Wikipedie:Žádost o komentář/Transkripce jmen a názvů v jazyce původu zapisovaných nelatinkovým písmem
Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji prosím needitujte.
Žádost o komentář skončila výsledkem:
Stručná rekapitulace:
Nejživěji se diskutovalo 17 dnů od 10. 4. 2016 do 26. 4. 2016. Pak jsou v diskusi ještě 4 příspěvky z 31. 5. 2016, 6. 8. 2016, 11. 12. 2016 a 9. 4. 2017.
Závěr:
Nebylo dosaženo zcela přesvědčivého a jasného konsensu, nicméně jako přijatelná varianta se jeví (2): „Upřednostňovat standardní transkripci originálních variant jmen a názvů s tolerancí ke vžitým a obecně užívaným jménům a názvům.“ Případné problémy lze řešit vhodnými přesměrováními a uvedením originální varianty (resp. transkripce) v závorce. --Jvs 26. 10. 2018, 18:11 (CEST)[odpovědět]
Úvod
[editovat | editovat zdroj]Tento ŽoK by měl odpovědět na otázku, jak zacházet se jmény a názvy psanými v jazyce původu jiným písmem, než latinkou. Předmětem ŽoKu jsou nejen jména osob (i když ta jsou kvůli frekventovanosti uváděna jako tematické příklady), ale i geografické názvy a další vlastní jména či dokonce z oněch jazyků (kromě transkipce nezměněná) převzatá terminologie. Účastníci ŽoKu by tedy ve svých komentářích měli zohlednit i tento aspekt problému.
Praxe je v tomto případě místy dost nejednotná, vyskytují se návrhy na přesun a přesuny z tvaru obsahujícího způsob přepisu, používaného v jiných než českých zdrojích na tvar ve standardním českém [způsobu] přepisu i opačným směrem, rovněž pro názvy/termíny, pro něž standardní způsob přepisu není znám nebo případy, kdy existuje spor o to, který z možných typů přepisu použít.
Poznámka
[editovat | editovat zdroj]1) Tento žok se netýká problematiky [případného] přepisu z latinky do latinky jinak, pro takovou problematiku je určen paralelní ŽoK:Transkripce jmen a názvů v latince obsahujících znaky neobsažené v české abecedě, proto připomíky, týkající se pouze latinky řešme tam. 2) V kostce jde o to, že čeština (a my) slova/názvy, zapisované latinkou (až na výjimky) přejímáme nezměné, v originále, zatímco slova/názvy, zapisované jinak než latinkou přepisujeme do latinky tak, aby znění bylo spíše bližší výslovnosti v originále, než aby zásadně kopírovalo gramatické zásady jazyka původu či dokonce bylo (v českých textech) uváděno v originále, pro neznalé daného písma nečitelně. Doplněno --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2016, 20:35 (CEST) : nebo dokonce, než aby kopírovalo přepis do jiného latinkového (např. angličtina) jazyka či dokonce kopírovalo zvyky přepisu z exotičtějšího nelatinkového (čínština) do méně exotického (ruština) jazyka.[odpovědět]
Příklady sporů:
- tsunami → cunami, Ju-Jitsu, Džiu-džitsu, ... → džú-džucu, Mičio Kaku → Michio Kaku, Tadanori Yokoo → Tadanori Jokoo, Nishiwaki → Nišiwaki (Hjógo), Osaka → Ósaka aj. (japonština)
- Andrej Ivanovič Jerjomenko → Andrej Ivanovič Jeremenko (ruština) (v.t. ukrajinština)
Součástí problému je určení korektní transkripce pro každý jazyk. Vhodným nástrojem se jeví některé již založené články/doporučení na wikipedii: Wikipedie:Transkripce korejštiny, Wikipedie:Transkripce arabštiny, Wikipedie:Transkripce čínštiny, Wikipedie:Transkripce hebrejštiny, Wikipedie:Transkripce hindštiny, Wikipedie:Transkripce perštiny, Wikipedie:Transkripce tibetštiny (vřelý dík všem tvůrcům těchto článků), mohly by jím být další potřebné (a dosud nesepsané) podobné články, jako například Wikipedie:Čekošiki rómadži, Wikipedie:Transkripce ruštiny, Wikipedie:Transkripce běloruštiny, Wikipedie:Transkripce ukrajinštiny, Wikipedie:Transkripce bulharštiny, Wikipedie:Transkripce mongolštiny, případně i nějaký zastřešující projekt, popisující standardní způsoby přepisu (třebas i skupin podle písem odděleně: třeba zvlášť pro cyrilice, zvlášť pro arabská písma, písem, používaných v Indii atd.
