Přeskočit na obsah

Wenzel Gillar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wenzel Gillar
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871[1] – 1878
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození25. září 1824
Příbor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. prosince 1903 (ve věku 79 let)
Příbor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesepolitik a lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wenzel Gillar, též Václav Gillar (25. září 1824 Příbor[2]27. prosince 1903 Příbor[3][4][5]), byl rakouský lékař a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Byl synem Josefa Gillara, soukeníka z Příbora, a Terezie Hinnerové.[3] Působil jako městský lékař v Příboru.[6] Získal čestné občanství města Příbora. Dlouhodobě zasedal v obecním zastupitelstvu i městské radě.[4] Byl dlouholetým členem sboru dobrovolných hasičů.[5]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v prosinci 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Příbor, Frankstadt, Místek.[7] Volba ale byla zpochybněna, protože o mandát se přeli Gillar a Adolf Raška. Nakonec sněm v listopadu 1872 uznal volbu Gillara.[8] Slib složil 7. listopadu 1872.[9]

Ačkoliv pocházel z jazykově českého prostředí, v zemské politice stál na straně německého tábora. Český tisk v době zemských voleb roku 1871 uvádí, že Gillar se chová jako nejzuřivější Němec, což je s podivem, protože s pisatelem článku nikdy nemluvil německy.[10] Když neúspěšně kandidoval v zemských volbách v roce 1884, byl uváděn jako ústavácký kandidát (tzv. Ústavní strana, liberálně, německy a centralisticky orientovaná).[11] List Moravská orlice roku 1884 napsal, že „panu Vácslavu Gillarovi nebylo toho věru potřebí, aby na stará kolena dal se strhnouti od našich nepřátel v zápas národních stran a aby postavil se proti naší straně, která mu nikdy ničím neublížila. Neměl by tento p. Vácslav Gillar zapomínati, že pochází z rodičů českých, kteří ani německy neuměli.“[12] V zemských volbách v roce 1890 podporoval německého kandidáta, za což byl českým tiskem zařazen do skupiny příborských voličů, kteří hlasovali proti nám.[6]

Hrob rodiny Gillarovy na starém hřbitově v Příboře

Zemřel v prosinci 1903 v Příboře ve věku 78 let a pohřben byl na zdejším statém městském hřbitově. Český tisk v nekrologu zesnulého popisuje jako muže známého svou dobrosrdečností a lidumilností.[4] Příčinou úmrtí byla sešlost věkem.[3]

Měl tři syny. Jeden působil jako lékárník v Jablunkově, další byl městským lékařem ve Vyškově a třetí učitelem v Příboru.[4]

  1. Fakticky uznán za poslance až v roce 1872.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
  3. a b c Kniha zemřelých Příbor, 1902–1939, s. 57.
  4. a b c d Úmrtí. Moravská orlice. Prosinec 1903, roč. 41, čís. 298, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-15.  Archivováno 15. 8. 2016 na Wayback Machine.
  5. a b Měsíčník města Příbora, duben 2013, ZAJÍMAVÁ KULATÁ A PŮLKULATÁ VÝROČÍ OSOBNOSTÍ PŘÍBORA r. 2013 [online]. pribor.eu [cit. 2016-06-27]. Dostupné online. 
  6. a b Našinec, 11. 7. 1890, s. 1.
  7. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. Die Presse, 7. 11. 1872, s. 2.
  9. Die Presse, 9. 11. 1872, s. 2.
  10. Moravská orlice, 30. 9. 1871, s. 4.
  11. Národní listy, 6. 7. 1884, s. 2.
  12. Moravská orlice, 9. 7. 1884, s. 2.