Werner Reinhart
| Werner Reinhart | |
|---|---|
| Narození | 19. března 1884 Winterthur |
| Úmrtí | 29. srpna 1951 (ve věku 67 let) Winterthur |
| Místo pohřbení | Rosenberg cemetery |
| Povolání | průmyslník a mecenáš |
| Rodiče | Theodor Reinhart |
| Příbuzní | Oskar Reinhart, Georg Reinhart a Hans Reinhart (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Werner Reinhart (19. března 1884 Winterthur – 29. srpna 1951 Winterthur) byl švýcarský obchodník a filantrop, nazývaný „Maecenas z Winterthuru“.
Byl synem podnikatele Theodora Reinharta. Pracoval v rodinné firmě Gebrüder Volkart, která dovážela z Asie bavlnu, kaučuk a čaj. Jeho zálibou byla hra na klarinet. Stal se milovníkem modernistické hudby a patronem umění, svoji vilu Rychenberg proměnil v centrum setkávání předních evropských tvůrců.
Pro Rainera Mariu Rilkeho zakoupil rezidenci Château de Muzot, kde básník vytvořil Elegie z Duina a Sonety Orfeovi.[1] Díky Reinhartově pomoci mohl Igor Stravinskij uvést na scénu Příběh vojáka. Alois Hába od něj dostal peníze na premiéru opery Matka v mnichovském Staatstheater am Gärtnerplatz. Finančně podporoval také Othmara Schoecka, Almu Moodieovou, Adolfa Busche, Alberta Moeschingera a Ernsta Křenka. Provozoval divadlo Théâtre du Jorat a spolupracoval s dirigentem winterthurského městského orchestru Hermannem Scherchenem. Za druhé světové války dokázal zařídit, aby mohl Anton Webern přijet z okupovaného Rakouska do Winterthuru na premiéru svých Variací pro orchestr op. 30. [2] Inicioval založení Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. Z jeho odkazu je financována hudební škola Musikkollegium Winterthur, kde je také uložena Reinhartova rozsáhlá korespondence s uměleckými osobnostmi jeho doby.
Frank Martin složil Kánon pro Wernera Reinharta na slova Pierra de Ronsarda, svá díla mu dedikovali také Richard Strauss, Arthur Honegger a Paul Hindemith.[3] Oskar Kokoschka a Alice Baillyová namalovali Reinhartovy portréty. Curyšská univerzita mu v roce 1932 udělila čestný doktorát.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rilke and Valais | Fondation Rilke [online]. [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Great Musical Patrons 4 -Werner Reinhart (and his link to Alma Moodie - forgotten Australian violinist) - Radio 5mbs 99.9FM [online]. [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Musinfo: Authors. www.musinfo.ch [online]. [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.