- Upozorňuji na závazné pravidlo Pravopis. To odkazuje na pravidla českého pravopisu. Protože Akademická pravidla českého pravopisu stanovují způsob přepisu z některých písem (a jazyků), např. z ruské cyrilice, není vhodné vydávat k takto regulované problematice jakákoli doporučení. Důvodem je to, že v případě úpravy Akademických pravidel, by mohlo dojít k rozporům mezi závazným pravidlem a doporučením. (Vycházím z toho, že bychom takové doporučení přijali v souladu s předchozími Akademickými pravidly, protože jinak by ani nebylo beze změny závazného pravidla o pravopisu možné.) Naopak doporučení pro písma (a jazyky) Akademickými pravidly neregulovaná, jsou nesmírně užitečná. Herigona (diskuse) 13. 4. 2016, 21:52 (CEST)[odpovědět]
Možnosti a návrhy
[editovat | editovat zdroj]1) Upřednostňovat standardní a co nejlépe vystihující výslovnost transkripci originálních variant jmen a názvů
[editovat | editovat zdroj]Tedy důsledně používat standardní způsoby transkripce originálních variant jmen a názvů tam, kde pro českou transkripci existují, v ostatních jazycích transkripci v nejbližší možné míře přesně vyjadřující výslovnost. Neinspirovat se při tom způsoby přepisu, používané v jiných jazycích (například v angličtině, neboť tyto způsoby přepisu jsou vhodné pro použití tam (např. pro anglicky mluvící), ale nevhodné pro češtinu.
2) Upřednostňovat standardní transkripci originálních variant jmen a názvů s tolerancí ke vžitým a obecně užívaným jménům a názvům
[editovat | editovat zdroj]Jako nahoře, ale připustit odchylky pro vžité názvy, vzniklé jinou cestou (například Tokio, vzniklé přizpůsobením anglického (a navíc nepřesného) přepisu Tokyo místo exaktního Tókjó (z japonského originálu 東京, či Káhira místo exaktního Al-Qáhira (z arabského originálu القاهرة), Sahara místo exaktního Aṣ-ṣaḥrāʾ (z arabského originálu الصحراء, celým názvem الصحراء الكبرى - Aṣ-ṣaḥrāʾ al-kubrā), [Čingischán místo exaktního Temüdžin (z mongolského Тэмүжин) tento příklad stahuji, neboť, jak správně poukázal Jann, jde o výběr mezi panovnickým titulem (Čingischán) nebo jménem]
2a) (jako nahoře) + u speciálních jmen (např. vládců) respektovat oficiální jméno v jazyce původu
[editovat | editovat zdroj]- Například Šówa místo Hirohito. (Všichni ostatní zemřelí japonští císařové mají články podle posmrtného jména).
2b) (jako nahoře) + u speciálních jmen (např. vládců) respektovat jméno užívané v českých pramenech, jinak dle google testu
[editovat | editovat zdroj]2c) (jako nahoře) + u speciálních jmen (např. vládců) se řídit především územ v cizojazyčných mediích, používajících latinku
[editovat | editovat zdroj]3) Řídit se očekávatelností názvu, v případě nevýskytu v českých zdrojích google testem
[editovat | editovat zdroj]kusurija
[editovat | editovat zdroj]Pro druhou variantu. Vhledem k tomu, že jsem ŽoK právě vytvořil, s dalším komentářem vyčkám, až přibydou další návrhy, rozšíří/upřesní se jejich popis a budou učiněny další závažné změny. --Kusurija (diskuse) 10. 4. 2016, 21:08 (CEST)[odpovědět]
- Pro druhou a) variantu. Netýká se stoprocentně známých/nejvyššími autoritami stanovených počeštěných variant - nikoliv pouze transliterovaných (=těch [jen transliterovaných] se to týká - 2 a) varianta). --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2016, 20:44 (CEST)[odpovědět]
Petr Karel
[editovat | editovat zdroj]Vlastní jména:
- Jsou-li zavedené české podoby jmen, i když úplně odlišné od původní podoby či výslovnosti, pak používat je, už s ohledem na čtenáře (Konfucius, Čingischán). Ve zbylých případech:
- U jazyků, pro které existují pravidla transkripce dle ÚJČ, používat tuto transkripci. I když se obávám, že to nebude dlouho trvat a vše převálcuje transkripce anglická.
