Wikipedie:Diskuse o smazání/Adresant, adresát a referens

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem Ponecháno. Významné, má vhodnou formu, jedná se o oficiální obecně používáné názvosloví. --Ria 21. 10. 2010, 16:20 (UTC)

Adresant, adresát a referens

Toto není hlasování, nýbrž diskuse. Rozdíl spočívá především v tom, že se nezohledňují počty podpisů, ale váha argumentů.

Diskusi otevřel(a)

Wikipedista:BobM _d|p 14. 10. 2010, 10:44 (UTC)

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat - nejde o encyklopedický článek ale o slovníkový výklad. Případně sloučit či přesunout na vhodnější název, takle to ale zůstat nemůže. --Wikipedista:BobM _d|p 14. 10. 2010, 10:44 (UTC)
• Samozřejmě ponechat. Základní téma pragmatické lingvistiky, musí tu být. Není to nic slovníkového, jsou to odborné termíny a s nimi spojená myšlenka. Samozřejmě jiná otázka je, zda to někam nesloučit nebo nepřejmenovat, ale mazání tu vhodné není.--Ioannes Pragensis 14. 10. 2010, 10:57 (UTC)
• Ponechat - encyklopedický článek, žádný slovníkový výklad nevidím. --Elm 14. 10. 2010, 11:05 (UTC)
• Jsem pro rozdělení. Ale musí to být správně prolinkováno. Zagothal 14. 10. 2010, 11:29 (UTC)

Myslím, že rozdělení není tady úplně vhodné, protože ty tři termíny patří úzce k sobě. Pro uživatele je pohodlnější mít výklad pospolu a použít redirecty.--Ioannes Pragensis 14. 10. 2010, 11:35 (UTC)

Přesně tak, jde o trojici pojmů, které se na sebe vážou. Kdyby se rozdělily, měl by návrh na Slovník jistý smysl. Takže ponechat. A navrhovatele bych snažně prosil, aby se nejdřív podíval do diskuse k článku, kde jsem to už před časem vysvětloval. Zřejmě zbytečně.--Sokoljan 14. 10. 2010, 15:12 (UTC)

• Ponechat, nevidím jediný důvod pro smazání - že by se mi zobrazoval jiný článek, než vyzyvateli DoS? A k předchozímu příspěvku: nemyslím, že rozdělení by bylo vhodné, spojený článek komplexněji ukáže vzájemné vztahy a svázanost tří termínů. To spíše sloučit do nějakého nadřazeného lingvistického článku, kdyby hrozilo, že zůstane pahýlem těžko naplnitelným rozsáhlejšími informacemi.--Petr Karel 14. 10. 2010, 11:39 (UTC)
• Ponechat, nejde o slovníkový výklad, jsou to pojmy pragmatiky. Palu 14. 10. 2010, 13:07 (UTC)
• Ponechat, návrhy na mazání od BobM jsou úsměvné a už patří k místnímu koloritu, bez nich bych se cítil jaksi nesvůj.--Senimo 14. 10. 2010, 13:41 (UTC)
• Ponechat a rozepsat - nicméně já tomu nerozumím.--frettie.net 14. 10. 2010, 14:35 (UTC)
• Ponechat, IMHO mazací zběsilost a běsnění bez jakéhokoliv rozmyslu. MiroslavJosef 14. 10. 2010, 15:15 (UTC)
• Obsah ponechat, nevím, zda jako článek, možná je vhodnější začlenit do nějakého lingvistického článku (Pragmatika ?) s příslušnými redirecty. Návrhu na smazání nerozumím, a není to poprvé. Někdy mám dojem, že navrhovatel ty články vůbec nečte. Encyklopedické informace tu jsou, pokud je navrhovatel nevidí, to potom teda nevím. Opakuje se argumentace ve stylu takle to ale zůstat nemůže, to mi fakt hlava nebere. --Uacs495 15. 10. 2010, 07:54 (UTC)
• Ponechat, normální encyklopedický článek (a toto je encyklopedický článek, viz předřečníci) musí obsahovat kromě obsahu také definici toho, o čem jeho objekt pojednává. Tento navíc obsahuje kromě toho i ten obsah, tak proč mazat. --Wespecz 15. 10. 2010, 07:56 (UTC)
• Navrhuji ponechat, ale přejmenovat stránku nejlépe nejbližším nadřadícím pojmem. Trojité heslo je nepraktické. Jednotlivá hesla vhodně přesměrovat adresát třeba přes rozcestník? Dendrofil 16. 10. 2010, 19:28 (UTC)
• Ponechat naopak je to vhodný výkladový encyklopedický článek, pro srovnání je vhodné se podívat do nějaké tištěné encyklopedie. --W.Rebel 16. 10. 2010, 19:35 (UTC)
• Samozřejmě ponechat. Podobnost se slovníkovým výkladem je dána tím, že každá encyklopedie ze své podstaty je výkladovým slovníkem. Výklady základních teoretických pojmů etablovaných oborů do ní nepochybně patří. Na zpracování článku určitě je co zdokonalovat, tak jako u všech článků. Otázka, zda článek sloučit do nějakého širšího tématu anebo naopak z něj vyčlenit nějaké specializovanější články, musí vycházet z vývoje článku a účelnosti uspořádání jeho obsahu, nikoliv z iracionálních dojmů a zbrklých úsudků. --ŠJů 18. 10. 2010, 17:01 (UTC)

