Wikipedie:Diskuse o smazání/Nepolymerní syntetická vlákna
Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už prosím needitujte.
Diskuse skončila výsledkem smazáno. Nejsilnější argumenty přednesl kolega Ryj. Článek byl v podstatě bez zdrojů a obsahoval mimojiné pojmy jako syntetické zlato (nonsens). Kromě toho existuje článek nepolymerní textilní vlákna, který je v podstatě o tomtéž. --Mates (diskuse) 15. 6. 2017, 19:27 (CEST)[odpovědět]
- Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.
- Diskusi otevřel(a)
- Martin Urbanec (diskuse) 30. 4. 2017, 16:39 (CEST)[odpovědět]
- Uzavření diskuse
- standardní: týden po zahájení
Doporučená řešení
[editovat | editovat zdroj]- Nevím – na základě žádosti uživatele Ryj zakládám diskusi o smazání. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 4. 2017, 16:39 (CEST)[odpovědět]
- Smazat - triviální údaje s absencí encyklopedické významnosti, odkazů, nepřesná terminologie, viz respektované existující články Kovová vlákna,Drát aj.--Zemanst (diskuse) 30. 4. 2017, 17:26 (CEST)[odpovědět]
- Změnit na kategorii a článek smazat – se článkem je toho špatně celkem dost (nevhodná kategorie, absence zdrojů, plonkové věty bez důkazu), avšak jedná se o obecný běžně užívaný pojem. Opravdu rád bych tu ten článek ponechal, avšak bylo by potřeba napravit řadu chyb, které zvládne pouze odborník ve stavebnictví nebo v materiálovém inženýrství. Proto mi řešení udělat ze článku kategorii přijde jako nejrozumnější řešení a zachování všeho, co se ze článku zachovat dá. Červený odkaz pak může podnítit případného editora k napsání pořádného článku. Mimochodem autor shrnul zdroj, odkud čerpal ve shrnutí, avšak bohužel pro článek nijak konkrétně. --Dvorapa (diskuse) 30. 4. 2017, 17:41 (CEST)[odpovědět]
- Smazat, příp. změnit na kategorii jak navrhuje Dvorapa. --Hugo (diskuse) 30. 4. 2017, 18:05 (CEST)[odpovědět]
- Smazat – nechápu, proč by se měla z neexistujícího pojmu dělat kategorie. Dvorapo, rád bych viděl alespoň jeden doklad o použití toho výrazu (až na opisování toho 6 let starého článku z WIKI). A v té souvislosti: ocel nebo čedič atd. jsou syntetické materiály? To je novinka! Já mám jen základní znalosti chemie, ale Dvorapa nebo Hugo se v tom oboru přece vyznají. Na výraz nepolymerní (= anorganická, nesyntetická!) vlákna znám jen písemné doklady z TU Liberec (Militký, Ondroušková). Mimochodem: Jako souhrnný pojem pro skupinu vláken se to označení používá jen v češtině. V jiných jazycích jsem v odborné literatuře nic podobného nenašel pro syntetické ani nesyntetické materiály.