- V ostatních případech mi je to jedno.
- Doporučuji odstranit z úvodu pseudoproblém kalifornského rodáka Michia Kaku - tam se jedná o latinku (i když je jméno původu japonského, je to jméno americké a psané úředním jazykem - angličtinou, podobně jako původem čínská ale přesto americká jména Chang, Cheng...), i on sám se podepisuje latinkou a není důvod mu jméno jakkoli prznit.
Obecné názvy:
- Podle očekávatelnosti. Petr Karel (diskuse) 11. 4. 2016, 14:17 (CEST)[odpovědět]
- Očekávatelností lze argumentovat jen u omezené množiny názvů, co ostatní? --Jann (diskuse) 11. 4. 2016, 17:55 (CEST)[odpovědět]
- Dobrá, upřesňuji pořadí: 1. Podoby názvů považované za oficiální (např. jména států podle MZV); 2. Podoby jmen podle solidních zdrojů (akademické zeměpisné publikace apod.); 3. Očekávatelnost; 4. Oficiální transkripce;5. V ostatních zbylých případech je mi to jedno. Petr Karel (diskuse) 11. 4. 2016, 18:25 (CEST)[odpovědět]
Jann
[editovat | editovat zdroj]Podporuji druhou variantu. To jest "při přepisu jmen a slov z nelatinkových písem se používá (oficiální) český přepis, kromě zažitých výjimek, kdy ho přebíjí pravidlo očekávaného názvu." (A během let ve všemožných debatách tohle mám za standard wikipedie, proti všelikému "ale v angičtině se to píše jinak, v sousedním státě se to píše jinak, chci aby se to pletlo s tamtím, před sto lety byla v té zemi jazyková politika jiná, je logické psát to jinak...")
Technická: některé shora uvedené příklady jsou špatně.
- U Michio Kaku (analogicky Eugene Cernan/Čerňan a všichni obyvatelé USA neanglického původu) není problém ve způsobu přepisu, ale v názoru, že jména obyvatel USA psaná latinkou se do češtiny přepisují přes písmo a jazyk jejich neamerického prapra...dědečka. Protože se v USA píše latinkou, problém by dotyčný kolega (Kusurija) měl předestřít v sousedním žoku.
- U dvojice Čingischán/Temüdžin nejde o přepis, ale o výběr mezi panovnickým titulem (Čingischán) nebo jménem (Temüdžin), což je problém dosti odlišný a mimo rámec tohoto žoku. --Jann (diskuse) 11. 4. 2016, 16:02 (CEST)[odpovědět]
Silesianus
[editovat | editovat zdroj]Tedy v podstatě tu vidím čtyři oblasti, které by mohly být (pokud je to opravdu problém) diskutovány odděleně:
- obecné termíny původem z nelatinkových písem
- jména migrantů a jejich potomků z a do států užívajících nelatinková písma
- transkripce jmen z nelatinkových jazyků
- geografická jména
Myslím, že body 1, 3 a 4 nepotřebují nějaké obecné řešení, respektive již je mají. Bod 2 by si možná zasloužil bližší debatu a vymezení. --Silesianus (diskuse) 12. 4. 2016, 13:20 (CEST)[odpovědět]
- Ke jménům migrantů asi toto. Posuzoval bych relevanci užití jejich jména v jazyce původu. Tedy, pod jakým jménem vystupují ve vlasti předků (typické pro tvůrči osoby - spisovatele...) Zvláště, pokud část svého díla tvoří nebo tvořili v jazyce předků.-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Rosičák (diskuse • příspěvky • bloky) 14. 4. 2016, 05:59 (CE(S)T)
Zbrnajsem
[editovat | editovat zdroj]Téměř ve všem podporuji kolegu Kusuriju. U několika málo tématických okruhů mám trochu odlišné představy. Např. mnozí operní pěvci a pěvkyně jsou ve světě známi resp. známé pouze pod jmény v anglické transkripci. A jelikož je málokdo u nás zná, tak bych jejich jména ponechal tak, jak jsou na téměř všech ostatních Wikipediích. Příklad: Olga Peretyatko. Považuji taková jména za jména umělecká a tudíž neměnná. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 4. 2016, 10:15 (CEST)[odpovědět]
