Přeskočit na obsah

Wenzel Lustkandl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Dr. Wenzel Lustkandl
Wenzel Lustkandl
Wenzel Lustkandl
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1878 – 1885
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1902
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)

Narození18. března 1832 nebo 17. března 1832
Schönbach u Chebu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. června 1906 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinand. univerzita
CommonsWenzel Lustkandl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wenzel Lustkandl (17. března 1832 Schönbach u Chebu[1]18. června 1906 Vídeň[2])[3][4][5] byl rakouský právník, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Působil jako univerzitní profesor.[3]

Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Už během studií byl aktivní ve studentských spolcích. V roce 1859 získal titul doktora práv. Působil potom od roku 1859 jako prefekt Tereziánské akademie ve Vídni. V roce 1864 se habilitoval v oboru státní právo na Vídeňské univerzitě. Roku 1868 se stal mimořádným a roku 1894 řádným profesorem všeobecného a rakouského státního práva a správního práva. V roce 1897/1898 byl děkanem. Byl veřejně a politicky činný. V letech 1870–1873 byl členem vídeňské obecní rady, kde se zabýval hlavně školskými otázkami. V letech 1889–1898 zasedal v zemské školní radě.[4][5]

Už v 60. letech se zapojil do politických debat o státoprávním uspořádání. Odmítal autonomistické a federalistické aspirace Maďarů a Čechů. V roce 1863 napsal spis Uhersko-rakouské státní právo k řešení otázky ústavní (Das ungarisch-österreichische Staatsrecht).[2] Myšlenkově patřil k centralistům ve stylu Antona von Schmerlinga. Po publikování tohoto spisu následovala více než rok trvající publicistická polemika s Ferencem Deákem.[5]

Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1870 a členem sněmu zůstal až do roku 1902. Zastupoval kurii měst, obvod Bruck a. d. Leitha, Hainburg, Schwechat. V letech 1871–1874 byl náhradníkem a v letech 1874–1896 i řádným členem zemského výboru.[4]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1878 za kurii městskou v Dolních Rakousích, obvod Baden, Mödling, Schwechat atd. Slib složil 10. prosince 1878. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, nyní za obvod Vídeň I. okres.[6] V roce 1878 se uvádí jako Dr. Wenzel Lustkandl, c. k. univerzitní profesor, bytem Vídeň.[7]

Podle údajů z roku 1879 patřil mezi ústavověrné poslance (tzv. Ústavní strana, liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovaná).[8] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[9] Vystupoval z opozičních pozic proti konzervativní vládě Eduarda Taaffeho. Zapojil se do parlamentních polemik o jazykových a školských otázkách.[5]

Zemřel v červnu 1906 v soukromém ústavu pro choromyslné ve Vídni.[2] Tělo pak bylo převezeno do rodného západočeského Schönbachu.[10]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c Prof. dr. Václav Lustkandl. Národní listy. Červen 1906, roč. 46, čís. 167, s. 1. Dostupné online. 
  3. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 129. (německy) 
  4. a b c BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lustkandl, Wenzel (1832-1906), Jurist und Politiker, s. 376. (německy) 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=252
  8. Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online. 
  9. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. Hofrat Prof. Dr. Lustkandl. Bohemia. Červen 1906, roč. 79, čís. 168, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]