- Jinak bych nedoporučoval žádné změny, údaje v článku Nepolymerní textilní vlákna chci ještě trochu upřesnit. --Ryj (diskuse) 1. 5. 2017, 09:35 (CEST)[odpovědět]
- @Ryj: Vlákna uvedená v diskutovaném článku jsou opravdu nepolymerní (snad až na výjimku skleněných vláken, která mohou být i polymerní, ale málokdy se takto zařazují) a syntetická (běžně se v přírodě přirozeně nevyskytují). Nadpisu tedy obsah článku odpovídá. Kde jste přišel na to, že nepolymerní = anorganická = nesyntetická? Ani jedna z rovností nemůže platit. Výraz nepolymerní vlákna se opravdu běžně používá, obsahují jej mnohá skripta (nejen) TU v Liberci (další například Muni), ovšem v angličtině jsem dané slovní spojení našel též[1]. --Dvorapa (diskuse) 1. 5. 2017, 10:05 (CEST)[odpovědět]
Asi jsem se nevyjádřil dost srozumitelně: Samozřejmě jsou všechny jmenované druhy materiálů nepolymerní, ale moje otázka je, jestli je aspoň jeden z nich syntetický. Militký uvádí:[2] "Nepolymerní vlákna (anorganická)," (ke kterým patří) "kovy a litiny, nekovy a jednoduché sloučeniny, skleněná vlákna, minerální vlákna". Rozumím tomu tak, že se jedná výlučně o anorganické materiály a podle mých (ne zrovna profesionálních) znalostí se žádný z nich nezískává chemickou syntézou a že tedy žádná syntetická nepolymerní vlákna neexistují. (Výraz nepolymerní vlákna se samozřejmě vyskytuje asi ve všech jazycích, ale jako kategorie při rozdělení na různé skupiny vláken jsem ho dosud našel jen v češtině). --Ryj (diskuse) 1. 5. 2017, 14:01 (CEST)[odpovědět]
- Aha, tak opačně, vy jste se vyjádřil srozumitelně, já však ne. I když to možná nedává smysl, já si nemyslím, že syntetické = vyrobené/připravené chemickou syntézou. Spíše za syntetické označuji vše, co není přírodní. Protože ani jedno z těch vláken přírodní není, pak mi tam slovo syntetická dává kompletní smysl. Možná by však bylo lepší nahradit v názvu slovo syntetická za umělá, aby to tedy bylo přesně pojmenované. Mohla by místo tohoto zbytečného článku tedy vzniknout kategorie Umělá nepolymerní vlákna? --Dvorapa (diskuse) 1. 5. 2017, 14:09 (CEST)[odpovědět]
Nevím, jestli to má smysl vynalézat nová pojmenování. Kompletní náhrada za ten smazaný může přece být článek Nepolymerní textilní vlákna. Ten ovšem neobsahuje jen umělé výrobky (např. asbest, čedič). Netroufám si posoudit, co je na tom pozitivního, když se vytvoří nová kategorie. Nepolymerní vlákna jsou (u různých autorů) dosud už obsažena v nejméně třech různých kagegoriích (např. kovová, minerální, uhlíková [3]).
Vlastnost „syntetický“: V některých slovnících (např. http://www.thefreedictionary.com/Syntheticsa) se opravdu každému dává na vybranou – buďto jsou to výrobky vzniklé syntézou a nebo synthetic = man made. Někde jsem už viděl (myslím, že to bylo US americké) rozdělení vláken podle druhů, které se zakládalo na té druhé alternativě. Ale z české a evropské odborné literatury bych mohl jmenovat snad 10 příkladů, ve kterých viskózová, kovová a dokonce ani uhlíková vlákna nejsou přiřazena k syntetickým. (Proč si všichni vybrali tu první verzi definice, nevím). --Ryj (diskuse) 2. 5. 2017, 10:13 (CEST)[odpovědět]
Já osobně chápu obrat syntetický jako "man made", tzn. například přírodní vs. syntetický diamant (oboje má shodné chemické složení a vlastnosti, ale diametrálně se liší cenou) nebo syntetická barva - nikoli pojiva vzniklá syntézou, ale "nepřírodně". Nicméně článek ve své současné podobě je vlastně jen rozcestník/seznam, takže se přikláním k jeho změně na rozcestník/kategorii. --Z.Johny (diskuse) 2. 5. 2017, 13:57 (CEST)[odpovědět]
- Diamant možná, ale říkat to o kovových vláknech, i když jsou "man made"? Jsem sice strojař, nikoliv textilní odborník, ale kdyby někdo mluvil o oceli jako o "syntetickém materiálu", zajímal bych se, odkud utekl. Jsem pro "Nepolymerní textilní vlákna". --Uacs451 (diskuse) 2. 5. 2017, 17:26 (CEST)[odpovědět]