- Ano, pokud se jedná o trademark nebo značku na podobné úrovni. To ovšem platí nejen pro jména/označení v jazyce původu nelatinkových, ale stejně tak i původem latinkových. Jestliže má firma 三菱 patentovanou značku Mitsubishi Motors, pak ji foneticky přepisovat nesmíme. Tento ŽoK je ovšem o [tom všem ostatním] (co se netýká firemních a autorských značek) něčem jiném. --Kusurija (diskuse) 26. 4. 2016, 13:35 (CEST)[odpovědět]
Herigona
[editovat | editovat zdroj]Přepis z vybraných písem a jazyků, viz výše Transkripce, je regulován závazným pravidlem Pravopis. Diskuse o přepisu z těchto regulovaných písem a jazyků je omezena pouze takovou volností, jakou nám Akademická pravidla českého pravopisu umožňují. Překročení této hranice je porušením (nerespektováním) závazného pravidla. Závazné pravidlo nemůže být za žádných okolností „přebito“ doporučením o očekávaném názvu, ani žádným jiným doporučením. U pravidly regulovaných jazyků nesouhlasím s žádným jiným tvarem než s přepisem podle pravidel. Doporučení o očekávaném názvu přichází (u regulovaných jazyků) v potaz tehdy, když např. sportovec reprezentuje jinou zemi, než kde se narodil a přepis jejíhož jazyka je regulován. Potom má smysl se ptát, které z obou jmen je známější, a přepisovat až podle výsledku. U umělců to je daleko složitější a prosazuji přepis z rodného jazyka. I tam si dovedu představit ojedinělé výjimky, např. když má oficiální (vlastní) stránku v češtině, ovšem Alexandr Kacapov je na české wikipedii uveden takto (korektním přepisem z ruštiny), přestože na vlastních českých stránkách má Katsapov - a tomu bych v tomto případě dával přednost. Pokud jde o neregulované jazyky, je určitě vhodné mít vlastní doporučení. Znejisťuje mne čínština, protože se u pinyinu uvádí, že jde zápis a nikoli přepis. Vnímáme-li to opravdu tak, potom čínština nepatří do této diskuse a zápis pinyinem by se měl přebírat. Herigona (diskuse) 13. 4. 2016, 22:26 (CEST)[odpovědět]
- Akorát, že závazné pravidlo Pravopis nereguluje přepis ze žádného písma ani jazyku. Toliko obecně zavazuje k dodržování pravidel českého pravopisu. --Jann (diskuse) 15. 4. 2016, 20:32 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den. Pravidlo říká: „Držte se přitom platných Pravidel českého pravopisu“. Protože Akademická pravidla českého pravopisu stanovují též pravidla pro přepis z některých jazyků (viz výše Transkripce), tak je třeba tento přepis dodržovat. V opačném případě bychom byli v rozporu s (oběma) pravidly. Herigona (diskuse) 16. 4. 2016, 07:49 (CEST)[odpovědět]
- Jak to v životě bývá, je to složitější. PČP se snad nějak pokouší regulovat vlastní jména, která "...se přepisují podle zavedených transliteračních nebo transkripčních pravidel." (šPČP, 1993, s. 33–34). V aPČP je dodatek, který se snaží toto ustanovení specifikovat, jenomže a) je to "dodatek", b) výběrové doporučené transkripce jsou opravdu velmi výběrové (= jsou to v podstatě tabulky pro slovanské cyrilice). Takže ať už užijete cizí jazyk (nelatinkový) v češtině jakkoliv, tak je velmi těžké, byste se dostal do sporu s jakýmkoliv pravidlem. Já si dokonce myslím, že v té obecné rovině není moc sporu jak postupovat. Problémy nastávají až u jednotlivých specifik jazyků. Asi zatím není spor, že se u čínštiny užívá standardní česká transkripce čínštiny, nicméně pinyin se prosazuje (v oficiálních textech [1], v překladech u Krále apod.) a je otázka, jestli a kdy začne (nebo: by měl?) ovlivňovat i Wikipedii (ale to tady asi nevyřešíme). --marv1N (diskuse) 16. 4. 