměř všechny. --Pajast 14:47, 30. 6. 2008 (UTC)
16. Šablona mi připadá dosti nesmyslná a jak již uvedl kolega Pajast, pro každý prvek bychom našli nějakou toxickou sloučeninu nebo množství, které by již samo o sobě bylo toxické. Zkuste sníst najednou třeba 3 kila cukru 200 g kuchyňské soli nebo vypít litr destilované vody a uvidíte sami. --Karel 16:32, 30. 6. 2008 (UTC)
17. Vladislav Židek 12:18, 1. 7. 2008 (UTC)

Zdržuji se hlasování

1. Chemii nerozumím, proto nepovažuji za fair hlasovat. --Duff 17:42, 26. 6. 2008 (UTC)
2. --Gepard 11:39, 27. 6. 2008 (UTC) chemii taky nerozumím
3. Jako Duff. --Dezidor 15:17, 28. 6. 2008 (UTC)

Komentáře

• Jen bych se chtěl vyjádřit k dané šabloně. Tato samozřejmě není sestavena mnou, ale je umístěná v odkazovaném skriptu prof. Bardoděje na straně 3. Draslík tam není uveden asi z toho důvodu, že K⁺ draselné ionty jsou v podstatě netoxické a v KCN je za účinek odpovědná CN^- skupina. Přesto ta šablona by měla být u všech prvků a je pravdou, že její vypovídací hodnota je pro širokou veřejnost nedostatečná, jak jsem se přesvědčil i z některých příspěvků.

• To: Wikipedista:BobM _d|p : Pane kolego, pro toxikologii je vodík významný především ve formě iontů H⁺ a OH^-, které jsou příčinou leptavých vlastností kyselin a zásad na kůži a sliznice. Stejně tak kyslík, jeho vyšší koncentrace jsou toxické, jeho alotropní modifikace ozón je jedním z vůbec nejjedovatějších plynů, vyšší oxidy působí iritačně svými oxidačními účinky, nezmińujíc se o jeho dalších toxických sloučeninách. Takže nechápu ten podiv nad toxicitou u kyslíku a vodíku? --Kacir 07:36, 27. 6. 2008 (UTC)

• To ŠJů : A co je toxické pro jeden organismus, nemusí být pro jiné. Ano to je pravda, proto se k objektivizaci toxicity na organismus používá charakteristiky LD. --Kacir 11:31, 1. 7. 2008 (UTC)

  Pokud dobře čtu, tak charakteristika LD neurčuje objektivní toxicitu či netoxicitu látky jako takové, ale smrtelnou dávku ve vztahu k jednomu testovanému živočišnému druhu, přičemž z kontextu a popisu metody se mi zdá, že dokonce ve vztahu k člověku se tato metoda ani nepoužívá. --ŠJů 19:11, 2. 7. 2008 (UTC)

Myslíte si, že by farmaceutický průmysl jen tak pro potěchu týral pokusná zvířata a vedl permanentní boj s jejich ochránci, kdyby výsledky LD nebyli určující právě ve vztahu k člověku ? Samozřejmě, že slouží pro člověka, z výsledků se určují dávky efektivní (ED), letální (LD) a toxická (TD), které slouží pro vyjádření tzv. terapeutické šíře (LD50 - ED50) a terapeutického indexu, který vyjadřuje poměr mezi účinností a nebezpečím podané látky. To je předmětem studia farmakologie zdůrazňuji lidského organizmu, protože pokus na zvířeti je stále hlavním zdrojem toxikologických informací.--Kacir 20:06, 2. 7. 2008 (UTC)

• To Pajast a Karel: Zdá se mi jen podivné, že by autor takovou tabulku vložil do skript a přitom se domníval, že je nesmyslná ? A že by ani recenzent Jiří Duchoň nezasáhl ? Já považuji daný zdroj za důvěryhodný a nehodlám se zabývat obhajobou výběru konkrétních prvků. Za to nesou odpovědnost oba páni profesoři. --Kacir 11:31, 1. 7. 2008 (UTC)

Skripta profesora Bardoděje neznám, tudíž nehodnotím. Ovšem tabulka použitá v příslučném kontextu zde je značně zavádějící. Neměla by se posuzovat toxicita skupinově podle toho, jaké jsou ve sloučenách obsaženy prvky, ale individuálně pro každou sloučeninu zvlášť. Pokud se zrovna týká draslíku, jeho soli jsou většinou netoxické, draselné ionty jsou dokonce pro člověka potřebné, ale zato čistý draslík je silně reaktivní, a tedy toxický. To jenom jako příklad. Pokud chcete tabulku zachovat, bylo by dobré ji předělat v tom smylu, že jsou uvedeny prvky, které jsou toxické, ale neodkazovat už na sloučeniny. To znamená přehodnotit každý jednotlivý prvek zvlášť. --Pajast 12:05, 1. 7. 2008 (UTC)

Mám za to, jak jsem již napsal, že vypovídací hodnota tabulky pro čtenáře je skutečně malá a spíše zavádějící. Tedy nejlepším řešením bude smazání. Skutečně neznám kritéria podle kterých tvůrce tabulku uspořádal. Pravděpodobně kladl důraz na mechanizmus účinku konkrétního prvku při vzniku toxicity. Např. v KCN se podílí na mechanizmu účinku CN^- skupina, tedy prvky uhlík a dusík, nikoli však draslík. V čisté formě draslík toxický určitě je, ovšem je otázkou, kde se s takovou formou člověk setká. Prvním předpokladem možného toxického účinku je expozice samotná. Proto asi není draslík zahrnut. --Kacir 12:38, 1. 7. 2008 (UTC)

Pokud v oněch skriptech není vysvětleno, co vlastně ta tabulka znamená, tak je nesmyslná bez ohledu na počet titulů autora a recenzentů knihy. Pokud to tam jasně vysvětleno je, tak postačí nám tady to vysvětlení přednést a obhájit a bude-li to dávat smysl, tak věhlas autora a recenzentů nás také nebude muset tolik zajímat. --ŠJů 19:15, 2. 7. 2008 (UTC)

Zmíněná tabulka je de facto úvodem do dalších oddílů skript, kde jsou popsány toxikologické vlastnosti označených prvků. Tedy čím jsou toxické, které z jejich sloučenin etc. Pro obhajobu něčeho je třeba vycházet z vědeckých poznatků. Těžko vy nebo já můžeme rozhodnout o něčem, je-li to pravda nebo dává-li to smysl, jen tak od stolu. Opět výchozím bodem, alespoň pro mne je to, že se dané informace rekrutují z akademického prostředí. Pokud by tu tabulku sestavil psychotronik nebo léčitel,tak by to byl pro mě varovný signál k důvěryhodnosti textu. --Kacir 20:06, 2. 7. 2008 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv hlasování. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku, pokud byl ponechán, na stránku Wikipedie:Pod lípou, pokud byl smazán). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.