Komentáře

Rozhodně by bylo dobré najít pro ten článek lepší název a v souladu s ním to pojmout encyklopedicky. V současné podobě to vskutku vypadá slovníkově, jako by to nepojednávalo o konceptu, ale jen o terminologii, jako kdyby terminologie byla to důležité. Stejně jako máme (správně!) pahýl biologická klasifikace a nikoliv pahýl Druh, rod, čeleď, řád, třída, kmen, říše a doména, měl by se tento článek spíš jmenovat role v komunikaci nebo klasifikace komunikačních entit, nebo prostě něco takového. A také by o tom měl být, a z termínů dané teorie, které si nezaslouží každý svůj článek, by mělo být přesměrování. Ostatně založíme také první osoba, druhá osoba a třetí osoba, které jsou v článku zmíněny? Dá se říct, že článek je i o nich. Proč jsou ty osoby v pozadí? Jádrem článků na Wikipedii nemá být terminologie, jádrem má být ta teorie, která je tou terminologií popisována. Ale to není ani tak otázka/smazat ponechat, spíš otázka jak přepracovat či kam sloučit, ale ještě spíš otázka, zda si dokážeme uvědomit, co je Wikipedie, a podle toho psát články (nikoliv slovníková hesla). --Tchoř 14. 10. 2010, 15:56 (UTC)

Kromě toho, že souhlasím s Tchořem, tak mi ani po druhém přečtení není jasné, jaký má být rozdíl mezi tímto a Osoba (mluvnice). Konstatování, že to totéž není a že je to lepší mi opravdu k pochopení nestačí. Pro mě je to tedy jasný duplikát. Miraceti 14. 10. 2010, 16:47 (UTC)

Buď jsem úplně hloupý a nechápavý a nebo tu větu o tom, že je to "jasný duplikát" naprosto nechápu. Jiná terminologie, jiná věda a jasný duplikát? No, tak to mu opravdu nerozumím. Palu 14. 10. 2010, 16:50 (UTC)

@Miraceti: Ty věci opravdu úzce souvisí, ale nejsou totožné. Osoba je mluvnická kategorie a různé jazyky mohou mít různý počet mluvnických osob anebo dokonce ani nemusí tuto mluvnickou kategorii vůbec používat (třeba "jazyk" dopravních značek). Adresant, adresát a referens jsou obecnější pojmy pragmatiky a lze je identifikovat i tam, kde tři mluvnické osoby nejsou k dispozici; např. státní orgán (adresant) promlouvá na trojúhelníkové dopravní značce k řidiči (adresát) o tom, že před ním leží zatáčka (referens).--Ioannes Pragensis 15. 10. 2010, 08:01 (UTC)

Název sice není opticky nejlepší, ale ojedinělý není: Ego, superego a id. JAn 15. 10. 2010, 11:28 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv diskuse. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku, pokud byl ponechán, na stránku Wikipedie:Pod lípou, pokud byl smazán). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.