2016, 10:34 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den. Není relevantní, na jakém místě Akademická pravidla českého pravopisu transliteraci nebo transkripci regulují. Jakkoli je rozsah této regulace omezený, je třeba ji respektovat. Skutečnost, že není těžké se dostat do sporu, nikoli s doporučením, ale s kolegou rozmělňujícím, či nechápajícím diskutovanou závaznost přepisu z regulovaného jazyka, dokazují diskuse ke článkům, které jsem navrhl k přesunu kvůli nekorektnímu přepisu. Pokud jde o čínštinu, došlo-li by ke sporu mezi použitím pinyinu, nebo české transkripce čínštiny, byl bych velmi na vážkách právě kvůli definici pinyinu jako zápisu čínštiny latinkou. Uvidíme, jaký bude vývoj. Očekávám, že pinyin rychle převládne. Herigona (diskuse) 17. 4. 2016, 09:30 (CEST)[odpovědět]
- Jelikož je nanejvýš nepravděpodobné, že by se ujal zápis v IPA značkách v názvu článku případně v originálním nelatinkovém znění, a píšeme českou wikipedii (a ne anglickou či mezinárodní či další jinojazyčnou) považuji za nejvhodnější český (a ne nějaký jiný) přepis podle standardů pro odpovídající český přepis, pokud takový existuje (pro některé exotické jazyky totiž žádný český standard není). (Zde nemluvím o zažitých exonymech a jiných případech, kde je dostatečně dobrý důvod (nikoliv však např. google test) to zapisovat jinak (viz též upřesněný komentář Petra Karla 11. 4. 2016, 18:25)).
- Myslím si, že se shodujeme. Nebo můj příspěvek chápete (s výjimkou čínštiny) jinak? Herigona (diskuse) 21. 4. 2016, 20:05 (CEST)[odpovědět]
- (s E.K. čili bez ohledu na předchozí): "Akademická pravidla českého pravopisu" je zajisté potřeba zohledňovat, ovšem pokud je nepřebíjí zdroje (v jazykovědném směru, né třeba odbornější ve směru třeba jaderné fyziky) ještě odbornější/specifičtější/důvěryhodnější. Naopak zmiňovaná pravidla by měla "přebíjet" zdroje méně specifické, méně odborné, méně důvěryhodné, bulvární. --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2016, 20:17 (CEST)[odpovědět]
- Akademická pravidla bychom měli beze zbytku respektovat, protože se od nich odvíjí závazné pravidlo wikipedie Pravopis. Ještě odbornější publikace k různým jazykům jistě existují, ale pokud jde o ty pravidly regulované jazyky, tak jsou nevhodné. Například některé odbornější publikace o ruštině přepisují s ľ - Iľjič. A ještě odbornější rozlišují měkké a tvrdé páry jako s´ - s, v´ - v atd. Jejich aplikace do wikipedie by přinesla více škody než užitku. Něco jiného jsou neregulované jazyky, ale i tam jsem narazil na podle mne příliš odborný přístup. Při rozšiřování článku o etiopském písmu jsem ve starší odborné literatuře našel přepis základní sady př. ሀ - hä. Novější literaturu jsem nenašel a o ä mám pochyby, protože nepatří do české abecedy. Tak jsem svoje geografické příspěvky o Etiopii pozastavil. Herigona (diskuse) 21. 4. 2016, 20:53 (CEST)[odpovědět]
- (s E.K. čili bez ohledu na předchozí): "Akademická pravidla českého pravopisu" je zajisté potřeba zohledňovat, ovšem pokud je nepřebíjí zdroje (v jazykovědném směru, né třeba odbornější ve směru třeba jaderné fyziky) ještě odbornější/specifičtější/důvěryhodnější. Naopak zmiňovaná pravidla by měla "přebíjet" zdroje méně specifické, méně odborné, méně důvěryhodné, bulvární. --Kusurija (diskuse) 21. 4. 2016, 20:17 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den. Není relevantní, na jakém místě Akademická pravidla českého pravopisu transliteraci nebo transkripci regulují. Jakkoli je rozsah této regulace omezený, je třeba ji respektovat. Skutečnost, že není těžké se dostat do sporu, nikoli s doporučením, ale s kolegou rozmělňujícím, či nechápajícím diskutovanou závaznost přepisu z regulovaného jazyka, dokazují diskuse ke článkům, které jsem navrhl k přesunu kvůli nekorektnímu přepisu. Pokud jde o čínštinu, došlo-li by ke sporu mezi použitím pinyinu, nebo české transkripce čínštiny, byl bych velmi na vážkách právě kvůli definici pinyinu jako zápisu čínštiny latinkou. Uvidíme, jaký bude vývoj. Očekávám, že pinyin rychle převládne. Herigona (diskuse) 17. 4. 2016, 09:30 (CEST)[odpovědět]