Komentáře
[editovat | editovat zdroj]U diskuntovaného článku a dalších podobných by se ohledem na obecné povědomí, že Wikipedie poskytuje hodnověrné a odborně kvalitní informace, měla komunita zabývat instrumentem odborně fundované recenze, tak jak se v odborných časopisech aplikuje peer review procedura [4]. Možná by se tím i zkvalitnila předmětná diskuse.--Zemanst (diskuse) 13. 5. 2017, 12:22 (CEST)[odpovědět]
- @Zemanst: To by sice bylo hezké, avšak jak získat recenzenty? Zaplatit je není z čeho a recenzemi výměnou za možnost psát na Wikipedii bychom šli proti principům Wikipedie (každý ji může editovat). Dobrovolné recenze zde částečně fungují, avšak bohužel se nejedná příliš o odbornou kvalitu informací (recenzenti v oboru mohou být stejně tak profesionálové jako nadšenci), nýbrž především o encyklopedický styl a ověřitelnost. --Dvorapa (diskuse) 13. 5. 2017, 12:47 (CEST)[odpovědět]
- U renomovaných časopisů se za recenzi odměna neposkytuje, recenzent resp. autoři peer review jsou respektovaní odborníci a vydavatelé je často v tiráži uvádějí. Tak jak se na WIKI množí rozličné (byť i někdy značně podivné) kategorie, tak je možná i kategorie recenzentů, kteří se na základě svých profesních znalostí k jednotlivým oborům přihlásí k dobrovolné službě.--Zemanst (diskuse) 13. 5. 2017, 13:35 (CEST)[odpovědět]
- @Zemanst: Možná existuje výjimka, ale ve většině renomovaných odborných periodik za recenzi v peer review recenzent dostane jednu z odměn popsaných mnou výše. Buď finanční odměnu nebo možnost zdarma zveřejnit v periodiku svůj článek. Takové jsou dva základní typy recenzních řízení. Nikdo to nedělá zcela dobrovolně a zadarmo, až kam sahá můj rozhled určitě ne u přírodovědně a technicky zaměřených odborných periodik. Kdo by to také zadarmo dělal? Pokud je v tiráži recenzent – uznávaný odborník – uveden, tak spíše pro dodání recenzovaným článkům jakéhosi puncu kvality, žádný prospěch ze skvělého a často citovaného článku už skrze tiráž následně ani snad získat nemůže. Myslím si, že si peer review momentálně s něčím pletete. --Dvorapa (diskuse) 13. 5. 2017, 15:58 (CEST)[odpovědět]
- Co se týče ale Wikipedie, jak už jsem řekl, jistá forma recenzního řízení tu funguje, především u článků, které mají šanci zařadit se mezi několik dobrých nebo pár vybraných nejlepších článků zde. Jen to není tak časté a recenzi může poskytnout jak odborník, tak laik-nadšenec. Každopádně jako dobrovolný projekt musíme být rádi za každou formu zpětné vazby, protože každý poskytne jiný pohled na věc. Zatímco odborník shrne faktické nedostatky, laik shrne, že problematice ve článku jako laik přečtením článku nijak blíže neporozuměl. Oba pohledy na věc jsou však pro encyklopedii nesmírně důležité. --Dvorapa (diskuse) 13. 5. 2017, 15:58 (CEST)[odpovědět]
- U renomovaných časopisů se za recenzi odměna neposkytuje, recenzent resp. autoři peer review jsou respektovaní odborníci a vydavatelé je často v tiráži uvádějí. Tak jak se na WIKI množí rozličné (byť i někdy značně podivné) kategorie, tak je možná i kategorie recenzentů, kteří se na základě svých profesních znalostí k jednotlivým oborům přihlásí k dobrovolné službě.--Zemanst (diskuse) 13. 5. 2017, 13:35 (CEST)[odpovědět]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VIKRAM, J.; SEKAR, K. Punching of slag based concrete incorporating polymeric and nonpolymeric fibres. Polymers and Polymer Composites. 2016, roč. 24, čís. 7.
- ↑ Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X, str. 21
- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981
- ↑ Peer Reviewed Journals [online]. OMICS International [cit. 2017-04-13]. Dostupné online. (anglicky)