Wikipedie:Článek týdne/2022/43
- název
- Astronomiae Pars Optica
- obrázek
- Soubor:Kepler - Ad Vitellionem paralipomena quibus astronomiae pars optica traditur, 1604 - 158093 F.jpg
- orientace (obrázku;
na výšku/na šířku/čtverec) - na výšku
- šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
- popisek (obrázku)
- anotace
Astronomiae Pars Optica (česky Optická část astronomie) je opticko-geometrický spis německého astronoma a teologa Johanna Keplera. Kepler slíbil císaři Rudolfovi II., že knihu dokončí během osmi týdnů do Vánoc 1602, své schopnosti ale přecenil a Rudolfovi rozsáhlý spis o 450 stranách předložil až v lednu 1604. Kniha byl vytištěna na podzim téhož roku ve Frankfurtu nad Mohanem. Text spisu se dělí na 22 kapitol a doprovází ho řada geometrických nákresů. Kepler ho věnoval svému předchůdci Tychonovi Brahe.
Kepler tímto dílem položil základy moderní optiky i projektivní geometrie. Učinil jím totiž mnoho významných objevů. Jako první například vysvětlil optickou funkci lidského oka, zformuloval zákon převrácených čtverců nebo představil myšlenku o neustálých proměnách matematických entit. Dále se v knize věnoval zatmění Slunce, dírkovým komorám, lomu světla, kuželosečkám a dalším problematikám. Své objevy pak významně rozvinul ve své další knize Dioptrice (Dioptrika), vydané roku 1611. Bezprostředně na Keplerovu Optiku navázal Holanďan Willebrord Snellius, jenž v roce 1620 znovuobjevil zákon lomu světla. Dále na Keplera v optice navazoval například René Descartes či Isaac Newton. Keplerovy teologické úvahy o paprscích zase upoutaly německého spisovatele a filozofa Johanna Wolfganga Goetheho.
- nominace (NČ / DČ / české / ostatní)
- DČ
- rok (formát: RRRR)
- týden (formát: TT)
- poznámka (k návrhu)
- návrh
Navrhl/a: OJJ, Diskuse 7. 4. 2022, 12:19 (CEST) - recenze (
{{čt/ano| --~~~~}}/{{čt/ne| --~~~~}}/{{čt/komentář| --~~~~}})