- Jak to v životě bývá, je to složitější. PČP se snad nějak pokouší regulovat vlastní jména, která "...se přepisují podle zavedených transliteračních nebo transkripčních pravidel." (šPČP, 1993, s. 33–34). V aPČP je dodatek, který se snaží toto ustanovení specifikovat, jenomže a) je to "dodatek", b) výběrové doporučené transkripce jsou opravdu velmi výběrové (= jsou to v podstatě tabulky pro slovanské cyrilice). Takže ať už užijete cizí jazyk (nelatinkový) v češtině jakkoliv, tak je velmi těžké, byste se dostal do sporu s jakýmkoliv pravidlem. Já si dokonce myslím, že v té obecné rovině není moc sporu jak postupovat. Problémy nastávají až u jednotlivých specifik jazyků. Asi zatím není spor, že se u čínštiny užívá standardní česká transkripce čínštiny, nicméně pinyin se prosazuje (v oficiálních textech [1], v překladech u Krále apod.) a je otázka, jestli a kdy začne (nebo: by měl?) ovlivňovat i Wikipedii (ale to tady asi nevyřešíme). --marv1N (diskuse) 16. 4. 2016, 10:34 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den. Pravidlo říká: „Držte se přitom platných Pravidel českého pravopisu“. Protože Akademická pravidla českého pravopisu stanovují též pravidla pro přepis z některých jazyků (viz výše Transkripce), tak je třeba tento přepis dodržovat. V opačném případě bychom byli v rozporu s (oběma) pravidly. Herigona (diskuse) 16. 4. 2016, 07:49 (CEST)[odpovědět]
marv1N
[editovat | editovat zdroj]Problém tohoto ŽoKu je, že se snaží pokrýt dosti roztříštěnou praxi, protože ona námi hledaná dobrá praxe se jazyk od jazyka odlišuje.
Co by se mohlo řešit: Co vlastně chceme a jak by měli vypadat ty "Wikipedie:Transkripce..." V tuto chvíli máme tři typy, první a nejstarší je Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen, druhý představuje např. Wikipedie:Transkripce tibetštiny, třetí např. Wikipedie:Transkripce arabštiny. První typ pouze řeší kdy jaký systém (tehdy a tehdy přepisujte z řečtiny), ovšem vlastní systémy zde nejsou (každý ví, jak se transkribuje řečtina). Druhý typ (ty zejména tvořil kolega Podzemník) již obsahují jádro systému, tedy převodní tabulky, vždy se jedná o tabulku již existujícího systému (tento typ obsahuje bohatou literaturu), zároveň zde bývá snaha i popsat problémy uplatnění systému. Třetí typ popisuje systém, který je čistým vlastním výzkumem wikipedisty (wikipedistů).
Já sám si myslím,, že transkripční systémy by měly být popisovány v hlavním jmenném prostoru, takže ani moc důvod pro užití většiny existujících transkripcí nevidím, Tím se dostáváme k nejpalčivějšímu problému: U třetího typu bychom si měli říct, jestli takovéto vlastní výzkumy chceme a pokud ano, tak za jakých podmínek. S tím tak trochu souvisí problematický návrh (v bodě 1 i 2) u jazyků, které nemají transkripční systém, užít "transkripci v nejbližší možné míře přesně vyjadřující výslovnost". Na papíře to zní hrozně hezky, v praxi si nedokážu představit, jak si je každý wikipedista sám sobě fonetikem a ideálně filologem (pokud se toto připustí, pak bude tolik přepisů, kolik wikipedistů, přepisů bude nejspíše víc).
