Wikipedie:Článek týdne/2009/30

Makúrie (arabsky مقرة‎, al-Mukurra) bylo středověké království nacházející se na území dnešního severního Súdánu a jižního Egypta. Makúrie byla jedním z několika núbijských států vzniklých na pozadí úpadku Aksumského království, které v oblasti Núbie dominovalo v letech 50–950 našeho letopočtu. Makúrie původně ovládala oblast kolem Nilu, od třetího do pátého nilského kataraktu s přilehlými obchodními trasami, oázami i doly ležícími východně i západně od Nilu. Hlavním městem státu byla Dongola a království je tak někdy známo podle svého hlavního města jako Dongolské království.

V 6. století byla Makúrie christianizována, avšak již v první polovině 7. století dobyla muslimská vojska Arabů byzantský Egypt a Núbie tak ztratila kontakt se zbytkem křesťanského světa. Roku 651 do Núbie vpadla arabská vojska, ale Makúrijcům se Araby podařilo odrazit a posléze uzavřená dohoda – známá jako bakt – znamenala relativní mír na obou stranách trvající až do 13. století. Makúrie dále rozšiřovala svůj vliv a v době arabské invaze, či za vlády krále Merkuria, připojila ke svému území Nobatijské království, ležící severně od Makúrie. V letech 750–1150 království zažívalo období prosperity, které je nazýváno jako „zlatý věk“. Avšak intenzivní vpády z mamlúckého Egypta a vnitřní sváry vedly ve 14. století ke konečnému pádu Makúrijského království do muslimských rukou.