Další otázka: Jaký systém kdy použít? U dvojice transkripce/transliterace je to asi jasné (transliterace většinou nebývá v názvech, i když...), problém je spíše konkurence národních a mezinárodních transkripčních systémů. Velmi dlouho byla známka vyspělosti mít k cizímu jazyku propracovanou národní transkripci (a Československo bylo na špici, z 60. let máme spoustu tzv. standardních transkripcí), praxi to ale nikdy nestačilo a oficiální (mezinárodní) transkripce se zase pro změnu dnes těší velké popularitě (u jmen tedy uvádět takové, které mají v pasu). I zde platí, že jestli je užití "cizího" systému pouhou neznalostí autora, nebo za tím je legitimní důvod, se značně liší jazyk od jazyka, často případ od případu. I v této diskusi vidím to nacionalistické tlačení na pilu, dle mého česká Wikipedie by měla být v tomto ohledu spíše pružnější - zde je takové memento Yoko Ono, Japonka s japonským občanstvím, kde se nezdá moudré používat přímo její japonské jméno. --marv1N (diskuse) 21. 4. 2016, 23:31 (CEST)[odpovědět]
- Dobrý den. Velmi kolegu chválím za snahu klasifikovat problematiku a za to, že ukazuje, jak velký záběr tento ŽoK má. Navrhuji se vypořádat s jazyky, jejichž přepis regulují Akademická pravidla českého jazyka jednoduše tím, že se na ně odkážeme, případně můžeme text plně převzít. Přesný návrh i s výčtem předložím, až zase půjdu do knihovny a pravidla si půjčím. Pokud jde o další jazyky, měli bychom dále oddělit ty jazyky, u kterých na wikipedii už nějaké doporučení máme, a na zbylé. A také bychom měli diskutovat o vhodnosti „cizích“ systémů. Herigona (diskuse) 22. 4. 2016, 08:02 (CEST)[odpovědět]
- Myslím, že co se týká vypořádání s jazyky v aPČP (mimochodem ten dodatek tvořil druhou část Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle kódové tabulky ISO Latin 2), tak bych řekl, že se je to trochu dobývání se do otevřených dveří: Není spor, že by se třeba u japonštiny měl používat Průškův počeštěný Hepburn (zde je jediná zvláštnost, že tento systém nemá formu tzv. standardní transkripce), spor bude, kde se má zastavit - Kusurija by transkriboval naturalizované Američany do třetího kolena (Michio Kaku), praxe často netranskribuje ani Japonce, které pouze delší dobu žijí na západě (Yoko Ono), ovšem s tímto problémem nám žádná PČP nepomůže (PČP může pomoct s džiu-džitsu, ale s tsunami také ne...). Někdy je problém s osvětou (třeba, že lidé nevědí, že ukrajinština se vlastně transkribuje jinak než ruština - "cyrilice jako cyrilice"), ale to bych se snažil řešit články v hlavním jmenném prostoru (třeba po vzoru anglické Wikipedie, kde mají k hromadě jazyků články "Romanization of ...": Russian a Ukrainian - je s tím hodně práce, ale je to, dle mého, správná cesta). --marv1N (diskuse) 22. 4. 2016, 09:44 (CEST)[odpovědět]
- Já si myslím, že složité nebude se domluvit jak přepisovat, jako spíš kdy přepisovat. Třeba zrovna ta Yoko Ono je podle mě na hraně toho, kterou podobu považovat za původní, jestli je to ta anglická, nebo japonská. Tam by nám snad mohla pomoct očekávatelnost (= průzkum), která určí, jestli bude primární ta či ona podoba. V úvodu by ale asi měly být podoby obě, jen jako primární asi ta očekávatelnější.
- Čili až najdeme klíč jakou transkripci kde zvolit apod., ještě by bylo dobré vymezit různé speciální případy. --Palu (diskuse) 22. 4. 2016, 10:28 (CEST)[odpovědět]
- Mimo umělce k těmto případům patří i sportovci, kteří reprezentují jinou zemi, než rodnou, nebo i více zemí. V takových případech se bude muset postupovat ad hoc. Těch kritérií bude patrně víc, například jméno pod kterým se osobnost stala encyklopedicky významnou. Herigona (diskuse) 22. 4. 2016, 12:58 (CEST)[odpovědět]
- Zde by mělo spíše rozhodovat, zda jde o uměleckou značku (TM), což je u renomovaných umělců pravděpodobnější, než u sportovců. --Kusurija (diskuse) 26. 4. 2016, 13:45 (CEST)[odpovědět]
- Mimo umělce k těmto případům patří i sportovci, kteří reprezentují jinou zemi, než rodnou, nebo i více zemí. V takových případech se bude muset postupovat ad hoc. Těch kritérií bude patrně víc, například jméno pod kterým se osobnost stala encyklopedicky významnou. Herigona (diskuse) 22. 4. 2016, 12:58 (CEST)[odpovědět]
- Myslím, že co se týká vypořádání s jazyky v aPČP (mimochodem ten dodatek tvořil druhou část Standardu ISVS pro transkripci neběžných latinských znaků do znaků podle kódové tabulky ISO Latin 2), tak bych řekl, že se je to trochu dobývání se do otevřených dveří: Není spor, že by se třeba u japonštiny měl používat Průškův počeštěný Hepburn (zde je jediná zvláštnost, že tento systém nemá formu tzv. standardní transkripce), spor bude, kde se má zastavit - Kusurija by transkriboval naturalizované Američany do třetího kolena (Michio Kaku), praxe často netranskribuje ani Japonce, které pouze delší dobu žijí na západě (Yoko Ono), ovšem s tímto problémem nám žádná PČP nepomůže (PČP může pomoct s džiu-džitsu, ale s tsunami také ne...). Někdy je problém s osvětou (třeba, že lidé nevědí, že ukrajinština se vlastně transkribuje jinak než ruština - "cyrilice jako cyrilice"), ale to bych se snažil řešit články v hlavním jmenném prostoru (třeba po vzoru anglické Wikipedie, kde mají k hromadě jazyků články "Romanization of ...": Russian a Ukrainian - je s tím hodně práce, ale je to, dle mého, správná cesta). --marv1N (diskuse) 22. 4. 2016, 09:44 (CEST)[odpovědět]
Dvorapa
[editovat | editovat zdroj]Jednoznačně 2b). Nabukadnezarovi se v českých zdrojích také většinou neřekne jinak (nebo ano? Nabükadnésr, Nabuchodonosór). --Dvorapa (diskuse) 31. 5. 2016, 19:26 (CEST)[odpovědět]
87.249.145.69
[editovat | editovat zdroj]Nevím zda mohu komentovat, ale překvapuje mne absence varianty "Nejčastěji česky užívaný název, v případě jeho absence standardní přepis" („Vžitý/Očekávatelný název, není-li, pak standardní transkripce“), která by mně osobně připadala jako nejlogičtější z hlediska obecné zásady očekávatelnosti a vystavená nejmenší možnosti desinterpretace - namísto příliš vágních výjimek pro přesně nedefinovaná „výjimečná“ jména apod. Varianta sub 3) se tomu, zdá se, blíží, ale (podle mého názoru poněkud nelogicky) předpokládá, že pokud neexistují české zdroje/očekávatelná podoba v češtině, přesto lze českou podobu najít online - pokud tedy nejsou v prvním případě míněny jen podoby v wp:NNVZ? -87.249.145.69 6. 8. 2016, 18:15 (CEST)[odpovědět]
Draceane
[editovat | editovat zdroj]Určitě 2 a z této podmnožiny zřejmě 2b. Nicméně by bylo dobré, kdyby se zpracovaly příslušná pravidla přepisu (zatím jsou poměrně vágní). Případně založit stránku WP:Transkripce, věnující se tomuto tématu. Ačkoliv tu máme třeba hebrejštinu, čínštinu nebo perštinu, velmi požadovaná japonština či dnes stále potřebnější ruština chybějí (z cyrilice přímo přepisuje málokdo, mnoho lidí se řídí anglickou – pro češtinu naprosto nevhodnou – transkripcí). — Draceane diskuse 11. 12. 2016, 20:40 (CET)[odpovědět]
Hnetubud
[editovat | editovat zdroj]Nepotřebujeme další befel, postačí řídit se očekávaným názvem a zdroji (a také nebýt líný vytvářet přesměrování). Celá tahle debata je dobrá jenom jako vtipná ilustrace Dunning-Krugerova efektu: když se obrátíte s dotazem ohledně správného přepisu z nějakého exotického písma na odborníky z příslušného akademického pracoviště, zpravidla se dočkáte odpovědi, že to nelze jednoznačně stanovit a že záleží na kontextu a jazykovém citu. To jenom wikipedisté, jejichž kvalifikací je, že před padesáti lety absolvovali průmyslovku, mají neochvějně jasno v tom, jak to MUSÍ a NESMÍ vypadat a jak strašlivě hloupý je každý, kdo jejich představu nesdílí.--Hnetubud (diskuse) 9. 4. 2017, 21:29 (CEST)[odpovědět]